Radikální změnu ve financování regionálního školství chystá šéf resortu Josef Dobeš. Místo peněz na žáka by od roku 2013 měly chodit finance na třídu. Ředitelé škol dostanou jeden měšec, z něhož budou platit všechno.
Z rozhovoru Kateřiny Perknerové s ministrem školství Josefem Dobešem v Deník.cz vybíráme:
Ve školství fungují oborové normativy, kterých je několik set a liší se krajově. My je chceme zredukovat na desítky a stanovit na ně jednotné kvóty, aby ředitel třeba na obor zdravotní asistent s maturitou dostal vždy stejný objem peněz. Stát po dohodě se zřizovateli nastaví normativ platný pro celou republiku, takže kraje nebudou moci přerozdělovat peníze ve prospěch nenaplněných škol, které z nějakých důvodů uměle udržují při životě. No a podstatné pak bude, že začneme posílat peníze nikoli na žáka, ale na optimálně naplněnou třídu, tedy na 23 až 26 dětí. Když to bude 27 dětí, nedostane ředitel ani o korunu víc. Menší počet pak bude penalizován sníženým koeficientem.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
24 komentářů:
Tak, jak je to zde popsáno, je to hlavně nástroj na trestání škol v menších obcích, kde se 5 "přebývajících" žáků v silném ročníku nemůže snadno "přelít" na jiné školy (a zřídit dvě třídy místo jedné je ještě nerentabilní, protože ještě rozumně neuživí své učitele).
Jinými slovy, další z nekončící řady naprosto nekompetentních úletů. Můžeme jen tipovat, jestli skončí trapným dementi, posupným mlčením nebo - nedej bože - dojde k realizaci za další zbytečné stamilióny z našich daní, které pak budou chybět na jiné potřebné věci.
A já si zas nemyslím, že se jedná o nekompetentní úlet. Ten nepořádek s různými normativy na žáka v různých krajích bylo určitě potřeba řešit. Některé kraje mají nesmyslně vysoké normativy na žáka pro SŠ na úkor ZŠ, protože jsou zřizovateli SŠ a jejich cílem je tyto školy udržet za každou cenu.
A stanovit normativ na třídu ve výši 23 až 26 žáků je podle mne také celkem v pořádku. Není možné do budoucna držet obrovské množství malotřídek, když stát na to nemá peníze. Možná to mnozí neví, ale základních škol s počtem žáků pod 50 je u nás kolem 1000, což je přes jednu čtvrtinu základních škol. A přitom větší školy v okolí mají volné kapacity.
Normativ na 23 až 26 žáků? No sláva. To střední školy, tolik "protěžované" kraji, mají ve třídách 30 žáků...
(Pardon, nechci zevšeobecňovat. Omezuju to na třídy, ve kterých mám nějakého "známého")
Je ovšem otázka, jestli za rok bude ještě z čeho normativovat při známém úsporném stylu vládnutí. Podle mého už na školy budou od státu chodit jen formuláře Dobšotestů.
Těch 30 žáků na třídu možná platí pro gymnázia. Pro jiné typy škol ani náhodou. Jak jinak by mohl být průměrný počet žáků na jednoho učitele na ZŠ 15 na SŠ s bídou 8?
na SŠ s bídou 8?
Nemám o tom přehled, ale jedna z možností je, že na "učňáku" mají žáci učitele, mistry a pod. a na jednoho mistra nemůže připadat 30 učňů. Ale i z dalších objektivních důvodů je to pochopitelné - zvláště na OU, kde je hodně - řekněme - pomalejších žáků.
Záleží na tom, jak třídu definujeme.
Na učilištích jsou běžné "třídy" s vlastní třídní knihou o počtu žáků menším než 10.
Na společné předměty o srovnatelné časové dotaci se běžně spojuje.
Můj osobní názor:
Normativ na třídu není principiálně špatný, ale pes bude zakopaný v jeho výši.
Bude to na 23-26 žáků současného normativu, nebo nějakého budoucího, "optimalizovaně stanoveného".
Co to udělá s půlením a dělením na skupiny - jazyky, praktika atd?
Kdybych si měl vybrat, pak:
1. Stanovím oborovou strukturu škol a oborů v regionu, s ohledem na spádovost, dojíždění, vybavenost škol internáty atd.
(Jenže dnes se "optimalizace" dělá spíše podle toho, kde má ředitel jak vysoko postavené známé a "kámoše".)
2. Této "síti kmenových škol" hradím provozní náklady. - Topí a svítí se v učebně s 15 i 30 žáky, téměř stejně.
3. Nemám nic proti "normativu" na třídu, pokud by byl rozumně stanoven a propočítán. Ale to je potřeba ještě domyslet.
4. Ponechám jakýsi "částečný normativ na žáka". Něco jako "bonus". Ať je zachován určitý prvek konkurence, ať se školy trochu o žáky "přetahují". Ale ať to není v rovině likvidační, jako dnes, kdy třída pod 25 žáků je na hranici financovatelnosti a pod 20 žáků je "ztrátová".
Střední škola pod nějakých 380 - 400 žáků je prakticky neufinancovatelná.
(Čísla jsou přibližná, záleží na oboru a místních podmínkách.)
Proto se nám, mimochodem, vyrojilo tolik "uměleckých" oborů.
Když nazvete obor "návrhářství" nebo "design", rázem je normativ na žáka úplně jinde, protože "talentům" je třeba se věnovat individuálně. :-(
5. Samostatnou kapitolou jsou pak žáci "inkluzívní".
Např.: Je logické, že žák, který to potřebuje, by měl sebou přinést peníze na svého asistenta.
Školení všech učitelů na specifické poruchy a diagnózy také není zdarma.
Ve třídě, kde je žák se "specifickými vzdělávacími potřebami" by měl být automaticky snížen celkový počet žáků, aby bylo vůbec v silách učitele zohlednit individuální přístup atd.
Financování základních škol je obdobné, ale tam nehrají tolik roli oborová specifika a provozní náklady (víceméně) hradí zřizovatel už dnes.
Je věcí místní samosprávy, zda dá peníze raději na chodníky, nebo na malotřídku. (Ale nejdřív musí vůbec nějaké peníze obec mít.)
... zvláště na OU, kde je hodně - řekněme - pomalejších žáků.
A máte snad pocit, že tyto pomalejší děti neabsolvovaly základní vzdělávání? No určitě absolvovaly a na ZŠ je takových pomalejších dětí třetina. Řekněte mi prosím Vás jeden jediný rozumný důvod k tomu, že bychom se jim měli individuálně věnovat až na OU, jak se tomu podle Vás děje, a ne už na ZŠ. Dříve než napíšete nějaký argument, zapojte prosím mozkové závity.
Naše střední školství je přebujelý a do budoucna neudržitelný moloch, který v mnoha směrech stát financuje na úkor školství základního.
Jenom si nezačněme vyčítat, kdo na koho doplácí. Všeobecně jde na školství málo peněz.
Petr Vopěnka navrhl peníze na žáka jako okamžité a dočasné řešení, které vydrželo pomalu přes dvacet let.
Souhlasím s poste restante - chápu-li dobře: nejdříve peníze na třídu v určitém, rozumném, rozpětí (23-26 žáků) se zohledněním typu školy a pak extra peníze na děti s poruchami učení, na asistenty, ... Ale celé se to odvíjí od toho, aby těch peněz nebylo poskrovnu.
Ad optimalizace středních škol - určitě je potřeba a určitě by ji měly spíše provádět kraje než stát. Jenže: jak zohlednit úspěšnost u společné části maturit; jak zohlednit společenskou potřebnost oborů; jak vzít v úvahu povahu zřizovatele - kdo a jak bude rušit či brát v úvahu rušení škol soukromých?
Pro 4. srpna 2011 14:49
Individuálně(ji) se žákům s diagnózou věnují nejen OU, ale rovněž ZŠ speciální - max. 14 žáků ve třídě.
Pro Krtka:
Ale optimalizaci středních škol zřizovaných kraji samozřejmě provádějí kraje, a to zcela samostaně a výhradně, bez MŠMT.
Ministrstva se kraje nejenže nemusejí ptát na mínění - ale ani se ho neptají. Tak zní zákon.
To pouze pan Dobeš mele v médiích "optimalizujeme střední školy spolu s kraji" - ale to si ten hoch jenom dělá, jako vždy, pí-ár.
V situaci, kdy ministr financí není schopen vybrat potřebné daně, v době kdy se chystá s největší pravděpodobností recese jak bič, v době kdy v roce 2012 budou muset přijít nové a nové úsporné balíčky, mi připadá normativ na žáka docela přijatelný. Pokusy bych nedělal a nechal bych vše na dobu finančně přijatelnější. Mluvím zde o ZŠ. Nerýpal bych do toho, co aspoň trochu funguje. Myšlenka to není špatná, ale pokud MŠMT stanoví počet žáků na třídu 30, pak skutečně Bůh s námi. Nějak se mi ty "reformy" od doby RVP-ŠVP zajídají. Financování škol změnit jen tak mávnutím kouzelného proutku ? Co to udělá s malotřídkami na vesnicích ? To bude asi další devastace venkova ! Ono to funguje asi tak, že kde není na vesnici škola, tam se vesnice vylidňuje, mladí se stěhují jinde, vesnice upadá.
S tou devastací venkova bych trochu brzdil. O tom ,že se mladí stěhují z venkova pryč ani tak nerozhoduje škola, ale dostupnost pracovních příležitostí. Naopak si myslím, že malotřídky by se měly redukovat. Jaký má smysl to, že jsou žáci různých ročníků pohromadě, když ve škole ve 3 km vzdálené obci je škola z poloviny prázdná. Navíc to mnohde je tak, že do dané obce děti chodí do malotřídky třeba v 1. a 3. třídě a ve zbylých ročnících dojíždí do malotřídky v sousední dědině.
