Stále většími rozpaky stojíme nad děrami, kterými crčí do kanálu peníze daňových poplatníků. Už deset let i ve školství se stále většími rozpaky a studem stojíme nad děrami, kterými crčí do kanálu peníze daňových poplatníků. Mnohé investice, projekty a experimenty, které by měly probíhat vědecky korektně a ekonomicky racionálně, bývají pro vlivná „bratrstva“ a zájmové skupiny hospodařící s veřejnými zdroji často příležitostí, jak státu pustit žilou. Naposledy to ilustroval na případu tzv. „sondy“ Maturant zlínský ředitel střední školy ing. architekt Svatopluk Sládeček . Svoje teze koncem října znovu obhajoval v prvním stání proti MŠMT před Městským soudem pro Prahu. Pamatujeme se, že když opakovaně narazil na bariéru netečnosti a neochoty ministerských byrokratů ke komunikaci, rozhodl se protestovat proti finačním šlendriánu ve školství hladovkou a petičními listy, aby vyburcoval kontrolní orgány a širší občanskou veřejnost. Ke zlepšení nedošlo a následující události nastavují zrcadlo ještě drzejším a křivějším hubám školských vašnostů až pohádkovým způsobem.
Připomeňme, že „ Sondu“ Maturant za zbytečnou nepovažoval nejen ředitel Sládeček, ale i studenti ve školách. Tisk přinesl řadu jejich výroků, proč jim testování znalostí nepřipadalo důležité. Mnozí je dokonce považovali za dva dny volna. „V týdnech přípravy na přijímací zkoušky a k maturitě mám trochu jiné starosti“, vysvětlil mi vnuk. Jako gymnasista nematuroval z matematiky a s některými zadáními v testu se setkal poprvé v životě. Proto je ignoroval a test odevzdal první. Později se znechucená třída dozvěděla od svého učitele, že výsledek testu určí jejich známku na vysvědčení… Jinde zase studenti švejkovali: „Zaškrtával jsem odpovědi jako na tiketu Sportky“, řekl student ( LN 9.4.). Klasická kniha o testování žáků Stanislava Vrány („Učebné metody“, Brno 1934) končí větami: „Psychologické a didaktické měření má …ten smysl, aby se každému žákovi dávala práce podle jeho schopností…Je to požadavek spravedlivý a demokratický.“ „Sonda“ Maturant 99 přinesla zatím nejvíce důkazů, že autorům většiny testů a ministerským zadavatelům se to nepodařilo. Vidíme, jak to školská byrokracie myslí s demokracií. Ministr a jeho úředníci profesionálně a lidsky selhali, když nakupovali za několik milionů od soukromé nadace testové soubory vyvíjené k porovnávání žáků, tříd nebo škol, ale nikoli k ověřování dosažených maturitních znalostí na různých středních školách, jak úkolovala vládní zakázka. Mluví-li tandem školúředníků o vývoji testů pro státní maturity, jde o mystifikaci veřejnosti i vlády. Odborníci vědí, že loni zřízené oddělení Centrum pro hodnocení výsledků ve vzdělávání při Výzkumném ústavu pedagogickém ( VÚP) chtělo chybu napravit. Čtyři měsíce pracovalo na skutečných ověřovacích maturitních testech, „nahoře“ nebyl zájem, aby mohlo projekt dokončit. Přímo naopak! Jiná státní instituce podmínila svoji účast na „sondě Maturant 99“ alespoň 50 % podílem soukromého sektoru: Rozumí se, že opět známé nadace. Výslovně tak, že polovina testů zpracovaných nadací bude nadále ve formě rozlišovacích testů, jako v případě předchozích dvou „sond“ 97 a 98. Této skandální podmínce v rámci přípravy veřejné soutěže se ani ministr, ani nikdo z jeho náměstků, ani z ředitelů nedokázal postavit na odpor. Proč asi? Ze zcela rozdílných produktů od státního a soukromého dodavatele nakonec umixoval jiný vysoký byrokrat koktejl pro letošní maturanty - Sondu Maturant 99! Už víme, jak si s tím jejich žaludky instinktivně poradily. Nedivme se jim proto. Co je platné, že alespoň dodatečně vnitroresortní kontrola ( RK MŠMT Učitelské noviny 14.9.99) a kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu ( NKÚ č.98/18) odhalila ve financování testů a dalších kauzách závažné nedostatky a porušování zákona, když jmenovitá odpovědnost nebyla ministrem vyvozena?
Z odstupu měsíců se ukazuje, že zapracovat středoškolské učivo do rozumného souboru testových úloh, které by objektivně a spravedlivě změřily znalosti maturantů to není hlavní česká potíž. Je to otázka profesionální, charakterová a mravní ! Ředitel soukromé firmy-nadace v tisku nyní opakovaně přesvědčuje veřejnost, že kdyby stát a university testy nakupovaly u něj, všechny potíže by se tím vyřešily. Tváří se, že jen on ví, kde jsou slabá místa nejen ministerského projektu tzv. státní maturity, ale i současného přijímacího řízení na vysoké školy. Je tomu možné věřit po jeho počínání?
Proč na ministerstvu nikoho nezajímalo, že v jiných srovnatelných zemích (např. Slovinsku a Polsku ) proběhly experimenty profesionálně poctivě, finančně úsporně, s mezinárodní účastí a kontrolou, nezávisle na místní školské byrokracii a za dobrovolné účasti učitelstva i veřejnosti? Nové maturity jsou tam už vyřešené. U nás jsme i v tomto zase na chvostu a vysoká školská byrokracie zde dále intrikuje, pokud záležitosti přímo nesabotuje. Politický a vládní funkcionář, který šlendrián mohl zastavit, ušetřit ve školství miliony, předejít fiasku, nehnul prstem. V televizním Kotli pak připustil, že podnikání ve vzdělávání může být stále snadné a velmi ziskové. Firma, která brala od státu milionové honoráře včetně penále, se dnes vymlouvá, že lepší testy udělat nemohla, protože zde nikdo pořádně neví, co se ve školách učí . Nezná snad standardy předmětů vymezené novými vyhláškami a osnovami učiva? Ovšemže zná, ale jednoduše je neuznává. I to je možné? Proč asi?
Vezměme příklad rituálních tanců politiků, novinářů a dalších „lobbistů“ kolem matematiky. Např. v reklamních článcích a tiskovinách spjatých se nadací negativně hodnocenou NKÚ najdeme asi nejvíce faulů. Záminkou kampaně se stal ověřovací test, který vyvinulo nové oddělení ve VÚP za spoluúčasti špičkových středoškolských učitelů. Jejich odbornou aktivitu zřejmě vnímala nadace jako ohrožení vlastního postavení na trhu s testy. Prý test VÚP vyřešilo příliš málo žáků. Byl ale test opravdu špatný? Selhali zkušení profesoři matematiky i testoví odborníci VÚP, kteří jej vytvořili a odzkoušeli? Do štvanice proti VÚP se nechali vlákat i někteří novináři. Ověřili si, jak to bylo doopravdy? Že rozhodnutím stále stejného kazisvěta ministerského, bez vědomí a souhlasu autorů, byl test zadán i ve třídách se čtyřhodinovou dotací matematiky, kde se předmět vyučuje jen v prvních dvou ročnících. Tím ale vznikla obrovská množina škol, se kterou se nepočítalo. Vždyť test byl určen pouze pro školy, kde se vyučovalo celou dobu studia dvanáct a více hodin matematiky týdně. Takové počínání má už znaky mafiánských praktik: Byl „pokyn s hora“ z hlouposti, ze zlého úmyslu nebo to byla dohodnutá přihrávka na budoucí smeč pro soukromého podnikatele ve vzdělávání? Ačkoli je věc odborně komplikovanější, následná analýza výsledků zúčastněných škol ukázala, že kdyby původní zadání bylo dodrženo, dosáhlo by v démonizovaném a zatracovaném testu minimální hodnotu úspěšnosti 63,3 % studentů. Test proto splňoval ověřovací nároky i další odborná očekávání.
Ví se, že někteří úředníci ministrovi od počátku přerostli přes hlavu. Možná, že jde o předem a tajně dohodnutý polický scénář, ve kterém je resortní šéf jakýmsi rukojmím. Ptáme se : Bude příprava státní maturity úspěšná za medvědí asistence byrokratů, kteří ohrožují školství ?
Ivo Fencl, nezávislý publicista a pedagog
Ivo Fencl
0 komentářů:
Okomentovat