Bořivoj Brdička: Daty řízené školství v praxi

2. díl seriálu zabývajícího se analýzou výukových výsledků předkládající současný stav implementace této technologie na praktických příkladech ze Spojených států, kde se její nasazení již začíná realizovat.



Nikoho nepřekvapí, že analýza dat generovaných činností studentů na počítačích začala být nejdříve rozvíjena na vysokých školách. Většina z nich se dnes bez distančních forem výuky neobejde a mají též k dispozici týmy schopné aplikace zpracovávající velká data vyvíjet. Horizon Report 2011 přináší několik příkladů. K nejpokročilejším patří systém Signals vyvinutý na Purdue University a mezitím zakoupený společností SunGard s cílem integrovat ho do jejich produktu Open Digital Campus. Jiné hotové řešení vysokým školám nabízí Blackboard ve formě Blackboard Analytics. Vývoj v této oblasti je překotný a dochází k průběžné integraci různých produktů.

Nás ovšem zajímá spíše problematika středních a základních škol. Zaměříme-li opět svou pozornost na Spojené státy, které jsou stále ještě v oblasti vývoje využití technologií ve školství nejdále, zjistíme, že snaha o zavedení programů, v nichž podstatná část výuky probíhá prostřednictvím počítačů, existuje již mnoho let (viz Škola budoucnosti slibuje vzdělání pro příští generace, Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií). V poslední době (hlavně po zveřejnění výsledků PISA – viz Bude PISA 2009 pro nás poučením?) se dá mluvit přímo o kampani zaměřené proti učitelům amerických státních škol (viz Strategie skutečné reformy školství). Síly, které ji vyvolávají, tvrdí, že špatné výsledky amerických žáků jsou způsobeny neschopností učitelů. Paušalizace takového názoru je velmi nesprávná a mimořádně škodlivá. Možná to zatím není zcela zřejmé, ale všechno to má s technologiemi a daty řízeným školstvím určitou souvislost.

Právě ty americké školy (typicky soukromými subjekty založené tzv. charter schools pobírající státní příspěvek na žáka), obvody a státy, které jsou již dnes schopny zavádět technologiemi podporované vzdělávací programy s implementovaným řízením založeným na reálných datech, jsou hlavními představiteli kampaně dávány za příklad hodný následování (např. viz článek Joanne Barkan v Citacích). Ministr Duncan přímo propaguje tzv. hybridní školy (viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci) a zavádí grantové programy (Race to the Top), na něž dosáhnou pouze ty státy, které provádějí reformy hodnotící učitele podle výsledků jejich žáků.

V pozadí kampaně stojí několik významných osobností a celá řada lobistů. K nejčastěji zmiňovaným patří Bill Gates. Nadace Billa a Melindy Gatesových se podpoře nejen amerických škol věnuje dlouhodobě (viz Rozhovor s vizionářem). V současném světě nikoho asi moc nepřekvapí, když se ukáže, že spolu s financemi se snaží získat též patřičný vliv na rozhodování o tom, jak by školství mělo fungovat (např. viz článek Gary Stagera v Citacích). Jednou z cest, jak vyvolat technologickou reformu školství, je podpora, kterou Bill Gates osobně poskytuje Salmanu Khanovi. O jeho Khan Academy jste již nejspíše slyšeli. Jedná se původně o sbírku vlastnoručně vyrobených výukových video-tutoriálů uložených na YouTube, které postupně pokrývají výklad látky různých předmětů (hlavně matematiky) od úplných základů až po maturitu. V současné době obsahuje cca 2500 videí.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz