Řada učitelů v Česku má z výuky na dálku strach. Jarní události totiž ukázaly, že mnoho škol má s touto formou výuky potíže, které přetrvávají dodnes. Vzniklo proto množství platforem s cílem pomoci školám, žákům i studentům. Každá škola ale využívá pomoc po svém. Pedagog Bořivoj Brdička připomíná, že Česko zaostává v procesu vzdělávání v digitálních kompetencích za plánem schváleným v roce 2014. Tématu se věnuje server iROZHLAS.
 |
| Bořivoj Brdička (facebook.com) |
Z analýzy technologického vybavení škol provedené vývojáři z Česko.digital, nezávislé komunity vyvíjející technologie pro rozvoj státu, vyplynulo, že 40-45 procent škol využívá k učení na dálku jen nedostačující nástroje, jako jsou aplikace WhatsApp nebo Bakaláři.
„Víme, že 15-20 procent škol nemá nic, 30 procent má nějakou platformu a zbytek používá minoritní komunikační technologie. Nelze říct, že se v rámci výuky pracuje systematicky,“ konstatuje pro iROZHLAS Michal Vysušil, projektový manažer Česko.digital…
„Změnit způsob přemýšlení lidí je velmi těžké. Nejlépe to jde šokem. A to se právě stalo. Skokem jsme donutili učitele, aby se některé výukové programy naučili alespoň ovládat, což je podmínka pro to, aby vůbec začali přemýšlet nad tím, jak je používat didakticky,“ hodnotí situaci Bořivoj Brdička, popularizátor role technologií ve vzdělávání a vyučující z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
„Většinou si učitel v této situaci představí, že svou výuku tak, jak ji praktikuje dosud, má nějakým způsobem převést do online prostoru. Snaží se učit stejně, ale ono to bohužel nejde.“
Celý text naleznete zde
.png)
26 komentářů:
To jsou ale kancelářské hlouposti.
"Změnit způsou přemýšlení lidí jde nejlépe šokem"
Klišé. Šokem pro učitele by bylo, kdyby ta pomoc byla k něčemu. Tyhle platformy jsou v situaci kibice(často neplavce) na břehu, který topícímu se radí, jak se má naučit plavat.
V současnosti šok pro učitele vede k nasranosti.
Chybí profesionální výuková videa a materiály. Ani po půl roce nejsou.
Učitel má vytvářet materiály, zápasit s často nefunkční IT a při tom učit plný úvazek online. Představa úředníka.
V některých věcech má pan Brdička pravdu, a to především v tom, že jsme totálně zaspali.
Celé to léčení šokem a překotné nasazování ICT technologií do dálkového vzdlělávání naráží na tři problémy:
1. technické vybavení
2. softwareové vybavení
3. personální zabezpečení.
ad 1
V technickém vybavení škol jsou obrovské rozdíly, které jsou způsobeny rozdílným přístupem ředitelů škol k zavádění ICT, rozdílným přístupem zřizovatelů k jejich financování a především financováním přes projekty. Takže na jedné straně máme školy, ve kterých o ICT doslova zakopáváte, většinou se jedná o školy, které téměř na hraně sebeobětování realizovaly v posledních cca 15 letech řadu projektů od SIPVZ až po OP VVV, a na druhé straně jsou školy, kde se o jedno PC rve pět učitelů ne-li více.
ad 2
Způsob financování přes projekty způsobil i obrovské rozdíly ve vybavení škol počítačovými výukovými programy a interaktivními učebnicemi. Zde jsou v problémech zejména malé školy, které mají málo žáků a tudíž i málo peněz na OINV, přičemž např. vydavatelé multilicencí interaktivních učebnic nerozlišují mezi velikostí školy. K tomu přistupuje i problém zmíněný panem Vaňkem, těch profesionálně vytvořených materiálů rozhodně není dostatek.
ad 3
Personální zabezpeční pak silně ovlivňuje oboje předchozí. Jsou školy, kde mají víc než dvacet let výborného ICT koordinátora a k tomu i správce sítě. A jsou také školy, kde mají ICT koordinátora k tomu, aby na začátku roku sestavil rozvrh a staral se o správu Bakalářů. O tom, že by měl na starosti zavádění ICT do výuky nemůže být ani řeč. No a jsou školy, které nikoho takového nemají a nikdy neměly.
Takže se v konečném důsledku nelze divit, že na některých školách dávno využívají Teams či G-suite, tvoří pro děti videa a komentované prezentace, v plné míře využívají Školu online, Edupage nebo Bakaláře ke komunikaci s žáky a rodiči, a že na některých školách o Teams ještě neslyšeli, nevědí, že se dá okomentovat prezentace a s komunikačními platformami těžce bojují.
V některých věcech má pan Brdička pravdu
Jelikož pan Brdička jenom papouškuje po někom jiném a NEŘEŠÍ konsistentnost toho papouškovaného (dnes papouškuje cosi, včera papouškoval pravý opak), nemůže mít pravdu. Jestli ten pán má vlastní názor na cokoli, pečlivě jej tají.
A jsou také školy, kde mají ICT koordinátora k tomu, aby na začátku roku sestavil rozvrh a staral se o správu Bakalářů.
Školy, kde ICT koordinátor dělá něco užitečného - cokoli! - si mohou blahopřát.
O tom, že by měl na starosti zavádění ICT do výuky nemůže být ani řeč.
Nikomu nepřeju ICT koordinátora, který strpí "zavádění ICT do výuky" jediným způsobem - tím svým.
Proč je nutné "změnit způsob přemýšlení lidí, nejlépe šokem"? Vážně chceme namísto školy posadit všechny žáky před obrazovky? Chápete, co to s těmi dětmi a učiteli dlouhodobě udělá?
Dlouhodobé řešení čehokoliv pomocí projektů EU je nesmysl. Projekt je vždy časově omezen a výuka nikoliv. Chybí státní politika financování škol.
1) Na mobilním telefonu se vzdělávat dlouhodbě a převážně nedá. Bohužel velká část žáků má k dispozici jen chytrý mobil.
2) Šok to není jen pro učitele, ale také pro žáky, nestačí ovládat technologie, je, bohužel, potřeba hlavně číst, což je problém.
3) A distanční doučování je už snad protimluv.
potřeba hlavně číst, což je problém
Číst beletrii na šestipalcovém mobilu je moje radost. Nekecám, neironizuji.
Odhaduji, že problém to je jen pro toho, kdo problémy vyhledává.
Vážně chceme namísto školy posadit všechny žáky před obrazovky? Chápete, co to s těmi dětmi a učiteli dlouhodobě udělá?
Co to s nimi udělá? ZVYKNOU SI. Když je do toho nedonutí škola, donutí je k tomu život. Co chceme nebo nechceme je tak nějak šumák.
Časy se mění, jestli jste si nevšim.
Časy se mění, ale mne po hodině a půl nostop porady po síti bolí hlava a už nevnímám. Live to vnímám.
My jsme omezili synchronní výuku na max. 4 třicetiminutové bloky denně. Dohodli jsme se, že to fakt víc nejde.
Jsem schopen třeba 3 hodiny psát ve wordu a nevadí mi to, ale komunikovat 3 hodiny přes Teams ani náhodou.
Paní Silvie
Odhaduji, že problém to je jen pro toho, kdo problémy vyhledává.
Takže když na to někdo blbě vidí a bolí jej z toho oči, tak si to vymýšlí?
Trochu nechápu, kde je problém. Mě aktivní tatínek jedné žákyně pomohl rozchodit Skype a já na něm učila děti češtinu a matiku - ve dvou skupinách dá se i ve třech, takže pokryjete až 21 dětí. Kdo chtěl, mohl. Ostatní předměty šly dělat pomocí prac. listů , které jsem si vytvářela. Děláme za všeho strašnou vědu. V době, kdy jsou všichni omobilovaní, mají data..no a děti, které nemají techniku mohou přece odevzdávat písemně papírové sešity do kastlíků u škol, a sem tam mohou konzultovat telefonicky.
Obecně bych se měnění stylu přemýšlení bála...nebylo to tu už?
Nastavte požadavky, vytvořte podmínky a normální učitel bude učit!!
A normální učitele ještě máme!! Ještě....
Silvie A. No právě že si zvyknou. Jde o to, na co si zvyknou a co to s nima udělá. Byť se domnívám, že učit prezenčně nelze ničím nahradit, malá část mne by distanc uvítala. To je ta část, která má ráda home office, kafíčko, compik,verandička, zkrátka pohoda, klídek, tabáček. Jenomže naučit někoho jako SŠ žáky něco přes PC je dřina s
velice pochybným výsledkem, bez pohybu, bez kontaktu, bez legrace. Čumění do virtuálna. Děkuji, nechci.
Takže když na to někdo blbě vidí a bolí jej z toho oči, tak si to vymýšlí?
Moje okamžitá impulzivní odpověď je ANO, ale nechci se vás dotknout.
Asi to dotyčný má špatně nastavený a musí si s tím pohrát, poštelovat. Což samozřejmě potížista neudělá ani omylem.
Pane Tajný, netvrdím, že je to snadné, a už vůbec netvrdím, že já to umím. Ale musím se to naučit. Nebude to mít alternativu.
Tajný Učitel
Určitě se lze s Vaším názorem částečně ztotožnit. Pravdou ale je, že v jistém okamžiku pandemie nelze jinak. Je to čistě věc vývoje a šíření nákazy. Prezenční vzdělání je pak nahrazeno prezenční výukou. Je to ta poslední možnost, jak pracovat s žáky. Určitě se tady ztotožníme v tom, že nelze dopustit izraelizaci pandemie.
Prezenční - distanční.
Silvie A.
Vtip je v tom, že já na compu/NTB pracuji rád. Teamsy považuju za dobrou věc, pokud se používají rozumně, stejně jako Forms a další aplikace. Ale ty displeje na mobilech jsou prostě mrňavý...
Věřte mi, že jsem to šteloval porůznu a nakonec jsem se vrátil k PC/NTB.
Já myslím, že ten šok přišel na jaře - žáci byli najednou doma, učitelé jim neměli šanci říct, jak to bude dál a ani to v prvním okažiku nevěděli. Teď všichni tušili, že se to může vrátit. To, že to nejde vždy skvěle, je jasný. Ale přece jen to není zcela nová situace.
"Věřte mi, že jsem to šteloval porůznu a nakonec jsem se vrátil k PC/NTB."
Když před šesti lety začal boom tabletů a když ministerstvo na závěr minulého programového období ESF vypsalo projekt na jejich nákup ze zbytkových peněz, říkali jsme si s naším správcem sítě, že doba vymknutá z kloubů šílí. Tipovali jsme, jak dlouho bude některým trvat, než pochopí, že tablet, byť s přídavnou klávesnicí, na pořádnou práci nestačí. Lidem, kteří pracují s počítači denodenně to bylo víceméně jasné hned, další na to přicházeli, až když vyhodili za tablet peníze, no a děcka, která doposud na svých tabletech a smartphonech jen čuměla na instagram apod. či pařila hry, zažila na jaře šok.
tablet, byť s přídavnou klávesnicí, na pořádnou práci nestačí
Zajímá mě, co míníte tou "pořádnou prací". Mám od školy nafasovaný "služební" NB (z kategorie "domácí kino") a opravdu ho nemíním vláčet s sebou, i kdyby to bylo jenom z kabinetu do učebny 1x denně. V každé učebně samozřejmě je "desktop", který krmí projekční plochu a komunikuje se studentskými PC, ale já potřebuji každou hodinu zapsat do TK. A na to ten "tablet s klávesnicí" bohatě stačí!
Dokonce na něm občas "rychle" opravím nějaký ten program - DevSharp má minimální nároky na systémové zdroje.
Při výuce PRG studenti potřebují v podstatě workstation, hlavně kvůli velké obrazovce (to je správně) a kvůli nesmyslným nárokům MS programů (to je špatně). Ale není mi jasné, na co by třeba při CJA studenti potřebovali cokoli většího než již zmíněný "tablet s klávesnicí".
Paní Adamová
No já si to myslel taky, ale přece jen člověk nemůže být sto let za opicemi, tak jsem si ten smartphone pořídil. Na telefonování mám tlačítkovej (jednodušší ovládání), ale některé aplikace prostě potřebuju vyzkoušet na telefonu. Ale na normální klávesnici se mi píše mnohem líp, než na dotykovém displeji.
Není to předsudek, prostě se na ty maličký písmenka špatně trefuju.
Jo, šok, u nás prváci taky. Největší šok asi představuje to, že existuje i klávesa DELETE, nejen backspace :oD
Jak jsme přešli na distanc, bere se to, že někdo nemá NTB/PC jako nárok na půjčení školního noťasu.
Paní Silvie
Pokud školíte programátory, je to přece jen jiná sorta uživatelů.
"ale já potřebuji každou hodinu zapsat do TK. A na to ten "tablet s klávesnicí" bohatě stačí!"
No to si klidně dělejte i na chytrém telefonu.
"Ale není mi jasné, na co by třeba při CJA studenti potřebovali cokoli většího než již zmíněný "tablet s klávesnicí"."
No jo, když oni ti studenti nechodí jen do CJA.
Ale ono mi to vlastně může být vcelku jedno, nechť se každý moří na čem chce. Spíš jde o to, že existuje celá řada rodin, kde mají x chytrých telefonů, které považují za vrchol techniky, ale pořádný notebook ani jeden.
Tablet, notebook a mobil mají trochu jiné displaye. Na čtení textu mobil stačí. na rýsování ani náhodou. Proto na pořádnou práci nestačí někdy ani notebook. Velký obrázek na malém display neuděláte. Zrovna tak kamerou notebooku fixu na bílé pseudoeko tabuli pořádně nevidíte. Je to o kvalitě vzdělávání.
A o schopnostech žáků. Spousta žáků je podprůměrných a potřebují jiný servis a jiné penzum práce učitele než nadaný gymnazista z dobré rodiny.
Proto mluvím o kancelářských učitelích a reformátorech. Praxe je rozmanitá a je třeba řešit různé problémy různých typů škol, učitelů a žáků.
Okomentovat