Erik Dohnálek: Přijímačky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit

sobota 27. března 2010 ·

V sobotu 20. 3 jsem se zúčastnil tréninkového dne Scio, abych se lépe připravil na národní srovnávací zkoušky z OSP (obecné studijní předpoklady), které mnoho českých vysokých škol (FSV UK. Právnická fakulta) akceptuje jako právoplatnou přijímací zkoušku, anebo jako první kolo přijímacího řízení.

Čtěte na Britských listech.

23 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
27. března 2010 v 8:05  

Je to jen kšeft, to snad překvapí jen nebudoucího politologa. Na jednu stranu je logické, že každá sranda (tedy i vzdělávání) něco stojí. Na druhou stranu je smutné, jak si šteflové a kartousové udělali byznys na pyramidové hře tahání studentů za nos do stále vyššího levelu jejich gamesy zvané sciotesty. To je možné jen proto, že na trhu neexistuje konkurence. Jedinou konkurencí tak hrozí být aktivita MŠMT známá jako Nová maturita. Pak bude ten scio cirkus celkem nahranej, i když si možná pár masochistů i potom jejich testy koupí.

Anonymní řekl(a)...
27. března 2010 v 10:02  

Ano, jedná se o naprosto nehorázný kšeft, který už zasahuje i žáky základních škol, protože přijímací řízení na střední školy tvoří v mnoha případech opět testy Scio. Rodiče - plaťte, ať máme z dětí cvičené opice.

Luděk Blaha řekl(a)...
27. března 2010 v 11:30  

naprosto nehorázný kšeft

Nenadávejte na kšeft. Ale na platiče. Kšeftu se daří tam, kde je o něj zájem.
To je jako s novinami a jejich čtenáři, televizemi a jejich diváky, politickými stranami a jejich voliči. Když jsou lidi pitomci ...
Já třeba nabízím slušné jednání. Půl kila za šest korun a dvacet deka zdarma. Přesto mám hovno.

martin Rusek řekl(a)...
27. března 2010 v 11:35  

Ani se nemusím ptát, jestli se autor dostal či nedostal, že? Jednou z důležitých věcí je i schopnost udržet si chladnou hlavu, pane kolego. Na začátku test popisujete jako průměrně obtížný, ke konci už jen koncipovaný pro cvičené opice. Není to trochu škoda, projevovat emoce, chcete-li svým článkem něčeho dosáhnout?
Samozřejmě je nutné znát koncepci testů - z toho dodnes těží např. američtí studenti v testech TIMMS - samotný tento fakt nestačí.

Chápu Vaše rozhořčení, také neschvaluji nutné investice do přípravy na testy. Jsou i jiné možnosti. Na příklad na stránkách scio.cz je k dispozici demo verze testů. Také článků na podobné téma bylo napsáno mnoho. Povaha otázek tak neznámá úplně není.


Závěrem lze jen dodat, že skutečnost je opět někde uprostřed. Stejně jako zaplacení a absolutorium přípravného kurzu neznamená jistý úspěch (není-li to v hlavě), samostatná příprava téměř bez nákladů nemusí znamenat neúspěch (za předpokladu, že student je schopný).

martin Rusek řekl(a)...
27. března 2010 v 12:49  

K čemu ten proces schvalování příspěvků?
Půl kila za šest korun a dvacet deka zdarma. Přesto mám hovno.Trochu slušnosti, pane Bláho.

Sám tak taky mluvím, v diskusi bychom se ale mohli snažit vyjadřovat trochu na úrovni, ne?

Simona CARCY řekl(a)...
27. března 2010 v 13:26  

Pane Blaho, mám neodbytný pocit, že jste opět vedle. Podle vaší teorie (vinen je platič), je viníkem byznysu s drogami závislý uživatel. Nikoli dealer. Zábavné! Obohaťte svými postřehy Komorousovy nástupce, tohle jistě netušili.

Luděk Blaha řekl(a)...
27. března 2010 v 17:36  

Trochu slušnosti

Nu dobrá, pane Mártine, máte ji mít. Tak těch dvacet deka? Grátis, že už jste na té úrovni.

je viníkem ... závislý uživatel

Jak ta jedle, paní Carcy.
V dětském pornu například je to už ošetřeno i zákonem. Jakkoli fakt, že pitomci kupují pitomosti, trestný není, z nich nesnímá spoluodpovědnost za to, že se kšeftu daří.

Anonymní řekl(a)...
27. března 2010 v 17:59  

Tohle tragikomické a ještě k romu ryze levicové láteření na testy SCIO je naprosto zbytečné. SCIO prostě dělá to, po čem je na středních a vysokých školách poptávka a zájem. Nic víc a nic také méně. Nebude-li to SCIO, bude se uvedenému podnikání věnovat jiná firma. Vadí vám SCIO testy nebo tato forma předpřijímacího řízení, kterou značná část vysokých škol akceptovala? Pro vysoké školy je to levnější. Náklady se přesunuly na uchazeče. Nekritizujte SCIO, ale vysoké školy. Podobný systém srovnávacích testů funkguje v zahraničí desítky let. Jestliže vás to hodně frustruje, kupte si medvídka mívala!

Anonymní řekl(a)...
27. března 2010 v 18:35  

Milostivá, k vině dealera versus závislák: za výdělky drogové mafie může prohibice. Trochu se dovzdělejte.

Anonymní řekl(a)...
27. března 2010 v 18:41  

Mívala jsem levicové názory, mívala... Tragikomické je ale označování výhrad za levicové jen proto, že se Scio zapojilo do korumpování vysokých škol a zřizovatelů. Podobný systém srovnávacích a přijímacích zkoušek aby člověk opravdu ve světě pohledal! To není podnikání, ale zlodějna. Nikde totiž testovací autorita zároveň neškolí, jak úspěšně skládat testy.

Anonymní řekl(a)...
28. března 2010 v 9:16  

Scio je taková softwarová firma, co produkuje antivirové testy a když se byznysu nedaří, tak pustí do světa nějaký ten virusek, aby si lidi uvědomili, že jsou tady světlonoši ze Scia potřební. Ještě chybí služby formou outsourcingu- tedy že za vás ty testy i sami složí, když si zaplatíte. Ale na tom už kartousové pracují také...

Anonymní řekl(a)...
28. března 2010 v 13:29  

"Nikde totiž testovací autorita zároveň neškolí, jak úspěšně skládat testy."

To se teda, pane kolego, dost krutě mýlíte. Přihlásíte-li se v USA do kursu na zkoušky SAT, můžeme po jeho absolvování v testech desítky bodů navíc.

Račte se informovat na Vikipedii nebo na webových stránkách "College Boardu".

The SAT Reasoning Test (formerly Scholastic Aptitude Test and Scholastic Assessment Test) is a standardized test for college admissions in the United States. The SAT is owned, published, and developed by the College Board, a non-profit organization in the United States.

Anonymní řekl(a)...
28. března 2010 v 17:41  

To je možná větší argument, v USA to dělá neziskovka založená školami, tady to dělá postbolševický kapitalista.

Anonymní řekl(a)...
28. března 2010 v 20:52  

Postbolševický kapitalista.
To je opravdu roztomilá nadávka, kterou je schopen vymyslet a ocenit jen někdo z Česka. Jsou to vlastně dvě nadávky shrnuté do nadávky vyššího řádu.

Je to paradoxní, ale většina kapitalistů a investotorů přišedčích ze Západu k nám zpravidla kašle na to, zda někdo dříve byl či nebyl bolševik či disident.

Luděk Blaha řekl(a)...
28. března 2010 v 22:26  

Tak už jsem zase poněkud mimo. V čem je tedy problém? Špatně na tom je:
- forma přijímacího řízení,
- obsah těch testů,
- vynucená úhrada,
- výdělečná činnost,
- monopol,
- jiná možnost?
Když jsem si dodělával svoji pedagogickou způsobilost pro výuku informatiky, spočítal jsem si, že abych si mohl v klidu zaučit, předplatil jsem si za certifikát stokorunu měsíčně až do důchodu. Pomíjím fakt, že stačí, aby člověk změnil místo svého působiště a z obdobného odborného předmětu se stává předmět všeobecně vzdělávací.

Asi vytrhávám z kontextu, ale docela by mne zajímala představa autora článku o studiu humanitních věd. Viz nehraje roli váš obecný studijní předpoklad, ale vaše schopnost něco se naučit. Osobně v tom necítím rozdíl. Možná je to tím, že jedinou státní zkoušku mám z vědeckého komunismu, o jehož humanitní vědeckosti se ovšem dá s úspěchem pochybovat.
Jednou mi povídala dívenka, že na ty počítače moc není, protože jí nebaví to logické myšlení. Na můj dotaz, kam se chystá po maturitě, mi povídá, no na práva přece.

Anonymní řekl(a)...
29. března 2010 v 8:53  

To je snad jenom dobře, že před /nikoli za/ branami druhého kola zůstane spousta mladých lidí, kteří si myslí, že budou dobrými politology jen proto, že mají přehled o politice - ten se dá získat třeba jen sledováním zpráv. A co bychom s tolika politology dělali? Už teď jich je více než je zdrávo.
PS: Čím se liší kšefty Scia a Cermatu? I Cermat si přece brousí zuby na přijímačky /na VŠ formou státních maturit, na SŠ formou jednotných přijímaček/. Ano, pak by neplatil pan Dohnálek, ale my všichni a daleko víc.

Anonymní řekl(a)...
29. března 2010 v 12:42  

"I Cermat si přece brousí zuby na přijímačky /na VŠ formou státních maturit, na SŠ formou jednotných přijímaček/. Ano, pak by neplatil pan Dohnálek, ale my všichni a daleko víc."

Voni anonyme z 8:53 mluvěj jako kniha a současně mi mluvěj zrovna z duše. Hrozná představa. CERMAT by dělal státní maturity a současně připravoval dalších deset let přijímací testy na střední školy ze státní kasy.
To už je lepší koupit české škole jeden bombardér značky GRIPEN.

Leo K řekl(a)...
29. března 2010 v 15:54  

Srovnávat SCIO a Cermat? Cermat má klapky předepsané ministerstvem školství. SCIO testy jsou tedy logicky lepší, Bohužel, námitka, že SCIO (nebo jiná komerční firma) parazituje na našich potomcích, platí. A je úplně jedno, jestli to v USA dělají stejně, ne-li úspěšněji. Fakt, že se našla společnost, která vyšťourala mezeru v systému veřejných služeb, je natolik lidsky odpudivý, že už nechápu proč nejsou slova jako empatie či altruismus vyškrtnuta ze slovníku.

Luděk Blaha řekl(a)...
29. března 2010 v 17:38  

parazituje na našich potomcích

Pominu-li skutečnost, že v systému veřejných služeb je mezera unikající pozornosti orgánům státní správy a samosprávy ve školství už tolik let, musím konstatovat, že místní pekaři lidsky odpudivě vyšťourali, že mi dieta předepisuje pouze bílé pečivo a parazitují na mně přímo nezřízeně. Taková hanebnost!
Vy jste, pane Kyslingere, až neskutečně vtipný člověk.

Anonymní řekl(a)...
30. března 2010 v 10:30  

Neutuchající nářek a láteření na testy SCIO jsou tragikomické a úsměvné. Reflektují spíše bezradnost při výběru vhodných uchazečů o studium na středních a vysokých školách, které nejsou schopny nebo vzhledem k politickým tlakům nemohou stanovit jasná kritéria přijímacího řízení podle vlastních představ.
S kritikou společnosti SCIO je to s problematikou ve zbrojním průmyslu. Kritizován je zpravidla výrobce zbraní, nikoli však státy, které zbraně nakupují a používají.
Společnost SCIO docela prostě reflektuje stav školství a je schopna na něj reagovat. Je jí jasné (a nejen jí, ale i středním a vysokým školám), že vybírat vhodné uchazeče podle jejich vědomostí je strašně pracné a nesystémové. Objem znalostí a vědomostí pro jednotlivé středoškolské či vysokoškolské obory je vlastně velmi vágní. Právě z toho důvodu společnost SCIO (po vzoru testů SAT) měří u uchazečů v podstatě inteligenci v užším slova smyslu. Testy inteligence totiž mají daleko větší predikční validitu, než testy znalostí a vědomostí. Většina takto orientovaných zahraničních firem v podstatě říká, že inteligenci může uchazeč o středoškolské či vysokoškolské studium rozvíjet. Přihlásí-li se do nabízených kurzů či nakoupí-li hromadu takto zaměřených brožur, bude schopen test zvládnout. Osvědčí tedy svou přirozenou, obecnou chcete-li, inteligenci. Je to sice rozvoj, ale velmi pragmaticky chápaný rozvoj schopností, které jsou předpokladem ke zvládnutí náročnějšího studia. Tento myšlenkový pochod prostě vychází z definice úzce chápané inteligence. Někomu se to může líbit, jinému zase nelíbit, ale to snad jediné, co může každý z nás dělat. Inteligenci lze rozvíjet a zdokonalovat, a přestože koncept inteligence je příkrém rozporu s marxistickou psychologií, nikdo doposud nevymyslel lepší koncepci přijímacích zkoušek, které by fungovaly. Koncept inteligence prostě vychází z představy, že lze jen do určité míry zdokonalovat. Vědomosti dovednosti lze „navrčet“ a „nabiflovat“, ale stabilita takto získaných vědomostí je podstatně nižší, než je tomu u inteligence.
Vybírat uchazeče o studium na středních či vysokých školách podle úrovně jejich fluidní a krystalické inteligence je sice jednostranné, protože typů inteligence je celá řada (viz Golemanova emoční inteligence) a kouzlo nechtěného spočívá v tom, že k této doktríně se nejen SCIO, ale ani střední a vysoké školy nejsou schopny přihlásit a přiznat. Žádná střední či vysoká škola veřejně nepřizná, že má zájem o inteligentní žáky. Raději budou stále blekotat fráze o tom, že u uchazečů testují její obecné studijní předpoklady.

