V návrhu školského zákona ministerstvo hlásá rovnocenné příležitosti pro všechny žáky ve zcela shodných podmínkách; hlavním rysem je tedy vytvoření jednotného systému pro všechny žáky bez rozdílu. Právě opačná je nová opoziční koncepce školského systému v Anglii.
Jako blesk z čistého nebe nedávno přišel opoziční návrh reformy školského systému. William Hague, vedoucí konzervativců, vystoupil na londýnském semináři se zásadním projevem, na kterém představil nový návrh koncepce anglického školství. Konzervativci v něm navrhují zásadní zvýšení příspěvku na jednoho státního žáka takřka na šestinásobek přímých plateb, které teď jsou školám vypláceny, a tímto způsobem by byla rozdělena většina finančních prostředků. Střední školy by zároveň mohly svobodně rozhodovat o vlastních přijímacích kriteriích a zkouškách a dále by si samy určily, zda chtějí být gymnáziem či školou s určitou specializací. Spravovat školu se státními dotacemi by navíc mohl i soukromý subjekt, což odpovídá stavu u nás. Dalším radikálním krokem je návrh, aby by byla místním školským radám (úřadům) ponechána jen omezená pravomoc. Konzervativci prohlásili, že tyto administrativní orgány utrácely spoustu peněz na byrokracii a nesmyslné činnosti. Pro vlastní školy pak nezbývaly prostředky na účelnou činnost. Podle návrhu by veškeré peníze plynuly přímo školám, které by tak musely přijmout podstatně větší odpovědnost za financování a rozumné hospodaření s fondy. Inspekce shledaly, že místní školské správní jednotky nebyly schopny školám vůbec pomoci.
Očekává se, že tato reforma by způsobila největší otřes pro celý vzdělávací systém od roku 1994, protože školy by dostaly šanci rozhodnout o vlastních pravidlech jak přijímat žáky a byla by jim dána možnost výběru žáků podle vlastních. Základním rysem celého návrhu je zrušit byť i minimální uniformitu jednotlivých typů škol. Konzervativci už začínají razit pojem svobodné školy.Jedním dechem však upozorňují všechny kritiky, že reforma by zasáhla jen školský systém, ale v žádném případě by nedošlo k porušení vzdělávacích standardů a národního kurikula., které v poslední době prošly změnou zcela zásadní. Připomeňme zde diskuzi o platech anglických učitelů podle výkonnosti, kterou by posuzovala nezávislá organizace.
Následná reakce anglická vlády na novou iniciativu byla, jak jinak, přezíravá: „Navrhovaný školský systém je sice postaven na hlubokomyslných myšlenkách a je velmi pokrokový, ale nikdy nemůže v reálném světě fungovat.“ Hned v následujících dnech se v anglickém tisku rozhořela žhavá polemika. Přispěl do ní i hlavní školní inspektor Chris Woodhead, který prohlásil, že návrh konzervativní vzdělávací politiky velmi dobře ladí s požadavky většiny učitelů. Vláda prý neví, co od škol chce, zatímco školy by mohly získat odpovídající autonomii a běžných věcech rozhodovat samy. „Dobrý ředitel by měl mít šanci si o škole sám rozhodovat,“ prohlásil. Odbory okamžitě vyjádřily návrhu svou podporu a prohlásily, že nadešel čas diskutovat o vhodnosti stávajícího vzdělávacího systému.
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat