Jiří Kostečka: Výzva k celonárodní diskusi češtinářů

Česká škola se připojuje k pedagogickým periodikům, jež se rozhodly podpořit výzvu k celonárodní diskusi (středoškolských) češtinářů. Jejím východiskem by měl být Návrh nové koncepce výuky předmětu český jazyk a literatura, který zde zveřejňujeme. O průběhu akce hodláme na našich stránkách i nadále referovat.

Poznámka redakce: Úvod tohoto příspěvku je variantou dopisu, který byl rozeslán na všechny střední školy.

Vážení kolegové češtináři,

dovolte, abych se na Vás obrátil s prosbou o vyjádření k návrhu, jenž se snaží o podstatnou změnu koncepce výuky stávajícího předmětu Český jazyk a literatura na středních školách. Tento návrh předkládám k celonárodní diskusi středoškolským češtinářům, bohemistům na vysokých školách a pracovníkům výzkumných ústavů ve snaze zlepšit situaci ve výuce mateřského jazyka a literatury na gymnáziích, středních odborných školách a učilištích.

Zmíněný návrh (se zdůvodněním) bude otištěn v časopise Český jazyk a literatura 9-10, 2002, v článku nazvaném NÁVRH NOVÉ KONCEPCE VÝUKY PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA; jeho jádro obsahují i mé články již vyšlé v ČJL 1-2, 2001 a v Učitelských novinách 8, 2002. Pod tímto úvodem naleznete identickou verzi proponovaného článku pro ČJL 9-10; z výrobních důvodů nebylo možno uspíšit jeho otištění, avšak diskuse by měla začít co nejdříve – proto jej publikuji s předstihem také na České škole. Považujte jej prosím za pouhé východisko diskuse.

Otázky k zahájení diskuse uvedu pro přehled i zde:

• 1. Jste pro rozdělení stávajícího předmětu český jazyk a literatura na dva samostatné, český jazyk a komunikační výchova // literární výchova?
• 2. Ať už se předmět rozdělí, či nikoli – jste pro posílení dotace pro jazyk a sloh na nejméně 2, lépe však 3 hodiny týdně?
• 3. Ať už se předmět rozdělí, či nikoli – jste pro změnu v koncepci výuky literatury směrem od literární historiografie k jednoletému či dvouletému kurzu úvodu do čtenářství a studia literatury ve smyslu bodu 5 článku pro ČJL 9-10 (viz níže)?
• 4. Pokud souhlasíte s rozdělením – jste srozuměni s tím, že maturitní zkouška by byla na všech G, SOŠ a SOU povinná z předmětu český jazyk a komunikační výchova, zatímco z literatury by byla volitelná? (Jinak by totiž muselo být pět maturitních předmětů.)

Vím, že mnoho kolegů nevěří, že by bylo možno cokoli pozitivního změnit; rád bych tedy zdůraznil, že v případě prokazatelného a výrazného konsensu češtinářů – a samozřejmě za předpokladu, že se diskuse účastní většina předmětových komisí ČJL na středních školách v České republice – je naopak právě dnešní doba velmi vhodná k administrativnímu prosazení změn. Kompetentním orgánům, zejména MŠMT, ovšem může být příslušný návrh předložen pouze tehdy, bude-li k tomu mít předkladatel silný mandát od češtinářů celé republiky.

Chci ujistit Vás všechny, své kolegy, že výzva k celonárodní diskusi bohemistů je míněna vážně a že slovo „celonárodní“ zde má obzvláštní důležitost. Bylo by výborné, kdyby se k problematice výuky našeho předmětu vyjádřili skutečně všichni češtináři, samozřejmě i z menších administrativně-správních celků a ovšem jak z Čech, tak z Moravy a Slezska. Žádný názor nezůstane bez povšimnutí, veškerá Vaše vyjádření budou pečlivě evidována a zohledňována.

Jak je to v demokracii samozřejmé, přijato bude stanovisko většinové. Zjistím-li, že převažuje jiný názor na potřeby výuky českého jazyka, slohu a literatury, než jaký navrhuji, samozřejmě jej zveřejním a požádám jeho navrhovatele, aby se jej pokusil(i) prosadit.

O průběhu a aktuálním stavu diskuse Vás budu informovat na stránkách České školy, časopisu Český jazyk a literatura a Učitelských novin.

Ještě jednou prosím Vás všechny – nezahoďme jedinečnou příležitost změnit něco v našem oboru, ať tak, či onak. Jinými slovy: vyjádřete se, zapojte se do diskuse. Můžete tak učinit jak na e-mailovou adresu SPN, a. s. (viz níže), tak na mou: kos.jiri@seznam.cz. Názory lze přidávat též do diskusního fóra zde na České škole, kde je ihned uvidí i Vaši kolegové.

K případné diskusi na České škole bych rád podal toto upřesnění:

• A) Reakce samozřejmě zahrnu do celkové statistiky a vyhodnocení výsledků.
• B) Zaeviduji i návrhy alternativní, tedy takové, které se nebudou přímo vztahovat k mým dotazům; bude-li jich většina, vzdám se svého návrhu a požádám autory většinového názoru, aby se vedení diskuse ujali oni.
• C) Na příspěvky v diskusním fóru nebudu reagovat, tj. nebudu ani polemizovat s negativními, neboť to není smyslem akce. Tím je zjistit v první fázi diskuse, zda navržené pojetí, které jsem formuloval po předběžných jednáních s relativně širokou, přesto však samozřejmě početně omezenou skupinou češtinářů, má potřebnou většinovou podporu učitelů a dalších odborníků.

Těším se na Vaše názory a stanoviska.

S pozdravem

PhDr. Jiří Kostečka, Gymnázium J. Seiferta



NÁVRH NOVÉ KONCEPCE VÝUKY PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Výzva k celonárodní diskusi češtinářů

Obracím se touto cestou na všechny češtináře středních škol a učilišť, na metodiky češtiny, pracovníky příslušných výzkumných ústavů, vysokoškolské učitele bohemistiky a odborníky v ÚJČ AVČR s prosbou o vyjádření k dále uvedenému návrhu na podstatnou změnu pojetí výuky stávajícího předmětu český jazyk a literatura na středních školách.

K předkládanému návrhu mne vedou letité problémy provázející výuku našeho oboru nejen na školách středních, ale i základních a vysokých. Předběžně jsem jej prodiskutoval s asi stovkou středoškolských češtinářů; jejich souhlasný postoj mne povzbudil k tomu, abych inicioval celonárodní diskusi.

Hned v úvodu podotýkám, že je k ní vhodná chvíle nejen z hlediska ryze odborného, ale i administrativně-správního. V souvislosti se snahou zohlednit nové potřeby a cíle výuky mateřského jazyka a literatury v 21. století připravuje Výzkumný ústav pedagogický nový kurikulární materiál, Rámcové vzdělávací programy. Naše eventuální shodné doporučení je může pozitivně ovlivnit. V případě výrazného konsensu dostatečně početné obce češtinářů je zde dále příležitost prosadit novou koncepci na rozhodovacích místech, tj. zejména na MŠMT a VÚP. Změny by se pak promítly i do prováděcí vyhlášky nového maturitního řádu, která naváže na školský zákon, bude-li schválen.

V případě, že bude získán dostatečně silný mandát pro navrhovanou změnu, předložím příslušný návrh jménem diskutujících v patřičné formě institucím, které mají pravomoc o něm rozhodnout. Samozřejmě budu své kolegy průběžně informovat na stránkách ČJL, Učitelských novin a e-mailem o stavu celé akce (bude-li jaká).


Návrh na novou koncepci výuky českého jazyka, slohu a literatury

1. Stávající jediný předmět český jazyk a literatura by měl být rozdělen na dva předměty samostatné, český jazyk a komunikační výchova / literární výchova.

2. Aprobace český jazyk a komunikační výchova / literární výchova by byla uznána jako dvouoborová, podobně jako např. fyzika-chemie.

3. Na všech středních školách by předmětu český jazyk a komunikační výchova byly přiděleny nejlépe tři, nejméně však dvě hodiny týdně. Předmět literární výchova by se vyučoval dvě hodiny týdně. V návaznosti na to by se příslušně pozměnil Generalizovaný učební plán, v němž by se prolomila dosud nepřekročitelná hranice 31 hodin týdně, jedna z nejnižších v Evropě. Přidání hodin mateřštině by tedy nebylo učiněno na úkor jiného předmětu.

4. Oba nově vzniklé předměty by se učily povinně po celé čtyři roky středoškolského cyklu.

(Odstupuji tedy od návrhu (Viz ČJL 1-2, 2001/02 a UN 8, 2002) vyučovat literatuře v posledním ročníku SŠ pouze volitelně. Nikoli proto, že bych v krátké době natolik změnil názor, nýbrž proto, že je podle předběžných reakcí zjevně neprůchodný. Navrhuji však nadále volitelnost literatury v rámci maturitní zkoušky – viz níže.)

5. Obsahem učiva předmětu literární výchova a výuka by v prvním roce nebo v prvních dvou letech (podle úvahy učitele) byl kurz úvodu do čtenářství a studia literatury, v dalších třech, resp. dvou pak tradiční historicko-chronologické seznámení s vývojovými tendencemi, směry a autory české a světové literatury, provázané s komplexními literárními interpretacemi. Výběr autorů české literatury by byl zčásti předepsán – šlo by o tzv. medailonové autory (viz Katalog cílových požadavků ke společné části maturitní zkoušky; k tomu již proběhla diskuse v rámci příprav nové maturity, ale lze ji samozřejmě rovněž znovu otevřít). Výběr děl by byl zcela ponechán na vyučujícím, resp. na jeho dohodě se třídou, stejně jako výběr autorů světových a „nemedailonových“ českých.

6. Maturitní zkouška z předmětu český jazyk a komunikační výchova by byla povinná jak ve společné, tak školní části. Příslušné fakulty by buď nahradily maturitním testem společné části svou písemnou část přijímacích zkoušek, nebo by jej alespoň při přijímacím řízení výrazně zohlednily.

Maturitní zkouška z předmětu literární výchova a výuka by byla volitelná jak ve společné, tak ve školní části. Ve vztahu k vysokým školám pro něj dále platí totéž jako pro maturitní test jazykově-slohový.


Stručné zdůvodnění:

ad 1) Nové potřeby komunikační i jazykové v 21. století naléhavě volají po tom, aby jim vyhověl předmět samostatný, který by tak získal i na vážnosti, již dosud postrádá. Ve vyučovací praxi unitárního předmětu převažuje dnes chápání jazyka a slohu jako přívažku složky literární.

ad 2) Češtinář by nadále mohl na VŠ studovat jak český jazyk, tak literaturu, ale na SŠ by pak učil přednostně ten z obou těchto oborů (předmětů), ke kterému více inklinuje; druhý by si „udržoval“ učením jen omezeného počtu tříd. Jde tedy o systém 2 předměty – 1 učitel z hlediska učitele, 2 předměty – 1 nebo 2 učitelé z hlediska žáka. Případná třetí aprobace by samozřejmě ničemu nevadila, zvýšila by jen všestrannost učitele.

ad 3) Situace, kdy češtináři mají splnit náročné cíle jazykové a slohové výuky s dotací 1 hodiny týdně je neudržitelná didakticky, prakticky i morálně. Jazyk a sloh je z hlediska rozsahu a náročnosti učiva přinejmenším rovnocenný předmětům jako fyzika, chemie, zeměpis, dějepis, které se ovšem vyučují po 2 hodinách týdně. Z hlediska psychohygieny práce neznamená zvýšení týdenní dotace u středoškoláka z 31 povinných hodin týdně na 32 či 33 povinných hodin týdně žádný problém, jak dokazují příklady jiných zemí. O naléhavosti posílení dotace pro jazyk a sloh svědčí skutečnost, že po ní češtináři volají – zatím marně – již mnoho let (viz např. M. Čechová: Bude posílena čeština na střední škole? ČJL 39, 1988/89, str. 175-178).

ad 5) Zařazení literatury mezi volitelné maturitní předměty je nejen nutný důsledek rozdělení předmětu (nelze maturovat jak z jazyka / slohu, tak z literatury, protože by se počet maturitních předmětů zvýšil na pět), nýbrž i výsledek úvah didaktických:
- Podobně volitelná je matematika (rovněž povinný vyučovací předmět po celé čtyři roky na řadě SŠ).
- Žákům by odpadl maturitní předmět, který je (zejména na SOŠ) při maturitní přípravě velmi zatěžuje a jehož cíle lze přitom splnit i bez povinné maturitní zkoušky.
- Maturita z jazyka / slohu i z literatury by trvala po 15 minutách, čímž by se odstranila stávající grotesknost ústní maturity z českého jazyka a literatury, kdy na jazyk a sloh je sotva pět minut, obdobně jako na interpretaci literárních textů či alespoň popovídání o četbě.


Technické zabezpečení a organizace diskuse

Prosím všechny, kdo se k tomuto návrhu chtějí vyjádřit, aby tak učinili buď dopisem (za sebe nebo za předmětovou komisi dané školy) na adresu Redakce časopisu ČJL, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, nebo na e-mailovou adresu redakce: buriankova@spn.cz.

Zároveň s tímto článkem se obracím e-mailem na všechny střední školy v ČR s prosbou o vyjádření stanoviska předmětové komise (nebo jejích jednotlivých členů).

První kolo diskuse uzavřeme k 30. září; její výsledky budou zveřejněny ve druhém dvojčísle příštího, 53. ročníku ČJL (požádám o spolupráci i Učitelské noviny). Podle výsledku buď bude diskuse pokračovat v návaznosti na zaslaná vyjádření, nebo bude ukončena jako neprůkazná. Veškeré příspěvky, samozřejmě i s negativní odezvou, budou přísně evidovány v redakci ČJL ke kontrolnímu nahlédnutí; vyjádření e-mailová budou průběžně přeposílány (souhlas autorů jistě obdržím) na všechny školy, které se diskuse účastní, aby zavládla co nejširší aktuální informovanost mezi aktéry. Není samozřejmě vyloučeno, ba je pravděpodobné, že přijdou i ucelené protinávrhy zcela jinou koncepci výuky; ty zveřejníme (pošleme dál e-mailem) a může nastat debata o nich.

Vážené kolegyně a kolegové češtináři, máme jedinečnou šanci změnit ve výuce našeho oboru něco podstatného – patrně první od 60. let minulého století. Nepromarněme ji, prosím.






Jiří Kostečka