Anonymní řekl(a)...
30. března 2010 v 12:39  

To, co zde kolega píše, je bohužel pravda. Přiznává to i mluvčí společnosti SCIO ve své reakci na tento příspěvek (http://www.blisty.cz/2010/3/30/art51839.html).
Otázkou zůstává, zda společnost SCIO má akreditaci na vývoj a standardizaci výkonových testů schopností – inteligence, chcete-li a zda v tomto státě vůbec existuje instituce, která by podobné produkty akreditovala.
Zabývá se například MŠMT ČR něčím podobným jako je akreditace testových metod? Měla by! Má to například vlastní příspěvkovou organizaci s názvem Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR.

Zabývá se podobnou činností, alespoň na úrovni poradního orgánu, Českomoravská psychologická společnost?

Toť otázky, které by mne teda sakra zajímaly.

Anonymní řekl(a)...
30. března 2010 v 14:18  

Na tom skutečně něco je. Například školy v rámci DVPP nesmí vydat ze státních peněz ani haléř na vzdělávací program, který by nebyl akreditován ministerstvem školství. Jak je tomu u testů, které si část středních škol nakupuje od soukromých firem jako je například SCIO či KALIBRO? Je mi jasné, že vysoké školy jsou v tomto ohledu nezávislé, ale jak je to se středními školami?

Musí tyto firmy prokazovat odbornou erudici, psychologickou kvalifikaci či způsobilost k podobné podnikatelské činnosti? Řeší tento problém ministerstvo školství? Zná někdo odpověď na tento okruh otázek? Nic proti panu RNDr. Šteflovi a Kartousovi, ale jakou mají erudici k tvorbě psychologických testů?

„Společnost Scio, jejímž polem působnosti je zejména zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání, působí v oblasti českého školství a vzdělávání od roku 1996. Pro maximalizaci zkvalitňování svých služeb zavedla společnost Scio od roku 2006 jako jediná svého druhu v ČR systém managementu jakosti (ISO 9001:2001). Na základě toho obdržela společnost Scio od nějakého certifikačního „orgánu“ CERT-ACO, s.r.o. (to jsou nějací čerti a pekelníci s ručením omezeným) certifikát pro oblast přípravy testů a dalších evaluačních nástrojů, realizace zkoušek, zpracování dat, vyhodnocení a analýzy výsledků.

CERT - ACO, s.r.o. = Certifikace systémů jakosti, environmentálního systému, systémů BOZP, HACCP a pracovníků. Nějaké upocené eseróčko z Kladna (Huťská 275/3) vydává certifikáty o kvalitě managementu. To mne tedy podrž a SCIO na základě takto legračního certifikátu podniká. Ve firmě CERT – ACO to bude asi samej psycholog ze z Plně.
Firma píše, že QMS - Systém managementu kvality - ISO 9001, umožňuje dosažení konkurenční výhody pomocí kvality produktu, služby a poskytnutého servisu. Zavedení systému managementu jakosti je také stále více vyžadováno zákazníky a stává se jedním z rozhodujících faktorů úspěchu na trhu. Zaměření na kvalitu umožňuje vytvořit efektivnější a pružnější organizaci, která je lépe připravena získávat nové možnosti uplatnění v tvrdé konkurenci otevřeného trhu. Certifikace Vaší organizace podle mezinárodně uznávaného standardu ISO 9001 je nejlepším objektivním důkazem Vašeho závazku ke kvalitě a prostřednictvím benchmarkingu Vám poskytuje možnost měřit Váš pokrok v oblasti trvalého zlepšování výsledků Vašich podnikatelských aktivit.

Jsou výkonové testy schopností zjišťováním a hodnocením výsledků vzdělávání? Teda nevím, ale asi ne!
Nemám tím na mysli testy, které vedou k sebepoznávání vlastních schopností či dovedností žáků, ale testy, které jsou užívány k výběru uchazečů na střední či vysoké školy a v podstatě tedy k selekci, segregaci chcete-li. Existuje nějaký judikát, který je věnován tomuto problému? Přehled školské judikatury?

Co na to právnička JUDr. Klára Veselá Samková, Ph.D., která taky tak strašně miluje sciotesty?

Anonymní řekl(a)...
20. dubna 2010 v 1:59  

Jestli nechcete za přípravu na Scio testy platit, na internetu jsou dobré zdroje :) Osobně mi pomohly rady na www.jaknavs.cz

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.