Jan Wagner: Pepř do očí: jaký počítač do škol, jaký pro žáky?

Cenový propad na trhu počítačů a široká nabídka platforem umožňují košatější diskusi o možnostech a potřebách školského prostředí. Občas se pak na trhu objeví zajímavé konstrukce, které vyvolají možná přehnané naděje. Nedávno ohlášený přenosný počítač Pepper Pad si přesto můžeme zvolit za příklad k porovnání alternativ s klasickým PC.

Již v počátcích přípravy SIPVZ se vedly diskuze o vhodnosti různých řešení. Tehdejší cenová úroveň v kombinaci s omezenými prostředky a nedostatkem klientských počítačů vedly řadu diskutujících k názoru, že by se cena počítače měla minimalizovat například použitím tenkých klientů. Jiný názor počítal s participací rodičů na pořízení mobilního počítače.

Podobné diskuse se ale vedou i v ostatních zemích. V řadě amerických školských distriktů se plošně zavádějí kapesní počítače, a pokud je dostatek prostředků, dostávají žáci středních škol notebooky, vysokoškolské campusy jsou plně pokrývány WiFi. Stále se ale vrací otázka, zda je orientace na PC tím správným řešením.

Poslední léta provází rozvoj i vznik mnoha nových kategorií počítačů, málokterá z nich však vzniká s přihlédnutím k školnímu trhu a jen výjimečně se objevují speciálně navržené „školní“ modely od renomovaných výrobců. Vedle klasických PC a notebooků se objevují další, často pestré kategorie: kapesní počítače, subnotebooky, tablet PC různé velikosti, desknote či různé přechodné typy.

Zajímavou, nedávno ohlášenou novinkou je koncept Pepper Pad: jde o kilogramový přenosný počítač s operačním systémem Linux, s dotykovou obrazovkou o úhlopříčce 8,4“ s rozlišením 800 na 600 bodu, s dostatečným výkonem procesoru Intel PXA270 s 624 MHz, 256 MB RAM, 20 GB pevným diskem, titěrnou klávesnicí, gamepadem, WiFi, Bluetooth a dalšími vymyšlenostmi. Primárně je zamýšlen jako univerzální přístroj pro domácnost, sekundárně jako počítač do školní aktovky. Maloobchodní cena je odhadována na 800 USD, hromadné dodávky od výrobce LiteOn se předpokládají v druhé polovině příštího roku. Zamysleme se nad tím, zda tato konstrukce není přesně to pravé pro školy!

Rozhraní USB umožňuje připojení prakticky libovolné periférie od externí klávesnice, myši a tiskárny po modem, scanner, digitální fotoaparát či mechaniku CD/DVD. Bezdrátové připojení do lokální sítě není problém, komunikace s mobilním telefonem či kapesním počítačem je rovněž snadná. Co takovému počítači chybí?

Takže si shrňme možnosti vybavení škol a domácností s ohledem na potřeby výuky:

1. Klasické PC: počítače jsou statické, s vysokými nároky na prostor i energii, PC je potřeba i doma, úspory lze dosáhnout koncepty jako je  HP 441 .

2. Notebook: překážkou je cena, řešením je částečně desknote (notebook bez baterie z levnějších dílů pro stolní počítače).

3. Kapesní počítač: jsou velmi levné a universální, někdy mohou vadit omezené možnosti vstupu i výstupu.

4. Tablet PC: překážkou je cena.

5. Tenký klient: příznivé TCO (celkové náklady na vlastnictví), variabilnější než PC (v domácnostech je toto řešení popelkou, i když je možné).

6. Nové koncepty: např. Pepper Pad je někde mezi tablet PC a kapesním počítačem, výhodou je příznivá cena a universálnost.

7. Modifikovaná herní konsole: ty jsou bohužel proprietární, i když se zřejmě dočkáme možnosti práce s internetem.

Zastánci prvního řešení argumentují tím, že se mají žáci učit na tom nejběžnějším, kde však bereme jistotu, jakým směrem se bude vývoj ubírat? Kdo například před osmi lety v roce 1996 byl schopen odhadnout vývoj penetrace či vybavení mobilních telefonů? Klíčovou kompetencí je přeci schopnost práce s informacemi a komunikace, a ta je možná i s mobilem, který je kromě jiného u nás i nejrozšířenějším a nejužívanějším znakově orientovaným terminálem.

Počítač je stále jen nástrojem, který není samospasitelný. Je ale nástrojem užitečným a universálním. Je nástrojem, se kterým se většina populace bude setkávat stále častěji v práci i při zábavě. A škola je na to musí připravit. Jinak nebudou absolventi v dnešním globalizovaném světě konkurenceschopní.

Jan Wagner