SKAV, o. s., EDUin, o.p.s. a SVP PedF UK srdečně zvou na další diskusní setkání u kulatého stolu ke vzdělávací politice, které se uskuteční dne 16. prosince od 10 hodin v prostorách auly ZŠ Vodičkova 22, Praha 1.
Aktuální téma jednání zní: "Plošné testování – cesta vpřed nebo vzad?"
Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:
● Pomůže plošné testování v uzlových bodech českému školství? A jak?
● Co hrozí v případě (ne)zavedení plošného testování?
● Kdo by měl testování realizovat?
● K čemu by testování (ne)mělo sloužit?
● Jaké jsou zkušenosti s testováním v zahraničí (kladné i záporné)?
Pozvání k diskusi přijali: Oldřich Botlík, Branislav Kleskeň, Erika Mechlová, Jana Straková, zástupce CERMAT
Diskusi bude moderovat Zdeněk Slejška, EDUin, o.p.s.
Možnosti položit panelistům otázky ještě před samotným začátkem setkání můžete využít prostřednictvím našeho týmu organizátorů.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
Plošné testování – cesta vpřed nebo vzad?
Jednoznačně vpřed!
Bez např. PISA bychom dodnes naznali skutečný stav své bídy a nadále bychom si cintali pentli svými domnělými, leč nepodloženými úspěchy.
Plošné testování – cesta vpřed nebo vzad?
Jednoznačně vpřed!
Je to však pouze podmínka nutná, nikoli postačující.
Petr S.
Dokud bylo státem plně řízené, centralizované školství, nebylo ovšem potřeba žactvo hodnotit pro srovnání. Výsledky byly hodně podobné, ať jste chodili do škol tam nebo onde. Navíc bylo plno soutěží, turnajů, olympiád, kde se žáci mezi sebou srovnávali jaksi přirozeně.
Dnešní nadměrná diverzita škol různých typů a stupňů, státních, soukromých, církevních, vedla k takovému rozlišení všech parametrů, že srovnávání za účelem kontroly základní míry společné kvality je nezbytné.
Máme snad jiný nástroj pedagogické diagnostiky, než jsou testy? Máme čas prověřovat kompetence individuálně, pohovorem a zjišťováním znalostí a dovedností každého žáka zvlášť? Nikoliv, a bylo by to i neobjektivní. Nezbývá tedy než testovat. Nikde není psáno, a bylo by to nerozumné, hned v prvních letech z výsledků vyvozovat postihy nebo opatření, snad pouze na úrovni vlastních zaměstnanců školy. A to je přece zcela v pořádku - jinak by testování nemělo smysl.
Plošné testování? A opět formou SCIO testů? Jaká je ale vstupní hodnota těchto testů?
Dle mého přesvědčení a léty praxe potvrzenými výsledky jen a pouze dokazují, kolik správných odpovědí testovaní žáci označí. Rozhodně nikomu neprokážou, co žák ve skutečnosti zná.
Na naší škole se testování provádí již řadu let a pravidelně nám vychází překvapující výsledky. Jistě se shodneme, že vyučující, kteří žáky znají zcela běžně 4 - 5 let jednoznačně vědí, jaký je stav znalostí, dovedností a schopností jednotlivých žáků. Jak tedy odborníci vysvětlí, že žáci, kteří mají dlouhodobě studijní problémy a nejsou schopni zvládnout základní učivo, najednou dosáhnout výsledků srovnatelných nebo dokonce lepších než žáci, kteří naopak dlouhodobě uvedené problémy nemají a jejich prospěch je často i výborný?
Dle mých poznatků je odpověď zcela jednoduchá – i sebehorší žák pouhopouhým tipováním odpovědí dosáhne na relativně příznivý výsledek, aniž by vůbec četl zadání testu. Jak jinak vysvětlit výsledek žáka, který vzhledem k tomu, že je cizinec, který má obrovské problémy s pochopením jakéhokoliv testu, dosáhne 60% úspěšnosti tak, jako žáci s velmi dobrým prospěchem? Zkusili jsme na naší škole malý experiment – zadali jsme testy pro žáky 9. tříd žáku ze 3. třídy - výsledek? Slušných 30% ... Další pokus – napsal jsem náhodně řadu písmen, která představovala odpovědi na otázky testů, aniž bych vůbec zadání otevřel - a výsledek? Opět solidních 25% úspěšnost.
A pokud uvážíme, že například hranice úspěšnosti pro přijímací řízení v Karlovarském kraji pro přijetí ke studiu na gymnázia je stanovena na směšných 15%, je asi každému jasné, že testy SCIO nemůžou poskytnout důvěryhodný výsledek. Uvedené příklady přeci musí celý systém testů srazit jako nepoužitelný a nedůvěryhodný.
Okomentovat