Jitka Svobodová: Výuka počítačové grafiky ve 4. ročníku osmiletého studia

Prezentace projektu SIPVZ Gymnázia Pardubice, který je zaměřen na využití grafických programů ve výuce výtvarné výchovy ve čtvrtém ročníku osmiletých gymnázií a ekvivalentně devátých tříd základních škol.

Projekt je zaměřen na využití grafických programů ve výuce výtvarné výchovy ve čtvrtém ročníku osmiletých gymnázií a ekvivalentně devátých tříd základních škol. V tomto věku jsou žáci ne vždy spokojeni s tím, co vytvořili (kresba, malba). Výsledek se liší od jejich představ. Využití grafických programů je jedním z vhodných způsobů, jak dát žákům jinou příležitost k výtvarnému vyjadřování. Pro tuto generaci studentů je počítač samozřejmým a hlavně snadno dostupným nástrojem, který umí ovládat lépe než štětec či tužku. S výslednou grafickou úrovní jsou spokojeni a nacházejí možnosti, jak se výtvarně vyjadřovat, jak esteticky ztvárnit svoje představy.

Jitka Svobodová

Jan Wagner: Neomezujte se při výuce místem na disku

Příklad stavby školního diskového pole NAS s RAID5, tedy s ochranou proti havárii jednoho z disků, na bázi Windows Server 2003, který jsme doplnili základními informacemi o alternativních řešeních. Ceny pevných disků stále klesají a úložného prostoru pro výuková data není nikdy dost. Školní server na bázi MS Windows Server 2003 nabízí zajímavou a možná i málo známou skutečnost v podobě vytvoření NAS (Network Attached Storage) s diskovým polem RAID5 (Redundancy Array of Independent nebo někdy Inexpensive Disks), chráněným proti výpadku jednoho disku. Podstatou RAID5 je to, že se do jednoho počítače naskládá několik pevných disků. Ty jsou uspořádány a ovládány softwarově nebo speciálním řadičem tak, že data jsou ukládána na všechny disky najednou s určitou nadbytečností (redundancí), a pokud se jeden z disků pokazí, jednoduše se vymění a systém data z ostatních disků zrekonstruuje a seskládá znovu. Centrální úložný prostor má více výhod než samostatné disky, ale není potřeba se zatěžovat teorií. Pro vytvoření pole RAID5 jsou třeba alespoň tři disky, což jsme použili ve variantě serveru HP tc2100. Zde jsme odpojili nepoužívanou mechaniku CD-ROM a na desku připojili tři IDE disky. Vše je ve skříni serveru a vzhledem k omezení BIOS jsme použili největší možnou velikost 3x 160 GB. Montáž včetně vytvoření pole trvá okolo hodiny a takové menší pole se hodí například pro přesměrování složky Dokumenty a její sdílení v rámci učitelských počítačů.

Později se však ukázala potřeba většího prostoru, proto jsme se rozhodli postavit samostatný počítač, ve kterém jsem použili systémový disk 80 GB a čtyři disky SATA 300 GB pro vlastní pole, základní deska obsahuje integrovanou grafiku a zvuk a čtyři konektory pro připojení SATA disků. Jejich výhodou je nižší příkon i menší přívodní kabely a není potřeba nic nastavovat pro jejich připojení. Procesor jsme použili Intel Pentium 4 3 GHz, ale stačil by i méně výkonný, paměť je 512 MB. Sestavení včetně instalace trvalo 90 minut a bylo naprosto bezproblémové. Pak ve Správci disků převedete disky na dynamické a označíte je a systém nabídne vytvoření RAID5, které se konfigurovalo asi dvě hodiny.

Velkou pozornost jsme věnovali chlazení. Přestože systém byl schopen se při pokojové teplotě uchladit, instalovali jsme do přední částí skříně dva ventilátory, které významnou měrou přispěly ke snížení povrchové teploty disků a zvýšily průtok vzduchu. Třetí ventilátor na zadní straně teplo odvádí. Daní za bezpečnější uložení dat je, že velikost pole není dána součtem velikosti disků, ale část padne na jištění výpadku některého z nich. Samozřejmě se jedná pouze o jedno z opatření, které má předejít případné ztrátě, takže zálohování důležitých dat včetně uložení mimo objekt školy se nevyhnete. V našem případě však zálohujeme pouze kritická data.

S popsaným řešením máme výborné zkušenosti. K vytvoření pole nepotřebujete hardwarový řadič a softwarové řešení na bázi MS Windows Server 2003 je elegantní a jednoduché. Náklady za hardware se pohybují okolo 30 000 Kč bez DPH v závislosti na použití komponent. Profesionální systémy začínají na trojnásobku této částky, ale samozřejmě získáte specializované řešení na nejvyšší úrovni. Jistým rizikem by mohlo být při výpadku jednoho disku místo jeho náhrady novým funkčním neuvážené odpojení funkčního disku, protože výpadek dvou již pole nepřežije…

Do budoucna počítáme s výměnou serveru za řešení HP ProLiant ML350 G4, ve kterém sloučíme funkci serveru, diskového pole s výhodou vzdálené správy pomocí karty.

Položili jsme se autorovi řešení Danovi Sýkorovi několik doplňujících otázek:

Jaká je cena použité licence MS Windows 2003 Server a případně klientských licencí?

Cenu licence jsme neřešili, protože škola ji má zakoupenou pro svůj server a konečné řešení je integrace serveru a NAS v jedné skříni.

Díval jsem se do nabídky profesionálních NAS, běžné koncové ceny nejlevnějších se pohybují již zhruba od dvojnásobku, nechali jste si vypracovat nabídku pro školu?

To je výborná otázka. Obecně raději uplatňujeme profesionální řešení, např. Fujitsu Siemens FibreCAT N20i než „lidovou tvořivost“, ale při orientační nabídce byla cena na úrovni distributorské ceny, což je například v případě Tech Data za 72 330 Kč bez DPH.

Vyhodnocovali jste i linuxové řešení?

Ano, zkoušeli jsme linuxové řešení podle Linase Vepstase a vypadalo nadějně. Z logistických důvodů preferujeme platformu MS Windows, na které jsme vyrostli, takže jsme nakonec přehodili výhybku na MS Windows Server 2003. Raději učíme, než kompilujeme jádro :-)

Jaká je použita skříň a zdroj, další periférie?

Skříň, základní desku, zdroj 450W záměrně nepopisuji, škola se může rozhodnout, záleží jen na počtů SATA atp.

Proč jste volili procesor Intel Pentium 4 3 GHz? Jaká je použita základní deska? Jaké značky jsou pevné disky?

Procesor Intel Pentium 4 3GHz jsme použili dle informací z webu, že SW pole je náročné na výkon procesoru, což se v našem případě nepotvrdilo. Navíc jsme chtěli PC použít pro střih videa, digitalizaci a převod formátů do MPEG. To se však ukázalo jako nevhodné, protože diskové pole je pro uložení dat a žádné další operace se tam prostě nemají dělat. Výkon je tedy zbytečný a použili jsme Intel zase v rámci technologie, protože nemáme jiné stroje než Intel a HDD Seagate, je to takové historické partnerství :-)

Dovolím si na závěr malou historickou odbočku a stručný popis další alternativy: před deseti a více lety byly počítačové sítě a správa sítě s dedikovaným serverem se síťovým operačním systémem (nejčastěji Novell NetWare, UNIX nebo OS/2) záležitostí specialistů a šlo o drahé řešení. To se s nástupem systému MS Windows NT pro servery začalo pozvolna měnit. Ale již před tím byly především pro menší sítě v SOHO segmentu (Small Office Home Office) i pro školy vyžadovány jednodušší řešení, jedním z prvních byl v roce 1994 dedikovaný server Zenith Data Systems Z-Stor (CPU Cyrix 486SLC, 25MHz, 2MB RAM, 210 MB HDD) s kombinací Novell Netware a tehdy oblíbeného řešení pro peer-to-peer sítě Novell DOS 7, který se podle záměru tvůrců měl do sítě připojit jen s minimem nastavování a neměl na tu dobu neobvykle ani monitor a ani klávesnici. Řešení se tehdy sice neujalo, ale v posledních letech se objevila na trhu celá řada do jisté míry podobných NAS (Network Attached Storage), většinou s operačním systémem Linux, které nabízejí snadné připojení a nastavení pomocí webového rozhraní. Tyto NAS nabízejí kromě diskového prostoru (nejmenší mají i jen jeden disk 2,5“, většinou jsou pro 2-4 disky IDE a používají nejčastěji SAMBA server) často ještě některé z řady dalších funkcí: DHCP, HTTP server, poštovní server, firewall, tiskový server i jiné. Tyto low-end NAS se většinou dodávají bez pevných disků jen s flash diskem a předinstalovaným operačním systémem. Jako procesory se používají nejrůznější low-end x86 procesory od AMD Geode, přes VIA C3 po Intel Celeron. Ceny se sice pohybují nad cenou běžného PC, ale nároky na správu jsou minimalizovány a často s objevuje záruční doba 5 let. Další variantou na „dolním konci“ nabídky jsou různé kombinace ADSL modemů, routerů, switchů a Wi-Fi Acces Pointů, které díky rozhraní USB 2.0 umožňují připojení externích pevné disků, které jsou nyní běžně v nabídce Seagate nebo Maxtor nebo se dají snadno smontovat.

V článku popsané řešení se uplatní u větších škol, které potřebují bezpečné uložení většího objemu, mají alespoň částečné odborné zázemí, ale i nadšení a chuť a v neposlední řadě chtějí šetřit. O volbě komponent i operačního systému lze vést polemiky, stejně jako o výhodách profesionálních řešení. Pro řadu škol je ale i toto řešení drahé a vystačí jen s přidáním velkokapacitního disku. Za poslední tři roky se kapacita pevných prudce zvětšuje a cena za GB kapacity stále klesá a klesá. Největší disky na trhu mají nyní kapacitu 400 GB, což je 2000x více než měl Z-Stor před 11 lety…

Jan Wagner

Prohlášení SKAV k realizaci národního projektu Koordinátor

I když se SKAV podařilo ovlivnit charakter vzdělávacích kurzů projektu Koordinátor a ve spolupráci s VÚP vytvořit základní koncepci kurikula kurzu pro školitele, rozhodla se od další spolupráce na přípravě kurzů měsíc před jejich plánovaným zahájením odstoupit.

Členské organizace občanského sdružení SKAV uvítaly rozhodnutí MŠMT využít finanční prostředky z ESF na podporu realizace kurikulární reformy formou národního projektu Koordinátor, který měl pomoci při zavádění vzdělávací filosofie rámcového vzdělávacího programu do reálné výuky základních škol.

Byly připraveny a ochotny spolupracovat s Pedagogickým centrem Praha a Výzkumným ústavem pedagogickým při:

- přípravě koncepce a metodického rozpracování obsahu osmidenního kurzu pro vzdělávání 150 školitelů, kteří budou následně vzdělávat 3000 školních koordinátorů tvorby ŠVP (šestidenní kurz).
- vzdělávání školitelů (za využití dlouholetých zkušeností vybraných lektorů členských organizací SKAV).

Členské organizace se rozhodly spolupracovat na přípravě vzdělávacích kurzů zejména z toho důvodu, že chtěly zajistit, aby tato minimální pomoc (jeden šestidenní kurz), kterou MŠMT základním školám nabízí, byla kvalitní a vycházela z reálných potřeb a možností škol. SKAV chtěla zabránit tomu, aby kurzy byly realizovány jako přednášky o tom, jak sepsat dokument (ŠVP). Cílem SKAV bylo nabídnout trénink dovedností potřebných pro zvládání role koordinátora tvorby ŠVP, jehož prvořadým úkolem je vysvětlit svým kolegům smysl reformy, získat je pro ni a efektivně jim pomoci s její realizací.

Zástupcům SKAV bylo oznámeno, že ministryní školství schválený a podepsaný národní projekt Koordinátor nemá vyjasněné finanční vztahy a podmínky mezi příjemcem finančních prostředků (PC Praha) a partnerem projektu (VÚP). VÚP z tohoto důvodu od projektu odstupuje, což bude mít za následek přepracování projektu, případně jeho nové schvalování doprovázené velkými prodlevami v jeho realizaci.

Není jasné, kdy bude projekt skutečně zahájen. Podle dosavadních zkušeností s nepružným řešením problémů ze strany MŠMT je docela možné, že první kurzy pro koordinátory se uskuteční až v roce 2006. Vzhledem k tomu, že v roce 2007 mají školy zákonem danou povinnost již zahájit vzdělávání podle svých hotových individuálních školních vzdělávacích programů, je sporné, zda kurzy v zamýšlené podobě vůbec využijí. Tento vývoj pouze potvrdil naše přesvědčení, že MŠMT trvale podceňuje význam pomoci školám při přípravě a realizaci kurikulární reformy a přistupuje k tomuto závažnému úkolu lehkovážně a nezodpovědně. Domníváme se, že tímto svým konáním vážně ohrožuje zdar kurikulární reformy.

Zkušenost SKAV prokázala, že neziskové občanské organizace mají daleko zodpovědnější přístup k realizaci kurikulární reformy než samotné MŠMT a jím zřízené instituce. Mnohé pedagogické iniciativy individuálně i prostřednictvím regionálních vzdělávacích středisek již dnes intenzivně připravují školy na zavádění RVP. Školám chybí dostatek finančních prostředků, z kterých by mohly tyto služby platit, zatímco hrozí, že obrovské peníze určené na projekt Koordinátor nebudou efektivně a včas využity.

Pokud MŠMT není schopno se úkolu kvalifikovaně zhostit, mělo by aspoň vytvořit podmínky pro to, aby školy mohly požádat o pomoc neziskové organizace. To znamená především poskytnout školám dostatek prostředků na vzdělávání pedagogických sborů.

V Praze 19. dubna 2005

RNDr. Jindřich Kitzberger, předseda SKAV

www.skav.cz, info@skav.cz

Členské organizace SKAV:

AISIS

Asociace pedagogů základního školství ČR

Asociace pro domácí vzdělávání

Asociace předškolní výchovy

Asociace waldorfských škol ČR

Česká sekce DCI – sdružení zastánců dětských práv

Kritické myšlení

Nezávislá mezioborová skupina pro transformaci vzdělávání

Program Škola podporující zdraví, SZÚ Praha

Přátelé angažovaného učení

Sdružení pro výchovu k občanství a demokracii

Sdružení středisek ekologické výchovy PAVUČINA

Sdružení TEREZA

Společnost Montessori

Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání

Step by Step ČR

dokument

Miluše Dolanská: Pozvěme geografické informační systémy do škol

Možnosti využívaní metod geografických informačních systémů v základních a středních školách, role GIS v rámcových vzdělávacích programech a možné bariéry implementace GIS do základního a středního vzdělávání.

Geografické informační systémy (GIS) lze zjednodušeně chápat jako nástroj pro práci s velkým množstvím digitálních informací o území. Tyto takzvaně prostorové informace GISy sbírají, ukládají a obohacují o informace nové. Především ale využitím GIS k analýze prostorových informací získáváme informace nové, které nám slouží k předcházení problémů i k jejich řešení. S pomocí geografických informačních systémů získáváme lepší představu o plošném rozsahu potenciální povodně, o územích ohrožených erozí svahů v případě, že by na nich bylo nevhodně hospodařeno, o dostupnosti autobusových zastávek obyvatelstvem nebo o nejrychlejší cestě pro vůz lékařské záchranné služby k člověku potřebujícímu lékařskou pomoc.

Geografické informační systémy mají v současné době neochvějné a velice významné místo v řízení energetických a vodohospodářských soustav, řešení krizových situací, jakými jsou povodně či havárie, ve správě chráněných území a geologických ložisek, v lesnictví, v meteorologii či třeba v zemědělství. Krajské úřady věnují geografickým informačním systémům patřičnou pozornost jako nástroji významně napomáhajícímu vytvářet rozvojové a koncepční dokumenty kraje - územní plány, koncepce rozvoje kraje či třeba optimalizace dopravní obslužnosti. Obdobně se setkáváme s užíváním GIS na všech úrovních státní správy a samosprávy.

Jak vidno, metody GIS slouží napříč vědními disciplínami. Přitom si ale stále zachovávají ve svém názvu slůvko geografické. Šíře používání GIS v současné společnosti a právě ono zdůrazněné přízvisko geografické by mělo být dostatečným důvodem pro jejich vstup do základních a středních škol.

Proč má GIS patřit do hodin zeměpisu?

Pojmenujme tři základní důvody hovořící ve prospěch používání GIS na základních a obzvláště středních školách.

1. Pronikání geografických informačních systémů do každodenního života se musí odrazit i v přípravě žáků a studentů na používání aplikací GIS.
   Intenzivní pronikání používání GIS nejen do vědy, ale i do všednějších oblastí lidského života, jakými jsou úřady samosprávy, internetové služby a další, si žádá i začlenění těchto dovedností a poznatků do výuky na základních a středních školách.

2. Žák je veden k aktivnímu a tvůrčímu používání prostorových informací.
   To představuje získání dovednosti vyhledávat, třídit a analyzovat informace, tj. objevovat specifické vztahy mezi nimi. Na tento aspekt využití GIS ve vzdělávání upozorňuje např. W. Lloyd (2001), který předpokládá následkem zpřístupnění GIS žákům a studentům jejich změnu v aktivní uživatele prostorových informací. Takto vybavený žák by měl být lépe připraven v regionální geografii analyzovat lokální problémy, podobnosti i rozdíly jednotlivých regionů. V elektronických mapách uveřejněných na internetu si pak bude umět bez zaváhání vyhledat informace o sídlech jednotlivých úřadů, bank, pamětihodností.

3. Používání metod GIS v základních a středních školách reflektuje požadavek na zvyšování multimediálnosti výuky, širší zapojení moderních informačních technologií,
   a to především cestou jejich aktivního využívání jako nástroje pro práci s informacemi v šíři vyučovaných předmětů.

Rámcové vzdělávací programy a role GIS

V souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání České republiky (Bílá kniha), zahájil v roce 2001 Výzkumný ústav pedagogický v Praze práce na vzniku nových kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní, gymnaziální a speciální vzdělávání - tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP). Jejich cílem je stanovit obecný rámec vzdělávání na jednotlivých stupních škol. Zatímco rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (RVP ZV) byly v červnu 2004 ve své třetí verzi předány ke konečnému projednání MŠMT a v srpnu téhož roku v této podobě schváleny MŠMT, v případě rámcových vzdělávacích programů pro gymnaziální vzdělávání (RVP GV) byla v červnu 2004 zveřejněna přepracovaná pilotní verze určená pro dvouleté zkušební aplikování na vybraných gymnáziích.

Zeměpis (případně geografie) se objevuje jak v případě RVP ZV, tak v případě navazujícího RVP GV jako samostatný obor ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Především v případě RVP pro základní vzdělávání se ale objevují geografická témata v i v dalších oborech, jakým je např. přírodopis (téma neživá příroda) či fyzika (téma vesmír, energie).

Na geografické informační systémy a geografické informace nacházíme v rámcových programech odkaz v podobě samostatného tématu, jehož název se jen drobně liší. Téma Geografické informace, zdroje dat, kartografie pro základní vzdělávání (tab. 1) termín geografické informační systémy přímo nezmiňuje. Jako základní požadavek na rozsah učiva jsou však v bodě "geografická kartografie a topografie" uváděna praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě. Očekávané výstupy jsou v tomto směru ještě volnější. Opět zde ale je možné spatřovat možný a značně široký prostor pro používání GIS ve výuce. Budeme-li považovat pojem GIS, příp. další termíny z oboru geoinformatiky za součást základní terminologie, pak jejich začlenění do výuky lze chápat jako reakci na druhý očekávaný výstup formulovaný jako žák používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.

Tab. 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (třetí pracovní verze), obor zeměpis, podrobný obsah tématu Geografické informace, zdroje dat a kartografie (Kol. 2003).

GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE

Očekávané výstupy - žák

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických elaborátů, grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině

vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

Učivo

komunikační geografický a kartografický jazyk vybrané obecně používané geografické a topografické pojmy; základní topografické útvary: důležité body, výrazné liniové (čárové) útvary, plošné útvary a jejich kombinace: sítě, povrchy, ohniska - uzly; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; grafické a statistické ukazatele, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat

geografická kartografie a topografie glóbus, měřítko glóbusu, zeměpisná síť, poledníky a rovnoběžky, zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti; měřítko a obsah plánů a map, orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám; praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě

Zdroj: VUP v Praze, upraveno

Mnohem konkrétněji je zmiňován pojem GIS v rámcovém vzdělávacím programu pro gymnaziální vzdělávání (tab. 2). Samostatné téma oboru geografie pod názvem "Kartografie, geografické informace a zdroje dat" zahrnuje zvláštní bod požadovaného učiva geografické informační systémy. Specifikace tohoto bodu je ve srovnání s jinými poněkud skromná a omezuje se na jmenování pojmů GIS, DPZ a praktické využití GIS a DPZ. Odkaz na GIS bychom však i v tomto případě nalezli i v dalších bodech požadovaného učiva.

Zajímavé bude se podívat na očekávané výstupy v rámci tohoto tématu. Z jejich výčtu lze vybrat především následující:

• žák používá prakticky dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů;

• žák lokalizuje a vzájemně porovnává objekty (systémy) a procesy v geografickém prostředí, rozlišuje v něm znaky společné a znaky odlišné.

V obou případech lze spatřovat odkaz na využívání geografických informačních systémů k vizualizaci geografických dat, jejich analýzu a interpretaci zjištěných výsledků.

Tab. 2. Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (pilotní verze), obor geografie, podrobný obsah tématu Kartografie, geografické informace a zdroje dat (Kol. 2004).

KARTOGRAFIE, GEOGRAFICKÉ INFORMACE A ZDROJE DAT

Očekávané výstupy - žák

používá prakticky dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

lokalizuje s pomocí map a vymezuje podle určitých kritérií důležité topografické útvary v krajině

lokalizuje a vzájemně porovnává objekty (systémy) a procesy v geografickém prostředí, rozlišuje v něm znaky společné a znaky odlišné

zdůvodní nerovnoměrnost v rozmístění a ve vývoji (rozvoji) objektů geografické sféry

používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

vytváří a využívá vlastní mentální (myšlenková) schémata a mentální (myšlenkové) mapy pro orientaci v konkrétním území

Učivo

geografická kartografie a topografie praktické aplikace s kartografickými produkty, důležité bodové, lineární a plošné krajinné útvary, hlavní ohniska (uzly) a hranice (bariéry)

geografický a kartografický vyjadřovací jazyk přiměřeně náročné a obecně používané pojmy, termíny, symboly, zkratky, smluvené značky, vysvětlivky, statistická data

geografické informační systémy geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS a DPZ

ostatní informační a dokumentační zdroje dat pro geografii statistické prameny, různé druhy textů, encyklopedie, slovníky, tabulky, grafy, fotografie, vyobrazení, schémata, filmové snímky, videosnímky, terénní průzkumy, mapování, internet, vypovídací hodnota a interpretace zdrojů dat

Zdroj: VUP v Praze, upraveno

Miluše Dolanská

redakce: Zelené školy opět v roce nula: licence, licence, licence...

„Mluví se mnou v cizím kódu…“, tak nějak se zpívalo v jakési písni let osmdesátých. V souvislosti s ukončení projektu Internet do škol má řada ředitelů i pedagogů určitě stejný nebo podobný pocit, když slyší o OEM licencích, multilicencích, CAL, PiL, Select, Open Source, free softwarech, freewarech, sharewarech… Přitom jde JEN o softwary nebo o programy nebo o aplikace?!

Při poslechu prezentací na nejrůznějších akcích v souvislosti s ukončení projektu Internet do škol a s četbou nejrůznějších nabídek a materiálů má řada ředitelů i pedagogů pocit, že neví, o čem je řeč. Ve všech těch termínech a zkratkách, kterými jsou či jsme stále zahrnováni, se občas neorientují ani odborníci a často dá práci určit jejich skutečný význam. Řekněte upřímně, víte, co všechno znamenají například: OEM licence, multilicence, CAL, PiL, Select, School Agreenment, AER, Open Source, free software, freeware, shareware, bundle… Přitom přeci jde software nebo o programy nebo o aplikace, či jak se tomu vlastně správně říká?!

Terminologie je věc jedna, strategie nákupů softwaru věc druhá. Stále se v nejrůznějších diskusích setkáváme s nejasnostmi a neznalostí. Informace jsou často obtížně nalezitelné či zcela nenalezitelné, na oficiálním serveru SIPVZ e-gram se podobnými maličkostmi nezabývají, a stovky škol v důsledku toho všeho kupují pro ně nevhodné a často výrazně nevýhodné softwarové licence. Pokusme se upozornit na některé základní možnosti i časté chyby.

Na většině počítačů nalezneme nejrůznější produkty Microsoft, ať už se jedná o operační systémy pro osobní počítače či servery nebo o kancelářské aplikace, vývojové nástroje pro programátory nebo například i encyklopedie. Společnost Microsoft má pro školy několik multilicenčních a dalších programů, které nabízejí specializovaní prodejci, kteří při výběru určitě poradí:

• Open Licence pro vzdělávání - program pro malé a střední vzdělávací instituce. Jeho prostřednictvím si mohou školy nakupovat všechny produkty MS se 70 %-80 % slevou. Tyto produkty můžete najít v nabídkách prodejců výpočetní techniky, kteří získali označení MS Authorised Education Reseller (AER, seznam prodejců).

• Select pro vzdělávání – je určen pro velké vzdělávací instituce a jeho výhod mohou v ČR využívat i nejmenší školy prostřednictvím smlouvy, která byla podepsána mezi společností Microsoft a MŠMT. Ceník produktů MS Select pro vzdělávání obsahuje úplnou nabídku produktů MS se slevami okolo 90 %, je k dispozici pouze v centrech Prováděcích smluv (seznam) a u autorizovaných prodejců MS Large Account Reseller (LAR, seznam prodejců).

• School Agreement - program pro malé a střední vzdělávací instituce, v jehož nabídce jsou nejběžnější desktopové a serverové produkty. Licence, které školy získají, zde neopravňují uživatele k tzv. „doživotnímu užívání produktů“ na rozdíl od běžným licenčních programů, ale můžeme je chápat jako jednoleté nebo tříleté předplatné jejich užívání. (Celková částka za předplatné je určena počtem přepočítaných oprávněných počítačů školy.) V rámci tohoto programu mohou školy předplatit užívání stejných produktů pro studenty na jejich domácích počítačích.

• Campus Agreement - program pro velké vzdělávací instituce, především vysoké školy a univerzity, podobný School Agreementu.

• MSDN Academic Alliance Program - je navržen specificky pro katedry vysokých škol vyučující odbornou práci na počítači, akademické laboratoře a studenty oborů Počítačová věda, Technika a Informační systémy. Program usnadňuje a zlevňuje získávání vývojových nástrojů, platforem a serverů společnosti Microsoft pro účely výuky, výzkumu a vývoje.

• Partners in Learning Fresh Start - náhrada licencí systému MS Windows pro počítače darované základním a středním školám.

• Partners in Learning School Agreement - licenční program zaměřený na vzdělávání a rozvoj informační gramotnosti v regionech se špatnou socioekonomickou situací, zde je významná licence MS Windows zdarma a MS Office za 3 dolary.

Toto je teorie, ale teď trochu praxe. Nejprve si probereme některé možnosti oficiálního nákupu či získání operačního systému MS Windows pro osobní počítač:

• OEM (Original Equipment Manufacturer) licence – je jedna z nejčastějších mimo školství, je určena k prodeji pouze s novým počítačem (někdy i s jiným hardwarem, jako je základní deska, pevný disk a další) a je vázána k danému počítači nebo komponentě. Při vyřazení počítače nelze software dále používat. Cena OEM licence MS Windows XP Home je zhruba 2 000 Kč bez DPH, XP Professional pak 3 300 Kč, příplatek za licenci XP je u některých výrobců PC ale někdy i jen 1 000–2 000 Kč. XP Professional umožňuje takzvaný downgrade, čili použití i starších verzí dle potřeby.

• Upgrade – MS Windows XP Professional Czech Upgrade je určen pro majitele celé řady OS – od MS Windows 3.x/95/98/NT/ME/2000/XP Home, přes Apple Mac OS po IBM OS/2 nebo některý komerční UNIX, cena je 1 550 Kč bez DPH. Tato licence je výhodná, pokud se ve škole nashromáždily například staré verse MS Windows, nebo je někdo nabízí velmi levně. Tato varianta umožňuje také downgrade.

• Kombinace Upgrade a některého z výše vyjmenovaných OS je nyní běžně nabízena v cenách zhruba 2 300-2 600 Kč. Tato varianta umožňuje také downgrade.

• SA (Software Assurance) – je dvouletý pronájem MS Windows XP Professional za zhruba 900-950 Kč. Tato varianta umožňuje také downgrade.

• „krabicová“ verze – je nejdražší variantou, MS Windows XP Home/Profesional stojí zhruba 5 000/7 600 Kč, upgrade MS Windows XP Home/Profesional pak 2600/5100 Kč. Přestože je pro školy nevýhodná, setkali jsme se s nákupem pro školu!

Doufám, že jsme neudělali chybu a neuvedli vás v omyl. Uvítáme veškeré připomínky. Ceny jsou stanoveny v dolarech a jsou tedy závislé na aktuálním kursu. Z přehledu je jasné, že ve většině případů je při nákupu nového počítače nejvýhodnější kombinace Upgrade a některého z výše vyjmenovaných OS, v některých případech nákupu značkových počítačů nebo notebooků je ale výhodnější varianta OEM, v tomto případě je OS předinstalován.

Příště si probereme licence dalších produktů.

redakce

Martin Grombiřík: Zelené školy opět v roce nula: Indoš Reloaded

Projekt Internet do škol, známý jako Indoš, má letos v srpnu oficiálně skončit. Tentokrát přinášíme kritický příspěvek k tématu: od počátku roku 2002 provázela projekt Indoš řada skandálů a sporů o konceptu Generálního dodavatele, takže MŠMT nakonec nesplnilo ani nejelementárnější požadavky jak multiplatformity prostředí, tak minimálních standardů pro vzdělávací síť stanovených vládou v Koncepci SIPVZ z roku 2000. Není žádným tajemstvím, že nechvalně známý projekt Internet do škol (Indoš), který připravil daňové poplatníky o miliardy korun, má letos v srpnu oficiálně skončit. Od počátku roku 2002, kdy byla zahájena jeho realizace, jej provázela řada skandálů počínaje podivným výběrovým řízením za účasti osob, jež seděly půlí zadnice na křesle ministerském, půlí ve vítězné realizátorské firmě, na míru šitá zadávací dokumentace se zrůdným konceptem Generálního dodavatele, který nakonec nesplnil ani nejelementárnější požadavky jak multiplatformity prostředí (softwarová monokultura Microsoftu), tak minimálních standardů pro vzdělávací síť stanovených v Koncepci SIPVZ z r. 2000 (zasíťování bylo provedeno prostřednictvím neefektivní a již tehdy zastarávající technologie ISDN a propustnost sítě nevyhovovala ani běžným požadavkům na prohlížení www stránek, natož na multimediální přenosy). Šikanování uživatelů a správců zakazováním instalace školou legálně nabytého výukového softwaru a nesmyslným blokováním běžných internetových služeb jako POP3 bylo sice později zmírněno dodatky k smlouvě mezi MŠMT a Generálním dodavatelem (dále GD), základní atributy Indoše jako pomalého a nesvobodného požírače peněz s atributy Matrixu nebo orwellovského státu však zůstaly zachovány.

Bezesporu nejvýznamnější událostí tohoto roku v oblasti Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) je ukončení smluvního vztahu mezi MŠMT a Generálním dodavatelem infrastruktury k 31. 8. 2005, laicky a nepřesně označovaný za "konec Indoše". Lidově řečeno, ministerstvo přestává platit paušál za služby AutoContu Online a Českému Telecomu pro 3 620 škol zapojených do Indoše.  Zároveň přejde do vlastnictví škol část informační a komunikační infrastruktury - žákovské a učitelský počítač a rozbočovač za symbolickou částku 1,- Kč, případně také server, tiskárnu a UPS za příplatek (oficiálně jako tzv. administrační poplatek) 3000 - 5000 Kč podle typu školy. Router zůstává v majetku Českého Telecomu. Z dodaného softwaru firmy Microsoft se do majetku škol převádí pouze operační systém pracovních stanic, tedy nikoliv aplikační programové vybavení (MS Office a další) či operační systém serveru (byl-li server součástí sítě).

Zároveň se mění způsob financování ICT ve školách - do roku 2010 bude každoročně probíhat tak, že celková částka (asi 1 mld. Kč) bude rozdělena na financování tzv. standardu (výukový software, školení, "červené" školy také hardware a systémový software) - 90 % prostředků - a tzv. nadstandardu (projekty) - 10 % prostředků. Podmínkou k čerpání finančních prostředků na standard je vypracování tzv. ICT plánu školy (letos do 31. 1. 2005), pro nadstandard je podmínkou podání projektu (letos do 31. 3. 2005), na který je možno požadovat částku od 30 tis. do 1 mil. Kč při 30 % účasti financování z jiných zdrojů. S uvedením důvodu, že se nový systém financování teprve zkouší, je letos reálná částka o něco nižší.

Co to znamená

Toto jsou suchá fakta, která můžeme najít v materiálech ministerstva školství, smlouvách, metodických pokynech apod. Nyní se podíváme, co to znamená 1. pro školy a 2. pro otevřené a svobodné technologie.

Zelené školy

Ukončení projektu Internet do škol se, jak jsme již uvedli, týká 3 620 tzv. "zelených" škol, což je více než polovina škol v České republice. Je nutno si uvědomit, že tyto školy byly v provozování školní počítačové sítě přímo závislé na firmě ACOL a na prostředí, ve kterém mohly provozovat své ICT aktivity, měly nejprve žádný, později dosti omezený vliv. Toto prostředí mělo výrazně monokulturní rysy (Microsoft), a to i na běžné poměry IT mainstreamu. Z toho plyne pro tyto "zelené" školy následující nutnost:

• Zabezpečit licence na programy, na které se nevztahuje převod na školu - podle materiálů ACOL (prezentace ze seminářů ACOL, PR materiály unie CZESHA uvádějí trochu jiný seznam) se jedná o 15 programů firmy Microsoft, které nejsou součástí Win2kPro (MS Office - Word, Excel, PowePoint, Access, FrontPage a Outlook, dále vývojářské nástroje Visual Basic, Visual C++, Visual J++, Visual FoxPro a Visual InterDev, encyklopedie MS Encarta a u serveru Windows 2000 server, Windows ISA server a Exchange) a 6 programů jiných výrobců (Symantec, Kerio, Veritas, Sodat, 3Com - převážně systémové programy jako firewally a antiviry), případně za ně nějakým jiným způsobem sehnat náhradu. Je ovšem otázkou, zda byly na "zelených" školách všechny tyto programy využívány (přestože je ministerstvo platilo a dosud platí).

• Reinstalovat dosavadní systémy, které z důvodů úzké vazby na centralizované prostředí Indoše nebudou nadále funkční, a postarat se o správu systému i servis hardware.

Školy, kterých se to týká (tzv. "zelené"), byly do projektu Indoš zařazeny na základě dosavadních malých či žádných zkušeností s ICT, případně na základě pasivity a nízké preference této oblasti (často se jednalo o vesnické malotřídky). Podle údajů uveřejněných AutoContem On Line (ACOL) mělo na konci roku 2004 o řešení této situace 64 % představitelů "zelených" škol představu pouze mlhavou a 18 % dokonce žádnou (zdroj: výsledky ankety na indos.cz). Chybějící zkušenosti pro samostatné rozjetí sítě zděděné po Indošovi jsou také dány jednak obecným nedostatkem kvalitních informatiků zvláště této části škol (ačkoliv existují i světlé výjimky), jednak pílí samotného AutoContu, který "své" správce vychovával výlučně jako pásovou obsluhu systému "IKI" bez jakéhokoliv vzdělávání pro samostatný výkon práce administrátora počítačové sítě; administrace se tak často redukovala na komunikaci s dodavatelem a agendu uživatelských účtů.

Není tedy divu, že s anoncovaným "koncem Indoše" to nakonec není tak horké. Důvtipnějším hlavám muselo být jasné, že dříve nebo později vyvstane ze strany ministerstva či určitého počtu "zelených škol" požadavek na zajištění pokračování stávajícího stavu za jakoukoliv alespoň trochu únosnou cenu. Již při podepisování dodatků ke smlouvě mezi MŠMT a GD pověřilo ministerstvo ACOL, aby připravil řešení, které by život Indoše prodloužil za horizont 31. 8. 2005. Výsledkem je projekt Pokračování, ve kterém AutoCont školám nabízí zachování statu quo (míněno stavu, kdy je celá síť pod kontrolou GD s monokulturou Microsoftu a doménou indos.cz) za měsíční paušální poplatek za jednu učebnu 3 500-4 500 Kč (42 000 - 54 000 ročně, podle velikosti učebny; ve výsledné částce není započítána platba za konektivitu do telekomáckého Intranetu veřejné správy, kterou zatím platí MŠMT a která není závislá na rozhodnutí školy pokračovat či nepokračovat v Indoši) do konce roku 2006. Školy, které nabídku AutoContu nevyužijí, budou vedle vlastních nákladů s provozem učebny muset AutoContu zaplatit "administrativní poplatek" 3 451 - 5 831 Kč (podle velikosti školy; uvedeno dle prezentace ACOL, poplatek se vztahuje na převzetí UPS, serveru a tiskárny).

