Pokud chcete na své škole dosáhnout špičkových studijních výsledků a perfektní kázně, jeďte se inspirovat do anglické internátní školy. Našim učitelům i žákům se to poštěstilo a zážitek to byl opravdu hluboký – po kulturní, společenské, odborné stránce. Srovnání nikdy neškodí.
Pokud chcete na své škole dosáhnout špičkových studijních výsledků a perfektní kázně, jeďte se inspirovat do anglické internátní školy. Našim učitelům i žákům se to poštěstilo a zážitek to byl opravdu hluboký – po kulturní, společenské, odborné stránce. Srovnání nikdy neškodí…
Už v létě loňského roku jsme hostili chlapecký sbor dvou anglických renomovaných škol Pilgrims´ School a Winchester College při jejich velmi úspěšných koncertech v pražských chrámech a kostelech. Pak nadešel letošní březen a žáci ZŠ Lupáčova vklouzli na oplátku do lavic v anglickém Winchesteru. Je naší povinností vést žáky k vnímání světa jako celku a poznávání jiných postojů, kulturních tradic i prostředí. A v tomto případě to byla zkušenost k nezaplacení. Jako součást mezinárodní sítě škol BAE SYSTEMS jsme za pomoci tohoto partnera dostali možnost podívat se přímo do té nejtradičnější anglické školní „kuchyně.“
Disciplína, motivace, vysoké pracovní nasazení…
Pilgrims´ School je chlapecká škola pro 200 žáků v malebném anglickém městečku Winchester. Je soukromou, nezávislou institucí postavenou na církevním anglikánském základě. Nás však samozřejmě zajímaly především klasické atributy školy - motivace žáků, jejich studijní výsledky, vybavení školy, výuka a celková atmosféra školy.
Prvním a naprosto ohromujícím zjištěním byly neuvěřitelná vnitřní motivace a pracovní nasazení všech žáků školy (6 –13 let). Všichni bez výjimky nastupovali do hodin včas a připravení, neexistovalo, že by někdo neměl vypracovaný úkol. V hodinách živě reagovali a především bez jakéhokoli pobízení prováděli činnosti, které jim učitelé přikázali… Významná je také úzká spolupráce rodiny a školy. Konec konců, škola je natolik prestižní a drahá, že se o zájmu rodičů nedá ani příliš pochybovat.
Vynikající byly hodiny zeměpisu či tzv. science – jakési obdoby polytechnické výuky, sloučeného bloku odborných předmětů, kterou osobně považuji za velmi dobrou alternativu kvůli možnosti práce na projektech. Celá skupinka žáků pracovala na vlastních geofyzikálních experimentech, přiměřených jejich věku. Vytvářeli tabulky, grafy, výpočty – vše zcela samostatně, každý u svého počítače s jednoznačně definovaným výstupem. V hodině vládl hrobový klid, studenti nastoupili do hodiny s naprosto zřejmým odhodláním. Všichni žáci, i když v chemii zrovna neprováděli experiment, měli nasazené ochranné pomůcky…
Hodiny hudby a nástrojů představovaly – vzhledem k zaměření školy právě tímto směrem – opravdový zážitek. Úroveň školního sboru (pravidelně vystupuje i ve winchesterské katedrále) zaskočila i naše teenagery, kteří slyšeli chrámový sbor možná poprvé…
Angličtí studenti byli prostě profesionální zpěváci a hudebníci už ve věku 12 – 14 let, odhodlaní a neochvějně jdoucí za svým cílem.
A tak tomu vlastně bylo ve všech předmětech. Vysoká motivace, vysoké požadavky na žáky (někdy podle mého názoru neodpovídající věku žáků) a pořádek až zarážející. Když jsem se ptal dvanáctiletého chlapce, jak je možné, že na „koleji“ mají všichni takový pořádek, odpověděl mi, že je to přece pýcha každého z nich. Raději nebudu nic dodávat.
Třídy jsou vlastně malé skupiny žáků – maximálně do 15. Není pak problémem uskutečňovat i projektovou výuku s počítačem pro každého žáka…
…cena je ale vysoká
Leč každá strana má dvě mince. Ti kluci prakticky přišli o jakýkoli volný čas. Škola organizuje jejich režim prakticky od 7. hodiny ranní až do 20 hodin večera. Studenti mají denně tak půl hodiny osobního volna, jinak je program kontrolován a řízen. O víkendu zbývá na jejich individuální, dětské zájmy tak kolem tří hodin. Na 200 chlapců připadá asi 28 učitelů (povinný úvazek se pohybuje kolem 28 hodin). Kluci se domů dostávají jednou za týden.
Žáci také nosí uniformy, dokonce i po většinu doby, kdy mají volno. Prý to snižuje rozsah krádeží, závisti a potlačuje sociální rozdíly. Konec konců, to ale není na anglických školách nic neobvyklého.
Režim celého školního života je značně upjatý a striktní, s jasně stanovenými sankcemi. Všichni (včetně učitelů) dodržují vše ve smyslu „uvědomělé kázně“. Režim je tak svázaný, že podle mne příliš nerespektuje dětskou mentalitu a leckdy ani vymoženosti okolního světa. Na příklad nejsou vůbec povoleny mobilní telefony (Winchester College je o něco benevolentnější).
Ti kluci mají prostě „organizované dětství“.
Na internetu jen výjimečně
Škola má perfektně vybavenou knihovnu s vyřešeným výpůjčním systémem. Dost jsem se ale divil, že v knihovně vůbec nebyl pro žáky přístup k internetu. Když jsem se ptal, kde se na něj dostanou, krčili rameny. V řádu počítačové učebny totiž stálo, že žáci nesmí surfovat po internetu ani v době osobního volna. V té době jsou odborné učebny navíc zavřené.
Ve využíváni ICT jsou zde vůbec zvláštní disproporce. Počítače sice byly skoro ve všech učebnách, škola je však připojena jen telefonní linkou s placeným paušálem. Když jsem mluvil s několika učiteli o využití výpočetní techniky (zejména internetu) v hodinách, připadal jsem si jako před notnou dobou u nás ve škole. Všechny možnosti ICT v Pilgrims´ School rozhodně nevyužívají, i když je zde počítačů docela dost. Snad proto, že má škola hudební zaměření…?
Mimochodem, angličtí kluci mohou teď přispívat rovnou do našich stránek, což se o jejich vlastním webu říci nedá… A dokonce toho už využili. Na názory našich i anglických žáků se můžete podívat v samostatné sekci našeho školního webu www.lupacovka.cz
Rub a líc
Návštěva podobné prestižní školy byla pro učitele i žáky nepochybně velkým zážitkem. Po mnoha stránkách. V lecčems jsme mohli závidět. Každý systém má však svůj rub a líc…
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat