Co státní maturita slíbila a co splnila

EDUin rekapituluje, co si politici slibovali od státní maturity a co z toho je reálné od ní požadovat na základě zkušeností s prvním ročníkem zkoušky.

Politici všech stran, které se za posledních patnáct let vystřídaly na ministerstvu školství, očekávali, že nová státní maturita v mnoha parametrech pozitivně ovlivní středoškolské maturitní vzdělávání v České republice. Protože dnes úřadující ministr školství Josef Dobeš provede závěrečnou inventuru prvního ročníku státní maturitní zkoušky, připomínáme, co jsme si od maturity slibovali a co splnila.

K očekáváním přidáváme v jednotlivých bodech vlastní komentář:

• Nová státní maturita zvýší objektivitu maturitní zkoušky

Nenaplněno. V rámci šetření byl omezen například počet hodnotitelů písemných prací, které nakonec opravovali opět jako dřív ti samí pedagogové, kteří studenty učili. Maturita tedy byla jen dražší a organizačně náročnější, ale s výjimkou didaktických testů zůstala míra subjektivity hodnocení oproti minulosti beze změny.

• Nová státní maturita zvýší kvalitu a respekt maturit

Alespoň první ročník dosáhl spíše opaku. Na nízkou kvalitu si masově stěžovali studenti náročnějších škol i učitelé a ředitelé. Z jejich hlediska kredit maturity poklesl.

• Nová státní maturita umožní srovnávat úroveň středních škol

Srovnání je zatím velmi obtížné. Všichni žáci maturovali jen z českého jazyka, ale i tak ve dvou úrovních. Přibližně srovnatelné jsou jen jednotlivé segmenty škol – gymnázia, odborné školy, průmyslové školy. Ale ani v tomto směru jsme se zatím nic zásadně nového nedozvěděli. A od záměru publikovat „maturitní“ žebříček škol naštěstí ministr Dobeš upustil.

• Nová státní maturita zajistí vyřazení podprůměrných maturantů

Tento parametr bude možné posoudit definitivně až na základě konečného počtu studentů, kteří nezískají maturitní vysvědčení ani po podzimním termínu zkoušky. Ale už dosavadní výsledky ukazují, že pro studenty odborných škol byla státní maturita náročná. Mezi nimi je největší procento neúspěšných. Dá se tedy předběžně konstatovat, že v tomto směru maturita splnila očekávání a že by byla schopná hlídat „spodní laťku“ maturitní úrovně.

• Nová státní maturita bude vstupenkou na vysoké školy

Vysoké školy nebraly letos státní maturitu vůbec v potaz. Ani nemohly, protože v době přijímacích zkoušek většina studentů ještě neměla maturitní vysvědčení. Vinou tohoto organizačního nedopatření byla letos váha maturity spíše nižší než v minulých letech. Další vývoj v tomto směru záleží na tom, nakolik se podaří zvýšit kvalitu státní maturity, aby byla schopná konkurovat například již léta zavedeným Národním srovnávacím zkouškám.

• Nová státní maturita zvýší kvalitu středoškolského vzdělávání

Něco takového nelze samozřejmě očekávat od prvního ročníku. Je ale třeba si uvědomit, že samotná maturita kvalitu vzdělávání zvýšit nemůže, přinejlepším může ono zlepšení ověřit. Nekvalitní maturita, a ta letošní laťku kvality celoplošně spíše snížila, než zvýšila, při dlouhodobém působení může kvalitu vzdělávání spíš zhoršit.

Dá se tedy konstatovat, že největší slabina státní maturity se projevila v tom, že snížila náročnost závěrečné zkoušky na akademicky orientovaných školách. Osvědčila se jako filtr pro slabé studenty. Z těchto faktů by mělo ministerstvo školství a poslanci vycházet při úvahách o změnách v konstrukci státních maturit pro příští léta.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin o.p.s., řekl: „Novela školského zákona, kterou právě teď projednává Parlament, chce současnou podobu státní maturity zakonzervovat na příští dva roky. Vzhledem k tomu, že ve většině parametrů nová maturita nesplnila očekávání, bylo by vhodnější se z prvního ročníku poučit a navrhnout zásadní změny, které ji zlevní, zjednoduší a vymezí jí funkce, které tato zkouška může splnit. Ukázalo se, že většina očekávání nebyla reálná.“