Dnešní generace studentů představuje “síťovou generaci”, která žije ve světě internetových sociálních aplikací, které jim přinášejí zcela nové možnosti v jejich životě a zpětně ovlivňují i jejich myšlení, komunikaci a styl učení se. Současný styl výuky a práce se “síťovou generací” zatím tento posun ale nereflektuje, protože pedagogové sami tento styl neznají a nepoužívají (např. statistiky ukazují, že cca 90% lidí pod 25 let využívá sociální aplikaci Facebook, kdežto mezi pedagogy jich je cca 5%). Cílem brněnského workshopu je naučit se rozumět lidem “síťové generace”, internetovým nástrojům, které používají, a najít inspiraci pro to, jak s těmito lidmi pracovat způsobem, který předchází nedorozuměním či přímo nesouladu mezi vyučujícím a vyučovanými.
Seminář vychází z jednodenního kurzu “Generace síťového věku”, který se setkal s mimořádnou odezvou mezi pedagogy. Je rozšířen o praktickou část, ve které si pedagogové budou moci vyzkoušet konkrétní postupy a techniky pro využití sociálních sítí a sociálních médií ve výuce, projektech a komunikaci.
Workshop je vystaven na mnoha konkrétních příkladech, ukázkách a vlastní práci účastníků ve světě internetových sociálních médií.
Podrobnosti naleznete na www.c-agency.cz/seminar-generace-sitoveho-veku.
Témata semináře:
- lidé síťové generace: jejich hodnoty, chování, styl učení
- zásadní posuny ve způsobu propojování lidí: sociální web “druhé generace” a jeho využití pro výuku
- nebezpečí pro žáky a studenty na sociálním webu, omezení sociálního webu: jak jim předcházet, jak o nich žáky a studenty informovat
- propojení zábavy a učení (se) pomocí nových internetových nástrojů
- seznámení s hlavními internetovými trendy využívanými mladými
- nové možnosti pro využití internetu pro spolutvorbu a spolupráci
- podrobnější seznámení se s hlavními nástroji “nového internetu”, zejm. Facebook, Twitter, YouTube, Picasa, Google Applications aj., a jejich využití pro pedagogickou práci
Seminář je určen i úplným začátečníkům, ale i pokročilým. Konkrétní důraz workshopu bude stanoven na míru na základě jednoduchého vstupního dotazníku účastníkům. Cílem semináře rozhodně není propagovat jakékoli technologie, ale poskytnout vám dostatek podnětů pro to, abyste se v jejich světě sami dokázali vyznat.
Workshopem vás provede zkušený školitel Daniel Franc, MSA, konzultant v oblasti elektronické komunikace a spolupráce a zároveň manažer internetových projektů. Dlouhodobě se zabývá i andragogikou a pedagogikou a působí jako konzultant týmového rozvoje a manažerských dovedností. Několik let žil a pracoval v zahraničí (USA, Jižní Afrika a Austrálie). Je zakladatelem společnosti WebStudy Inc. a hlavní architekt její e-learningové aplikace, ředitel poradenské společnosti Unisona Studio s.r.o. a lektorem spol. Expertis Praha, s.r.o. Je autorem řady článků, publikací a konferenčních prezentací o výuce včetně knihy o zážitkové pedagogice. Ve spolupráci se spol. Google založil a rozvíjí Google User Group ČR (GUG.cz). Vystudoval sociologii na UK Praha a personální řízení na West Chester University (USA).
7 komentářů:
Už jednou jsem tady vyjádřil svůj názor na sociální sítě, speciálně FB. Je mi 40, profesionálně se věnuji oblasti IT a Facebook ani jiné sociální sítě opravdu nepotřebuji, natož abych je toleroval nabo dokonce využíval při výuce. Při náhodných pohledech na stránky studentů v FB musím konstatovat, že se většinou jedná o slovní a morální žumpu, kde se hemží vulgarismy a "hodnotné" myšlenky typu, kde se dá o víkendu dobře ožrat, i když vám není ani 16. Doufám, že móda tohoto typu komunikace brzy skončí a lidi se budou spíše osobně potkávat. Mimochodem, častý argument obhájců, že jim FB pomohl najít ztracené přátele moc neberu, jsou li to přátelé, jak jsem je mohl ztratit, a známých mám v reálném životě dost i bez FB.
Facebook pro teenagery neslouží primárně jako prostředek vytváření a udržování "sociálních sítí" (udržování styků s přáteli z různých končin světa a další účely, k nimž stránky tohoto typu původně vznikly), ale jako nástroj okamžité zábavy, tedy jako jakýsi vylepšený "chat". Vážně přemýšlet o využití ve vzdělávání je stejně nesmyslné, jako bychom před pár lety přemýšleli o využití klasických chatů, ještě dříve počítačových her a (dále do minulosti) videoklipů, walkmanů, singlových gramodesek, tanečních čajů o páté, swingu, písniček R. A. Dvorského, staropražských kupletů, kramářských písní... a tak dále.
Vzdělání NIKDY nemůže konkurovat zábavě a veškeré pokusy využít aktuálně módní zábavní hit ke vzdělávacím účelům vždy nakonec ztroskotaly. Ten, kdo se dnes pokouší využít sítě typu Facebook ve výuce, bude za pár let působit stejně směšně, jako mudrlanti, kteří před lety přemýšleli jak žáky vzdělávat pomocí videoher.
