Unie CZESHA: Reformu maturit je nutné odložit a předělat

pondělí 21. května 2007 ·

Unie školských asociací ČR – CZESHA, sdružující prakticky všechny nejvýznamnější školské asociace, provedla v polovině dubna tohoto roku bleskové korespondenční šetření názorů vedoucích pracovníků středních škol na problematiku reformy maturitní zkoušky. Ústředními tématy byly zejména aktuální otázky připravenosti reformy, informovanosti škol, proveditelnost reformy v roce 2008 a užitečnosti reformy optikou jednotlivých škol.

Elektronickou poštou bylo žádostí i dotazníkem osloveno všech 1324 gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť s maturitními obory. V třídenní lhůtě odpovědělo 56 % oslovených škol. Struktura tohoto vzorku kopírovala v klíčových aspektech (typ střední školy, velikost školy) s odchylkou +/- 3 procentní body skutečnou strukturu oslovených škol. Tato skutečnost i vysoká míra návratnosti hovoří pro relativně vysokou míru reprezentativnosti šetření. Jinými slovy řečeno – výsledky šetření s velkou mírou spolehlivosti odrážejí podhled vedoucích pracovníků škol na dotčenou problematiku.

Závěry

Zjišťované a analyzované názory vedoucích pracovníků škol lze shrnout do následujících závěrů:

  1. Vedoucí pracovníci škol se zcela jednoznačně shodují v tom, že reforma maturitní zkoušky není připravena ke spuštění v roce 2008 a musí být odložena. V tomto duchu se vyslovilo 91, resp. 92 % středních škol bez rozdílu, zda jde o gymnázium, SOŠ nebo SOU s maturitou.

  2. Zhruba stejné procento, tj. 93 % škol vyslovilo svůj požadavek, aby „ostrému“ spuštění reformy maturitní zkoušky předcházela plnohodnotná „generální“ zkouška. Promítnuto do termínů to znamená, že za nejbližší možný termín spuštění reformy považují rok 2010.

  3. Rozhodující většina škol (85 %) se domnívá, že stávající uzákoněný model maturitní zkoušky není přínosem, více než polovina (53 %) však soudí, že „neužitečnost“ reformy lze napravit změnou uzákoněného modelu, třetina hledí na reformu zcela skepticky.

  4. Výsledky naznačují, že školy nutnost reformy maturitní zkoušky vstřebaly. Rozhodující většina však požaduje přepracování uzákoněného modelu a užší sepjetí s kurikulární reformou. Pro úpravu, zásadní přepracování uzákoněného modelu a zajištění návaznosti na kurikulární reformu se vyslovily 4/5 středních škol, dalších 13 % pak doporučuje od reformy upustit zcela.

  5. Za alarmující lze označit nízkou úroveň informovanosti škol zejména v kontextu 4, resp. 10 měsíců, které zbývají do spuštění reformy v roce 2008. Tři pětiny z nich konstatují, že jim částečně či zcela chybí některé zásadní informace.

  6. Mezi jednotlivými typy středních škol nebylo prakticky žádných významných rozdílů v pohledu na sledované aspekty reformy. Za méně kritické k připravenosti reformy i k uzákoněnému modelu lze označit pouze názory vedoucích pracovníků středních odborných učilišť; na druhé straně jsou SOU s nutností reformy maturit nejméně ztotožněna. 

Souhrnně řečeno výzkum konstatuje, že školy téměř jednohlasně vylučují možnost spustit reformu maturit v roce 2008. Nutný odklad odvíjí od viditelné nepřipravenosti reformy a spojují jej rovněž s potřebou přepracovat stávající uzákoněný model maturity, který považují za nepřínosný. Kriticky se vyslovují k nízké provázanosti reformy maturitní zkoušky na reformu středoškolského kurikula. Dalším faktorem, který mluví jednoznačně ve prospěch odkladu zahájení reformy maturit je překvapivě vysoká neinformovanost škol o některých zásadních věcech, kterými je úspěšné provedení reformy na školách podmíněno. V principu se však střední školy s potřebou reformy maturit smířily, což lze označit za pozitivní.

Podrobnější výsledky průzkumu

1.  připravenost reformy

Drtivá většina oslovených škol konstatuje, že reforma maturitní zkoušky je nepřipravena do té míry, že se zákonný termín zahájení reformy maturitní zkoušky (rok 2008) nedá stihnout. Plná polovina škol vyslovuje v tomto smyslu své plné přesvědčení, dalších 41 % pak zásadní pochybnost. Pouhých 9 % škol soudí, že reforma maturitní zkoušky je připravena, nebo že nedostatky jsou drobného charakteru a do termínu zahájení reformy jsou odstranitelné.

2.  Odklad reformy a úprava uzákoněného modelu nové maturity

Pro odklad zahájení reformy maturitní zkoušky se vyslovilo 85 % škol, pro úplné zrušení reformy 13 % a pouhá 2 % škol se k odkladu nevyjádřilo kladně. 81 % škol s odkladem zároveň spojuje buď změnu uzákoněného modelu „nové“ maturity nebo větší provázání reformy maturit na dosud nezahájenou kurikulární reformu ve středním školství.

Relativně nízké procento škol, které navrhuje od reformy maturit upustit lze hodnotit pozitivně.

Krajně nešťastné legislativní vymezení tzv. volitelné“ zkoušky (taxativní výčet volitelných předmětů obsahující „mezipředmětové slepence“), které neodpovídá dnešnímu předmětovému pojetí kurikula, se s největší pravděpodobností podepsalo pod 44 % názorem, že je reformu maturity třeba odložit až na dobu, kdy bude schopna navázat na kurikulární reformu. Dlužno podotknout, že akceptovat tento požadavek při setrvání na stávajícím uzákoněném modelu maturity znamená nejméně 6-7letý odklad zahájení reformy.

S vysokou pravděpodobností lze konstatovat, že požadavek na úpravu uzákoněného modelu explicitně i implicitně tedy vyslovilo 81 % škol, tedy více než 4/5. Tuto skutečnost podporuje i zcela většinový názor na neužitečnost stávajícího uzákoněného modelu nové maturity.

3.  hodnocení přínosu uzákoněného modelu nové maturity

Celkově lze říci, že stávající uzákoněný model nové maturity je hodnocen velmi kriticky. Jako vysloveně přínosný jej hodnotí pouhá 2 % škol, dalších 13 % soudí, že jeho přínosy a negativa jsou vyrovnána.

Zbylých 85 % nevidí v uzákoněném modelu žádný přínos, nicméně 53 % škol soudí, že je tento stav napravitelný změnou modelu nové maturity a čtvrtina škol o tom pochybuje. Plná třetina škol se domnívá zcela či víceméně, že je reforma maturity v zásadě zbytná.

Jde velmi pravděpodobně o důsledek rozhodnutí bývalého vedení Ministerstva školství, ignorovat při přípravě školského zákona a nového modelu maturit výsledky šestileté diskuse se středními i vysokými školami. Školský zákon tak definoval model akademicky odtržený od reálného stavu středního školství nadto s prvky, které neodpovídají současné situaci kurikulární reformy středoškolského vzdělávání.  

4.  generální zkouška nových maturit

Zcela jednoznačnou výpověď o názorech škol na připravenost reformy maturit poskytuje téměř drtivý souhlas s tím, aby „ostrému zahájení reformy maturit předcházela plnohodnotná generální zkouška. Její konání by přivítalo 93 % škol, plné dvě třetiny zcela jednoznačně. Proti nebo spíše proti konání „generálky se tak vyslovilo pouhých 7 %, tj. každá toliko třináctá škola.

Tento fakt i naprostá nezbytnost jejího konání z hlediska metodického i technicko-logistického zajištění maturit tak vylučuje možnost, aby byla reforma maturit zahájena dříve, než v roce 2010. 

5.  informovanost škol

Uvážíme-li, že dle zákona musí být cyklus organizace reformních maturit 2008 zahájen již v září 2007, tedy za 4 měsíce, je výpověď škol o jejich informovanosti naprosto alarmující.

Nedostatek klíčových informací pociťuje 60 % z nich, naopak dvě pětiny škol se domnívá, že potřebné informace má.



Unie CZESHA

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.