I po několika desetiletích, co se poprvé uplatnily informační a komunikační technologie (ICT) ve vyučovacích hodinách přírodních věd, zůstáva stále mnoho nezodpovězených otázek týkajících se dopadu moderní technologie na úroveň vědomostí studentů. Tento článek si klade následující základní otázku: „Které z informačních a komunikačních technologií jsou nejvhodnější a jak mohou přispět k lepšímu osvojování vědomostí v přírodovědných třídách?“
ICT jsou chápány jako nástroje, které mohou pomoct ve specifických vzdělávacích situacích či prostředích a právě v tomto smyslu se v našem článku zamýšlíme nad nejvhodnějšími technologiemi určenými pro specifická vzdělávací prostředí a zamýšlíme se nad tím, v jakém pořadí a za jakým účelem by tyto technologie měly být využívány.
V první části naší studie se zaměřujeme na nejběžněji používané technologie v přírodovědných třídách a uvádíme přehled jedinečných nabízených možností, které by jinak nebyly možné. Po posouzení vysoké (či nedostatečné) kapacity těchto technologií prezentujeme v druhé části návrh, jak lze některé z nich využít ve specifickém pedagogickém kontextu: cyklus badatelsky orientované přírodovědné výuky při práci v laboratoři. Hlavním cílem zde prezentovaného návrhu je posoudit, jak některé přístupy k výuce a učení, jako například badatelsky orientovaný přístup k výuce, a některé situace výuky a učení, jako například laboratorní praktická cvičení ve škole, mohou být využíváním ICT obohaceny. Na závěr analyzujeme podrobně rozpracovaný příklad, jak lze využít specifické ICT při laboratorních praktických cvičeních s badatelským zaměřením. Tento praktický příklad vznikl na základě sekvence výzkumně orientovaných aktivit se zaměřením na kinematiku a dynamiku určených pro středoškolské studenty v rámci místního projektu REVIR.
Převzato z www.elearningpapers.eu.
1 komentářů:
Pokud vím, využití ICT v přírodovědných předmětech v popisované rovině je již alespoň deset let součástí přípravy učitelů fyziky na většině fakult, které takové studijní programy realizují.
Za mnohem přínosnější než uvedený článek považuji např. sborníky GIREPu, nebo v češtině učitelské konference Veletrh nápadů učitelů fyziky. Pavel PEŠAT
Okomentovat