Lucie Tůmová: Formativní hodnocení

pondělí 10. srpna 2020 ·

Zájem o formativní hodnocení v českém prostředí zvýšila až zpráva OECD, která poukazovala na potřebu zavádění a posílení tohoto typu hodnocení do českých škol, neboť se domnívali, že na českých školách chybí zpětná vazba a rozvoj interakce mezi učitelem a žákem. Jak ve zprávě OECD z roku 2012 píše P. Santiago a kol. „Česká republika potřebuje vyvinout větší úsilí o zlepšení výsledků žáků spíše prostřednictvím formativního hodnocení, které žákům zprostředkovává informaci o tom, jak se lépe učit, než pouze prostřednictvím sumativního hodnocení, které výsledky učení zaznamená a vykáže.“



Pojem formativní hodnocení nemá jednotné vymezení, proto uvedeme několik definic patřících různým autorů. Jako první odcitujeme definici českého pedagoga K. Starého, který považuje za formativní hodnocení „každé hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka.“ Přičemž užitečnou informaci chápe takovou, která žákovi předá zprávu o tom, kde se právě nachází a co má dále dělat proto, aby se něčemu dalšímu naučil. 

Dále se ve své publikaci zabývá tímto typem hodnocení J. Slavík, který uvádí, že „formativní hodnocení je prvním krokem na cestě k žákovu autonomnímu hodnocení, protože za jeho pomoci se žák dozví, později i sám rozpoznává, co je v jeho práci dobře a má to rozvíjet a co případně má napravovat“. Přičemž autonomní hodnocení vysvětluje jako takové, které žák sám zvládá.

Taktéž Z. Kalhous uvádí, co je smyslem formativního hodnocení, přičemž píše, že „smyslem formativního hodnocení je každému individuálně sdělit, kde se na cestě k cílům výuky nachází, a hlavně jak má postupovat dál. Snahou není určit, kdo umí nejlépe a kdo nejhůře, ale jak udělat, aby uměli všichni dobře.“

Z těchto definic vyplývá, že formativní hodnocení je přínosem pro žákovo učení, poskytuje mu zpětnou vazbu, přináší užitečné informace o jeho učení a ukazuje mu cestu k dalšímu rozvoji. Takové informace ale musí být žákovi poskytnuty v průběhu procesu učení, kdy se dá ještě jeho výkon zlepšit. Mimo jiné formativní hodnocení reaguje přímo na žákovy výkony, je součástí učení a poskytuje kvalitní informace o vědomostech a dovednostech každého žáka. Taktéž se zaměřuje na způsob žákova myšlení, neboť zásluhou těchto informací může učitel přizpůsobovat výuku jeho potřebám.

Obdobně je postaveno vymezení dvou zahraničních autorů P. Blacka a D. Williama, které odcitoval posledně jmenovaný ve své knize. Autoři považují hodnocení za formativní v případě, když „učitelé, žáci či jejich spolužáci získají, analyzují a použijí důkaz o výkonu žáka za tím účelem, aby rozhodli o dalších postupech ve výuce, které budou pravděpodobně lepší nebo budou postaveny na lepších základech, než byla ta rozhodnutí, která by učinili, kdyby dané důkazy neměli.“ V této definici chápeme důkaz jako informace o zhodnocení výkonů žáků, přičemž se zaměříme na ty žáky, kteří nedosáhli očekávaného pokroku, a navrhneme následné postupy, které by docílily toho, aby všichni žáci splnili požadovaný pokrok.


Celý text naleznete zde

13 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
10. srpna 2020 9:29  

Zajímavý článek.
Tak odtud vítr vane. Zpráva OECD znovuobjevila formativní hodnocení a kapitáni našeho školství se po osmi letech rozhoupali a začali o tom i řečnit.
Všichni by ho měli přečíst a možná konečně pochopí, co to je formativní hodnocení. Mnozí pochopí, že tak hodnotili už léta a mnozí zjistí, že to nikdy neměli zapotřebí.
Mnozí snad přestanou v médiích plácat nesmysly.

Robert Čapek řekl(a)...
10. srpna 2020 15:25  

Pane Vaňku, formativní hodnocení není něco, co dělají všichni učitelé tím, že prohodí pár slov nad známkou z testu.
Klidně si může každý učitel udělat malý testík:
- průměruje známky?
- píše čvtrtletky a výkonové testy?
- píší všichni žáci vždy stejně obtížné písemky?
- ignoruje při výuce sebehodnocení žáků?
- nevyužívá metody vzájemného hodnocení?
- dává žákům známky 4 a 5?
Pokud učitel odpoví na tyto otázky ANO - NEHODNOTÍ FORMATIVNĚ.
Jenom alibisticky nebo nekompetentně roubuje něco, co nedělá nebo nechápe na svůj styl "učitel z roku 1985". Nehledě na věk.
Takže až si někteří zjistí, co to doopravdy formativní hodnocení je, snad přestanou v diskuzích plácat nesmysly.

mirek vaněk řekl(a)...
11. srpna 2020 13:10  

Milý pane Čapku.

Ono formativní hodnocení a sumativní hodnocení jsou dva různé přístupy k hodnocení. A některé činnosti učitel hodnotí formativně a některé sumativně. Jen formativní hodnocení je stejně nebezpečný extrém jako jen sumativní hodnocení. V tomto se s Vámi neshodnu. Extremismus, byť pedagogický, je mi cizí. Výuka je o kompromisech. Ne o škatulkování na sumativisty, formativisty, tradicionalisty, konstruktivisty a jiné.

Robert Čapek řekl(a)...
11. srpna 2020 13:56  

Pane vaňku, nic z toho není extrém. Vím, že průměrným a podprůměrným vyhovuje označovat kvalitu za "extrém", ale v tomto případě není žádná "zlatá střední cesta". Podobně jako učitel, který tu a tam do svého výkladu zařadí skupinovou práci nebo myšlenkovou mapu, nejde žádnou "neextrémní cestou", ale prostě to neumí jinak a je špatným učitelem.

Buď hodnotíte své žáky formativně, individuálně, diferenciovaně NEBO srovnáváte žáky mezi sebou, hodnotíte je podle normy, testujete je výkonově, používáte sumativní hodnocení. Kvalita a nekvalita hodnotící práce. Výuka je sice o kompromisech, ale učitelská filozofie právě vůbec není o kompromisech. Nikdy nevztáhnete ruku na dítě, nikdy nevykládáte dlouhé minuty u powerpointové prezentace, nikdy nedáte pětku. To není extremismus, to jsou prostě některé zásady kvalitní výuky. A extremismus tomu říkají jen nekompetentní učitelé, co si nedokáží podobnou výuku ani představit, natož ji realizovat.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. srpna 2020 15:05  

"Vím, že průměrným a podprůměrným vyhovuje označovat kvalitu za "extrém", ale v tomto případě není žádná "zlatá střední cesta". Podobně jako učitel, který tu a tam do svého výkladu zařadí skupinovou práci nebo myšlenkovou mapu, nejde žádnou "neextrémní cestou", ale prostě to neumí jinak a je špatným učitelem. Podobně jako učitel, který tu a tam do svého výkladu zařadí skupinovou práci nebo myšlenkovou mapu, nejde žádnou "neextrémní cestou", ale prostě to neumí jinak a je špatným učitelem."

Pomýlenost vašich úvah, pane Čapku, je vidět už z toho, že aplikujete přesně opačnou argumentaci na studenty a na učitele. Průměrní a podprůměrní žáci, studenti, ale i dospělí také budou označovat víceletá gymnázia za extrém, kterého je nejlepší se zbavit. Také budou označovat integrály za nějakou kryptoautistickou úchylku, kterou nikdo k ničemu nepotřebuje. Také budou kvalitu vzdělávání označovat za "extrém", protože k čemu je někomu třeba nějaké hraní s čísílky, že? Ti nejslabší pak budou úplně odmítat hodnocení a ověřování v nejnáročnějších disciplínách, jakými jsou třeba matematika, nebo fyzika. Dovoluji si k tomu odkázati na vyjádření jistého Mistra, který by matematiku vůbec nezkoušel. A přitom je to pouze známka toho, že autoři těchto tvrzení jsou sami velmi slabí jak v myšlení, tak ve znalostech a celý svět by rádi přizpůsobili svým omezením a cokoliv přesahuje, to je jen nějaký zbytečný extrém.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. srpna 2020 15:10  

"Buď hodnotíte své žáky formativně, individuálně, diferenciovaně NEBO srovnáváte žáky mezi sebou, hodnotíte je podle normy, testujete je výkonově, používáte sumativní hodnocení."

Nebo obojí. Ono se to totiž nevylučuje.

"Kvalita a nekvalita hodnotící práce. Výuka je sice o kompromisech, ale učitelská filozofie právě vůbec není o kompromisech. Nikdy nevztáhnete ruku na dítě, nikdy nevykládáte dlouhé minuty u powerpointové prezentace, nikdy nedáte pětku. To není extremismus, to jsou prostě některé zásady kvalitní výuky."

To není extrémismus. To je jen projev hlouposti a nepochopení významu zpětné vazby v systémech, které svojí složitostí přesahují mísu bramborového salátu.

"A extremismus tomu říkají jen nekompetentní učitelé, co si nedokáží podobnou výuku ani představit, natož ji realizovat."

No, já si jí bohužel představit dokážu. A také si živě představuji ty plody toho vašeho "vzdělávání", které budou možná tak vaším obrazem Mistra sedmdesátera sedmera umění. A my abychom je pak vyhazovali z práce (jako by to snad někomu činilo radost), protože sice se umí ozvat, ale nic neříkají, umí spolupracovat, ale nemají na čem a umí prezentovat, ale není co. A tak jsou také podle toho v týmech oblíbení a zaměstnavateli velice žádaní. Pro tajnýho - to byla ironie.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. srpna 2020 15:20  

Působení "inovátorů" Čapkova typu je tragédií českého školství. Plody už sklízíme, ale podle mě ještě ani netušíme, kam až to může zajít. Mantrou inovátorů není peníze vydělávat, ale čerpat. Úlohu státu sice zatracují, ideálně by o všem chtěli rozhodovat sami (úředníčci ať se jdou bodnout) a vše řešili individuálně, ale pozor - stát má povinnost to zacvakat. Stát musí vypsat granty, stát musí dotovat "veřejně prospěšné konání" (o jehož prospěšnosti ovšem nerozhoduje veřejnost, nýbrž oni sami), stát musí vydržovat nepřizpůsobivé na dávkách a ideálně jim i zajistit bydlení, atd. Ale kdo je stát? Ti co makají. Ti kteří se vzdělávají a přinášejí přidanou hodnotu. Ti, kteří dokáží uspokojovat potřeby druhých. A ty je třeba vyždímat, pak jim sdělit, že jsou pitomci, kteří ničemu nerozumí a nakonec jim říci co mají poptávat a ideálně i od koho. Že mají chtít genderovou rovnost, že mají chtít inkluzi, že mají chtít formativní hodnocení (ačkoliv oni sami vidí v tom skutečném světě, kde se peníze skutečně musejí vydělat, že důležitý jen ten výkon a na nějaké formativní hodnocení není nikdo zvědavý), že mají slavit den Romského holokaustu, protože tak je to správné a tak to má byť, atd. ad absurdum. Makat, živit a pak mávátka a pěkně do průvodu. Inu - Nová levice 4.0

Do určité míry je to udržitelné. Ta míra byla ale dávno překročena.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. srpna 2020 14:56  

Mantrou bankéřů je ždímat a když to praskne škemrat stát o miliardové záchranné balíčky z jakých peněz? No našich přecee. Že vám pero neupadne.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. srpna 2020 15:55  

No a to je právě chyba. To je stejné, jako když někdo argumentuje, že podnikatel může optimalizovat daňovou zátěž a leccos si odepsat tzv. "z daní", protože nese vyšší riziko, než zaměstnanec, ale pak, když přijde pandemie, tak mu stát pomáhá stejně, nebo ještě více, než zaměstnancům. Pak tato argumentace padá.

A u vlastníků bank je to stejné. Povinností vlastníků bank, je nést určité riziko. Stát ovšem na banky klade velmi zásadní a drahé regulatorní požadavky, zřizuje různé záchranné mechanismy, včetně povinných minimálních rezerv, minimální úrovně vlastního kapitálu v přesně dané struktuře a také v podobě fondů pojištění vkladů. Pak vzniká otázka, zda krach banky je čistě chyba vlastníka, nebo nedostatečná kontrola regulátora. Nicméně riziko podnikání má vždy nést podnikatel, nikoliv daňový poplatník. Jak jste si jistě ráčil všimnout, tak u nás jsou banky kapitálově velmi silné a namísto nedostatku likvidity dlouhodobě řeší spíše její přebytek.

Tak neargumentujte laskavě naprosto pomýlenou "neolevicovou" praxí ze zemí, které jinak dáváte za vzor našemu vzdělávacímu systému a které vyzdvihujete a já je dlouhodobě kritizuji (USA, UK, apod.). Praxí povinné záchrany jednotlivých skupin obyvatel z eráru. A je úplně jedno, jestli jsou to ti vaši "bankéři", aktivisté z neziskovek, nebo Romové.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. srpna 2020 17:56  

Aha. Když jsou banky hloupě nenažrané a vytvoří bublinu, která když praskne a spustí globální recesi tak to musí zacvakat stát z daní protože banky moc/málo reguloval a je to vlastně jeho vina.

Zaměstnanec banky pak plive na aktivisty, že čerpají statní dotace na činnost, kterou by v normálním státě zajišťoval stát, jenže ten musí zachraňovat bankéře. Ženialní.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. srpna 2020 18:18  

Tajnej, vy jste opravdu ducha mdlého neostrého. V mém předchozím příspěvku jsem vám vysvětloval, že stát to právě cvakat nemá. Takže si to shrňme:

1) Stát nemá nést odpovědnost ani za banky, ani za OSVČ, ani za zaměstnance, ani za Romy, ani za aktivisty. Každý především sám za sebe.

2) Finanční krizi z roku 2008 způsobilo několik faktorů, nicméně iniciovaly jí zákony vydané Clintonovou administrativou a dnes to pokračuje všelijakými dalšími blbostmi typu "House for every American", nebo "Fair lending". Takže ano, mnoho krizí způsobí nekompetentnost politiků a prosazování nestabilních řešení.

3) Nejsem zaměstnancem banky.

Takže shrnuto a podtrženo, zase všechny vaše úvahy naprosto a bezkonkurenčně blbé.

Robert Čapek řekl(a)...
13. srpna 2020 22:30  

Napíše se "formativní hodnocení" a P. Doležel, ačkoliv nikdy nic podobného ve třídě nepoužil, najednou vyplodí několik sáhodlouhých textů plných Romů, mávátek a levice a dalšéch nesmyslů.
Kdyby tady někdo napsal o výrobě sýra, bylo by to úplně stejné. Ten člověk už to má viditelně v hlavě kompletně pomotané, jestli tohle není spamování, tak už nevím co....

Robert Čapek řekl(a)...
13. srpna 2020 22:54  

Jinak pokud bychom měli brát vážně tyhle elitářské a konzerativní bláboly, musíme se ptát: proč geniální a vševědoucí P. Doležel nezůstal třeba v USA nebo v jiné, pro něho kvalitnější zemi? Nikdo nestál o jeho brilantní mozek?

Ono je hezké užívat bezplatné školství pro sebe a své děti (včetně mnoha let marného pokusu o doktorát), užívat bezplatné lékařství a další vymoženosti a při tom brblat. Možná, kdyby se P. Doležel staral o někoho vážně nemocného (což mu nepřeji) a musel vysolit miliony za jeho léčbu, stejně tak školné pro svou dceru, třeba by ho to mudrování "každý především sám za sebe" přešlo. Solidární stát je věc humanismu a rozumu. Obojí mu chybí.

V každém případě má možnost zemi plnou aktivistů, sociální péče, neolevice :-), pomyslných mávátek a své věčné frustrace opustit. Nebo - což je výhoda demokracie - se pokusit ji v řádách okamurovců změnit. Jak je libo. Ale větší pavlačovou stěžovatelku jsem fakt nezažil...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.