Nabídku Pokračování vypracoval ACOL ve spolupráci s Unií CZESHA a firmou Terasoft. Podle průzkumů, které Unie CZESHA uveřejnila na svém webu it2005.ceskaskola.cz, hodlá zůstat pod správou GD (rozhodně či s výhradami) 68 % zelených škol. 18 % tuto možnost odmítá, 14 % bylo v době průzkumu nerozhodnuto. Jako důvod je oficiálně uváděna spokojenost s dosavadními službami Generálního dodavatele (uvedeno 90 % škol).

Skutečná příčina je otázkou. Je jí na straně škol pravděpodobně strach z nové situace a potřeby ji řešit, návyk na stav, kdy problém počítačů a platby za ně řešil někdo jiný a strkání hlav do písku s pověstnou "okřídlenou" větou "my chceme jen učit".  Ze strany MŠMT zase snaha zahnívajícího Indoše na smetišti dějin přikrýt poklopem až do roku 2006 ("po volbách potopa") nebo podlehnutí iluzi, že za "své" peníze by konečně mohlo něco alespoň dodatečně získat. Generální dodavatel si takovou velkorysost může dovolit - díky smlouvám z r. 2002 si nahrabal tolik, že by bez větší újmy mohl podobnou "charitu" provozovat ještě několik let.

Nikoho už nezajímá, že tento projekt byl a je od začátku SYSTÉMOVĚ ŠPATNÝ a z dlouhodobého hlediska nám alibismus MŠMT, navyklá pasivita "zelených škol" a hyenismus nových postindošistických mafií zakládá na mnohem horší problémy, než se akcí Pokračování domnívají řešit. Nikomu nepřijde zarážející, že se nového posvěcení dostává podniku, který byl zprávou NKÚ označen za mrhání státními penězi s mnoha systémovými pochybeními, podniku, který byl a je svými technickými parametry výsměchem Koncepci SIPVZ, kterou celý projekt začínal, podniku, který si ve věci multiplatformity řešení "vytřel zadek" i Zadávací dokumentací, kterou mu ušili na M/míru jeho tehdejší ministerští pastevci.

Červené školy

Červené školy získaly vedle tradiční projektové loterie poprvé také plošnou podporu v podobě dotace na vzdělávání pedagogů, nákup výukových zdrojů a na rozdíl od "zelených" škol také na hardware a infrastrukturu. Výše dotace se určuje koeficientem odvozeným od typu školy a počtu žáků. Dále je možno požádat o pomoc se zajišťováním konektivity - buď se nechat připojit do tzv. Intranetu veřejné správy (síť Českého Telecomu,  která má propojit všechny veřejné instituce v ČR - rozšířená verze "indošnetu"; toto je - jak jinak - řešení preferované ministerstvem školství), nebo požádat o roční účelový příspěvek ve výši 27 846 Kč na konektivitu přes jiného providera v kvalitě odpovídající připojení přes ČTc. Oproti minulosti, kdy červené školy sbíraly jen drobty odpadlé ze stolů Indoše, je to sice významný posun, přesto však několik promrhaných let zanedbávání a odbývání těmto školám již nikdo nenahradí.

Kdo tedy bude nejvíce "bit" na nové dotační politice, jsou paradoxně "zelené školy", které se rozhodly jít svojí vlastní cestou a nezůstat u "hrnců masa" Generálního dodavatele. Každá snaha o samostatnost, jako kterýkoliv jiný správný čin, bude opět po zásluze potrestána.

Co s tím?

Pokud pomineme možnost setrvání v Indoši, vyvstává před školami nutnost zajistit si potřebnou infrastrukturu a její údržbu vlastními silami. V případě zelených "nepokračujících" škol dokonce bez jakékoliv podpory státu. To znamená minimálně zajištění celého aplikačního a části systémového softwaru včetně příslušných aktualizací, a dále i správu sítě a servis hardwaru. Přestože tuto povinnost z uvedených škol nikdo jako celek nesejme, existují cesty, jak jim pomoci ve vyřešení daného problému.

Úloha Open Source a Free software

Jedním z hlavních "bubáků" indošistů pro "neposlušné" školy je argumentace cenou softwaru (většinou pocházejícího od firmy Microsoft), který si bude muset škola zajistit. I když odstraníme položky, které jsou pro řadu škol prakticky zbytečné (např. vývojová prostředí pro C++, .NET a Javu), přesto se jedná o poměrně vysokou částku. Naštěstí je však možné pro všechny aplikace dodávané Indošem najít odpovídající náhrady nejen na komerčním trhu, ale i ve světě Open Source a Free software (OSS/FS). Následující tabulka ukazuje příklady takových alternativ:

MS Office	OpenOffice.org
MS FrontPage	NVU nebo (non wysiwyg, přesto vynikající) Quanta+
MS Visual Basic	GamBas, lépe však jiné programovací jazyky
MS Visual studio	vývojová prostředí pro různé jazyky - Eclipse, Lazarus, KDevelop apod.
MS Outlook	Tunderbird, Evolution
MS Encarta	encyklopedie Wikipedia, existuje i v offline (DVD) verzi
MS Windows 2000	operační systémy Linux nebo Free/Net/OpenBSD, Samba pro Win klienty Pro stanice user friendly distribuce typu Danix nebo Mandrake
MS ISA server	proxy, cache a firewall systémy typu Squid, IPTables, systémy detekce průniku typu Nagios
MS Exchange	MTA Postfix, Sendmail, Qmail, Courier, různé POP3/IMAP servery
MS Active Directory	OpenLDAP, použitelný pro komplexní konfiguraci všech síťových služeb
ochrana pošty	SpamAssassin, ClamAV, MailScanner, QmailScanner, Amavis, …
ASDW	Webmin nebo různé GUI nástroje pro správu LDAP adresáře

Tento výčet je pouze informativní a řada lidí znalých věci by jistě uvedla další a dle jejich soudu lepší alternativy. Důležité je, že tyto aplikace jsou volně dostupné na internetu a jsou (většinou) součástí každé větší distribuce systému Linux. Distributoři se navíc starají o pravidelný update programů a za příplatek lze sehnat i technickou podporu. Většinu OSS/FS aplikačního softwaru lze sehnat i pro MS Windows a provozovat ho také na této platformě, uznají-li to ICT koordinátoři na školách za vhodné.

Správa sítě

Síťová infrastruktura se neobejde bez správy a údržby. U Windows je jejich základní údržby schopen i "kluk od sousedů" (často však taková údržba podle toho vypadá), na Linux je vždy potřeba najít někoho, kdo tomu rozumí, nebo se o problematiku aktivně a vážně zajímat. Nebudeme tvrdit, že ne, přesto však ukážeme, že Linux v této oblasti nabízí i řadu benefitů.

• Prostředí Linuxu je transparentnější než prostředí M$ - konfiguraci lze snadněji zálohovat i obnovit, téměř vše je uloženo v obyčejných textových souborech.

• Terminálové (LTSP, NX, PXES) a obrazové systémy umožňují výrazně redukovat údržbu pracovních stanic.

• Linux umožňuje úplnou a bezpečnou vzdálenou správu sítě i na pomalých linkách, 95 % správy je možno řešit vzdáleně, nutnost restartu je řídká (hw chyba, změna jádra).

Zde se tedy nachází možnost uplatnění i pro různé regionální IT subjekty, které jsou takto schopny poskytovat z jednoho místa tuto službu více školám. Vhodný je model, kdy má vzdálený správce k ruce alespoň minimálně poučeného místního pomocníka (a to neplatí jen pro Linux), který je schopen řešit drobné záležitosti sám a o těch náročnějších alespoň informovaně komunikovat. Pro tuto alternativu se (překvapivě) rozhodla většina ředitelů "zelených" škol v anketě pořádané indošisty.

V "zelených" školách je však i několik problémů, které mohou být potenciálními úzkými hrdly implementace. Předně může být problémem připojení škol přes privátní adresy Českého Telecomu. To může vést k obtížnosti dálkové správy nebo k riziku donucení ze strany ČTc přijetí takových podmínek, které mohou být pro regionální  IT subjekt nebo pro školy nevýhodné. Dále je v případě terminálového řešení otázkou kapacita serveru "zděděného" od Generálního dodavatele (většinou nějaké Pentium III 1GHz+ a 512 MB RAM). Zatímco na běžné síťové služby (file, print, www, pošta atd.) je tento hardware plně dostačující, pro potřeby terminálových sítí se pohybuje na dolní hranici praktické použitelnosti. Předmětem úvahy by měl v tomto případě být buď upgrade (alespoň RAM na 1 GB, dlouhodobě se však jedná o upgrade pouze tohoto stroje) nebo zkusit použít některé z clusterových řešení (Mosix, OpenMosix), jelikož kapacita pracovních stanic by byla v tomto případě nadbytečná a nevyužitá.

Závěr

Dědictví Indoše se v našem školství jen tak nezbavíme, zvláště pokud je v určitých kruzích zájem, aby v něm tato nestvůra dále přežívala. Také je potřeba nadále počítat s tím, že nejmenovaní softwaroví giganti se budou snažit svůj monopol ve vzdělávací oblasti (jedná se přece o ovlivňování další generace uživatelů!) dále utužovat a státní úřady jim v tom (podle hesla o košili a kabátu) budou umetat cestičku. Naštěstí však pro odvážné a samostatné existují i jiné možnosti, jak tuto důležitou a do budoucna jistě na významu narůstající oblast technologicky i ekonomicky zabezpečit.  Jednou z těchto možností (a dle našeho názoru alespoň z dlouhodobého hlediska nejvýhodnější) je alternativa využívající ve školství Open Source a Free Software.

Uvedená alternativa není vzdušný zámek, na našem serveru je možno najít řadu příkladů již realizovaných projektů jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Školství si začínají všímat významné linuxové firmy (Novell/Suse, Mandrakesoft, RedHat, TurboLinux) i velké neziskové projekty (FSF, Debian, SchoolForge). Někde tyto programy dokonce fungují i se státní podporou. V ČR se problematikou OSS/FS odvážně zabývá několik informačních center SIPVZ (GyBoN, ArciG apod. viz naše a cizí projekty u nás na webu, rádi pochopitelně uvítáme i informace o dalších), takže školy, které tato možnost zajímá, se mohou o pomoc i radu obracet sem.

Uvedený článek považujte za autorův subjektivní pohled. Autor se vám nikterak nesnaží namluvit, že si hraje na objektivní informování veřejnosti, jak to činí jiné sdělovací prostředky.

Poznámka redakce: Článek byl převzat ze serveru www.edunix.cz s laskavým souhlasem autora, který ho zkrátil a zrevidoval.

Martin Grombiřík

Daniel Preisler: Interaktivní výuka na základní škole

Motto: „Jak dlouho si ještě můžeme dovolit připravovat dnešní děti ve včerejších školách, s předvčerejšími metodami, na zítřejší problémy?“, K. Rýdl

Je naše škola, ve které působíme, opravdu připravena na to, aby s využitím všech možných moderních metod zaujala dnešní děti? Myslíte si, že žákům bude ještě dlouho stačit jen obyčejná tabule, křída a učitel za katedrou, který zadá samostatnou práci, občas někoho vyzkouší, odvykládá učební látku a s uspokojením z dobře vykonané práce opustí učebnu? Ale co taková vyučovací hodina přinese žákům?

Dnešní děti jistě prahnou po poznání stejně tak jako před mnoha lety. Výhodu však mají v tom, že je obklopuje stále modernější a vyspělejší technika, která na ně každý den chrlí nepřeberné množství informací. Internet, počítače, televize, mobilní telefony - stačí si jen vybrat. Úkolem školy není ani tak nabídnout ty nejmodernější technologie a vymoženosti dnešní doby, ale naučit žáky třídit a vybírat nabízené informace tak, aby je dokázali samostatně používat v každodenním životě.

Jak tedy může dnes učitel zaujmout své žáky? Nebude to určitě v atraktivním vzhledu - žáci stejně všechno prokouknou, neohromíme je ani encyklopedickými znalostmi, kterými nás do praxe vybavila pedagogická fakulta. Žáci touží po učiteli (na věku vůbec nezáleží), který jim nabídne spolupráci, dokáže je vtáhnout do problému a vida - žáci sami naleznou řešení. Učitel se stává součástí žákovského kolektivu, nevyčnívá svými znalostmi, je pozorovatelem, pomocníkem a občas i rádcem, který žáky vede k vytyčenému cíli.

A teď si představte, že k tomu všemu ještě využije takových prostředků, aby do činnosti zapojil co nejvíce smyslů žáků. Pouštění videa už asi dětem zevšednělo. Ani se nedivím. Video a televizi dnes vlastní skoro každá domácnost a spousta dětí před obrazovkami tráví většinu volného času. A když se mají celou hodinu dívat na přírodovědný dokument ještě ve škole? Zájem žáků nebude asi veliký. Na řadu tedy přicházejí oblíbené zpětné projektory (meotary), s jejichž obsluhou a údržbou jsme byli podrobně seznámeni již na fakultě. Ty však umožňují snímat a promítat jen statické obrázky z průsvitných fólií.

Existuje vůbec nějaká učební pomůcka, která by určitě potěšila i našeho učitele národů J.A. Komenského? Jeho radou učitelům vždy bylo, aby se všechno předkládalo všem smyslům a žáci tak mohli na věci nazírat zrakem, sluchem, hmatem, čichem i chutí.

Nebudete tomu možná věřit, ale takový pomocník, lépe řečeno pomocnice opravdu existuje. Jmenuje se interaktivní tabule SMART Board, která se k nám dostala až ze vzdálené Kanady. Bílá tabule o velikosti 110 x 150 cm by nebyla ničím zvláštním, kdyby přes projektor nepřenášela obraz připojeného počítače. Tabule se tak stává velkou ozvučenou obrazovkou, která žáky vtáhne do děje různých multimediálních aplikací. Žák před tabulí jen pasivně nesedí, ale může ji kdykoliv pouhým dotykem prstu ovládat.

Interaktivní tabuli oceníte při frontálním vyučování. Je potřeba umístit ji tak, aby všichni žáci viděli, co se na tabuli odehrává. Učitel prezentuje učivo živě a zajímavě - používá obrázky, fotografie, videa či samotné výukové programy. Zkušenější učitel jistě objeví i další kreativní využití tabule. Hodiny si může připravit dopředu a uložit pro opakované použití. K tomu slouží speciální software, který se dá nainstalovat i na počítače, ke kterým není připojena interaktivní tabule.

Takto připraveného učitele poznáte tak, že není obtěžkán stohy naučných knih, nástěnných obrazů a map, ale přichází s úsměvem na tváři, protože vše, co při hodině bude potřebovat, má uloženo na disketě (CD, USB disku). Hodina je sice promyšlena a připravena, ale oživit ji mohou pouze žáci. Ti teprve začnou připravenými obrázky, texty i objekty na tabuli hýbat a přenášet podle potřeby, grafy označí nápisy, klíčové informace zvýrazní. Jednotlivé činnosti se během hodiny ukládají ve zmenšené podobě po straně tabule, připomínají tak již probranou látku a slouží učiteli k závěrečnému shrnutí i k rychlému návratu ke konkrétnímu učivu.

Co tomu říkáte? Přišli by i vaši žáci takové výuce na chuť? Rozhodnutí je na vás, jen se neostýchejte navštívit školy, kde interaktivní tabule používají. Určitě ucítíte tu tvořivou atmosféru, která je v takové škole přítomna.

Poznámka redakce: Prezentace tohoto příspěvku proběhla v březnu 2005 na konferenci POČÍTAČ VE ŠKOLE na gymnáziu v Novém Městě na Moravě, z jejíhož sborníku je s laskavým souhlasem pořadatelů i autora převzata.

Daniel Preisler

redakce: Cena mládeže: první globální soutěž vedená mladými lidmi a určená pro mladé lidi

Mezinárodní soutěže v rámci Světového summitu Spojených národů pro mládé ve věku od 16 do 27 let, kteří se zajímají o e-content, portály a webové stránky.  

Mladí lidé, ve věku od 16 do 27 let, kteří se zajímají o e-content, portály a webové stránky, se mohouu zúčastnit této mezinárodní soutěže. Je to první globální iniciativa “Mládež pro mládež”, která propaguje technologickou kreativitu a dobré příklady v e-contentu a která dokazuje potenciál mladých lidí v digitální sféře.

Chcete-li zjistit podmínky účasti, navštivte web WSYA a klikněte na “The Categories” na levé straně: http://www.youthaward.org

Projekty budou přijímány od 1. června do 31. srpna 2005.

Tato akce se koná pod patronátem paní Viviane Reding, komisařky pro informační společnost a média, v rámci Světového summitu Spojených národů, který se koná v listopadu 2005 v Tunisku.

redakce

redakce: Soutěž fotek z mobilu: Jak vyfotit lidskou rozmanitost?

Vše co musíte udělat, je vyfotit mobilem dobrou fotku a poslat ji jako MMS. Pošlete ji včetně celého jména a titulku fotky na photo@stop-discrimination.info. Jsou přijímány pouze fotky, které zobrazují lidi.

Nejlepší fotka bude vystavena na webu For Diversity. Against Discrimination. Vítěz bude pozván na skvělý výlet pro dva lidi do Berlína, kde navštíví AquaDom a Sea Life Center Berlin.

Uzávěrka je 10. července 2005.

For Diversity. Against Discrimination > Soutěž fotek z mobilu:
http://tt.stop-discrimination.info/index.php?id=8095

redakce

Michal Musílek: Vykreslování grafů funkcí pomocí Cabri Geometrie

Každá škola nemusí pokládat matematický výukový software za prioritu a není ochotna do něj investovat. Na místě je pak otázka: Je některý z doporučených produktů natolik univerzální a názorný, že pro účely výuky na střední škole výrazně převyšuje ostatní? Počítačem podporovaná výuka matematiky má na zdravotnické škole v Hradci Králové zelenou. Vedení školy zakoupilo pro potřeby výuky veškerý software doporučený garantem^a výběrového modulu úrovně „P“ školení SIPVZ „ICT ve výuce matematiky“ (Cabri Geometrie II Plus, Derive 6 a Imagine Logo). Jeden učitel matematiky je certifikovaným lektorem výběrového modulu a další dva učitelé jsou jeho absolventy. Každá škola však nemusí pokládat matematický výukový software za prioritu a není ochotna do něj investovat tolik peněz, pak je na místě si položit otázku: Je některý z doporučených produktů natolik univerzální a názorný, že pro účely výuky na střední škole výrazně převyšuje ostatní?

Podle mého názoru ano. Je to Cabri Geometrie. Také autoři tematického plánu kurzu „ICT ve výuce matematiky“ jí věnovali největší časovou dotaci. Rád bych ve svém příspěvku ukázal, že software Cabri Geometrie II Plus je velmi dobře využitelný i pro výuku algebraických témat ve středoškolské matematice a že se nejedná o žádnou abstraktní vědu, ale o praktické zkušenosti a dovednosti, které si dokážou osvojit i žákyně a žáci střední školy s humanitním zaměřením. Potvrzuje to má osobní zkušenost s výukou matematiky v prvním ročníku oboru zdravotnický asistent. Dívky i chlapce práce s Cabri Geometrií baví a motivuje je k většímu zájmu o matematiku a přírodní vědy.

Zajímavým okruhem negeometrických úloh, ve kterých využijeme Cabri Geometrii, je konstrukce grafů lineárních, kvadratických i jiných obecných funkcí. V námi používané učebnici matematiky^b se jedná o úlohy v částech 5 LINEÁRNÍ FUNKCE a 8 KVADRATICKÁ FUNKCE A JEJÍ GRAF. Grafy funkcí vždy kreslíme v kartézské soustavě souřadnic, která se zobrazí po stisku posledního obrázkového knoflíku (používám název knoflík, protože na rozdíl od běžného grafického tlačítka mění svůj vzhled a skrývá pod sebou řadu různých funkcí) a volbě „Zobrazit osy“. Zpravidla také zapneme zobrazení mřížových bodů (tedy bodů s celočíselnými souřadnicemi), přístupné také pod posledním obrázkovým knoflíkem. Pro aktivaci mřížových bodů je potřeba kliknout na osu souřadnic (je lhostejné zda na osu x, či osu y), protože Cabri Geometrie umožňuje pracovat současně s několika soustavami souřadnic. Je také dobré varovat žáky, že neopatrnou manipulací s osami lze změnit úhel, který svírají, nebo měřítko (jednotku) na některé ose, a současně je uklidnit, že poslední krok konstrukce je vždy možné vzít zpět.

Vykreslit grafy lineárních funkcí je poměrně snadné, protože používáme běžné nástroje jako přímka, polopřímka, úsečka, název, barva čáry, tloušťka čáry. Postup je jednoduchý a intuitivní. Body grafu doporučuji označovat uspořádanou dvojicí souřadnic v hranatých závorkách (zde je dobré žáky naučit používat klávesové zkratky AltGr + F = [ a AltGr + G = ]). Výsledek může vypadat např. takto (úloha 5.3ab a 5.7a z učebnice^b):

Složitější je vykreslování grafů nelineárních funkcí daných obecným funkčním předpisem. Mezi ně počítám také kvadratické funkce. Postup, který je třeba zvolit, je komplikovanější, takže je dobré mít pro průměrné žáky připravený pracovní list, který je povede. Tento pracovní list (ve formátu PDF) najdete na našich webových stránkách v sekci^c věnované matematice, fyzice a informačním a komunikačním technologiím. Výsledný graf může vypadat takto (úlohy 5.3d a 5.1a z učebnice^b):

Samostatná kapitola je v učebnici^b věnována grafům lineárních funkcí s absolutní hodnotou (žáky naučíme klávesou zkratku AltGr + W = | ). Cabri Geometrie je zde nástrojem umožňujícím rychlou konstrukci grafu. Žáci jsou však nuceni promyslet úlohu stejně důkladně, jako kdyby graf kreslili klasickým způsobem. Díky počítačové podpoře se soustředí na podstatu problému aniž by se zdržovali rýsováním a aniž by museli hlídat jeho přesnost a čistotu. Výsledné práce mohou vypadat např. takto (úlohy 5.11 a 5.15 z učebnice^b):

Konstrukce grafů lineárních funkcí s absolutní hodnotou jsou vhodnou průpravou pro řešení rovnic a nerovnic s absolutní hodnotou. Také při řešení rovnic, soustav rovnic, nerovnic a soustav nerovnic může být Cabri Geometrie užitečným nástrojem. Ale to už je jiné, samostatné téma. V každém případě mohu všem kolegům, kteří chtějí začít vyučovat matematiku v počítačové učebně, aby začali od Cabri Geometrie, protože ji mohou využívat k výuce geometrických i algebraických témat.

^a http://www.pf.jcu.cz/p-mat/ … oficiální webová prezentace modulu „ICT ve výuce matematiky“, zkráceně „P-MAT“
^b Calda, E.: Matematika pro netechnické obory SOŠ a SOU, 1. díl; Prometheus Praha 2004, dotisk 1. vydání, 216 stran
^c http://www.zshk.cz/mefisto/ … sekce webového serveru SZŠ a VZŠ Hradec Králové, věnovaná matematice, fyzice a ICT

Poznámka redakce: Prezentace tohoto projektu proběhla v březnu 2005 na konferenci POČÍTAČ VE ŠKOLE na gymnáziu v Novém Městě na Moravě, z jejíhož sborníku je s laskavým souhlasem pořadatelů i autora převzata.

Michal Musílek

Jan Wagner: Vyzkoušejte si konečně pořádný redakční systém zdarma 2.

Včera jsme vás informovali o možnosti si vyzkoušet jeden z kvalitních systémů pro správu obsahu (tedy něco víc než redakční systém) s názvem Plone. Dnes se podíváme ještě na pár sejmutých obrazovek dalších základních operací a zmíníme se i o verzi Plone pro operační systémy MS Windows, kterou si můžete vyzkoušet i na vašem desktopu. Zmíníme se také o metadatech i o SEO.

Absence nabídky vyspělých internetových publikačních služeb pro školy mě ve včerejším článku vyprovokovala k propagaci možnosti si vyzkoušet bezplatně jeden z kvalitních systémů pro správu obsahu s názvem Plone na adrese www.objectis.net. Systém Plone úspěšně prošel výběrem pro rakouské školství, a je stejně jako aplikační server Zope, nad kterým je vybudován, napsán v jazyce Python, a je oblíben nejen ve školství. Dnes se podíváme ještě na pár sejmutých obrazovek základních operací a zmíníme se i o verzi Plone pro Windows, kterou si můžete vyzkoušet i na desktopu.

Samozřejmostí u webu je fulltextové vyhledávání, Plone s ním nemá problém a já si musím rýpnout do řady „profesionálních webů“, které fulltextové prohledávání vůbec nenabízejí, jako je třeba stále nedodělaný Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje nebo nabízejí místo něho nepoužitelný paskvil, jako třeba minulá verze e-gramu. Na každé stránce je formulářové okénko pro zadání hledaného termínu. V této souvislosti se ještě musím zmínit o SEO (Search Engine Optimization), tedy optimalizaci stránek pro vyhledávače (jako jsou Google, Jyxo a další). Zde se obecně doporučuje jako optimální URL pro Google i většinu ostatních vyhledávačů statické (bez parametrů) a obsahující pro danou stránku relevantní klíčová slova. Pokud z technických důvodů není možné navrhnout URL optimálně, je třeba se vyvarovat alespoň dynamických URL, které mají víc než dva parametry nebo mají příliš dlouhou číselnou hodnotu některého parametru, nebo se nekterý parametr jmenuje id. Názvy stránek v Plone jsou proto lidské, tedy například http://sphp.objectis.net/o_sphp/stanovy_sphp a ne třeba jako neoptimální http://www.e-gram.cz/Informacni_gamotnost_5F1B018F486E4C13ABE2DEBB6E6EB790.htm.

Pokud neuspějeme, je k dispozici Pokročilé vyhledávání, kde je možné využít hledání dle logických podmínek (operátory AND a OR), klíčových slov, typu či stáří dokumentu nebo i dle autora a samozřejmě jejich kombinací..

V základním nastavení je možná registrace uživatelů s možností zadání nebo vygenerováním hesla, které je zasláno e-mailem, pokud je správně zadán v Nastavení portálu poštovní server, ale o tom až dále. Autentifikace je po úpravě možná i vůči LDAP.

S uživateli samozřejmě souvisí i nastavení přístupových práv, u každého položce je možno nastavit příslušná oprávnění jednotlivým uživatelům nebo definovaným skupinám uživatelů. K nastavení rolí slouží zelená záložka sdílení a možnosti jsou: Správce, Vlastník, Uživatel a Posuzovatel.

Další důležitou součástí pro webmastera jsou možnosti nastavení portálu, základní jsou jednoduché: název a popis, identifikace a mail správce, výchozí jazyk, zásady tvorby hesel a možnost použití externího editoru. Je používán jednoduchý javascriptový WYSIWYG editor Epoz. Nastavení je ale celá ještě obrovské množství, vyžadují však jistou zkušenost i opatrnost, přístup k nim je z nabídky vlevo.

Ukázka použití Plone dokazuje řadě takyodborníků, že práce s metadaty není nic složitého, novátorského či neobvyklého. K objektů či dokumentům je možné okamžitě při jejich vložení přidat metadata (samozřejmě název, popis, jazyk, typ a autor jsou již součástí objektu!): klíčová slova, rozsah platnosti, formát, autorská práva (licence) a přispěvatele. Metadata jsou ukládána do stránky ve standardu Dublin Core:

 <meta name="generator" content="Plone - http://plone.org" />
 <meta content="klon, Apple" name="keywords" />
 <meta content="klon, Apple" name="DC.subject" />
 <meta content="sphp" name="DC.creator" />
 <meta content="2005-04-23 16:07:29" name="DC.date.created" />
 <meta content="2005-04-26 08:09:25" name="DC.date.modified" />
 <meta content="Document" name="DC.type" />
 <meta content="text/html" name="DC.format" />
 <meta content="cs" name="DC.language" />
 <meta content="public" name="DC.rights" />

Výčet portálů, které Plone využívají, je neuvěřitelně široký, ale podívejme se jen do českých internetových „vod“:

• Jednota školských informatiků

• Elektrika.cz – elektrotechnika každý den

• Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

• Portalhosting.cz - nabídka hostingu Plone a dalších služeb

• L.P.Elektro – vzdělávací agentura

• Danix.cz – web české live distribuce Linuxu

• Orgchem - portál pro komunikaci mezi zaměstnanci a studenty Katedry organické chemie a jaderné chemie PřF UK Praha

Základní informace v češtině naleznete na portálech: portal.orgchem.cz/Prednaska.pdf, www.bobonet.net/, demo.portalhosting.cz/.

A nejlépe bude si vyzkoušet Plone na desktopu! O tom je další část článku.

Jan Wagner

Lucie Spěváčková: Elektronická diskuse ke vzdělávacím oborům v RVP GV

Diskuse se věnuje všem vzdělávacím oborům RVP GV a jejím cílem je zapojit do debaty odborníky z gymnázií, vysokých škol a dalších odborných pracovišť. Jejími moderátory jsou jednotliví oboroví didaktici VÚP a členové koordinačního týmu projektu PILOT G.

Elektronická diskuse k podobě vzdělávacího obsahu jednotlivých oborů Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání (RVP GV) byla spuštěna na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP). Diskuse je významnou součástí projektu PILOT G, jehož smyslem je ověřování tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP) na vybraných gymnáziích. Projekt zpracoval a realizuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Diskuse se věnuje všem vzdělávacím oborům RVP GV a jejím cílem je zapojit do debaty odborníky z gymnázií, vysokých škol a dalších odborných pracovišť. Jejími moderátory budou jednotliví oboroví didaktici VÚP a členové koordinačního týmu projektu PILOT G.

Relevantní náměty a připomínky, které v diskusi zazní, budou využity při úpravách vzdělávacích oborů v průběhu roku 2005, spolu se závěry z tzv. oborových setkání. Ta budou realizována v průběhu dubna ke všem vzdělávacím oborům RVP GV – odborný tým pro každé setkání bude tvořen učiteli příslušného předmětu ze všech pilotních gymnázií a garantem vzdělávacího oboru z VÚP.

Do diskuse se lze zapojit do 15. června prostřednictvím registrace na www.vuppraha.cz. Závěry budou prezentovány na webových stránkách VÚP a v odborném tisku.

Lucie Spěváčková

Jan Čipera: E-learning - support osvojování chemického učiva

V letech 2003-2004 se na UK v Praze uskutečnil výzkum v distančním, přesněji kombinovaném vzdělávání za použití LMS Moodle a IBM LearningSpace. Uvedeného výzkumu se zúčastnili pracovníci přírodovědecké fakulty UK v Praze a pracovníci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Uvedeme nejen empirické výsledky o efektivitě tohoto druhu studia, uskutečněného na těchto fakultách a na základních školách při výchově talentovaných chemiků, ale i způsoby, jak dále zefektivnit tento druh výuky.

Celkem se tohoto výzkumu na vysokých školách se zúčastnilo okolo 100 studujících a na základní škole 10 talentovaných žáků. Výzkum byl organizován tak, že začátkem roku proběhly dvě fáze předběžného výzkumu.

V prvé fázi předběžného výzkumu se zjišťovala únosnost vytvořených učebních úloh a zpětná vazba byla realizována prostřednictvím e-mailové pošty. V druhé fázi předběžného výzkumu se u řešitelů zjišťovala jejich schopnost používat pro uvedenou formu distančního vzdělávání LMS Moodle a IBM Lotus LearningSpace (nyní přejmenovaný na IBM Lotus Learning Management System). Předběžný výzkum se realizoval na řadě modelových učebních úloh z chemie.

Přitom jsme vycházeli :

• z výsledků použití těchto technologií v procesu osvojování jakéhokoliv učiva,

• ze struktury a strukturních prvků používaných ve studijních oporách pro tuto formu výuky,

• z požadavků kladených na nové didaktické prostředky, tj. být maximálně interaktivní, flexibilní (proměnlivé), zvyšovat individualizaci procesu osvojování učiva atd.

• z využití cílových záměrů použití ICT ve výuce, jako je i příprava studujících pro samostudium, tedy pro celoživotní vzdělávání atd.,

• z charakteru chemie - vědy, která se zabývá zejména studiem chemických reakcí a jejich zákonitostí atd.,

• ze zákonitostí uložení osvojených vědomostí a dovedností do dlouhodobé paměti atd.

Organizace výzkumu

Základem výzkumu bylo řešení předložených 12 chemických učebních úloh, přičemž efektivita této formy vzdělávání se odvozovala z úspěšnosti řešení dalších úloh, rozličné složitosti, označených jako kontrolní úkoly a problémy.

Již předběžný výzkum přinesl řadu podstatných podnětů pro daný výzkum. Např. je třeba studijní opory poskytovat nejen ve formě self-testů, ale že musejí být doplněny CD-ROMy s nafilmovanými a upravenými chemickými experimenty. Tyto „experimenty“, po zkomprimování na 2 MB, byly přímo vloženy do jednotlivých úloh. Jednalo se např. o reakci hliníku s bromem, manganistanu draselného s glycerolem, rozdílné redukční vlastnosti atomového a molekulového vodíku, zkáza Titaniku, tornádo, „prasátko“.

Příklad učební úlohy s chemickým experimentem.

Zkáza Titaniku

Následující pokus do jisté míry modeluje zkázu Titaniku. V tomto případě dochází k potopení „lodičky“ zhotovené z filtračního papíru, jejímu zapálení atd. Titanik, označovaný jako nepotopitelný luxusní parník, se po srážce s ledovcem o hmotnosti asi 500 000 tun potopil v dubnu 1912 na cestě z Evropy do Ameriky.

Při řešení chemické podstaty dále uvedeného experimentu si uvědomte, že atom sodíku, podobně jako ostatní atomy alkalických kovů, jsou velmi reaktivní. Typické jsou pro ně redukční vlastnosti. Fyzikální a chemické vlastnosti alkalických kovů se dají jednoduše vysvětlit z jejich elektronové konfigurace valenčních elektronů: ns1, z jejich velikost atomů atd.

Ze záznamu na videu budete sledovat reakce sodíku ve vodě, ke které byl přidán fenolftalein.

Provedení pokusu:
Do jedné třetiny skleněné vany naplněné vodou nalijeme 1ml roztoku fenolftaleinu. Na hladinu vody umístíme "parníček" z filtračního papíru. Do každého "komínu parníčku" dáme malý očištěný kousek sodíku. Pozorujeme probíhající děje.

V dále uvedených učebních úlohách budete řešit podstatu chemických reakcí probíhajících ve skleněné vaně.

Jednodušší otázky:

1. S kterou částicí atomový sodík ve skutečnosti reaguje? Jak tato částice vzniká ?

2. Chemickou rovnicí zapište reakci atomu sodíku s danou částicí. Která z reagujících částic má oxidační a která redukční vlastnosti.

3. Jaké výchozí látky reagují při hoření? Zapište hoření chemickou rovnicí.
   Složitější otázky:

4. Jaký poměr koncentrací H3O + (zjednodušeně H+ ) a OH - je před a po reakci?

5. Kdybychom sodík nahradili draslíkem. V čem by byla tato reakce podobná a v čem rozdílná od výše sledované reakce sodíku?

6. Kdybychom použili místo vody roztok zředěné kyseliny. Jaký by byl rozdíl v reakci sodíku v tomto prostředí, v porovnání s jeho reakcí ve vodě?

Jen pro úplnost uvádíme charakter digitálních chemických experimentů a jednoduchých a složitých flexibilních učebnic.

V oblasti vytváření CD nebo DVD s chemickými experimentů jsme nafilmovali chemické experimenty, které jsou atraktivní, provedené neobvyklým způsobem, které mají vztah k chemii všedního dne, které jsou velice nebezpečné, kladou vysoké nároky na čas, finanční zabezpečení atd.

Jednoduchá flexibilní učebnici (dále jen flexibilní učebnice I) racionálním způsobem vysvětluje podstaty odvozených empirických údajů z nafilmovaných chemických experimentů. Pro zvýšení flexibilnosti poznávacích postupů, mohou studující zvolit buď teoretický nebo empirický způsob řešení daných úloh. Teoretické vyhodnocování daných jevů bude prováděno pomocí aplikace vytvořené ve Flash, umožňující variabilnosti jejich řešení. Empirický postup je realizován prostřednictvím videa s chemickými experimenty, neúplnými schématy diagramů, grafů, které mohou studující použít, doplnit atd.

Složitější flexibilní učebnici (dále jen flexibilní učebnice II), na rozdíl od flexibilní učebnice I zpracovává nejen širší chemická témata, např. Chemie kyslíku a jejich sloučenin a dále obsahuje : hypertextový slovník potřebných chemických poznatků a činností k řešení předkládaných učebních úloh, poskytuje studujícím odstupňované pomocné informace k jejich vyřešení, vyžaduje vysokou interaktivitu při samostatném případně až tvořivém řešení učebních úloh, řadu empirických údajů - grafů, diagramů,videí s chemickými experimenty atd. Navíc tyto učebnice jsou vytvořeny v jazyku html, což umožňuje jejich úpravu studujícími podle rozvoje daného vědního oboru, podle cílů vzdělávání, podle jejich vlastní poznatkové struktury atd. K zvýšení zájmu o dané učivo jsou studující "odměňováni" při správném vyřešení úlohy vhodnými obrázky, případně jsou " káráni" při jejich chybném vyřešení atd.

Efektivita použití distanční formy vzdělávání byla dále sledována i prostřednictvím rozhovorů, besed se studujícími a nakonec i analýzou výsledků didaktických testů. Dlouhodobost uložení osvojených chemických poznatků a činností byla zjišťována po půl roce po vyřešení předložených úloh, přičemž výsledky této formy osvojování učiva byly porovnávány s výsledky, kterých se dosáhlo pouze v prezenčním studiu.

Pilotní výzkum na základních školách byl organizován podobným způsobem a celkem se jej zúčastnilo 10 talentovaných žáků z různých škol. Prakticky tak poprvé došlo k diferenciaci výuky chemie na základních školách.

Jan Čipera

Jan Wagner: Vyzkoušejte si konečně pořádný redakční systém zdarma!

V minulém týdnu jsme psali kromě jiného o absenci nabídky redakčního systému pro školy v rámci SIPVZ a na hlavu autorů některých projektů SIPVZ se snesla v diskusích u článků kritika za nepříliš kvalitní prezentaci projektů. Možná je potřeba pro vzájemné pochopení diskutujících ukázat, o čem je řeč. Stejně jako máte možnost si vyzkoušet bez instalace zdarma e-learningový systém MS Class Server, můžete si vyzkoušet i špičkový systém pro správu obsahu (tedy něco víc než redakční systém) s názvem Plone. A jak už to u Open Source systémů bývá, umí i česky…

Školský vzdělávací a informační portál měl poskytovat dle původních záměrů SIPVZ školám řadu on-line služeb. V minulém týdnu jsme psali kromě jiného o absenci nabídky redakčního systému pro školy v rámci SIPVZ v souvislosti s podivnou „ publikační on-line politikou “ MŠMT a na hlavu autorů některých loňských pilotních a rozvojových projektů SIPVZ se snesla kritika za nepříliš kvalitní prezentaci projektů . Určitě je potřeba pro vzájemné pochopení diskutujících ukázat, o čem je řeč při diskusi o správě a publikování obecného digitalizovaného obsahu zejména na Internetu. Řada diskutujících má jen omezené znalosti publikování na internetu (doporučuji přinejmenším studium materiálů příslušného modulu P) a možná není ani jasné, co to vlastně mělo už být od roku 2001 k dispozici pro všechny školy na školském portálu. To, co neschopní informačně pologramotní úředníci a jejich stejně pologramotní lobbystičtí poradci nebyli schopni zakomponovat do smluv s GD, co nebyli schopni jiní úředníci objednat u profesionálních poskytovatelů nebo co další úředníci odmítli jako pomocnou ruku od Jednoty školských informatiků, si můžete snadno a rychle vyzkoušet zdarma, stejně jako máte možnost si vyzkoušet bez instalace zdarma e-learningový systém MS Class Server, případně i další podobné produkty.

Na adrese www.objectis.net si můžete zdarma vyzkoušet špičkový systém pro správu obsahu (tedy něco víc než redakční systém), který úspěšně prošel výběrem pro rakouské školství, tedy systém Plone. Systém Plone je stejně jako aplikační server Zope, nad kterým je vybudován, napsán v jazyce Python, jenž je oblíben pro vysokou produktivitu programátorské práce. Po Plone i Zope existuje celá řada modulů řešící nejrůznější oblasti, pro školství je vhodný systém pro řízení výuky EduPlone. Řada modulů je k dispozici i na tomto hostingu.

Freehosting s Plone nabízí jen omezený prostor pro data, ale primárním účelem je zkoušení systému pro správu obsahu Plone (případně i aplikačního serveru Zope, nad kterým je vybudován). Velké datové soubory můžete mít uloženy na jiném serveru s větší kapacitou, to připomínám proto, že ve své instanci Plone můžete spravovat nejvýše tři tisíce souborů o maximální velikosti 1 MB, přitom celková kvóta pro data je pouze 10 MB. Stačí se jen zaregistrovat na titulní straně www.objectis.net a po páru kontrolních e-mailů získáte vlastní instanci v Plone ve verzi 1 nebo nejnovější 2 na adrese http://vase_jmeno.objektis.org! Uvedený freehosting s Plone využívá nyní již osm tisíc zájemců z celého světa! A jak už to u Open Source bývá, umí Plone 2 i česky…

Jakmile dojde k ověření registrace, získáte česky komunikující instanci Plone 2 v základním grafickém návrhu, který můžete různým způsobem měnit, ale doporučuji si nejdříve celý systém pro správu systému osahat. Úvodní uvítací stránka je anglická, ale můžete si ji obratem modifikovat, to je ostatně nejlepší start do vašeho testu. Všimněte si formuláře na přihlášení vlevo, kam zadáváte jméno a heslo z e-mailu od poskytovatele, vpravo je kalendář, kde se zobrazují zadané události, vpravo nahoře pak je formulářové pole pro fulltextové vyhledávání a ikonky z písmene A pro nastavení velikosti písma.

Po přihlášení se již zobrazí česká uvítací obrazovka a můžete začít pracovat.

Po klepnutí na položku Úvod v nabídce vlevo nahoře se otevře anglická úvodní stránka Plone 2 a po výběru zelené záložky Úpravy nahoře se zobrazí formulář pro modifikaci dokumentu na úvodní stránce a můžeme začít text přepisovat za vlastní úvodní.

Na spodní části formuláře si můžete vybrat čtyři způsoby zápisu textu na stránku:

1. Takzvaného strukturovaného textu, což je zvláštní mezistupeň mezi obyčejným textem a HTML k formátování textu, který portál převede na regulérní HTML. Bližší informace v češtině lze najít například na stránkách Jihočeské univerzity, také vytvořených v publikačním systému Plone.

2. V jazyce HTML.

3. V prostém textu.

4. Nahrání předpřipraveného souboru z lokálního počítače.

Stránky vytvořené pomocí Plone odpovídají zásadám zákona USA o přístupnosti webů financovaných z veřejných zdrojů (US Section 508), dále odpovídají dle W3C úrovní AA přístupnosti a zobrazují se korektně ve většině prohlížečů, to vše díky důslednému kvalifikovanému využití XHTML a CSS.

Jan Wagner

redakce: Liberix podporuje svobodný software

Obecně prospěšná společnost Liberix bude přímo podporovat vývoj vybraných softwarových projektů, komunity a prosazování používání svobodného softwaru ve školství, státní správě i soukromé sféře.

Posláním obecně prospěšné společnosti Liberix je podpora vývoje, lokalizace, dokumentace a šíření svobodného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, otevřených standardů a bezpečnosti v oblasti softwaru, dat a telekomunikací. Tomuto souboru objektů našeho zájmu říkáme zkráceně svobodné informační technologie. Společnost realizuje svoje poslání prostřednictvím poskytování následujících obecně prospěšných služeb:

1. tvorba, modifikace a lokalizace svobodných informačních technologií;

2. publikační činnost, včetně vydávání a rozšiřování odborných a vzdělávacích publikací z oblasti svobodných informačních technologií;

3. vědecká a výzkumná činnost v oblasti svobodných informačních technologií;

4. výchova, vzdělávání a osvěta v oblasti počítačové gramotnosti se zaměřením na svobodné informační technologie, včetně pořádání výstav, přednášek, seminářů, kurzů a rekvalifikací;

5. konzultační, poradenská a informační činnost v oblasti svobodných informačních technologií;

6. podpora aktivit směřujících k využívání svobodných informačních technologií pro rozvoj hospodářství, zaměstnanosti a neziskového sektoru;

7. pořádání akcí a sbírek na propagaci a podporu svobodných informačních technologií;

8. podpora přístupu veřejnosti k místním i globálním datovým sítím, zejména s využitím svobodných informačních technologií.

Liberix, o. p. s. si uvědomuje, že pro rozvoj svobodných informačních technologií jsou velmi důležití nadšenci a dobrovolníci. Tito lidé spolu různými způsoby komunikují a setkávají se. Soubor lidí nadšených pro svobodné informační technologie a jejich vztahů se nazývá komunita. Chceme být partnerem podporujícím komunitu, abychom tak napomohli dalšímu rozvoji a rozšiřování svobodných informačních technologií.

Další informace se můžete dočíst na internetové stránce liberix.cz.

redakce

Game Developer Network - propojí zábavu a vzdělávání

V pražském Slovanském domě proběhla dne 13. dubna 2005 konference Game Developer Conference 2005. Akce byla zejména určena mladým vývojářům her a pořádala ji společnost ProGamers ve spolupráci s firmou Microsoft.

Na konferenci, která se konala v největším sále Palace Cinemas ve Slovanském domě, byli účastníci seznámeni s nejmodernějšími dostupnými trendy, technologiemi a nástroji určenými pro vývojáře herního software po celém světě, jichž je Microsoft autorem. Každý z 300 posluchačů, mezi nimiž převládali studenti středních škol z celé republiky ve věku 17 a 18 let, měl možnost seznámit se s nástroji a možnostmi vzdělávání, které společnost Microsoft poskytuje školám a studentům. Asi největší ohlas vzbudilo představení technologie Motion Capture, která se zabývá snímáním reálných živých pohybů a jejich přenosem do světa filmu a počítačových her.

Na akci byl ze strany ProGamers, Microsoftu a společnosti Dotnethosting.cz oznámen projekt Game Developer Network, který si klade za cíl vytvořit komplexní mezinárodní server zaměřený na propojení zábavy a komerčního průmyslu s akademickou sférou.

Portál bude v první fázi zaměřen především na mladé technické talenty a jejich podporu v rámci škol a dalších vzdělávacích institucí nebo na další amatérské a poloamatérské nadějné týmy se zajímavými softwarovými projekty. Kromě toho je již nyní připravována spolupráce s vysokými, středními a základními školami. V rámci této spolupráce budou studentům poskytovány zábavné a herní akce, odborné vzdělávání a možnost správy školních projektů a jejich následné napojení na komerční a firemní sféru, kde se nakonec mladí talenti uplatní.

O společnosti ProGamers s.r.o.

Společnost vznikla v roce 1998 a je pořadatelem velkých halových setkání hráčů počítačových her. V roce 2003 podepsala na období let 2003-2008 exkluzivní marketingovou smlouvu s pořadatelem seriálu Mistrovství ČR v počítačových a mobilních hrách - Českomoravským svazem ProGamingu. Obsahem smlouvy je na straně jedné především zajištění a následná realizace turnajů a akcí ČMSP na území České republiky, na straně druhé pak vypracování a realizace komunikační strategie ČMSP.

O společnosti Microsoft

Posláním společnosti Microsoft v ČR je přinášet pozitivní změny do každodenního života našich lidí. Kdekoliv lidé pracují, učí se nebo si hrají, usilujeme o usnadnění jejich života prostřednictvím informačních technologií nejvyšší světové úrovně, které jsou lokalizovány nebo přizpůsobeny našemu trhu. Microsoft je připraven přispět ke zkvalitnění vzdělání, zvýšení produktivity práce, pozvednutí konkurenceschopnosti našich firem a umožnění integrace našeho státu do NATO a EU podporou rozvoje dovedností v oblasti informačních technologií a počítačové gramotnosti v naší zemi.

O společnosti Dotnethosting.cz

Projekt dotnehosting.cz vznikl v roce 2005 s jediným cílem "poskytovat kvalitní 100 % Microsoft Windows hosting specializovaný na ASP.NET, ASP, a SQL Server". Naší prioritou je nabízet nejnovější technologie a stálý technický růst podložený dlouholetými zkušenostmi v oblasti vývoje .net aplikací společně s nadšením pro technologie.

Kontakt: Daniel Mikšovský ProGamers s.r.o. Muchova 15, Praha 6 e-mail: dm@progamers.cz cell: 603 419 870 

tisková zpráva

Petr Naske: Soutěž Join multimedia s nástrojem Gamemaker - moje zkušenosti

V roce 2004 jsme v jazyce Gamemaker vytvořili hru a odeslali ji jako prezentaci do mezinárodní  soutěže Join Multimedia. Díky mnoha okolnostem se naše děti ocitly v evropské konkurenci na prvním místě, za což jsem jim velmi vděčný. Dodalo mi to energii věnovat se soutěžím dětí stále dál a nabízet dětem takové ICT nástroje, které je baví a ve kterých jsou schopné vytvořit zajímavé a tvůrčí výtvory.

Rád bych vám popsal zkušenost, kterou mé učitelské práci přinesla hrstka dětí na škole, kde učím. V roce 2004 jsme v jazyce Gamemaker vytvořili hru a odeslali ji jako prezentaci do mezinárodní soutěže Join Multimedia. Díky mnoha okolnostem se naše děti ocitly v evropské konkurenci na prvním místě, za což jsem jim velmi vděčný. Dodalo mi to energii věnovat se soutěžím dětí stále dál a nabízet dětem takové ICT nástroje, které je baví a ve kterých jsou schopné vytvořit zajímavé a tvůrčí výtvory. Pojďte tedy se mnou na malou procházku soutěží Join multimedia a zároveň po zkušenostech s programováním v Gamemakeru. Na konferenci Počítač ve škole 2005 se s těmito tématy můžete setkat na mé krátké přednášce o soutěži Join multimedia a posléze i na workshopu k nástroji Gamemaker.

