S výsledky státních maturit panuje na školách většinou spokojenost, samotné maturity však školy kritizují ze všech stran.
Z článku Davida Kojana v Deník.cz vybíráme:
Ředitel Integrované střední školy Klatovy Miroslav Karnet nevidí smysl ve srovnávání různých typů škol. „Přesné výsledky zatím nemám, ale je třeba říci otevřeně, že úspěšnost nebyla nic moc. Na druhou stranu například naši studenti mají dvě hodiny českého jazyka týdně oproti pěti šesti hodinám týdně na gymnáziu. Podle mě srovnávat takto školy, které mají zcela jiné zaměření, je nehorázný nesmysl. Proč zrovna studenti odborných škol by měli maturovat z češtiny, která pro ně není prioritou, když pro ně jsou podstatné úplně jiné obory. Státní maturita by mohla být, ovšem ve více verzích tak, aby srovnávala srovnatelné školy,“ netajil se kritikou Karnet. Podle Šlégla ovšem stejná maturita pro různé typy škol opodstatnění má. „I z odborných škol jdou pak studenti z větší části na vysoké školy, a to na všechny typy. Například druhou nejčastější školou, na kterou se absolventi odborných škol hlásí, jsou práva. Potom samozřejmě potřebují stejnou maturitu, jako absolventi gymnázia,“ vysvětlil Šlégl.
Přečtěte si: Státní maturity školy kritizují
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Na našem gymnáziu se učí čeština podle ročníků 3+4+4+4. Závidím češtinářům gymnázií na Klatovsku takovou nádhernou dotaci, jakou uvádí pan Karnet.
Čeština by měla být prioritou pro každého žáka. Mluvit a psát správně česky, pochopit text je velmi důležité. Jen velmi malá část gymnazistů jde studovat češtinu, pro 99% je vztah k češtině stejný jako u žáků ostatních středních škol.
U nás byla dotace 4+4+4+4 a ve druhém a třetím ročníku 2+2 hodiny semináře z češtiny. A to to úplně nornální ostravský gympl, přípravu a maturu jsme dělali celý čtvrták v to semináři. Hlavně proto jsme odmaturovali všichni. Na češtinu se tradičně hlásí mnoho studentů, určitě víc jak na matematiku nebo fyziku.
Čeština by měla být prioritou pro každého žáka.
To ano, ale "praktická" čeština. Když se musí dítě v sekundě učit latinsky názvy pádů, tak to nemá ani s češtinou, ani s porozuměním textu nic společného.
Jakmile chce někdo studovat VŠ, tak maturita z Čj, cizího jazyka a matematiky by měla být NUTNOU podmínky (výjimku bych snad povolil jen konzervatořím z matematiky). Netuším ovšem, proč by např. kuchaři, kadeřnice, kosmetičky, atd. musely mít maturitu. Pan ředitel pláče na špatném hrobě, měl se spíše zasadit o to, aby obory, které se vyučují na jeho škole nebyly maturitními, jestliže hodinová dotace všeobecně vzdělávacích předmětů je tak nízká. Ale on určitě dobře ví, že by pak jeho a jiné podobné) školy "umřely" na nedostatek studentů.
Charlie řekl(a)... Netuším ovšem, proč by např. kuchaři, kadeřnice, kosmetičky, atd. musely mít maturitu.
Aby měli práci, až se bude vařit převážně z polotovarů nebo až sem dorazí kosmetičky z Číny. Aby uměli anglicky a mohli jít jinam nebo třeba aby mohli jít na vysokou školu.
Žáci, kteří dnes chodí do školy, budou pracovat a žít ještě v roce 2060. Opravu si někdo myslí, že s tím, co se teď naučí, vystačí do smrti?
Zdá se mi, že patnáctiletí to chápou mnohem líp než mnohý dospělý.
Pane Charlie, ani kuchař(ka), ani kadeřník(ice) není přece obor vzdělání s MZ.
Pokud jste myslel nástavbu 2r. denní studium, nebo 3r. dálkové studium, pak je to věc jiná.
Tam ale nejdou všichni žáci z učebního oboru.
Jdou tam jen ti prozíraví, o kterých mluví níže pan Šteffl.
A nemějte obavy, školy neumřou, kraje je zoptimalizují. V bývalém okrese VY se budou spojovat gymnázia s obchodkou, zemědělkou a dokonce i zdravkou. Omezí se jim kapacity a to hlavně víceletá gymnázia.
Jen se propustí pár učitelů a ředitelů. Bude větší konkurence a bude zase dobře :-)
A k povinnosti maturovat z matematiky:
v minulosti to nikdy nebylo, aby na všech školách se zní maturovalo povinně a školství nebylo v takové krizi, jako je teď.
Vrátil bych se k systému přírodovědné a humanitní větve na gymnáziích a jinak bych to nechal na dobrovolnosti žáků. Co se týká ČJL a CJ, tak to s Vámi souhlasím.
Petr
To O.Š.: Žáci, kteří dnes chodí do školy, budou pracovat a žít ještě v roce 2060. Opravu si někdo myslí, že s tím, co se teď naučí, vystačí do smrti? Zdá se mi, že patnáctiletí to chápou mnohem líp než mnohý dospělý.
Ale pak si musí také uvědomit, že bez práce nejsou koláče. Už mě nebaví je stále přesvědčovat, že jim vzdělání k něčemu bude. A dost často to ani nefunguje. Doporučuji: http://www.podnikatel.cz/clanky/ivo-toman-motivace-zvenci-je-jako-smrad/#utm_medium=kolotoc&utm_source=root-cz&utm_campaign=ivo-toman-motivace-zvenci-je-jako-smrad
To Petr: Pokud jste myslel nástavbu 2r. denní studium, nebo 3r. dálkové studium, pak je to věc jiná.
