V současné době byly zveřejněny výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007 (Trends in International Mathematics and Science Study). Ten zjišťoval v 59 zemích z celého světa úroveň vědomostí a dovedností žáků (ze 4. a 8. ročníků povinné školní docházky) v matematice a přírodovědných oborech. Výzkum navazuje na předchozí obdobné výzkumy matematického a přírodovědného vzdělávání a sběr dat se v nich od roku 1995 opakuje každé čtyři roky. Česká republika se těchto výzkumů účastnila v letech 1995, 1999 a 2007.
Aniž bychom zde chtěli zabíhat do detailů, uveďme pouze, že výsledky našich žáků z roku 2007 (jednalo se o populace devítiletých a třináctiletých žáků - blíže viz Výzkum TIMSS, Ústav pro informace ve vzdělávání: http://www.uiv.cz/rubrika/682) se oproti roku 1995 poněkud zhoršily, a to především v matematice. (Vzhledem k roku 1999 došlo též ke zhoršení výsledků v matematice, ale v přírodovědných předmětech statisticky významné zhoršení nenastalo.)
Publikované výsledky výzkumu TIMSS 2007 a přirozeně pak dosažené výsledky našich žáků v něm, vyvolaly v poslední době v médiích nejrůznější reakce, diskuse a také spekulace. Jednou z těchto spekulací je, že ke zhoršení výsledků českých žáků v TIMSSu 2007 mohlo dojít i v důsledku zavádění kurikulární reformy (reprezentované především rámcovými vzdělávacími programy) do českých škol.
Je tato spekulace oprávněná? Přirozeně, že nikoli, a je možné ji snadno vyvrátit několika fakty. V první řadě je potřeba uvést, že sběr dat ve výzkumu TIMSS 2007 proběhl na jaře roku 2007, tedy v době, kdy kurikulární reforma ještě vůbec nebyla v českých školách zavedena. Výuka podle školních vzdělávacích programů započala v českých školách plošně teprve v září školního roku 2007/2008, a to navíc jen v 1. a 6. ročnících základních škol. Je tedy vyloučeno, že by populace žáků základních škol, které se účastnily výzkumu TIMSS 2007, mohly být nyní nastupující kurikulární reformou jakkoli ovlivněny.
Samozřejmě, že určité zhoršení výsledků našich žáků ve výzkumu TIMSS 2007 (které však není celkově tak dramatické, jak to některá média prezentují) je vhodné podrobně analyzovat a je určitě i jistou výzvou pro celou pedagogickou veřejnost i decisní sféru tento problém řešit. A zde již nová kurikulární reforma může skutečně sehrát důležitou roli. Mezi hlavní cíle a priority kurikulární reformy totiž patří (mimo jiné) učit žáky aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení konkrétních praktických problémů.
A právě v tomto aspektu naši žáci ve výzkumu TIMSS 2007 dosahovali slabších výsledků než žáci z těch zemí, jež se jak v matematice, tak v přírodovědných oborech umístily na předních místech žebříčku zúčastněných zemí. Kurikulární reforma tak i ve vztahu k mezinárodnímu výzkumu TIMSS může v budoucnu sehrát důležitou roli, neboť je založena z hlediska charakteru poznávacích aktivit žáků na stejných principech, které jsou základem hlavních myšlenek, z nichž vycházejí i posledně uvedené výzkumy. Následné výzkumy TIMSS by tak už mohly ukázat, jak výuka založená na záměrech kurikulární reformy přispěla (či nepřispěla) ke zlepšení vzdělávacích výsledků žáků v matematice a přírodovědných oborech.
Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
VÚP
0 komentářů:
Okomentovat