Ondřej Liška: Proč musí Bátora odejít

Projev na demonstraci za odvolání Ladislava Bátory. "Jsme tady dnes proto, že se nemůžeme dívat, jak v čele ministerstva školství působí nadále člověk, jehož politické aktivity a názory jsou v přímém protikladu k tomu, k čemu dnes a denně tisíce učitelů ve školách vedou naše děti."


Vážení přítomní,

podnětem k našemu dnešnímu setkání a vyjádření občanského nesouhlasu je zjevně působení Ladislava Bátory v nejvyšších funkcích Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Chci hned v úvodu odmítnout nařčení, že pořádáme hon na čarodejnice nebo potlačujeme svobodu slova. Vůbec ne. Nechť pan Bátora hlásá co chce, dokud neporušuje zákon, avšak jako soukromá osoba a nikoliv jako vedoucí státní úředník, kterého platíme my všichni z našich daní.

Jsem ale hluboce přesvědčen, že většina z nás nepřišla kvůli této jedné jediné osobě pana Bátory, jehož politické aktivity by jinak mohly vyvolávat úsměv. Nýbrž proto, že na pozadí těchto událostí sdílíme společnou obavu o naši zemi a naši společnost.

Jsme tady, protože se v nejvyšších patrech politiky dostává stále většího prostoru myšlenkám a lidem, kteří prokazatelně inklinují k fašismu, antisemitismu, homofobii a rasismu.

Jsme tady, protože se Ladislavu Bátorovi dostává politického krytí nejen od ministra školství Dobeše, ale i od samotného prezidenta republiky Václava Klause. Jinak řečeno: Prezident republiky si výslovně přeje, aby lidé s fašistickými sklony vyvolávající nesnášenlivost vůči všemu odlišnému působili ve vedení ministerstva. Ministr Dobeš se totiž sám přiznal, že zaměstnal pana Bátoru na prezidentovo přání.

Jsme tady dnes proto, že se nemůžeme dívat na to, jak v čele ministerstva školství působí nadále člověk, jehož politické aktivity a názory jsou v přímém protikladu k tomu, k čemu dnes a denně tisíce učitelů ve školách vedou naše děti. K hodnotám úcty, tolerance a respektu k odlišnosti. Ke společné evropské budoucnosti.

Jsme tady dnes proto, že nesouhlasíme s tím, aby na ministerstvu školství působil člověk oslavující antisemitskou literaturu a přednášející předním českým fašistům a popíračům holokaustu. Jsme zde proto, že se židovští, romští, političtí či homosexuální vězni zavraždění v nacistických lágrech už sami ozvat nemohou.

Jsme tady dnes proto, že považujeme dohodu TOP09 s ministrem Dobešem za holý výsměch. Ona dohoda o odchodu je fakticky povýšením pana Bátory na místo nadřazené jeho dosavadnímu působení. Navíc z vlastní zkušenosti vím, že až do včerejška funkce vícekancléře vůbec neexistovala, je zbytečná a je to trafika pro shnilý kompromis. Prostředky nutné na vytvoření tohoto místa by stačily na jeden rok práce několika pedagogických asistentů, které znevýhodněné, většinou romské děti ve „zvláštních“ školách zoufale potřebují k tomu, aby získali lepší vzdělání.

Jsme tady proto, že považujeme za nepřípustné, aby si prezident republiky zval na Hrad představitele krajní pravice, nechával si od nich přát k narozeninám a dával jim společenskou vážnost.

Jsme tady dnes, protože věříme, že demokracie není hodnotově neutrální, nýbrž že se zrodila z minulých tragédií, které nechceme zažít znova.
Jsme tady proto, že víme, jakou morální a společenskou devastaci znamenala Druhá republika, která stála na myšlenkách, které dnes hlásá Ladislav Bátora, jeho sdružení DOST a jim podobní.

Jsme zde proto, abychom řekli, že pan Bátora je jen nízký a rozhodně ne ten nejdůležitější terč, vržený do prostoru mnohem mocnější silou. Pan Bátora je lakmusový papírek spolku lidí, kteří chtějí v České republice vybudovat novou politickou sílu založenou na šovinismu, homofobii, antisemitismu, odporu vůči evropské integraci a ultranacionalismu.

Už v těchto dnech je vidět, jak se pod jednou střechou schází skvělá společnost – národovec Bátora, populistka a eurofobka Zuzana Bobošíková, popletený Ladislav Jakl i kreacionista a homofob Hájek a samotný prezident Klaus.

A jsme tady také proto, že si uvědomujeme, co může znamenat zvyšující se sociální napětí na mnoha místech naší země. Na severu Čech před pár proběhlo poprvé něco, co lze nazvat pokusem o pogrom. Snad každý z nás dokáže pochopit hněv a obavy, který vyvolá násilí spáchané kýmkoliv, jedno zda českým Romem či bílým Čechem. Avšak jsme zde proto, že odmítáme, aby za spravedlivý hněv bylo považováno skandování „Cikáni do plynu“ a „černý svině“, nahánění obyčejných lidí a jejich lynčování. Lidí, kteří se provinili jim jen tím, že se narodili do chudých poměrů, nezískali vzdělání a jsou na okraji společnosti. A tím, že mají jinou barvu pleti. Toto je rasismus, toto je fašismus, toto je zlo, kterému musíme společně čelit. Toto je zlo, kterému otevírají cestu naši nejvyšší politici.

Ministr Josef Dobeš je smutným, avšak věrným nástupcem Emanuela Moravce. Tedy protektorátního ministra školství, předního českého kolaboranta s nacisty, zrádce českých občanů a občanek. Není náhoda, že Národní myšlenka, sdružení které je úzce s Ladislavem Bátorou propojeno, se nedávno rozhodlo udílet Cenu Emanuela Moravce. Mám pro ně tip: Tím, kdo by ji měl dostat jako první, je nesvatá trojice Klaus, Hájek a Dobeš, za to, jak dláždí v roce 2011 cestu České republiky zpět do 30. a 40. let minulého století.

Jsme zde proto, abychom vyzvali ministra Dobeše k bezpodmíněčnému odvolání Ladislava Bátory ze všech funkcí ve veřejné správě.
Vyzýváme premiéra Nečase, aby se přestal před tímto problémem skrývat a nepřipustil další trapné smlouvání o tom, za jakých podmínek mohou fašisté a antisemité působit ve veřejné správě.

Vyzýváme ministra Kubiceho, aby nasadil veškeré síly pro boj s extremismem. Jsme přesvědčeni, že nedělá zdaleka tolik, kolik může a má, nespolupracuje s občanskou společností a podceňuje tento problém.

Vyzývám ministra sociálních věcí Drábka, aby přestal cynicky kalkulovat s čísly a podíval se na to, jak brutální dopady mají jeho reformy na sociálně vyloučené, na chudé, na samoživitelky a na další zranitelné skupiny obyvatel. Vyzývám ho, aby nasadil všechny síly pro modernizaci našeho sociálního státu tak, aby dokáztal poskytnout rovné šance pro život všem bez rozdílu. To je nejlepší lék proti stoupajícímu sociálnímu napětí.

A nakonec vyzývám nás všechny, naše rodiny, naše přátele a známé. Pokud se situace výrazně nezmění, musíme přijít znova, a to před Úřad vlády nebo na Hrad a být tam tak dlouho, dokud si právo na život v demokracii bez korupce, klientelismu, nenávisti a rasismu nevezmeme zpět!
Historie se bude opakovat jen tehdy, pokud to sami připustíme.

Děkuji za pozornost.