Moderních informačních systémů škol je na českém trhu několik. Článek shrnuje možnosti těchto systémů a předkládá doporučená kritéria pro výběr toho pravého, který bude řešit potřeby vaší školy. Na závěr článku je uveden seznam nejrozšířenějších školních systémů v ČR.
Informační systém (IS) umožňuje komunikaci a zpracování informací. Školní IS zajišťují bezpečné ukládání informací důležitých pro činnost školy, jejich další zpracování pro řízení školy, pro komunikaci v rámci školy, ale i s rodiči a dalšími orgány. IS by měl vytvářet podmínky pro rychlejší, pružnější a efektivnější rozhodování managementu školy.
V komerčním sektoru je kvalita informačního systému alfou a omegou fungování firmy a klíčem k přežití na trhu. Náklady na takovéto informační systémy svoji nezbytnost odrážejí, jsou zpravidla velice vysoké. Oproti tomu jsou IS používané ve školách neuvěřitelně levné – a přitom zpravidla kvalitní. Většina škol se totiž spokojí se standardním programem bez nutnosti dodatečných úprav. Školní systémy zpravidla obsahují většinu funkcí potřebných ve školách, procesy a činnosti zajišťované školami se od sebe zase tolik neliší.
Ústav pro informace ve vzdělávání uskutečnil v roce 2004 dotazníkového šetření [1], kterého se zúčastnilo 4 172 ZŠ, SŠ, VOŠ a pomocných škol. Z šetření vyplynulo že, 52 % škol vede evidenci žáků s využitím evidenčního SW, tedy nějakého elektronického IS. Lze předpokládat, že dnes, po šesti letech od realizace šetření, bude toto číslo výrazně vyšší. Velkým impulzem pro rozšíření školních elektronických IS byla povinnost odevzdávat v elektronické formě data ze školní matriky uvedená ve vyhlášce č. 364/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Nabídka moderních IS
V současné době je možné setkat se ve školách s informačními systémy řešícími zpracování školní agendy od několika dodavatelů. Často jsou označovány souhrnně jako systémy pro školní administrativu.Školní IS prošly za poslední dvě desetiletí jistým vývojem. Hlavní zaměření na administrativu spojenou s pedagogickým procesem zůstává. Běžné jsou funkce: evidence žáků, tisk vysvědčení, tvorba rozvrhů, suplování, přijímací řízení, zápis do prvních ročníků, knihovna, plán akcí atp. Vývoj však jde dál, a aby producenti drželi krok s konkurencí, musejí svoje nabídky neustále rozšiřovat a zkvalitňovat. Jedním z důsledků konkurenčního boje je trend, kdy jsou systémy primárně zaměřené na evidenci žáků a přípravu rozvrhů rozšiřovány o nové a nové moduly, pro jejichž elektronické zpracování byly v minulých letech používány jednoúčelové aplikace. Jedná se například o správu knihovny a knihovních výpůjček, hospodaření školní jídelny, správu majetku, docházkové systémy, vedení správních řízení atp. Výhodou jediného integrovaného IS ve škole je především jednoduchost. Všechny položky databáze a uživatelé – především pedagogičtí pracovníci a žáci – jsou zakládáni a spravováni centrálně. Při příchodu nového žáka nebo jeho odchodu ze školy není nutné informace o něm zavádět do více systémů, ale jen do jednoho. To samozřejmě snižuje množství administrativních úkonů.
Nejběžnější nabídku současných IS pěkně zpracovala J. Caldová [2], viz tabulka níže. V řádcích tabulky jsou uvedené možné moduly IS a ve sloupečcích organizační jednotky, které s nimi mohou pracovat.
 |
Celkové náklady IS
Pro vedení školy je nutné si uvědomit, že pořizovací cena systému je jen jedním z řady nákladů, které je potřeba na bezproblémové používání systému vynaložit. Kromě pořízení se jedná o náklady na administraci, údržbu a opravy, školení, podporu uživatelů, aktualizace apod. Některé náklady jsou ve školách skryty ve mzdě zaměstnanců, kteří se o školní systém (například v rámci práce ICT koordinátora) starají. Některé jsou skryty v cenách za školení, která musejí uživatelé (učitelé) absolvovat, ale také ve mzdě učitelů, kteří se ve své pracovní době vzdělávací akce účastní a za které se musí ve výuce suplovat.Ve světle tohoto zjištění nejsou pořizovací náklady na IS tím nejdůležitějším argumentem pro jeho pořízení. Jinými slovy – cena samotného softwaru by neměla při rozhodování o pořízení nového systému být tím hlavním kritériem výběru.
Kritéria výběru IS
Na základě diskuzí s učiteli a řediteli škol jsem se pokusil sestavit seznam nejdůležitějších kritérií, která je vhodné při výběru školního informačního systému uplatňovat. Je jedno, zda škola vybírá svůj první IS, nebo se chystá přejít na jiný IS. V obou případech se jedná o důležité rozhodnutí, jehož důsledky škola ponese mnoho let.- rozšířenost
Rozšířenost neboli počet instalací IS ve školách je jedna z nejdůležitějších informací. Mnozí dodavatelé na svých stránkách počet instalací, resp. prodaných licencí, uvádějí, ale je jisté,
že tyto hodnoty lze brát jako relevantní pouze do určité míry. Mnohé školy v průběhu let přecházejí na jiné systémy, číslo vyjadřující počet prodaných licencí tudíž neznamená počet škol, kde je daný software aktuálně provozován.
že tyto hodnoty lze brát jako relevantní pouze do určité míry. Mnohé školy v průběhu let přecházejí na jiné systémy, číslo vyjadřující počet prodaných licencí tudíž neznamená počet škol, kde je daný software aktuálně provozován.
- zázemí a renomé výrobce
Etablovaná společnost, která školní IS dodává do škol již dvacet let, bude v této činnosti úspěšně pokračovat s mnohem větší pravděpodobností, než firma, která se na webu profiluje jako tzv. start-up a která nabízí vlastní IS, jenž vznikl loni z žákovského projektu.
- podpora uživatelů
Možnosti a způsoby podpory jsou velice důležité. Chytrou radu občas potřebuje každý správce IS. Navíc se také nezřídka stává, že z důvodu havárie přestane systém správně pracovat a je potřeba zachránit a obnovit nedostupná data. V takových chvílích se ukáže, jak vysokou cenu mají data, na jejichž vytvoření pracovaly desítky učitelů a dalších uživatelů systému. Konzultační telefonní linka, případně nějaká možnost on-line kontaktu je bezpodmínečně nutným minimem, které by měl výrobce zajišťovat. Někteří dodavatelé nabízejí zdarma vstupní proškolení, u některých je nutné si za odborná školení připlatit. Dostupnost servisních technických pracovníků v lokalitě školy, tedy bez drahého dojíždění přes celou republiku, je dalším aspektem uživatelské podpory. Kvalitní web s propracovaným systémem zveřejněných často kladených otázek a odpovědí pak zase znakem profesionality výrobce softwaru.
- možnost vyzkoušet IS
Tuto možnost dnes nabízí většina dodavatelů. Zpravidla mají na internetu volně dostupné verze některé limity, například omezený maximální počtem žáků nebo možnost spustit jen několik základních modulů IS.
- dostupný známý/kolega, který IS používá
Mít známého, kterému můžete bez otálení zavolat a případný problém s ním konzultovat,
je k nezaplacení. Tuto možnost může dodavatel podpořit vybudovanou hustou sítí konzultantů.
je k nezaplacení. Tuto možnost může dodavatel podpořit vybudovanou hustou sítí konzultantů.
- komplexnost
Kolik modulů, resp. oblastí školní agendy IS pokrývá. Některé školy si například vystačí s elektronickým řešením evidence žáků a tiskem vysvědčení.
- rozšiřitelnost
Potřeby škol se v závislosti na mnoha událostech mění, proto je vhodné přihlížet i k tomu, zda je dodávaný IS založen na kvalitní softwarové platformě a výrobce nebude s jeho rozšiřováním či přizpůsobováním novým podmínkám světa IT mít problémy. Software pracující na zastaralém a již nepodporovaném operačním systému taková kritéria nesplňuje.
- možnost exportu a importu dat
Export a import dat je potřeba nejen při přechodu z jednoho systému na druhý, ale i
v případě, že s daty potřebujete něco vyzkoušet a samozřejmě nechcete ohrozit stabilní verzi IS. Kvalitní systémy umožňují převod dat z konkurenčních systémů.
v případě, že s daty potřebujete něco vyzkoušet a samozřejmě nechcete ohrozit stabilní verzi IS. Kvalitní systémy umožňují převod dat z konkurenčních systémů.
- přístup k datům přes internet
U některých systémů je jedním z hlavních rysů. Jiné IS je nutné instalovat na školní server.
I takové by ale měly umožňovat přístup pod uživatelským účtem (jméno a heslo) k datům vzdáleně (například pro rodiče).
I takové by ale měly umožňovat přístup pod uživatelským účtem (jméno a heslo) k datům vzdáleně (například pro rodiče).
- aktualizace
Dnes běžně probíhá prostřednictvím internetu. Existují i jiné distribuční kanály, ale pouze
on-line aktualizace nabízí dostatečnou flexibilitu a možnost reagovat na problémy, které se zjistily až po uvolnění poslední verze.
on-line aktualizace nabízí dostatečnou flexibilitu a možnost reagovat na problémy, které se zjistily až po uvolnění poslední verze.
- cena
Cena systému se zpravidla odvíjí od zakoupených modulů (je-li systém modulární) a počtu žáků, resp. velikosti školy. Kromě pořizovací ceny je vhodné si dopředu zjistit i ceny aktualizací a případných zásahů dodavatele (hodinová cena).
Při výběru IS vřele doporučuji konzultace s kolegy ze škol. Jako velmi vhodná se jeví například elektronická konference členů Jednoty školských informatiků (http://www.jsi.cz/), kde mají školní ICT metodici a další příznivci ICT ve školách možnost společně velmi efektivně komunikovat a vyměňovat si své pedagogické a organizační zkušenosti. Problematika školních IS se zde řeší velmi často.
Příklady IS
Nabídka nejrozšířenějších informačních systémů pro základní a střední školy (abecedně):- aSc Rozvrhy (Applied Software Consultants)
- Bakaláři (Bakaláři Software)
- dm Vysvědčení, dm Evidence, dm Knihovna (dm Software)
- iškola (Computer Media)
- RELAX KEŠ (Alis)
- SAS (MP-Soft)
- Škola OnLine (CCA Group)
Shrnutí
- školní informační systémy jsou zpravidla modulární, některé svou nabídkou modulů pokrývají v podstatě celou agendu vedení administrativy školy
- při výběru informačního systému existuje více kritérií, nad kterými je vhodné se zamyslet
- pořizovací cena nebývá tím nejdůležitějším kritériem výběru IS
- moderní informační systémy umožňují bezpečný vzdálený přístup, tedy přístup odkudkoli prostřednictvím internetu
Literatura
[1] Výsledky šetření o vybavenosti škol evidenčním SW. ÚIV, 2004.http://www.uiv.cz/soubor/1112
[2] CALDOVÁ, J. Informační systém střední školy. Závěrečná práce. Brno : MZLU, 2007. http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=1;studium=25196;download_prace=1
Metodický portál, Články: „Školní informační systémy“ [online].17. 03. 2010. [cit.18. 03. 2010. ]. ISSN 1802-4785.Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/8019/SKOLNI-INFORMACNI-SYSTEMY.html>.
Licence
Článek je publikován pod licencí Creative Commons.
.png)
10 komentářů:
Tak jsem se hned zaradoval, když jsem zahlédl název článku. Konečně někde najdu srovnání různých systémů.
A ono zas nic.
Stručně jen ty výhrady, které mne v rychlosti napadají:
Tabulka 1 – Ukázka možných modulů IS
Rozlišení Vytváří/Užívá je nedostatečné.
Alespoň práva - Vytvářet/Měnit/(Udržovat)/Prohlížet - by to chtělo.
Členění pouze na úroveň organizační jednotka je taky pro kočku. Praktičtější je funkční členění.
Např. v jednotce Výuka plní jiné funkce třídní, jiné vyučující a jiné ostatní učitelé.
Ředitel a případní zástupci by ve Vašem členění patřili do Administrativy nebo do Výuky?
O existenci organizační jednotky Přijímací řízení jsem dosud netušil.
Veřejnost a rodiče je také vhodné rozdělit a proč mají mít přístup k zápisům z porad, které mnohdy obsahují citlivá data?
při výběru informačního systému existuje více kritérií, nad kterými je vhodné se zamyslet
No tak se zamyslete a napište.
Kriteria výběru IS
A co takhle vytvořit jednoduchou tabulku právě s těmito kritérii u jednotlivých systémů na trhu a uvést do jaké míry (z kolika procent, na kolik hvězdiček, plusů/mínusů) je kritérium naplňováno.
Zkuste se pro inspiraci podívat třeba na srovnání ERP systémů do časopisů jako je Computerworld nebo Chip.
Při vší úctě, pane Neumajere, čekal jsem mnohem víc.
Pardon, při vší úctě ke všem milovníkům ICT, nemyslíte, že těch článků o ICT a všech těch moderních technologiích je "zu viel"?
Neměla by být jakási rovnováha v publikovaných příspěvcích. Třeba polovina příspěvků pro svobodné zednáře, co milují ICT a zbytek pro "normální" kantory, co hrají na PC jen kuličky, ale jinak se zajímají o fyziku, společenské vědy, občanku a pedagogiku?
"Z šetření vyplynulo že, 52 % škol vede evidenci žáků s využitím evidenčního SW, tedy nějakého elektronického IS. Lze předpokládat, že dnes, po šesti letech od realizace šetření, bude toto číslo výrazně vyšší."
Dnes je to 100%. Vždyť všechny ZŠ, SŠ a VOŠ tyto systémy používají alespoň k evidenci žáků (studentů), protože musí po síti předávat data ze školní matriky na UIV.
Jak už je tak u nás zvykem, zase jen kritika. Čekal jsem mnohem víc, pane poste.restante! Abych názorně ukázal, co tím myslím, pokusil jsem se vzpomenout si, kde všude jsem v minulosti narazil na porovnávání různých pro výuku užitečných SW nástrojů. Mám toto:
EduTools - http://www.edutools.info/
TechMatrix - http://www.techmatrix.org/.
Třeba je někde něco podobného i pro inf. systémy, kdo ví?
Pane Brdičko, já uznávám, že mé poznámky, které jsem narychlo nadatlil během přestávky byly kritické. Kdyby podobný článek sepsal za odpoledne některý z kolegů - učitelů, notabene bez informatického vzdělání, snad bych mu i zatleskal.
Ale pokud je pan Neumajer tím Neumajerem z VUP, pak ho musím považovat za profesionála, neboť - cituji:
Skupinu didaktiky všeobecného vzdělávání vede náměstek PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. Mezi hlavní cíle této skupiny patří sledování trendů v rozvoji didaktiky a metodiky, všestranná metodická podpora pedagogické praxe prostřednictvím Metodického portálu, publikační činnost, vyhledávání příkladů dobré praxe a návrhy změn v kurikulárních dokumentech.
A od profesionála jsem očekával opravdu trochu víc.
Tím ale přece současně neříkám, že celý článek je špatný anebo k ničemu. Ale obávám se, že například řediteli, který se rozhoduje zda a jaký informační systém pořídit, zrovna moc nepomůže. Snad jen v připomenutí toho, na co by neměl zapomenout. Ale průzkum trhu si nakonec musí stejně udělat sám. :-(
Nemyslíte, že přehledná tabulka s popisem funkcí, jak jsem nastínil, by byla mnohem větší "metodickou pomocí"?
Anebo mi napište, v čem jsou moje výhrady neopodstatněné.
Já opravdu netuším, zda jde o soukromou aktivitu, anebo výstup některého z projektů, pořádaných VUP.
Jen si myslím, že by třeba právě taková aktivita mohla být mnohem větším přínosem pro školní praxi, nežli třeba "genderové příručky".
Pardon, při vší úctě ke všem milovníkům ICT, nemyslíte, že těch článků o ICT a všech těch moderních technologiích je "zu viel"?
Vážený anonyme, krása dnešního stylu publikování je v tom, že mohou publikovat všichni (s nápadem). Jestliže některá tématická skupina nemá dostatek námětů, nepublikuje. Je opravdu na místě kvůli tomu omezovat skupiny jiné?
Že se ICT stále rozvíjí, inovuje, a tím i zasahuje do školství, je zřejmé. Dává to taky prostor pro články.
Těm, kterým vadí moc článkú o ICT zbývá jen poradit, ať je tedy nečtou.
Většina připomínek čtenáře poste.restante se vztahuje k tabulce. Ta je ovšem pouze citací, proto doporučuji celou práci dr. Caldové, která je odkázána v literatuře pod článkem.
Cílem článku rozhodně neměla být nějaká velká srovnávací studie školních IS. To by znamenalo docela rozsáhlé šetření. Jsem přesvědčen, že takové šetření nemůže být založeno jen na vyjmenování funkcí jednotlivých systémů – zásadní jsou zkušenosti se systémy uživatelů a jelikož se často jedná o komplexní systémy pokrývající velké množství procesů ve škole a skládající se z desítek modulů, byla by to záležitost poněkud náročnější.
Článek je součástí metodické příručky Informační a komunikační technologie ve škole (http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=1947), která reaguje na zjištění ČŠI. V té jsou ohledně IS zmíněny problémy spojené spíše s nedostatkem financí, nežli s nedostatkem informací. Za největší přínos článku považuji vyprecizovaná kritéria výběru IS, která jsem dal dohromady po desítkách workshopů s řediteli škol a ICT metodiky.
Nejde o to, že bychom se problematice školní IS nemohli věnovat (mně osobně by to dokonce dost bavilo:-). S omezenými zdroji musíme ale velmi šetřit, což znamená, že pozornost je potřeba napnout na témata, která jsou více problematická.
ON
Pane Neumajere.
Na tabulku modulů se rozhodně nesoustřeďte - ani já tak nečiním.
Její správná realizace je totiž záležitostí na straně softwarové firmy.
Stěžejní pro uživatele jsou opravdu hlavně kritéria výběru.
Podle mne by jen bylo fajn, kdyby tato kritéria (nejlépe rozpracovaná do jednotlivých funkcí) byla posouzena a ohodnocena u těch cca 7 produktů, které jsou na našem trhu k dispozici.
Myslím, že by to ani nemuselo být tak náročné. (Jak už jsem naznačil, redakce různých časopisů zvládají podobnou činnost několikrát do měsíce při sestavování různých srovnávacích testů, žebříčků a podobně, přičemž to rozhodně také není gró jejich práce.)
Jedno z důležitých kritérií - zkušenosti uživatelů např. s aktualizacemi či podporou by si opravdu vyžádalo rozsáhlejší šetření. Vzorek pár set škol by měl stačit. (Na druhou stranu, aspoň by z ČŠI či UIVu vypadlo něco užitečného.)
Je škoda, že se podobnému tématu nemůžete věnovat více. Inu priority jsou holt priority.
Každopádně, abych jen nekritizoval, pokud by se na tom v budoucnu něco změnilo, nabízím svou kapacitu a trochu zkušeností.
Závěrem, díky za článek i za odpověď.
Děkuji za konstruktivní přístup i nabídku. Píši si, co by v případném dalším pokračování takovéto příručky mohlo být a srovnání IS jsem si poznamenal (k dalším několika tématům, které bych rád někdy rozvinul). Pokud by k tomu došlo, jistě Vás VÚP osloví s prosbou o spolupráci.
ON
Co se přístupových práv v jednotlivých modulech týče, musím se přidat k názoru "poste.restante". Já bych to ještě rozšířil. Držme se osvědčeného léty prověřeného RCWEMFAS (Read, Create, Write, Erase, Modify, File Scan, Access control a Supervising). O ničem jiném to není. :-)
Okomentovat