Text z Akademie Lidových noviny, který přehledně vysvětluje, jaké testy a k jakému účelu lze použít při plošném testování. Uděláte si v něm jasno, co znamenají pojmy srovnávací a ověřovací testy, percentil a jakým způsobem, a jestli vůbec lze měřit přidanou hodnotu školy.
Z článku Radky Kvačkové v Lidových novinách vybíráme:
Ani dětský psycholog Václav Mertin nevylučuje, že lze z testů vyvodit určité závěry o kvalitě a úspěšnosti školy. „Abyste mohli konstatovat, že něco přibylo a že někde přibylo víc a jinde méně, potřebujete mít nějaké pevné body. Výsledek konkrétního Fandy nebo třídy potřebujete vztáhnout k nějakým kritériím, tedy například k určité sumě znalostí a určité míře dovedností. Pak se stane, že škola (dítě) začne na splněných dvaceti procentech a ve srovnatelném testu po roce, dvou, pěti zjistíme, jak se posunulo naplňování kritérií, která byla stanovena pro daný ročník. Jedna škola se z dvaceti procent vytáhne na šedesát, zatímco druhá jen na čtyřicet. Výsledek Fandy není závislý na výsledcích ostatních.“
Třeba měl ministr na mysli něco jiného, než řekl. Mertin připouští, že ministr Dobeš, mohl mít na mysli něco takového, když mluvil o přidané hodnotě, ale z jeho vyjádření to, jak říká, jasné nebylo. „Vzhledem k tomu, že zmínil percentily, já jsem mu rozuměl tak, že z výsledků každého roku se vytvoří pořadí, a to se využije k zjištění efektu výuky.“
Václav Mertin také vysvětluje, že děti, které začínají vysoko, už pak nemají moc kam stoupat. „Vystoupají třeba z 93 procent na 98, což je vlastně vzhledem k jiné škole, která vytáhne děti třeba z původních dvaceti procent, málo.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
4 komentářů:
Ale samozřejmě, že lze z testů ledacos vyvodit. Jestliže stejné děti, které mají percentil z OSP 55 napíší ČJ na percentil 60, M na 65 a AJ na 40, řeknu si, že je něco shnilého ve státě Dánském a properu angličtináře. Jen to nesmí dopadnout jako na naší škole, kde místo proprání angličtinářů se SCIO z AJ v příštích letech zrušilo, protože angličtinu mimo jiné učil zástupce školy.
No jo, to víte Scio, to funguje. :-)
Ale to jsou typické srovnávací testy.
Ale když jde třeba o maturitu, jak mi vysvětlíte, že na úspěšné absolvování v českém jazyce stačil percentil 3, zatímco na matematiku bylo třeba alespoň percentil 15, na němčinu 11 a na angličtinu jen 2. Divné, že.
No ono to zas až tak divné není. Prostě se jim nepodařilo nastavit úroveň na stejnou laťku. Ale furt je to lepší než když se maturovalo bez státních maturit, kdy na některých školách zmaturovali téměř negramotní studenti, protože jim to prostě škola dala. A tom, že jim to škola dala zdarmo, svědčí zvýšený počet nezmaturovaných.
Onřej Šteffl se domívá, že to funguje. Bohužel ze strany ředitelů, pokud k výsledkům přistoupí tímto způsobem, to nefunguje vůbec. Proč taková škola vůbec za srovnávací testy platí?
Okomentovat