Webové stránky jsou pro žáky velmi atraktivní, a tak se soutěže v jejich tvorbě setkávají s velkým ohlasem. Organizátoři si však musejí vyřešit mnohé otázky, například: Jaká zvolit kritéria hodnocení stránek? Jak zajistit co nejrovnější podmínky při soutěžní tvorbě? A kolik času na ni vyhradit?
Oproti klasickému programování má tvorba WWW stránek několik zajímavých aspektů. Autoři jsou nuceni zvládnout na určité úrovni znalosti z více oblastí – počítačové grafiky a potažmo estetiky, typografie, práci se souborovým systémem, editorem, práci s internetem a tvorbu samotného zdrojového kódu. Oproti programování sice při klasickém psaní stránek v HTML jazyce odpadá složka algoritmizace, ale tu lze suplovat například přítomností Javascriptu.
Pokud se rozhodneme zorganizovat soutěž ve tvorbě WWW stránek, je nutné si dopředu jasně stanovit, jaký cíl naší soutěží vlastně sledujeme. Problematika tvorby internetových prezentací je pro žáky velmi přitažlivá, nicméně názor odborné pedagogické veřejnosti není jednoznačný a názorové pole je značně široké. Někteří učitelé preferují obsah, jiní grafický vzhled výsledných stránek, další zase formu prezentace (důraz např. na jazyk HTML). Nedá se bohužel vycházet z modelů zaběhlých na internetu, kde například rozhoduje o návštěvnosti promyšleně udělaná registrace u vyhledávačů nebo jiné okolnosti, které při soutěži nelze zohlednit.
Po zkušenostech při organizaci obvodního kola jsem naznal, že je velmi důležité dopředu jasně definovat, jaká kritéria bude odborná porota na výsledných prezentacích hodnotit. V následujícím přehledu uvádím kritéria, ke kterým jsem nakonec dospěl.
Kriteria hodnocení stránek:
1. Technická náročnostvhodnost a přiměřenost prostředků a efektů
2. Jazyk HTML
3. Estetický dojem
4. Splnění zadání
Z předešlých bodů například vyplývá, že soutěžící, který by chtěl vytvářet stránky ve svém oblíbeném textovém procesoru a pak je exportovat do formátu HTML, by se patrně dostal do křížku s druhým bodem. Soutěžící by sice nebyl diskvalifikován, ale přicházel by o drahocenné body. Těmto zájemcům jsem raději doporučoval účast v kategorii textových editorů, která se pro ně hodí více.
Výše uvedená kritéria samozřejmě nemusí vyhovovat všem a měla by se stát předmětem diskuse. Pokud vám připadá, že zde něco podstatného chybí nebo přebývá, neváhejte a přidejte svůj názor pod článek do diskusního fóra.
Zkušenosti ukazují, že je vždy lepší, když v porotě sedí zástupci z více škol. Předejde se tím spekulacím o možné neobjektivitě a v době pevných internetových linek se komise ani nemusí fyzicky sejít. Za každé kritérium mohl porotce udělit 1-5 bodů, celkem tedy max. 20.
Pokud máme jasno, co chceme hodnotit, můžeme se soustředit na technické podmínky tvorby. Soutěžící budou potřebovat nějaký editor. Nakonec jsme došli k takovému mechanismu, že přihlášení účastníci dopředu ohlásí, v čem budou stránky tvořit, a nestandardní programy si přinesou před soutěží sami. Mají tak zajištěné téměř „domácí“ podmínky.
Na jaké téma soutěžit?
Velmi důležité je určení tématu, na které mají být stránky vytvořeny, a materiálů, jež mohou žáci využívat. Zde se dostáváme do trochu nepopulární pozice, kdy musíme jasně říci, co se smí a co již ne.
V počátcích této soutěže jsme se snažili být otevření a jediné, co jsme omezovali, bylo téma. Zjistili jsme ale, že někteří soutěžící si v podstatě své stránky kompletně připravili doma: vytvořili univerzální grafiku, rámy, navigační komponenty, skripty – a na soutěži pouze toto torzo obohatili o texty na dané téma (například své „osobní stránky“ nebo „místo, které mám rád“). Výsledné práce pak samozřejmě nebylo možné porovnávat s ostatními. Porotu přiváděly do rozpaků například i gramatické chyby.
Pravidla soutěže
Proto jsme pro letošní rok pravidla pozměnili a povolili používat pouze donesené „papírové“ materiály (manuály, knihy, učebnice), ale žádné vlastní datové podklady (s výjimkou helpů v editorech). Letošním tématem byla „Evropská města“. Z nepříliš povedené elektronické encyklopedie Oko jsme vybrali a do čistých textových souborů přenesli informace o deseti významných městech, v samostatných souborech pak byly vlajky, erby, fotografie či mapy. Tyto podklady byly na lokální síti spolu s několika galeriemi grafických komponent a programů na jejich zpracování, a všichni žáci tak měli srovnatelné startovní podmínky.
Na výsledných pracích bylo prokazatelně poznat, že výtvor dobrého webdesignéra lze velmi dobře rozpoznat i po dvou a půl hodinách práce – tak dlouho celá soutěž trvala. Subjektivně musím konstatovat, že jako porotci se mi lépe hodnotily práce na společné téma a jisté nesnáze nastaly pouze u jednoho „borce“, který tvořil své stránky v programu Macromedia Flash. (Výsledky naší obvodní soutěže najdete na http://www.zsangel.cz/wwwstr.htm.)
Na domácím písečku
Pokud jsou naše ambice vyšší, chceme oslovit soutěžící z více škol a ještě jsme soutěž na toto téma nepřipravovali, rozhodně bude moudré nejprve vyzkoušet vše v rámci naší školy a uspořádat prvně kolo školní. Udělat botu lze při podobné soutěži poměrně jednoduše a školní kolo nám může pomoci tuto možnost minimalizovat.
A na co je třeba dávat obzvláště pozor? Nabízím následující tip: Rozeslání pozvánky na požadované školy, potvrzení přihlášených zájemců, zajištění doprovodu a dozoru v průběhu soutěže, rozdání papírového zadání soutěže i s kritérii hodnocení, zajištění přezutí žáků, oznámení termínu a zajištění vyhlášení a případné předání cen, vyhrazení dostatečného času na hodnocení poroty (vždy trvá déle, než předpokládáme), korektní nainstalování požadovaných programů, zabezpečení ochrany vytvářených prezentací před přístupem ostatních soutěžících, rezervace počítačové učebny. Není to málo práce, ale výsledek může stát za to.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat