Výsledky výzkumu: co si myslí učitelé gymnázií

Výzkumný ústav pedagogický provádí v rámci projektu KURIKULUM G výzkum kurikulární reformy na gymnáziích pod názvem Kvalitní škola. Dnes představuje výsledky 2. etapy, které shrnuje právě vydaná publikace Kurikulární reforma na gymnáziích: výsledky dotazníkového šetření.


Dotazníky navazují na první etapu výzkumu, kdy byly realizovány rozhovory na pilotních a partnerských gymnáziích. Její výsledky byly publikovány v červnu tohoto roku. Následovat budou ještě další dvě etapy – případové studie, které se budou zabývat tvorbou školních vzdělávacích programů, a videostudie, které se zaměří na realizaci kurikula.

Výzkumný tým vedený doc. Tomášem Janíkem z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity na dotazníkovém šetření pracoval prakticky celý letošní rok. Šetření bylo realizováno na souboru 1098 respondentů, z nichž bylo 758 žen a 340 mužů, a účastnilo se jej celkem 58 gymnázií (46 nepilotních a 12 pilotních). Výsledky jsou zpracovány do odborné publikace, která popisuje širší kontext kurikulární reformy v ČR i specificky na gymnáziích, metodiku dotazníkového šetření, jeho výsledky a diskuzi o zjištěných skutečnostech.

Co se týče celkové akceptace reformy, největší podíl respondentů (55 %) zaujímá k reformě ambivalentní vztah – lze konstatovat, že vítají přínosy, avšak nepodceňují problémy. To je podle výzkumníků dokladem převažujícího kritického postoje vůči reformě. „Osobně mě toto zjištění potěšilo,“ říká k tomu T. Janík. „Interpretuji je totiž jako signál, že gymnázia mají potřebu v duchu své tradice pečlivě přezkoumávat vše, co jim je předkládáno k zavedení.“

Respondenti reformu přijímají různě

Také se ukázalo, že na pilotních gymnáziích je akceptace reformy vyšší než na nepilotních. „Většinové názory učitelů jsou mnohem kritičtější než názory z pilotních a partnerských škol,“ poznamenává Janík. Toto zjištění výzkumníky nepřekvapilo, protože koresponduje s výsledky podobných výzkumů například v Německu. Reformu akceptují více ženy než muži a výzkum ukázal, že na míru akceptace nemá vliv ani délka praxe respondenta ani jeho aprobace. Pokud jde o celkovou spokojenost se stavem a vývojem školství a gymnaziálního vzdělávání, ukázalo se, že služebně nejmladší učitelé jsou relativně nejvíce spokojeni. S narůstajícím počtem let ve školství spokojenost učitelů pozvolna klesá. Zajímavé pak je, že u služebně nejstarších opět mírně roste.

Obecně respondenti považují za velice důležitou podporu kurikulární reformy, ale domnívají se, že by měli být podporováni ve větší míře. Obávají se také formalismu. „Podle dotazovaných učitelů formalismus reformě může hrozit zejména tehdy, pokud by se přerušila vazba mezi školním vzdělávacím programem a reálnou prací učitele ve třídách,“ vysvětluje tuto skutečnost Janík. Jasně se však ukazuje, že pokud jsou učitelé s podstatou reformy podrobně obeznámeni, mnohem více s ní souhlasí. To se projevilo na odpovědích těch respondentů, kteří měli možnost se s reformními aktivitami hlouběji seznámit a více se jimi zabývali (učitelé pilotních škol, ředitelé, koordinátoři); naopak ti, kteří nejsou s reformou příliš obeznámeni, mají vyšší tendenci ji odmítat. „Akceptace reformy je tedy do jisté míry výsledkem informovaného rozhodování,“ komentuje tuto skutečnost Janík. Míra souhlasu s reformou (a tím také její podpora) tedy odpovídá míře, v níž učitelé nově zaváděnému kurikulu rozumějí a spojují s ním konkrétní přínosy pro svoji práci.

Publikace ke stažení