Stanovisko Rady Asociace profese učitelství ČR k záměru ministra školství plošného státního srovnávacího testování žáků ZŠ

APU podporuje zavedení plošného státního testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ, jehož deklarovaným cílem je zpětná vazba pro školy z hlediska kvality a efektivity vzdělávacích procesů. Toto testování APU vnímá jako jeden z kroků systémového koncepčního rámce s vazbou na kurikulární reformu.


APU nesouhlasí s tím, aby testování bylo zdrojem srovnávání škol mezi sebou a podkladem pro jejich financování. APU se navíc obává ukvapeného zavedení tohoto testování, jež by se mohlo odrazit na jeho kvalitě a smyslu.

Zdůvodnění stanoviska:


APU souhlasí s testováním žáků 5. a 9. tříd, neboť ho chápe jako jeden z prostředků z doposud chybějící soustavy nástrojů ověřování kvality a efektivity vzdělávání v procesu kurikulární reformy. Za nezbytnou podmínku považuje jasné vymezení systémového koncepčního rámce rozvoje české vzdělávací soustavy.

Smysluplnost testování vidí v monitorování stavu úrovně vzdělávání ve školách (za předpokladu vytvoření kvalitních testovacích nástrojů). Výsledky kvalitního testování mohou vést například i k potřebě zvyšování odborného růstu učitelů v praxi, k inovaci programů učitelského vzdělávání a ke zlepšení procesů řízení škol.

Možná rizika:

1. Aktuálně realizovaná reforma výuky v ZŠ podle RVP ZV (rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání) a ŠVP (školní vzdělávací programy) od počátku postrádá evaluační standardy (normy očekávaných výkonů žáků), které školy nutně potřebují zejména pro vlastní výuku a interní evaluaci výuky. Tímto nedostatkem je celá reforma od počátku vážně systémově ohrožena. Nejdříve (před jakýmkoliv externím testováním) je třeba tyto evaluační standardy dopracovat a uvést do školské praxe.
2. Srovnávání základních škol (zejména s ohledem na jejich financování) podle „plošného státního srovnávacího testování“ je neobjektivní a nespravedlivé, jelikož ZŠ mají často výrazně odlišné podmínky své práce (sociální, národnostní a inteligenční skladba žáků, lokace, velikost, četnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami atd.). Vytvoření pomyslného žebříčku škol nutně povede k prohlubování rozdílů v možnosti přístupu žáků k základnímu vzdělávání, jehož úroveň má být garantována státem. Tím by došlo k porušení principu rovného přístupu ke vzdělávání.
3. Srovnávání může vést k nežádoucímu chování škol, neboť školy se začnou zbavovat slabých žáků s cílem v těchto testech co nejlépe uspět a získat tak finance navíc a výuka bude zaměřena na splnění testů nikoliv na splnění cílů vzdělávání, čímž by došlo k popření podstaty reformy založené na RVP ZV.

APU je připravena aktivně spolupracovat s MŠMT ČR při řešení této problematiky.

Rada APU ČR