Poslední den měsíce října slovenská vláda schválila návrh novely vysokoškolského zákona, který dává univerzitám další pravomoci v oblasti samosprávy a financování a umožňuje také vybírat školné za externí studia. Považujete tuto formu školného za řešení v podmínkách českých vysokých škol? Na to jsme se zeptali nejen ministra školství, ale i poslanců českého parlamentu.
Zavedení školného vysokoškolským zákonem navrhl vicepremiér Ivan Mikloš, který zastupuje Dzurindovu pravicovou Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKU). Proti školnému byli členové vlády za Stranu demokratické levice v čele s ministrem Ftáčnikem. Vláda ale levicové ministry přehlasovala. Návrh zákona o vysokých školách by měl podle ministra školství Milana Ftáčnika umožnit studium většímu počtu Slováků, neměl by ale ohrozit kvalitu vzdělávání.
Premiér Dzurinda nedávno prohlásil, že prosazením tohoto návrhu se vlastně jen legalizuje a právně upravuje to, čím žijí slovenské univerzity již delší dobu. Podle něj se totiž doposud školné platilo "tak trochu na divoko", a do fondů škol se tak dostávala pouze část peněz, které studenti platili.
Vysoké školy budou již od dubna 2002 vybírat školné za externí studium ve výši deseti až 70 procent průměrných ročních nákladů na jednoho studenta. Rektor univerzity ale bude moci studentům s dobrým prospěchem, ze sociálně slabších rodin a zdravotně postiženým, školné odpustit nebo odložit jeho splatnost. Univerzity budou navíc vytvářet stipendijní fondy, do nichž poputuje 40 procent školného. Přesnou výši poplatků pro jednotlivé školy a studijní obory ještě určí vláda nařízením, které se bude projednávat po schválení zákona. Jak ale uvedl Ftáčnik, výše školného bude záviset na nákladech na studijní obor a na jeho atraktivitě. Univerzity také budou moci zvýšit školné studentům, kteří budou bez pádných důvodů opakovat ročníky. O návrhu novely zákona, která by měla vstoupit v platnost v dubnu příštího roku, ale bude ještě jednat sněmovna. Tedy, kdo ví, jak tento návrh ještě skončí.
Půjde Česká republika touto cestou, nebo se vydá do Evropy s jinou variantou financování vysokých škol? Na jsme se zeptali nejen ministra školství Eduarda Zemana, ale řady poslanců Českého parlamentu. Je zajímavé, že odpověděli pouze poslanci pohybující se na levé části politického spektra a poslanec Petr Matějů za Unii svobody. Pravici jako celek patrně tento problém před nadcházejícími volbami příliš nevzrušuje.
Považujete tuto formu školného za řešení v podmínkách českých vysokých škol?
Ministr školství Eduard Zeman (ČSSD):
Nepovažuji.
Poslanec Petr Matějů (US):
Pokud jde o školné jen za externí studium, a nikoli za všechny formy studia, je to jen půl kroku směrem, kterým se naše obě země musí vydat se vší rozhodností, nemají-li naše vysoké školy zůstat pozadu jak v počtu přijímaných uchazečů, tak v kvalitě vzdělávání. Školné reflektující poptávku po oborech doplněné o kontingenčně splácené půjčky, stipendia z vybraného školného a systém sociální podpory studentů z rodin s nízkými příjmy je model, který dává šanci na řešení řady problémů terciárního vzdělávání v postkomunistických zemích. Zavedení tohoto modelu vytvoří příznivější podmínky i větší státní dotace na vysoké školy.
Poslanec a předseda poslaneckého klubu Vojtěch Filip (KSČM):
Vzhledem k tomu, že jsem byl předminulý týden právě na Slovensku, znám i obsah diskuze ve slovenské veřejnosti včetně názorů učitelů a studentů university v Nitře. Nepovažuji toto řešení za vhodné pro české vysoké školy. Jediné, co bych mohl akceptovat, je nějaká forma placení při opakování zkoušky nebo ročníku z důvodu neznalosti učiva, např. při nemoci a podobně.
Poslanec Miloslav Kučera (ČSSD):
Se školným pro řádné studenty denního studia nesouhlasím. Připouštím možnost platby za bezdůvodné prodlužování studia, dokáži si představit určitý rozumný, kupní síle odpovídající poplatek za studium dálkové nebo rekvalifikační. Snad by bylo možné uvažovat rovněž o nějakém poplatku za přestup na jiný obor nebo studium na druhé (jiné) vysoké škole. Jinak mi ovšem školné vadí a neuchlácholí mě ani půjčky, ani stipendia. Stipendia proto, že to je jakési šidítko (zaplať školné a my ti část vrátíme jako stipendium). Avšak především: půjčky jen rozevřou nůžky mezi nestudenty, kteří v určitém věku začnou pracovat, a jejich stejně starými vrstevníky, kteří jdou studovat. Bohužel až na některé mimořádně lukrativní obory je návratnost daná platovým oceněním vysokoškoláků malá a dlouhá. Když k tomu připočtu navíc splátky, tak se opravdu pomalu nevyplatí studovat. A je tu ještě jeden problém - technika a organizace vybírání školného. Ekonomové nám už dokázali spočítat, kolik peněz se při tak náročné administrativě "ztratí". Z těchto všech důvodů jsem proti školnému.
Jaký vývoj v oblasti financování českých vysokých škol očekáváte v následujícím roce?
Ministr školství Eduard Zeman (ČSSD):
Bude to další kolo bitvy o zavedení školného v ČR.
Poslanec Petr Matějů (US):
Záleží na to, zda bude přijat návrh zákona o změně principů financování vysokoškolského studia (viz www.skolne.cz), který během několika týdnů podám k projednání v Poslanecké sněmovně. Bude-li přijat, očekávám postupné zlepšování finanční situace vysokých škol i větší přízeň politické reprezentace nárokům vysokých škol na růst dotací z veřejných prostředků. Odmítnutí návrhu zákona, kterým se zavádí školné, půjčky, sociální podpory studentů a další úpravy, jen prodlouží naprosto neúnosnou situaci na našich vysokých školách.
Poslanec a předseda poslaneckého klubu Vojtěch Filip (KSČM):
Věřím, že v příštím roce nastanou dvě pozitivní věci: jednak zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu na provoz vysokých škol, a jednak zlepšení hospodaření škol. Zjištění NKÚ v oblasti hospodaření některých vysokých škol bylo pro mne šokem!
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat