Radek Sárközi: Diskuze o České pedagogické komoře

středa 28. června 2006 ·

Na České škole se občas objeví téma, na které čtenáři reagují voláním po tom, aby se učitelé lépe zorganizovali. Institucí, která by mohla hájit zájmy učitelů, je Česká pedagogická komora. Společnost středoškolských pedagogů i Asociace školských odborů – Učitelský odborový klub dlouhodobě usilují o její ustavení. Podaří se to?

Česká pedagogická komora

Základním problémem je, zda většina učitelů chce platformu, která by pomohla prosazovat jejich zájmy. Právě takovou platformou může Česká pedagogická komora být.

Další otázky logicky vyplývají z první. Kolik učitelů by se aktivně zapojilo to činnosti této instituce? Byli by učitelé ochotni platit členské příspěvky? Byli by učitelé schopni se domluvit, které věci budou společně prosazovat? Obětovali by učitelé část svého volného času pro komoru?

Možná si tyto otázky většina učitelů ani nepoložila. Důvodů může být několik. Učitelé jsou možná naprosto spokojeni se současnou situací. Učitelé také mohou být vyhořelí, což se projevuje jejich společenskou pasivitou. Spolková činnost také může být učitelům cizí, protože se považují za úředníky, kteří čekají na příkazy shora a neusilují o autonomii vlastní profese.

Srovnáme-li dnešní učitele s prvorepublikovými, působí současní pedagogové dost tristně. Po vzniku Československa si učitelé dokonce začali financovat vlastní vysokou školu, aby se měli kde vzdělávat! Až později převzal vysokoškolské vzdělávání pedagogů pod svá křídla stát, respektive Univerzita Karlova v Praze. Učitelé si spravovali řadu věcí sami a neupínali se zbytečně ke státním orgánům. Tato autonomie vzala definitivně za své v roce 1948 a ani po roce 1989 se ji nepodařilo obnovit…

Mezi profesemi, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, jsou pedagogové výjimkou. Většina profesí totiž svou vlastní komoru má. Velmi hlasitě o sobě dávají vědět komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ty prosazují zájmy svých členů velmi důsledně a úspěšně. I komory architektů, daňových poradců, soudců, advokátů nebo dalších profesí přinášejí svým členům řadu pozitiv. Například v oblasti dalšího vzdělávání nebo připomínkování zákonů a vyhlášek.

V dalším vzdělávání jsou učitelé závislí na státu. Zákony a vyhlášky projednávají za učitele odbory. Jejich členská základna je ale stále slabší a navíc skoro polovinu tvoří důchodci, kteří již nevyučují. O reprezentativnosti ČMOS PŠ tedy můžeme mít vážné pochybnosti…

Vytvořit Českou pedagogickou komoru je v současných podmínkách mnohem těžší, než tomu bylo na začátku 90. let, kdy vznikaly současné profesní komory. Politikům neexistence pedagogické komory samozřejmě vyhovuje, protože mohou učitele lépe ovládat. Otázka je, jestli neexistence České pedagogické komory nemá negativní vliv na školství a vzdělávání.

Podle mě by Česká pedagogická komora přispěla k zvýšení prestiže učitelského povolání i postavení učitelů jako profese. Pokud si myslíte, že by Česká pedagogická komora mohla být prospěšná, můžete se zapojit do druhého kola připomínkování Zákona o České pedagogické komoře. Jeho text naleznete níže. Své připomínky můžete posílat do září na adresu sarkozi@volny.cz.

Argumenty pro vznik Zákona o České pedagogické komoře:

  1. Většina profesí, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, má vlastní profesní komoru. Učitelé nikoliv.

  2. Profesní komora jako samoregulační orgán se ukázala velmi efektivní a prospěšná v případě lékařů, stomatologů, lékárníků, architektů, daňových poradců, soudců nebo advokátů a mnoha dalších profesí.

  3. Komora přispěje ke zvýšení prestiže učitelského povolání, protože učitele bude reprezentovat oficiální organizace s vysokým počtem členů.

  4. Komora přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, protože se cíleně zaměří na další vzdělávání učitelů a ředitelů.

  5. Komora umožní přijímání kvalitnější legislativy v oblasti školství a vzdělávání, protože jejím prostřednictvím budou moci učitelé vyjádřit postoj, který bude reprezentovat názor celé profesní skupiny.

  6. Komora zformuluje profesní etický kodex, který je obvyklý v USA a zemích Evropské unie nejen v profesi učitele, ale také novináře, knihovníka, lékaře, úředníka atd. Etické kodexy nebo jejich obdoby už přijala řada profesních organizací i v České republice.

  7. V současné době učitele reprezentují především odbory, ale ty nejsou profesní, nýbrž zaměstnaneckou organizací. Navíc sdružují i nepedagogické pracovníky školství. Členská základna odborů je nízká a nereprezentují všechny učitele. Problematika vzdělávání, etiky a legislativy (kromě zaměstnaneckých vztahů) je navíc mimo jejich zorné pole.

  8. Učitelských organizací je velmi mnoho a počet jejich členů je minimální. Nejsou oficiálním partnerem ministerstvu školství a na jejich názor není brán zřetel. Jádrem České pedagogické komory by se mohla stát Společnost středoškolských pedagogů a Asociace pedagogů základního školství jako nejreprezentativnější sdružení pedagogů základních a středních škol.



Radek Sárközi

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.