Zástupci MŠMT, MPSV, zaměstnavatelů a ředitelů škol se sešli v kině Evald u pátého kulatého stolu, aby diskutovali na téma "Kde leží příčiny problémů absolventů škol na pracovním trhu?". Ve čtvrtek 10. února odpoledne se sešli v kině Evald u pátého kulatého stolu zástupci MŠMT, MPSV, zaměstnavatelů a ředitelů škol, aby diskutovali na téma Kde leží příčiny problémů absolventů škol na pracovním trhu?
Hlavními hosty byli: PaedDr. Jaroslav Soural, CSc. (1. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy), RNDr. Miroslav Procházka (ředitel divize analýz a informací ÚIV), PhDr. Miroslav Kostka (ředitel odboru poradenství a zprostředkování Správy služeb zaměstnanosti na ministerstvu práce a sociálních věcí, mj. zastupuje ČR v řídícím výboru programu Leonardo da Vinci), Ing. Jaroslav Berka (jednatel Klubu personalistů) a Ing. Jaroslav Kunte (ředitel Vyšší odborné školy a SPŠ elektrotechnické v Plzni a zároveň zástupce Asociace SPŠ, která má nyní více než 100 členů).
Přestože téma debaty bylo ožehavé, v sále panovala celkem uvolněná nálada a vstřícná atmosféra. Došlo sice také k několika zásadním střetům typu tvrzení proti tvrzení, ale i tyto vyhrocené situace byly nakonec přínosem, neboť pomohly osvětlit různé stránky jednotlivých problémů a ukázaly odlišné úhly pohledu.
Dr. Soural ve svém úvodním vstupu zdůraznil, že problémy v oblasti uplatnění absolventů má dnes celý svět, a že prvotním předpokladem pro jejich řešení je zdravá a výkonná ekonomika. Teprve potom přichází na řadu vzdělávací systém (obsah, struktura atd.). Upozornil, že ministerstvo souběžně pracuje jak na celkové koncepci, tak na dílčích bodech této koncepce (např. státní maturity, vzdělávací standardy atd.), a že v uplynulých dvou letech předložilo mnoho důležitých materiálů, které jsou zpracovány v jednom duchu. Jak budou nakonec v realitě působit nezávisí jen na MŠMT, ale do značné míry i na zákonech připravovaných dalšími ministerstvy, které nastavují podmínky v hlubších rovinách (např. reforma státní správy).
Podle PhDr. Kostky nejsou absolventi SŠ dobře připraveni na vstup na trh práce, a to zejména po praktické stránce - nevědí co, se od nich očekává, jak získat zaměstnání, ap. Podotkl, že probíhající optimalizace sítě škol se sice snaží řešit zásadní nepoměr mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v určitých oborech, a to především rušením a slučováním škol, ukazuje se však, že někde by bylo třeba školy (SPŠ) naopak budovat - existují totiž místa (průmyslové zóny ap.), kde poptávka po kvalifikovaných pracovnících roste. Problémy absolventů způsobuje i jejich nízká mobilita (drahá doprava, neutěšená bytová situace atd.).
K jednomu z avizovaných sporů došlo mezi Ing. Berkou a RNDr. Procházkou. Ing. Berka totiž tvrdil, v rozporu s materiály ÚIV, že existuje trvalý nedostatek chemiků a strojařů (podle ankety, v níž bylo osloveno zhruba 100 významných podniků). RNDr. Procházka vysvětlil nesoulad mezi tvrzeními tím, že je zřejmě pravda, že není dost takových pracovníků zmíněných oborů, kteří by byli ochotni za stávajících podmínek (nízký, příp. dokonce nevyplácený, plat, existenční nejistota ap.) v našich podnicích pracovat.
Dr. Soural zareagoval na výtku Ing. Berky, že struktura absolventů škol neodpovídá potřebám trhu práce. Uvedl, že to z podstaty konzervativnosti školství a dynamiky současných změn není ani možné. K tomuto tvrzení se připojil i RNDr. Procházka s doporučením aby školy poskytovaly absolventům široké základní kompetence pro celý život. Lidé pak budou moci v jeho průběhu několikrát změnit kvalifikaci a po celý život se dále vzdělávat.
Je nutné vylepšit systémy certifikace, tak aby každý student (i dospělý, který si rozšiřuje vzdělání) odcházel do praxe s diplomem, který jasně specifikuje, co absolvent umí. Toho lze dosáhnout např. zavedením kreditního způsobu studia už na středních školách, který by též umožnil masové zavedení individuálních studijních plánů.
Školy by měly fungovat nejen jako místo pro zvyšování kvalifikace, ale samozřejmě i jako střediska rekvalifikace. Situaci na trhu práce by prospělo, kdyby se závěrečných zkoušek účastnili lidé z praxe (z řad zaměstnavatelů).
Ing. Kunte poukázal na to, že se nevyužívají možnosti, které nabízí současná legislativa. Důvody jsou různé - např. setrvačnost v myšlení pedagogů a ředitelů, ale i obrana před možnými námitkami inspekce (proč si přidělávat více problémů…).
Osud žáků do jisté míry závisí i na nich samotných - bohužel, mnohdy přicházejí ze základních škol bez vlastního názoru (získali zkušenost, že se nevyplácí?), nechovají se jako subjekt, ale spíše jako objekt…
Na otázky po konkrétních činech MŠMT pro zlepšení situace absolventů na trhu práce i obecně situace ve školství, Dr. Soural odpovídal výčtem kroků, které byly učiněny:
např. upozornil na možnosti dotovaných pracovních míst, dále na podporu pedagogických fakult, které obdržely od MŠMT pro letošní rok 70 milionů korun na zkvalitnění přípravy budoucích učitelů a jako výhled do budoucna prezentoval
několik bodů z nedávno předkládané koncepce státní informační politiky v oblasti vzdělání (cíle: do roku 2003 připojit všechny školy na internet, každá škola bude mít vlastní www stránky, každý student e-mailovou adresu atd.).
Potěšující zprávou je, že se snad brzy dočkáme i zásadní úpravy webu MŠMT.
Otázkou zůstává, jak zařídit, aby internet začali používat učitelé (přímo ve výuce i k sebevzdělávání).
V závěru byly citovány velmi zajímavé sociologické průzkumy, z nichž mj. vyplývá, že ten, kdo konal během SŠ či VŠ jakoukoli praxi, má lepší výchozí podmínky při vstupu na trh práce a že ochota obětovat něco pro získání práce roste s dosaženým vzděláním (nejvíce nezaměstnaných je mezi těmi, kteří jsou ochotni obětovat nejméně).
Příští kulatý stůl na téma Reforma maturitní zkoušky v souvislostech proběhne ve čtvrtek 24. února 2000 opět ve 14,00 hod. Pokud Vás téma zajímá, přijďte do kina Evald (Národní třída 28, Praha 1 - poblíž obchodního domu TESCO (bývalý Máj)).
Petr Drahoš
0 komentářů:
Okomentovat