Navíc všem zastáncům malotřídek doporučuji prohlédnout si výsledky mezinarodních testů, kde najdou mimo jiné i to, že výsledky žáků ze škol do 50 žáků jsou podstaně horší než u větších škol. O čemsi to také hovoří.
Souhlasím s příspěvkem 9:02
Je to přesně jak píšete.
Jenže někde je to bohužel tak, že obecní zastupitelstvo by se i "miniškoly" zřeklo, jenže rodiče to nechtějí a i za cenu, že sami přispívají na "pidiškolu" tak ji ve vesnici drží za každou cenu.
Navíc dle mých zkušeností faktem je, že žáci, kteří přicházeli na SŠ z tzv. "dědinských" škol, kde tak trochu přežívala tradice, že tam se studuje "za jelita a jitrnice" byli v porovnání se žáky z městských škol zhruba o jeden až dva stupeně horší.
Tedy jedničkář z vesnice odpovídal dvojce až trojce z městské školy.
Petr
Kdyby ti rodiče, aspoň pokud mají pět pohromadě, viděli srovnání výsledků dětí v té jejich škole a jinde, asi by valili oči a někteří by si to vyhazování energie a peněz rozmysleli. Jenže v současném stavu se u nás všichni tváří, že pokud má škola kuchyń, je vše se vzdělávacím procesem v pořádku... Koho by zajímaly znalosti a kvalita.
A ještě ke svému příspěvku z 9:02 dodám, že v mém okolí učí na malotřídkách mnoho učitelů bez aprobace, učitelé, kterých se na jiných ZŠ zbavili a mnoho těch, kteří to berou jako přestupní stanici. Čímž se samozřejmě nechci dotknout těch, kteří svoji práci v malotřídkách odvádějí poctivě.
Jako příklad uvedu kantora, který se na naší ZŠ ocitl poté, co ho z ředitelského místa na malotřídce vyhodili. Svoje si sice odučil, ale bez nápadu a jakékoliv invence. Snaha o vzdělávání předevší v PC gramotnosti byla mizivá až nulová. Také se ho ředitel v prvním možném termínu zbavil. S podivem pak bylo, když tento člověk vyhrál konkurz na ředitele v další malotřídce (přece jenom to je chlap). Zvhledem k jeho aktivitě a zájmu o školskou problematiku a vzhledem k jeho počítačové gramotnosti si nedovedu jeho ředitelování představit. Všechnu práci na PC za něho, musí dělat podřízení. Sám toho naprosto není schopen. Tak to je tedy ředitel jak lusk. Pokud takových na malotřídkách máme víc, pánbůh snámi a zlé pryč.
ZŠ má 22 žáků. Na to jsou dvě učitelky ( jedna ředitelka ), jedna vychovatelka, jedna školnice a jedna kuchařka. Mají ZŠ s počtem do 100 žáků z hlediska ekonomiky opodstatnění ?
Zas tak bych nešetřil, stačí nekoupit jeden Pandur a máme na provoz všech malotřídek v celé ČR. Beztak mají slabé motory a nehodí se do boje. Ignorant
No jenom jestli namají slabé motory ty malotřídky.
K nám přišla jedna nová kolegyně právě z malotřídky a je skvělá. Jako když běžkyně Kratochvílová kdysi odepla tréninkové pneumatiky a vyběhla na trať!
Jeden starosta mi kdysi řekl:
"Začne to školou, pak zruší poštu a nakonec prodejnu potravin a hospodu. Pak už bude dědina jen vymírat."
Problematika malotřídek je složitější, nežli se dá shrnout do pár vět a hesel.
V každém případě jde o rozhodnutí, které je v kompetenci místní samosprávy a tam by také mělo zůstat.
Jenže ostatní obyvetelé obce většinou netuší, kolik musí obec na tu svou zlatou školičku doplácet a kolik peněz pak chybí fakt možná zbytečně jinde.
Začne to školou ...
Začalo to kostelíkem.
Ono "vymírání" může obci paradoxně prospět, neboť prázdné chalupy u zase obsazují "pražáci".
Projdete-li se vísce, určitě přeobsazená stavení rozpoznáte. V potu tváře se obživující starousedlíci nemají času setříhávat trávníky do parametrů třicetišestijamkového golfového hřiště.
Anonymní 7.8 19:12
Promiňte, ale to nechápu.
On snad někdo obyvatelům obce brání se zeptat?
Nejsou obce povinny zveřejňovat své rozpočty?
Nemusí každé zastupitelstvo ze zákona zřídit finanční a kontrolní výbor?
Chápu, že to někoho nezajímá anebo je mu to jedno.
Okomentovat