Ano, to jsem myslel, u nástaveb byla letošní MZ výsledkově nejhorší. Omlouvám se za nepřesnou formulaci.
Tam ale nejdou všichni žáci z učebního oboru. Jdou tam jen ti prozíraví, o kterých mluví níže pan Šteffl.
To ještě neznamená, že na maturitní studium mají předpoklady, stačí se podívat na Gaussovu křivku. Rozdíl je také v denní a dálkové formě nástavbového studia. U denní mám neodbytný pocit, že žáci potřebují jen to, aby stát za ně zaplatil sociální a zdravotní pojištění a škola je nechala vydělávat a udělat maturitu. Žáky dálkové a večerní formy naopak obdivuji, přinutit se v jejich často vyšším věku studovat, k tomu práce a rodina, a řekl bych i lepší studijní výsledky, to zaslouží uznání.
A nemějte obavy, školy neumřou, kraje je zoptimalizují. V bývalém okrese VY se budou spojovat gymnázia s obchodkou, zemědělkou a dokonce i zdravkou. Omezí se jim kapacity a to hlavně víceletá gymnázia. Jen se propustí pár učitelů a ředitelů. Bude větší konkurence a bude zase dobře :-)
Nevím, jestli se tomuto má říkat optimalizace. Proti určitému omezení víceletých gymnázií nic nemám, stejně jako proti jejich profilaci na přírodovědné a humanitní (jen by bylo dobré zajistit, aby se z humanitní větve nedalo snadno dostat např. na architekturu, lékařství atd.). Jenže tvořit šílené integrované školy také není nejšťastnější. Preferoval bych spíše profilové školy - mají obvykle lepší vybavení i personální složení sboru než integrované. Nikdy jsem příliš nechápal, jak může mít taková škola odborníky na každý obor, který vyučuje, a k tomu odpovídající vybavení dílen a technických pracovišť. Jak to může finančně "utáhnout"
V danou chvílí by také asi bylo nutné stanovit, co to vlastně maturitní zkouška je. Opravdu si nemyslím, že ji musí mít každý a kvůli tomu snižovat její náročnost (totéž platí pro VŠ studium). Např. náročnost závěrečných zkoušek učňovských oborů je podle mého dostačující, a znalost jazyka a úspěšné vykonání maturitní zkoušky také není jedno a to samé. Lépe řečeno, to co jsem občas jako člen MK musel vyslechnout u zkoušky z cizího jazyka se velice podobalo známé scéně z filmu "Vrať se do hrobu..." jen místo ruštiny stačilo dosadit angličtinu nebo němčinu.
Charlie: "jen by bylo dobré zajistit, aby se z humanitní větve nedalo snadno dostat např. na architekturu, lékařství atd.). Jenže tvořit šílené integrované školy také není nejšťastnější."
Kdo kam se dostane dál, to je snad záležitostí těch VŠ. A dál (jsem strojař VUT), pokud bych například neabsolvoval MZ z matematiky, jen velmi těžko bych uspěl v matematice na této VŠ. Podobně by tomu mělo být i na jiných školách.
Samozřejmě chápu dnešní dobu, že jsou i VŠ, kde odpromuje i "průměrně inteligentní lachtan", ale to je snad na státu,aby si to pohlídal. Zde nepomůže žádná povinná MZ z ničeho.
Šílené ISŠ. No smyslem těchto škol při jejich vzniku nebylo integrovat různé neslučitelné obory (jak často říkám "pářit ježka s hadem"), ale integrovat obory vzdělání s maturitní zkouškou, závěrečnou zkouškou a nástavby, a to tak, aby jejich obory byly příbuzné a škola mohla nabídnout svým žákům tzv. prostupnost.
Tedy: nemáš na maturitu, nabízíme ti adekvátní učební obor.
Těm nejlepším vyučencům na základě přijímacích zkoušek nabídnout nástavbu. Vše pod jednou střechou. To bylo smyslem integrovaných škol.
Je jasné, že postupem času a z úbytkem žáků se celá věc posunula kamsi jinam. Školy začaly vymýšlet "šílené" kombinace oborů, mnohdy bez ladu a skladu, bez jakéhosi "usměrnění" zřizovatele. Prostě něco jako "mocná neviditelná ruka trhu". A dopadlo to mnohdy přesně tak, jakpíšete. Tedy směsice absurdních oborů, bez odborníků, bez vybavení dílen atd.
Jinak kde takové školy berou peníze: ty velké mají rozsáhlou doplňkovou činnost.
Jsou to "malé fabriky". Mají například vlastní restauraci, kde žáci vaří i pro veřejnost, vlastní cukrárnu,pekárnu, masnu, atd. Právě toto někdy závidí ředitelé gymnázií ředitelům takovýchto škol. A navíc, co si budeme povídat, jak se s takovým zázemím dá nakládat :-)
V našem kraji je hned několik takových velkých škol - "továren" a jejich ředitelům se říká "gardoví ředitelé". Není divu, že tomu nejstaršímu táhne na 69 let a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Petr
"V bývalém okrese VY se budou spojovat gymnázia s obchodkou, zemědělkou a dokonce i zdravkou. Omezí se jim kapacity a to hlavně víceletá gymnázia."
Zapomněl jste dodat, že počet tříd v ročníku a počet volných míst v těchto třídách zůstane zachován. Ušetří se maximálně plat ředitele, nic víc. Je to takové "Vlk se nažral a koza zůstala celá". Jediným řešením je uzavření celé školy, která má nedostatek studentů, pač počet podobných škol v okruhu 20 km vždy najdeme několik. Jedna se tedy zavře, další 2-3 se naplní. Ignorant
Okomentovat