Skřivánek a sova – aneb IT ve vzdělávání

Jubilejní 10. ročník mezinárodní konference Informační a komunikační technologie ve vzdělávání začal v úterý v rožnovském hotelu Relax. Pod záštitou rektora Ostravské univerzity v Ostravě Jiřího Močkoře ji tu pořádá Přírodovědecká a Pedagogická fakulta univerzity. V průběhu třídenního bloku vystoupí se svými příspěvky v češtině, slovenštině, polštině a angličtině na 42 odborníků.

MŠMT již v roce 2008 avizovalo, že hodlá v průběhu let 2009-2013 v souvislosti s čerpáním prostředků z evropských fondů věnovat zvýšenou pozornost informačním a komunikačním technologiím ve školách. Důvodem bylo podle tehdejšího ministra školství O. Lišky především to, že podíl informačních a komunikačních technologií na výuce u nás zaostává za průměrem zemí OECD. Technické vybavení škol počítači i připojením se od té doby výrazně vylepšily, vzdělávání pedagogů v IT gramotnosti však bude, jak se zdá, během na dlouhou trať.

O skřivánku a sově hovořil ve svém zajímavém příspěvku na téma Objektivní a subjektivní čas v lidském učení Jiří Mareš. Zmínil se o nich v souvislosti s typologií studentů akcentující čas, jež rozděluje studenty na ranní a večerní typy. Žákům a studentům by se zřejmě nelíbilo jeho extenzivní řešení zvýšení efektivity učení a vyučování prodloužením školní docházky, školního roku nebo školního dne. Naopak své příznivce by nepochybně našlo jeho řešení intenzivní, spočívající v lepším využití času pro výuku, zavádění nových učebních pomůcek a prostředků do vyučování.

„Intenzivní řešení může spočívat v radikálnějších změnách: předání některých činností učitele počítačům a počítačovým sítím. Přejít od učení z textu k elektronickému učení,“ řekl Mareš. „Přejít od učení vázaného na školu k učení, které se může odehrávat všude tam, kde má student přístup počítačové síti,“ dodal Mareš.