---------
Jedna mladá kolegyně se o využití Facebooku vážně a upřímně pokusila: Ve svém profilu určeném speciálně pro žáky nabízí konzultace a nezávazné debaty k probírané látce, zajímavé odkazy a tu a tam utrousí i pár nevinných informací ze svého soukromí. Reakce zapojených žáků se však vesměs omezují jen na "palce nahoru" za zveřejněné informace, co právě vaří k obědu, objevné komentáře typu "já radši hranolky" a tu a tam pod rouškou anonymních profilů i pár vulgarit. Ke vzdělávacím tématům není reakce ani jediná.
Obléknete-li se do klaunského kostýmu a budete-li žákům zábavnou formou vykládat Euklidovy věty, možná tím na pár okamžiků upoutáte jejich pozornost. Zaregistrují však jen ten červený nos, strakatý šat a pitvorné grimasy, nic víc.
Mírně nesouhlasím. Ukázka hodiny fyziky, vysvětlování výslovnosti v německém jazyce, zeměpisné téma Na sever a na jih nebo Teorie externismu v ZSV podle Járy Cimrmana je vzdělání, které může konkurovat (např. televizní) "zábavě".
:-) :-)
Nechápu vůbec, proč pan Novák umanutě tají svoje zázračné tréninkové metody, kterými přivedl slečnu Sáblíkovou až na stupně nejvyšší.
Chvilku jsem si myslel, že ani žádné nemá, že veškeré tajemství spočívá v odříkání a nezměrné dřině, s kterou Martina nabývá kompetenci být světovou šampiónkou.
Jak hluboce jsem se mýlil. To tajemství se jmenuje Facebook.
Ale jinak je to tah téměř geniální, když si uvědomíme, jaká negativa sebou všechny ty moderní informační a komunikační technologie přinášejí pro harmonický rozvoj dětí a mládeže. Chcete-li žáčkům něco skutečně znechutit, užívejte to ve výuce měrou nezřízenou. Popusťte gatě pod linii kyčlí, do nozder si vetkněte kruh, ráno rozdejte denní příděl drog hrazených z evropských fondů a žáky na celý boží školní den přikovejte k počítačům. Nuťte je neustále něco hledat na internetu a posílat vám to na školní mail. Rekordéry, dataprojektory a interaktivní tabule nevypínejte ani o přestávkách. Kamerovým systémem pokryjte celou školu, čipovými kartami hlídejte každý mládežnický krok. Všechno zveřejněte na stránkách školy a že si dítě prdlo, musí rodiče vědět dřív, než se smrad vyvětrá.
Všechno to překotné, velkolepé zavádění nových technologií, moderních výukových metod a atraktivních vzdělávacích oblastí svědčí právě a jen o jediném, a to o stavu naprosté bezradnosti, co si s dětičkami počít totiž.
Vždy mi je smutno, když vidím komentáře "hlavně nic nového", "fuj", "morální žumpa". S takovým postojem bychom se zakopali v době před Josefem II.
Srovnání s vidoklipy nebo počítačovými hrami je špatné. Musíte srovnat s videem a počítačem = tedy nástrojem. A sociální sítě mohou být dalším nástrojem. Na nás je ho používat a dodat dobrý obsah!
Mně je smutno vždycky a jen ráno u zrcadla. Zbytek dne už jenom jásám, jak že se nám to školství pěkně zreformovává a žactvo excelentně zkompetentňuňáňuje. Ale nechme řečí.
Zkuste mi, prosím, naznačit pár příkladů dobré praxe. Nemusí to být zrovna pecka, kterou budu rozdýchávat ještě pozítří. Stačí nějakou kvalitu, které jinak nedosáhnu, než využitím sociální sítě. Kupříkladu, chci-li žáky vybavit kompetencí formulovat obecné pravidlo na základě dílčích poznatků.
Nemohu si pomoci, ale ten soustavný tlak na zabavení žáka spíš vypovídá o neschopnosti učitele zaujmout obsahem výuky. Už ani nehovořím o tom, že školství prostřednictvím učitelů dělá pí ár kdekomu. A to nejen zadarmo, ale dokonce za to i samo platí.
Práce má lidi bavit, ne protože je to děsnej vodvaz, ale protože se dílo daří.
O tom, že "hlavně nic nového" jsem nepsal, ale za "žumpou" si stojím.
Naopak se snažím nové technologie ukazovat co nejčastěji a protože mohu mluvit i do nákupu techniky, celkem to jde. Mimochodem první interaktivní tabuli do školy jsme získali někdy v roce 2004 v rámci pilotního projektu podporovaného Kanadským velvyslanectvím.
Sociální sítě jsou ale podle mého berličky, které maskují to, že dnešní mládež (ne všechna) není schopna navázat klasické sociální kontakty.
Výjimkou jsou snad jedině služby Twitter a Delicious, kde určitý potenciál ve výuce by být mohl, bohužel se to ale netýká komunikace v českém jazyce a tady je zase problémem jazyková bariéra.
Okomentovat