Využití počítače pro psaní textů je samozřejmostí. Je ale možné využít obyčejný korektor, který je součástí každého Wordu, nejen pro běžnou opravu chyb, ale také pro efektivní výuku pravopisu jakéhokoli jazyka? Podle všeho ano.
Využití počítače pro psaní textů je samozřejmostí. Je ale možné využít obyčejný korektor, který je součástí každého Wordu, nejen pro běžnou opravu chyb, ale také pro efektivní výuku pravopisu jakéhokoli jazyka?
Britský test
Mnoho zkušených učitelů by pravděpodobně lomilo rukama, vždyť napsat text a nechat si ho automaticky opravit prakticky znamená, že se nemusím učit vůbec nic. Ze své zkušenosti, kterou jsem neměl až dosud nijak potvrzenou, však vím, že někdy tomu může být i naopak. V minulém měsíci byla dokonce na BBC uveřejněna studie ukazující na některé možnosti této funkce textových editorů.
Srovnávací test byl proveden na několika školách ve skupinách chlapců, kteří měli velké problémy se správným anglickým pravopisem. Pro tento účel byl sestaven speciální test pro skupinu 13 až 14 letých chlapců. Žakům byl předložen test o 68 slovech s obtížnějším pravopisem. První skupina psala slova rukou, chyby opravoval učitel. Druhá skupina je ťukala na počítači s vypnutým korektorem. Po ukončení testu byl nástroj zapnut a využit k opravě chyb. V první skupině pak žáci ručně opisovali správný pravopis špatně napsaných slov pětkrát.
Po týdnu se test opakoval. Písaři rukou vykazovali zlepšení pouhých 5 %, zatímco uživatelé počítače rovných 65 %. To je statisticky významný rozdíl, který stojí za zamyšlení. „Vysvětluji si to takto..," říká autorka studie, „jádro úspěchu je ve vlastní práci, chlapci si museli chyby najít sami a poté je pomocí korektoru opravit. Prakticky to znamená, že s chybami aktivně pracovali. Proto si je také lépe zapamatovali."
Vysvětlení?
Takové využití korektoru je podle autorky aktivním procesem, který umožňuje jen počítač. Pokud se totiž písemný projev žáků odlišoval od skutečného pravopisu, museli sami hledat správný tvar v nabídnutých možnostech. Editace textu je v tomto případě velmi podnětnou technikou pro zlepšování anglického, ale i jiného pravopisu.
Druhým podstatným momentem je uplatnění vizuální paměti. Pokud je slovo se špatným pravopisem označeno v textu, utkví více v paměti než slovo, které si sám někdo napsal, a jeho opravu dostane až se zpožděním. Vizuální paměť hraje roli i v pravopise. Konec konců, každý z nás zná typické "to mi tam nějak nepasuje."
"Pro chlapce je počítač velkou modlou a přitahuje žáky k výuce i zdánlivě odtažitých předmětů," uzavírá autorka studie a vyzývá své kolegy učitele, aby počítačů využívali i pro zvyšování standardu psaní mezi studenty středních škol. Zvláštní ale je, že u děvčat tento test žádné významné rozdíly neprokázal.
Metoda funguje i u nás
Ze své vlastní zkušenosti, která sice není ověřena žádným testem, mohu i já konstatovat, že uvedená zjištění platí také u české populace žáků, kteří se učí angličtinu jako cizí jazyk. V našem projektu závěrečné práce z angličtiny mohou čtrnáctiletí žáci využívat libovolné pomůcky (internet, encyklopedie, CD-ROMy, textové editory atd.). Mezi jiným se učí editovat vlastní i převzaté texty tak, aby neobsahovaly žádné nesrozumitelné formulace, kterým by sami žáci nerozuměli. A korektor je zde opravdu velmi účinným nástrojem nejen pro vlastní opravu chyby, ale i pro upevňování znalosti pravopisu, neboť žák (v našem případě i žákyně) si dané slovo skutečně pamatuje mnohem lépe, jestliže je mu v určitém kontextu přiřazen odpovídající význam.
Využití počítačového korektoru je metodou, která určitě stojí za to ve výuce angličtiny (nebo i jiných jazyků) alespoň vyzkoušet. Nejde o žádný metodicky obtížný postup, jde jen o to, aby se jednoduché funkci textového editoru přiřadilo správné využití v určité fázi výuky v průběhu roku. Kromě toho se přimlouvám za to, aby byla i u nás provedena podobná srovnávací analýza jako v Británii.
Milan Hausner
.png)
0 komentářů:
Okomentovat