Soutěž Join multimedia (dále JMM) pořádá firma Siemens již několik let. V českých podmínkách jsme se s touto soutěží mohli setkat od roku 2001. V prvních ročnících se soutěž jmenovala Mládí a vědění. Počty přihlášených týmů a odevzdaných prací můžete vidět v následující tabulce.

	Počet přihlášených týmů	Počet odevzdaných prací
Mládí a vědění 2001 * ČR 1. ročník	860	320
Mládí a vědění 2002 * ČR 2. ročník	836	204
Mládí a vědění 2002 * ČR 3. ročník	795	245
Join Multimedia 2003 * Evropa	???	2 100
Join multimedia 2004 * Evropa	4 380	1 400
* z toho ČR	372	113 + 2 mezinárodní
Join multimedia 2005 * Evropa	4 943	Termín odevzdání je červen 2005
* z toho ČR	192	Termín odevzdání je červen 2005

Tab. 1: Počty přihlášených týmů a odevzdaných prací v ČR (od roku 2001) a Evropě (od roku 2003)^a

Soutěž JMM je zaměřená na práci s multimédii. Úkolem je vytvořit v týmu do 1. června 2005 informativní a zároveň zábavnou multimediální počítačovou prezentaci na jedno z daných témat, a to v němčině nebo v angličtině. Ceny se rozdávají v celkové hodnotě přes 130 000 EUR a zúčastnit se mohou studentské týmy ve věkovém rozmezí od 12 do 21 let ze všech evropských zemí. Jeden tým tvoří čtyři až osm žáků nebo studentů s podporou až dvou vyučujících. Soutěž má dva druhy týmů: školní a mezinárodní. Školní tým je tvořen žáky/studenty z jedné či více tříd jedné školy, mezinárodní tým je tvořen žáky/studenty škol minimálně dvou a maximálně tří zemí. Ceny se rozdávají ve všech kategoriích, mezinárodní tým však vyhrává více: nejlepší v každé věkové kategorie získá zvláštní cenu Team Europe.^a

V praxi to vypadá tak, že na participujících školách museli učitelé do konce ledna své studenty zaregistrovat v online prostředí na adrese www.siemens.com/join_multimedia. Od letošního ročníku je součástí online systému soutěže možnost editovat své týmy přímo na webových stránkách, průběžně měnit členy týmy, vyznačovat na mapce místo svého týmu, umisťovat krátký popisek svého týmu a hlavně využívat tzv. "collaboration platform". Zúčastněné týmy si mohou na webu sdílet svá data, komunikovat s týmy v jiných zemích ap. Mimo tento prostor pro spolupráci se učitelé mohou zúčastnit online kurzu pro úspěšné vedení týmu a o práci s multimédii. Ukázka www prostředí pro týmy je uvedena na obrázku 1.

Metodika práce s týmem na projektu může být různá. Rád vám popíši, jak jsme na vítězném projektu spolupracovali s mými dětmi. Nejprve jsme si vybrali oblast (téma), ve kterém jsme prezentaci vytvářeli - Naše hvězda v záři reflektoru (každý rok jsou vyhlašovány čtyři okruhy). Nejprve jsem dětem navrhl, že budeme vytvářet prezentaci o našem školníkovi, ale nakonec mne přesvědčily, že chtějí vytvářet prezentaci o našem exprezidentovi Václavu Havlovi. Děti si rozdělily úlohy - jeden byl hlavní programátor, jeden byl hlavní hledač informací, další byl "bavič", měli jsme i kreslíře a hlavního režiséra. Já jsem na děti celou dobu dohlížel v rámci školního kroužku (který celý projekt na naší škole zaštiťoval) a moje hlavní úloha byla děti motivovat a popohánět je k činnosti a plnění termínů. Čtrnáct dní před odevzdáním jsme měli opravdu napilno, dne 1. června 2004 jsme práci odeslali a jen jsme čekali na výsledky. A ty naštěstí dorazily na konci léta a byly pro nás velmi přívětivé. I kdybychom nedosáhli až na tu metu nejvyšší, mohli bychom být rádi, protože v soutěži JMM dostává každý vítězný tým diplomy a malé hmotné ceny (a i to děti celou dobu stále motivovalo). Za Českou republiku se v mezinárodní konkurenci umístil LA-TEAM z gymnázia v Lanškrouně a můj tým TURTLES ze základní školy na Praze 6. Celkem do dvacátého místa uspělo 9 českých týmů ve čtyřech kategoriích. Oba vítězné týmy byly pozvány za odměnu na čtyřdenní výlet do německého Mnichova, kde proběhlo hlavní vyhlášení soutěže pro celou Evropu. Zástupci firmy Siemens tam i dětem vysvětlili, že úspěch moderních technologií je vždy zapříčiněn spoluprací stovek lidí ve vývojových centrech po celém světě a že děti spoluprací na projektu soutěže JMM udělaly první velký krok ke svému podílu na vytváření "know-how" lidstva. Koneckonců firma SIEMENS prezentace v soutěži JMM využívá i k osvěžení nápadů vývojářů ve svých centrech.

Obr. 1: Prostředí pro spolupráci v soutěži Join multimédia

Je na místě zmínit se i o kritériích celé soutěže. Je mi jasné, že námi zvolené téma, způsob ovládání programu a možná i další parametry významně ovlivnily náš úspěch. Prezentace totiž fungovala jako ovládání panáčka v komplexu multikina, kde měla postava najít informace o panu Václavu Havlovi, vyplnit malý dotazník a po úspěšném vyplnění dotazníku si uživatel programu mohl zahrát malou hru. Podobných skvělých nápadů bylo ve všech prezentacích z celé Evropy nespočet, ukázkou jsou CD k jednotlivým ročníkům, které je možné k daným ročníkům soutěže sehnat (a byla ukázána i na konferenci Počítač ve škole). Vřele doporučuji příslušná CD projít, protože mnoho studentských týmů vytvořilo zajímavé výukové programy s podnětnými tématy.

Tento rok jsou vyhlášena tato hlavní kritéria pro posuzování prací v soutěži

• Vztah prezentace k vybranému tématu

• Svědomitost a pečlivost při zpracování vybraného tématu

• Kreativita

• Soudržnost a výstavba práce

• Kvalita vytvořených materiálů

• Struktura a organizace ovládacích prvků (menu)

• Vizuální a grafická podoba prezentace (layout)

• Využití a spojitost interaktivních prvků

• Týmová práce

V České republice budou práce posuzovány nejprve v národním kole soutěže a ty nejlepší práce potom budou poslány do centrály soutěže v německém Mnichově, kde bude mezinárodní porota práce posuzovat. Stejný předvýběr prací probíhá ze všech přihlášených zemí, rozdíl České republiky oproti jiným státům je ten, že předvýběr dělá speciální česká porota, předvýběr v ostatních zemích se provádí až v sídle firmy Siemens v Mnichově. Hlavní porota soutěže tak hodnotí již jen předem potvrzené prezentace z předvýběrů. Například minulý rok, kdy byly čtyři kategorie, se v ČR vybralo deset prací v každé kategorii a ty se teprve poslaly do centrály soutěže. Národní agentura soutěže DAHA tak nominuje odbornou porotu, která zajišťuje tento předvýběr, a dále se stará o podporu týmům a pomoc v českém jazyce českým týmům. V jiných evropských zemích musí týmy jednat pouze s hlavní kanceláří soutěže.

Poslední poznámku k samotné soutěži bych měl rád k nástrojům, které týmy používaly k vytvoření svých prezentací. Většina vítězných týmů (a v Mnichově jsem jich viděl 13) použila jako nástroj své prezentace nějakou verzi Macromedia Flash Studia, můj tým použil zmíněný nástroj Gamemaker.

V čem tedy byl Gamemaker tolik užitečný pro můj tým a v čem jsou jeho výhody? O tomto programovacím jazyce jsem psal již do sborníku konference Počítač ve škole v roce 2004, takže tam si zájemce může stručné informace o tomto nástroji najít, případně mohu nějaké zdroje k tomuto jazyku poslat emailem. Jako základní informaci snad zmíním jen to, že tento programovací jazyk je plně objektový se všemi výhodami a že i začínající uživatel je schopný během velmi krátkého času vytvořit jednoduchou hru velice snadno. Pro programátora je tam připraven nespočet funkcí, které lze využít právě při programování hry - práce s životy, skóre, gravitace objektů. Hitem kroužku Gamemaker, který na naší škole vede můj spolupracovník Bc. Michal Platkevic, jsou hry 3D, kdy lze návrh místností a jiných prvků vytvářet ve 2D zobrazení a prostředí samo přepočítává zobrazení do 3D podoby.

Gamemaker bych rád takto postavil mezi dnes již klasické nástroje dětského programování - Logo (v současné době dostupný nástroj Logo Imagine) a Baltík (který je v českých podmínkách nejčastějším dětským programovacím jazykem). Zájemce o dětské programování a o možnost s dětmi vytvářet interaktivní hry a programy bych rád upozornil na plánovaný navazující modul školení P - dětské programovací jazyky (informatika na ZŠ). Jeho obsahem bude seznámení právě s nástroji Baltík a Logo Imagine a s koncepcí výuky programování pro děti ve věku základní školy.

Na konferenci Počítač ve škole 2005 proběhlo seznámení učitelské veřejnosti s mou zkušeností s vedením týmu v soutěži JMM a v rámci workshopu jsem ukázal zájemcům způsob práce s nástrojem Gamemaker a zároveň je motivoval k tomu, aby ukázali tento jazyk i svým dětem v kroužcích a při výuce. Věřte tomu, že většině dnešních dětí stačí jen naznačit, půjčit CD s Gamemakerem domů a ukázat jim první jednoduchou hru a ony zvládnou vámi prezentovanou počítačovou dovednost ovládnout dále i bez vaší pomoci. Koneckonců - to byl případ i mých úspěšných řešitelů soutěže JMM. Moje role byla zcela podpůrná a jen jsem děti sledoval a popoháněl. Je pravda, že některé naše děti jsou v rámci dětské populace nadprůměrné, takže se ani nedivím, že dnes děti programují v Gamemakeru stokrát lépe než já i můj spolupracovník dohromady.

Rád bych vás do budoucna pozval do naší školy na semináře a školení k dětskému programování. V současné době chystám s kolegy kurz Počítačové hry a škola: od prevence v programování. Rád bych s účastníky kurzu probral všechny klady i zápory počítačových her pro dětský věk a naučil je přistupovat k tomuto tématu tvořivě. Proč třeba nenechat děti hrát hry, ale jenom ty, které si samy vytvoří? Jistě vznikne mnoho diskusí kolem tohoto tématu, ale právě na to se s mými kolegy těšíme a dodáme naše zkušenosti a znalosti. Spolu s akreditací na zmíněný kurz o počítačových hrách jsme zažádali o možnost školit učitele v rámci DVPP v semináři Join multimedia - sdílení zkušeností. Tam bych rád v budoucnu pozval do naší školy všechny zájemce o multimediální práce dětí a vytvořil tak prostor, kde si učitelé mohou vzájemně pomáhat při vedení týmů (nejen) v soutěži JMM. Informace o tom, kdy a jak se kurzy budou konat najdete (po případném schválení kurzů akreditační komisí MŠMT) na webu naší školy www.zscvrch.cz. Kurzy zaměřené na praktické ovládnutí multimédií vedou pro vás například pracovníci audiovizuálního centra na Univerzitě Palackého v Olomouci (informace najdete na  www.mmkurzy.upol.cz ). Kurzy inicioval i dlouholetý spolupracovník soutěže JMM Mgr. Jiří Vrba, který se v minulých letech podílel na podpůrných aktivitách pro učitele v rámci soutěže.

Neváhejte mne kontaktovat s jakýmkoliv dotazem kolem Gamemakera a rád Vám i pomohu sdělit těch pár zkušeností ze soutěže JMM, která z mého poklidného roku 2004 udělala velký kolotoč. Tento rok už mám v naší škole místo jednoho týmu v soutěži týmů pět a jejich nadšení a energie jít za svým cílem je nezdolná. Moc bych přál všem učitelům, aby se Vám podařilo děti podobně motivovat tak, abychom z jejich času u počítače získali zajímavé a nové nápady a hlavně radost.

^a data a tabulka podle agentury DAHA, která se podílí na organizaci soutěže v ČR, více na www.siemens.cz/multimediaprojekt

Poznámka redakce: Prezentace tohoto projektu proběhla v březnu 2005 na konferenci POČÍTAČ VE ŠKOLE na gymnáziu v Novém Městě na Moravě, z jejíhož sborníku je s laskavým souhlasem pořadatelů i autora převzata.

Petr Naske