Spolek Mladí lékaři uspořádal anketu a z téměř 800 odpovědí vyplynulo, že drtivá většina začínajících lékařek zažila diskriminaci či se stala terčem urážlivých poznámek. Několik příkladů: "U zkoušky z chirurgické propedeutiky jsem byla zkoušená z kuchyňského náčiní. Zkouška končila slovy, že ženy se hodí jen do kuchyně, ne na medicínu a já nejsem dobrá ani do té kuchyně," uvedla jedna z mladých lékařek. Jiná citovala slova profesora z lékařské fakulty: "Jste slepice. Množte se, děvčata, a mějte alespoň tři děti. Kariéra není pro vás. Umíte vůbec vařit?" A další přidává podobně "podnětné" zážitky ze studia: "Kočičko, broučku, holčičko, ty 'chíru' nedělej, to je pro mužský, to jsem slyšela ve 150 variantách," píše.
Petr Honzejk (twitter.com) |
Diskriminace v práci není nějaký výmysl feministek a genderových aktivistů, jak ve veřejném prostoru slýcháme od nejrůznějších zastánců "tradičních hodnot" a "zdravého rozumu". Je to realita, se kterou se musí potýkat vlastně každá žena, která chce profesně uspět. Je vlastně obdivuhodné, kolik žen se přesto všechno dokáže profesně dostat nahoru. Říkám si, jak by asi reagovali muži, pokud by jim někdo pořád dával najevo, že vzhledem k pohlavnímu ústrojí, jímž jsou vybaveni, na něco nemají, ať tohle nebo tamto radši ani nezkoušejí, a pokud to zkusí, ať počítají s tím, že dostanou míň peněz. Odhaduji, že vzhledem k nižší psychické odolnosti mužů by bylo na psychiatriích pěkně narváno.
Celý text naleznete zde
10 komentářů:
Titulek mluví o zaměstnání a ono jde i o studium. Arogance některých profesorů lék. fakult se zřetelně projevuje i v jejich rozhovorech pro veřejnost - těžko najdeme srovnání u vš učitelů jiných oborů.
Každá žena v takové situaci má možnost volby, tj. např. profesora uzemnit výchovným lepákem a podat stížnost. Pokud se přidají další, profesor končí. Jestliže mlčí, opravdu se nehodí na lékařku, to musí být sebevědomí lidé, ne chuděrky, který si nechaj vše líbit.
Pro Unknown:
Kolikrát v životě jste se tvrdě postavil(a) svému nadřízenému či vyučujícímu na vš? Můžete některou z těch situací blíže popsat a dát tak příklad pro ostatní?
Při zkoušení na VŠ jsem řekl vyučujícímu, že je vhodné, aby mě nechal domluvit. Řekl jsem mu, že mi jeho způsob zkoušení nevyhovuje, že potřebuji prostor se vyjádřit a rozvinout myšlenky, pak lépe pochopí, že látku umím nad rámec běžného. Spadnul mu hřebínek, stačilo se ozvat v klidu, ne nijak ublíženě. Dostal jsem tehdy B.
Při státnicích mě chtěl zkoušející vyhodit, s tím, že se uvidíme v září, protože jsem blekotal u první části otázky. Řekl jsem mu, že s tím nesouhlasím, že mám ještě připravenou druhou část otázky, tu jsem vyseknul jak z partesu. Státnice jsem udělal. Myslím, že mu moje odvaha imponovala a proto mi dal šanci se ukázat.
V zaměstnáních se prezentuji jako svobodný, samostatně pracující člověk. Nepotřebuji vedení, vím přesně, co mám dělat. Divočejší diskuze s vedením jsou pro mě běžnou věcí, říkám tomu brainstorming. Vždy vedení přesvědčím, že jsem pevný člověk a nenechám se komandovat. Nutno říci, že se považuji za odborníka, tudíž za mě hovoří výsledky, to je moje páka na vedení. Vedení mě podporuje, váží si mě, myslím, že jsou ředitelé rádi, že tam nemají poslušnýho poskoka (těch je ve školách hodně, vyjadřují strach, proto si na nich vedení smlsne), ale kvalitního pracovníka. Když reaguje vedení podrážděně, odcházím s tím, že budeme komunikovat až se situace vyklidní. Jasný pevný pravidla. Jsem dominantní člověk, který si vždy prosadí své. Mám leccos podobného jako Robert Čapek, umím si druhé získat, protože toho hodně vím o komunikaci, o úctě k sobě i druhým.
Díky! Líbí se mi zejména závěr. Jsem taky člověk, který si prosadí své, ale neumín si druhé tak získat - proto mě víckrát vyhodili. Doufám, že Vaše zkušenosti pomohou mladším, aby prosazovali své a přiztom nedopadali opakovaně tak jako já.
Doplněk: vedu k tomu i děti, jsem zastáncem, že by měli z rvp, potažmo švp, či osnov vypadnout zbytečnosti typu, vyjmenuj druhy půd, druhy drahokamů atp. Nahradit by je měly projektové předměty, kde by se učilo asertivitě, komunikaci, odvaze, úctě k druhým, vztahům atp. Zkrátka aby se nesesypali, když na ně někdo houkne. Aby se nesesypali, když jim někdo nabídne koblihu. Děti se hodně bojí učitelů. Někteří učitelé je učí slepé poslušnosti. A pak se studentky lékařství bojí vzdorovat slabochům v pláštích, kteří se hojí na studentech, brr. Rodiče je to nenaučili, protože nemají zdroje, ve škole je to nenaučili, přitom tam by měli být zdroje, kteří žákům předají, že ohýbat záda jen poškodí jejich sebeúctu a je třeba se umět bránit i za cenu, že přijdu o to, co mám rád (studium), sebeúcta je důležitější pro život než diplom.
Unknown 1
Chci učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě. Zavádím do výuky nové kooperativní metody, kterými vedu žáky k týmové práci, vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu. preferuji sportovní výchovu a vedení žáků ke zdravému životnímu stylu. Vedu žáky k dodržování stanovených pravidel. Důraz kladu na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, protože ve třídách jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi,.....bla-bla
Kolegyně začala studovat v Olomouci a díky "svým pevným postojům" dostudovala v Brně. Vybudování spravedlivé a "univerzální" společnosti je bohužel chiméra.
S přátelským pozdravem Unknown 2
Typická dobře vykrmená novinářská kachna na zakázku pro podporu Istambulské smlouvy. Zrovna tohle je ta největší ostuda Česka, pro kterou zastavíme otáčení Zeměkoule a všichni muži Česka, mladí staří, se sejdeme a budeme si sypat popel na hlavu za těch pár exemplárních tupců. Zde si lze jen připomenou rčení A. Einsteina: Svět neničí zločinci, ale lidé lhostejní.
S poctivostí nejdál dojdeš a pak hlady pojdeš. Povídala moje mamka.
Zkušený učitel
To je lidská podstata. Bohužel, táhne se to celým lidským rodem. A je evidentní, že to tak bude fungovat i nadále. Představy některých o vybudování spravedlivé univerzální společnosti jsou pouze zbožným přáním.
Okomentovat