Konsorcium předních ICT společností se chystá ve stamilionových počtech vyrábět levné notebooky s cenou pod 100 dolarů, primárně určené pro školství v rozvojových zemí. O možném nákupu již jedná čínské ministerstvo školství. Nemělo by se zamyslet i to naše české?
Vývoj informačních a komunikačních technologií je překotný a je spojen s velmi rychlým poklesem cen a miniaturizací komponent osobních počítačů. Současně vzniká stále větší rozdíl mezi úrovní vybavenosti vyspělých a rozvojových zemí – školy třetího světa se k počítačům, tím méně k internetu, skutečně nedostanou. Ale vznik podobné „digitální propasti“ je zřejmý i při srovnání přístupu jednotlivých skupina obyvatel všude po světě.
Řešení tohoto problému musí být skutečně velkorysé a velikost cílové skupiny pochopitelně zajímá i přední světové koncerny. Nicholas Negroponte, vedoucí a zakladatel MIT Media Labs, poskytl na lednovém Světovém ekonomické fóru (World Economic Forum) ve švýcarském Davosu rozhovor BBC World Service, ve kterém oznámil svůj záměr za spolupráce významných výrobců AMD, Google, Motorola, Samsung a mediální firmy News Corp vyrábět ve stamilionových počtech levné notebooky s cenou pod 100 dolarů, tedy dle dnešního kursu 2 300 Kč. To vše především pro školy rozvojových zemí – jako první cílová země byla jmenována Čína, kde se již jedná s ministerstvem školství. Cílem je vybavit každého žáka notebookem, protože to může výrazně ovlivnit nejen jeho samotného, ale i jeho rodinu a celé okolí. Výroba by se měla rozjet nikoli za 3-5 let, ale již za 18 měsíců.
Technické údaje jsou zatím jen rámcové: procesor AMD (zřejmě další generace all-in-one chipu Geode), 14" TFT display (cena by měla klesnout pod 20 dolarů) a operační systém na bázi Linuxu. Rychlost procesoru a velikost paměti bude pochopitelně jen taková, aby zvládla požadované úkoly a přitom byla dosažena přijatelná cena. Tyto „tenké“ notebooky se budou dodávat i jako stavebnice či sady komponent, aby se při montáži v cílové zemi ještě ušetřilo. Předpokládat se pak dá zřejmě i bezdrátové připojení k síti, ale nechme se překvapit. Prototypy jsou již prakticky dokončeny, ověřovací výroba by mohla být zahájena koncem roku 2005 a sériová výroba pak v druhé polovině roku 2006. Úloha News Corp může být rovněž zajímavá: zřejmě bude využita její satelitní síť, která by mohla dostat vysokorychlostní internet ve velmi krátké době skutečně všude.
Nicholase Negroponte předpokládá, že notebooky s výukovými aplikacemi mohou nahradit učebnice, podobně jako počátkem osmdesátých let minulého století France Telecom nahrazoval telefonní seznamy pomocí terminálů své sítě Minitel. A cena by podle něj neměla být problémem, protože například v Číně se vynakládá ročně 17 dolarů na žáka za učebnice, čili notebook se „zaplatí“ za 5-6 let. Obavy z poničení notebooku nemá, protože půjde o universální zařízení, fungující i pro hry nebo jako televize či telefon, čili ho děti budou určitě opatrovat. Negroponte má zkušenost z Kambodže, kde vybavil 25 notebooky dvě školy a po třech letech byl poničen pouze jeden.
Jaké z této prvoplánově senzační informace plyne poučení pro české země? Nemá zřejmě už smysl řešit globální problémy rozvojových zemí, ke kterým se můžeme v řadě parametrů řadit, pomocí vlastních iniciativ typu SIPVZ, ale je třeba se připojit k podobným projektům. Již dnes je možné notebooky objednávat v počtech od jednoho milionu kusů, což je minimální možný počet objednávky. Pro zhruba 1,4 milionu českých žáků základních a středních škol ve školním roce 2006/7 by tedy mohlo MŠMT objednat 1,4 milionu notebooků v ceně 140 milionu dolarů, tedy za zhruba 3,2 miliardy Kč. Tato částka je menší než plánované výdaje na podporu ICT ve školách v letech 2007-2010, které jsou celkem 4 miliardy Kč ze státního rozpočtu, tedy miliarda ročně. K tomu se předpokládá spoluúčast ve výši 50 % této dotace z prostředků škol či zřizovatelů, takže by mělo být k dispozici pro ICT škol celkem 6 miliard Kč… Ze zbylých 2,8 miliard Kč je pak možné financovat vše ostatní: výukový software, školení a podporu, broadband a další potřebné související služby.
Samozřejmě – po celé čtyři roky SIPVZ jsme nutili MŠMT k posílení pravomoci škol a ředitelů při čerpání dotací na ICT technologie, takže další centrální objednávka by byla s těmito snahami jakoby v protikladu. Pokud však rozhodnutí o koupi ponecháme na řediteli, který bude postupovat v souladu se svým ŠVP, proč ne? Ale na druhou stranu, jestliže MŠMT nic neobjedná, objedná notebooky pro všechny žáky někdo jiný a školy si je u něj rády koupí.
Působí projekt trochu moc fantasticky? Možná, ale uvědomme si analogii s mobilními telefony: Kdo z nás by v roce 1996, kdy se v ČR mobilní GSM telefony začaly prodávat, očekával, že je za pár let bude mít v kapse skoro každý žák jeho školy?
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat