Výsledky výzkumu VÚP – realizace kurikulární reformy na základních školách

Výzkumný ústav pedagogický v Praze zveřejnil výsledky svého výzkumu na 500 základních školách v celé České republice. Většina základních škol již přistoupila k úpravám školních vzdělávacích programů. Důležitou roli při tom stále hrají koordinátoři.


Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP) sleduje vývoj kurikulární reformy již od roku 2008. Letos se jeho monitoring zaměřil i na postavení koordinátora školního vzdělávacího programu (ŠVP) na základních školách. Ústav se v rozsáhlém dotazníkovém šetření na pěti stech českých základních školách snažil zjistit, jak je vnímán koordinátor ŠVP na základních školách ve třetím roce realizace kurikulární reformy. Jeho cílem bylo zjistit, zda úpravy ŠVP již na základních školách probíhají, čeho se týkají a kdo se na nich podílí. Dotazníkové šetření proběhlo ve druhé polovině května 2010.

„Z výsledků našeho šetření se dá usuzovat, že koordinátor ŠVP sehrál v etapě tvorby ŠVP na základních školách důležitou roli, ale jeho postavení jako koordinátora ŠVP je důležité i v období výuky podle ŠVP,“ tvrdí Jitka Jarníková z VÚP, která vedla tým řešitelů. „Koordinátor ŠVP se stal na většině škol skutečnou oporou pedagogického sboru,“ dodává.

Drtivá většina oslovených učitelů (92,71 %) se shodla na tom, že koordinátor ŠVP je nositelem informací a motivuje pedagogický sbor ke změnám v ŠVP. Také sami koordinátoři hodnotili svoji práci jako přínosnou (87,44 %). Za svůj největší úspěch považují změnu práce kolektivu – podařilo se zlepšit komunikaci mezi 1. a 2. stupněm školy. ŠVP podle nich funguje, průběžně dochází k jeho úpravám a zařazují se do něj moderní vyučovací metody. Za svůj největší neúspěch označili koordinátoři ŠVP to, že se jim nepodařilo přesvědčit všechny učitele o správnosti a smysluplnosti reformy. V jejich odpovědích zaznělo, že školy mají potíže s hodnocením. Kritéria pro hodnocení znalostí, dovedností a kompetencí jsou jen obecně stanovena. Zhruba polovina koordinátorů ŠVP není spokojena se svými pracovními podmínkami. Uvítali by snížení svého úvazku, lepší finanční ocenění a možnost dalšího vzdělávání.

Co se ve školách změnilo

Úpravy školních vzdělávacích programů probíhají zejména v oblasti učebních plánů a obsahu učebních osnov. Ukázalo se také, že značná část uprav má zatím spíše charakter organizačních zásahů do textu. Výzkumníci to vysvětlují tím, že po třech letech výuky na základních školách je ještě krátká doba na podstatnější a koncepčnější úpravy ŠVP.

„Odrážet se zde může i skutečnost, že na více než třetině škol docházelo k úpravám ŠVP pod vlivem připomínek České školní inspekce, tedy k úpravám zaměřeným na dosažení souladu mezi Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a školními vzdělávacími programy,“ uvádí se ve studii VÚP.

Odborníci považují za velmi pozitivní, že učitelé zpracovávají v návaznosti na ŠVP nepovinné materiály. „Svědčí to o relativně velké aktivitě učitelů. Je však otázkou, jaká je kvalita těchto materiálů a jak tyto materiály skutečně ovlivňují kvalitu výuky,“ uvádějí. Podle nich není na základních školách stále ještě běžné hovořit o problémech a zkušenostech v celém sboru. Řada učitelů a koordinátorů ŠVP upozorňovala ve svých odpovědích na nedostatečné vysvětlení potřeby změn ve vzdělávání v počátcích kurikulární reformy.
Na základě svého výzkumu doporučil Výzkumný ústav pedagogický, aby byla podpořena činnost koordinátorů ŠVP i v dalším období. Bylo by škoda zahodit investice vynaložené na jejich přípravu. Koordinátoři ŠVP jsou totiž schopni poskytovat informační a metodickou pomoc učitelům a jsou oporou ředitelů při realizaci reformy.