V projektu Internet do škol bylo zajištěno připojení škol na internet prostřednictvím Českého Telecomu a takzvaného školského intranetu s garantovanou rychlostí 64 až 128 kbps. Kvalita připojení škol byla od počátku trvale terčem kritiky a byla zřejmě i nejslabším článkem celého projektu. Od září 2005 mohou být školy připojeny do intranetu veřejné správy, kde náklady bude centrálně hradit MŠMT. Plná třetina zelených škol však bude takto nadále „odříznuta“ od moderních internetových služeb.
Dnes pokračujeme ožehavým tématem, které možná vyvolá řadě čtenářů z velkých měst na tváři úsměv, ale realita dostupnosti širokopásmového připojení k internetu mimo města je často zoufalá. V projektu III SIPVZ – Infrastruktura vulgo Internet do škol bylo zajištěno připojení škol na Internet prostřednictvím Českého Telecomu a takzvaného školského intranetu s garantovanou rychlostí 64 až 128 kbps. Kvalita takovéhoto nedostatečného a zároveň i předraženého připojení zelených škol byla od počátku trvale terčem kritiky z řad pedagogů i odborníků a byla zřejmě i nejslabším článkem celého projektu. Od září 2005 mohou být školy připojeny do intranetu veřejné správy, kde náklady bude centrálně hradit MŠMT. Plná třetina zelených škol však bude nadále „odříznuta“ od moderních internetových služeb a MŠMT to přechází bohovorným mlčením, přestože toto nově kontrahované připojení nevyhovuje doporučením MP č. j. 29556-2004-55, který stanovuje kromě jiného takzvaný standard ICT služeb ve škole.
Opožděné zavádění nabídky širokopásmového připojení k internetu téměř monopolním Českým Telecomem bude černě zapsáno v historii informačních a komunikačních technologií v České republice a bohužel v tomto případě jde i o trestuhodné vytváření reálného digital divide mezi městem a vesnicí. V rámci SIPVZ pak došlo k bezprecedentnímu odmítnutí realizace závazku společnosti Český Mobil, který se v rámci získání licence pro vybudování sítě Oskar zavázal k vybudování infrastruktury pro připojení všech škol a veřejných knihoven k internetu s náklady téměř půl miliardy korun. Český Mobil sice šalamounsky nabídl dvoucestné satelitní připojení, které patří k nejdražším a není v Evropě příliš rozšířené, ale je vhodné všude tam, kde není dostupné normální metalické připojení. To se sice týká ve světě především oblastí s malou hustotou obyvatel, ale uvědomme si, že v roce 2001 nebyla situace na českém telekomunikačním trhu díky privatizačním tanečkům polistopadových vlád normální. Rychlostní limit dvoucestného satelitního připojení byl v té době 768 kbps (tedy dvanáctinásobek připojení v Internetu do škol) a toto připojení bylo možné dodat do všech škol. Tedy již od roku 2002 mohly mít všechny české školy a veřejné knihovny širokopásmové připojení!
Podle dodatků smluv mezi MŠMT a generálním dodavatelem z dubna 2004 došlo k zlepšení připojení u poloviny zelených škol (u 1800 z 3620), takže nyní je struktura připojení následující:
technologie ADSL - rychlost 512/256 kbps - 200 škol
technologie ADSL – rychlost 512/128 kbps - 700 škol
technologie LLNET - rychlost 128 kbps - 900 škol
technologie LLNET – rychlost 64 kbps - 900 škol
technologie ISDN - rychlost 64 kbps - 900 škol
Pokud si uvědomíme, že toto připojení je pro školní sítě se čtyřmi až jedenácti i více počítači, zůstává situace zelených škol z hlediska připojení k internetu i nadále kritická, širokopásmové připojení má jen čtvrtina zelených škol (bohužel paradoxně často těch, které mají paralelní kvalitnější připojení). Internetové služby zažily během posledních pěti let nebývalý růst a ve velkých městech je v řadě lokalit připojení prostřednictvím rozvodů kabelových televizí až s rychlostí v řádu Mbps. V nabídce telekomunikačních operátorů je dnes i připojení ADSL s touto rychlostí. A to vše pro domácnosti, kde je počet počítačů výrazně menší než ve školách!
Plánovaná struktura připojení zelených koncem roku 2005 by měla být následující:
technologie ADSL - rychlost 512/128-256 kbps - 2400 škol
technologie LLNET - rychlost 128 kbps - 600 škol
technologie ISDN - rychlost 64 kbps - 600 škol
Situace se tedy sice výrazně zlepší, ale třetina zelených škol však bude nadále bez širokopásmového připojení. Pozitivní je i výše příplatku pro školy s ADSL, které mají možnost dokoupit zvýšení rychlosti na 1026/256 kbps za 1060 až 1190 Kč měsíčně (doporučujeme!) a je tu příslib Českého Telecomu, že dostupnost ADSL se bude i nadále rozšiřovat.
Co tedy poradit zeleným školám? Připojení zdarma (tedy placené centrálně MŠMT) musíme pragmaticky hodnotit českým příslovím: „Darovanému koni na zuby nehleď!“ a určitě ho neodmítat. Důvodem pro bude u řady škol i požadavek ACOL na existenci tohoto připojení při případném pokračování jeho dálkové správy sítí v rámci jeho nabídky Pokračování. Pokud ale škola získá alternativní nabídku širokopásmového nebo alespoň výrazně rychlejšího připojení než nabízí připojení v intranetu veřejné správy v přijatelné ceně, bude třeba vyhodnotit potřeby školy, tedy pedagogů a žáků. Vhodnou alternativou jsou i komunitní sítě, které se díky dostupnosti bezdrátových technologií stále více rozšiřují i mimo města. Vzhledem k životnímu rytmu obyvatel je takováto síť zpravidla vytížena převážně ve večerních hodinách a o víkendech a v době výuky má pak škola k dispozici dostatečné pásmo. Paralelní připojení ke dvěma poskytovatelům pak rovněž zvyšuje celkovou spolehlivost takovéto sítě (intranet veřejné správy poskytuje sám o sobě vysokou spolehlivost díky svému charakteru).
Některé kraje nebo i menší města a někde i soukromé subjekty budují vlastní širokopásmové sítě (optické sítě v kraji Vysočina Rowanet nebo v Praze Pragonet a další) a nabízejí školám možnost kvalitního a relativně levného připojení. Výhodné je i připojení k akademické síti CESNET, které je dostupné ve městech s vysokými školami. Před uzavřením jakéhokoli kontraktu proto konzultujte s odborníky z veřejné správy současné i plánované možnosti v regionu! A ještě pár dalších snad užitečných rad:
vyžadujte od poskytovatele připojení veřejnou IP adresu
dávejte pozor na sdílení pásma či agregaci, uváděné rychlosti jsou jen maximální, zajímejte se rovněž o strukturu zákazníků v místě sdílení
o širokopásmovém připojení mluvíme od rychlostí nad 512 kbps či spíše v řádu Mbps, standard 256 kbps v materiálech Ministerstva informatiky ČR je z dnešního pohledu už nesmysl (například nedávno spuštěné vysílání ČT 24 v lepší kvalitě vyžaduje až 400 kbps!)
vyžadujte reference o poskytovateli připojení
žádejte podrobné vysvětlení případných omezení připojení (takzvané FUP – Fair User Policy)
A pár otázek na závěr:
Jak jste spokojeni s připojením v rámci Internetu do škol?
Můžete doporučit některého poskytovatele připojení?
Jak kvalitní připojení je podle vás pro jednotlivé kategorie škol vhodné?
redakce
0 komentářů:
Okomentovat