„Nevěřte nikomu pod třicet, s největší pravděpodobností je to blbec.“
Go to school, find a job, get married, die. Nápis na zdi
v pražských Modřanech shrnuje hlavní stanice lidského života. Podobné
vypočítávání životních úkolů bývá provázeno povzdechem nad monotónností
života. Nad jeho železnou vládou, která nás nutí dělat jakoby dobrovolně
věci, které nás nenaplňují. „Odškrtávat“ životní úkoly. Jenže je
otázkou, zda jakési duševní nenaplnění je hlavním problémem současnosti.
Diskuse, která se rozvinula v USA, spíše ukazuje, že pro generaci
mladých lidí jsou podobné životní přechody stále obtížněji
uskutečnitelné. Mnozí experti i publicisté nenacházejí mnoho pochvalných
slov.
Proflákaná šance
Mark Bauerlein, americký vysokoškolský učitel, přišel v roce 2008 s prozatím patrně nejkrutějším, ale také nejdiskutovanějším odsouzením současné mladé generace. Sám název knihy je dosti výmluvný: Nejhloupější generace. Jak digitální věk činí mladé Američany hloupějšími a ohrožuje naši budoucnost. Neboli nevěř nikomu pod třicet (The Dumbest Generation: How the Digital Age Stupefies the Young Generation and Jeopardizes Our Future. Or, Don’t Trust Anyone Under 30).Bauerlein tvrdí, že současní studenti netrpí nižším inteligenčním kvocientem. Problém však spočívá v tom, že ve věku, ve kterém mají vykonat největší intelektuální pokrok, se poddávají nicnedělání, o nic se nezajímají, nezajímají se ani o to, že je problém se o nic nezajímat, a především pohrdají největšími vzdělávacími možnostmi, jaké kdy byly jakékoli generaci nabídnuty. Generace, která by mohla patřit k nejvzdělanějším, ne-li být tou nejvzdělanější, proto vyniká hloupostí a klesající gramotností.
Rozptýlení, které je způsobeno soustavně zapnutým internetem, navíc páchá nevratné škody na schopnosti koncentrace. V důsledku toho nejsou současní mladí lidé schopní dlouhodobějšího pracovního nasazení. Není pak divu, že si své flákání rádi prodlouží do věku, ve kterém by měli být již dávno zapojení do běžného pracovního provozu. Jenže málokteří jsou výkonu běžného pracovního provozu schopní.
Vysoká škola se tím stává odkladištěm pro nezaměstnatelnou, nevzdělavatelnou a celkově tak nějak těžce zvladatelnou sociální skupinu. A zpráva dle Bauerleina nejhorší: Kdo čeká, až z toho vyrostou, bude tuze zklamán. Tihle mladí ze svého flákání nevyrostou. Svým nicneděláním si dávno zkazili vyhlídky na lepší budoucnost a nezvratně poškodili intelektuální schopnosti. Zkrátka nejhloupější generace.
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
0 komentářů:
Okomentovat