V létě tohoto roku začne platit zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v jehož rámci bude zveřejněna Národní soustava kvalifikací (NSK). Ta má obsahovat kvalifikační a hodnoticí standardy pro všechny úplné i dílčí kvalifikace, které se u nás vyskytují. V tuto chvíli vznikají například pro profesi kuchaře, elektrikáře či slévače, ale nic nebrání tomu, aby začal vznikat také standard pro učitele. Otázkou je, jak na to a zda takový standard potřebujeme.
Prostor pro debatu na toto téma poskytne národní konference s názvem „Potřebujeme profesní standard učitelů odborných předmětů a odborného výcviku?“, která se koná 6. a 7. června v Kostelci nad Černými lesy. Pořadá ji Partnerství TTnet ČR, které působí pod záštitou Národního ústavu odborného vzdělávání a zájemci se ještě mohou přihlásit.
K čemu budou standardy
Odborná debata o standardu pro učitele se vede již několik let a v poslední době nabrala především díky kurikulární reformě na obrátkách. Poznatků o profesi je k dispozici relativně dost – existují výzkumy, profesiogramy, vyšlo několik monografií. Explicitně, ale i skrytě je profese učitele přítomna v rámcových vzdělávacích programech, v evaluačních zprávách škol, profilech absolventů učitelských studijních programů, v inspekčních zprávách a v mnoha dalších dokumentech.
Přesto je pravděpodobné, že hledání konsensu o standardech pro učitele bude obtížné a pracné. Jednoznačná nebude možná ani odpověď na otázku, zda jsou takové standardy vlastně potřeba. Jejich slabou stránkou může být například fakt, že konzervují jev, který je svou podstatou dynamický. Je třeba také počítat s tím, že s výslednou podobou standardů nebudou všichni zcela spokojeni, jak už to bývá u věcí, které vznikají dohodou mnoha stran.
A přínos standardů? Je zřejmý. Jen tehdy můžeme účinně projektovat profesní přípravu a koneckonců i další vzdělávání, když jednoznačně řekneme, co má učitel - profesionál umět. Profesní standard je zároveň předpokladem pro objektivní hodnocení práce učitelů. Standard profese může být východiskem pro účinný kariérní systém. Převratnou novinkou v našem prostředí je možnost ověřit a uznat učitelům bez formální kvalifikace pedagogické kompetence, které nasbírali v praxi. K tomu je ovšem potřeba, aby existoval hodnoticí standard podle něhož by bylo možné ověřit, zda svou profesi opravu ovládají.
Jak vznikají standardy
V současné době vznikají standardy pro vybrané profese v rámci systémového projektu MŠMT Rozvoj Národní soustavy kvalifikací (NSK) a jsou výsledkem dohody několika stran. Zásadní roli zcela určitě sehraje stát (ministerstva a přímo řízené organizace), důležitou úlohu budou mít zřizovatelé škol a jejich ředitelé, asociace škol a zaměstnavatelů, vysoké školy a instituce pro další vzdělávání učitelů. Významné slovo budou mít vědci a experti, podniková sféra, neziskové organizace, pedagogické iniciativy, odbory. A své by měli říct i klienti, jimž je služba učitelů určena; jejich hlas je však zatím nezřetelný.
Zástupci zainteresovaných institucí by se měli dohodnout na souboru kompetencí, kterými má disponovat učitel. Bude důležité si uvědomit, že nehledáme standard pro mistrovskou úroveň, že nepopisujeme dovednosti Zlatého Ámose. Účelem standardů, jak jsou chápány v Národní soustavě kvalifikací, je především definovat kompetence, které má mít člověk při vstupu do profese. NSK sice zahrne i specializační, nadstavbové kompetence, ale ty nebudou spadat do základu kvalifikačního standardu úplné kvalifikace.
Na vznik standardů bude mít vliv právě vznikající Národní soustava povolání, která je mladší sestrou NSK a tvoří se na zakázku Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Druhou významnou skutečností je vznik tzv. Evropského rámce kvalifikací (EQF), což je aktivita Evropské unie. Náš národní systém kvalifikací by měl být kompatibilní s tímto evropským rámcem. A třetí důležitou skutečností je zavádění strukturovaného studia na vysokých školách, které se týká i přípravy učitelů.
Zbývá mnoho otazníků
K nalezení konsensu mezi zájmovými skupinami přispějí pravděpodobně tzv. sektorové rady. Několik z nich již působí v rámci Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání. Jako reprezentativní platforma spolupráce by měly posuzovat, případně vytvářet popisy povolání, kvalifikační a hodnoticí standardy a spolupracovat při udělování autorizací.
V tuto chvíli stojíme před mnoha otevřenými otázkami: Lze kvalifikaci učitele rozčlenit na nějaké dílčí kvalifikace tak, jak to předpokládá Národní soustava kvalifikací? Jak budou v kontextu úplných a dílčích kvalifikací pojímány jednotlivé kategorie učitelské profese – např. učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, učitel odborných předmětů, učitel praktického vyučování atd.? Je reálné, aby fungoval systém ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle nového zákona č. 179/2006 Sb i v učitelské profesi? Jak se k věci postaví vysoké školy, které při projektování svých učitelských programů zatím vesměs nevycházehí z konsensuálního standardu? Jak se k věci postaví samo ministerstvo a jeho akreditační komise?
Čeká nás tedy velmi zajímavá debata. Informace k chystané konferenci naleznete na http://ttnet.nuov.cz .
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat