„Mám radost, že je v českých školách řada pedagogů, kteří se nebojí vystoupit ze zajetých kolejí, mají potřebu se vzdělávat a hledají nové možnosti, jak žáky co nejvíce podpořit v procesu učení. Těší mě také skvělé nápady, které účastníci ochotně sdíleli s ostatními kolegy,“ uvedla lektorka kurzu Květa Sulková z organizace EDUkační Laboratoř, která letní školu formativního hodnocení pořádala.
Změny, které učitelé ve svých hodinách zavádí, by měly probíhaly postupně. Aby totiž byly změny trvalé, musí je učitel pevně začlenit do již existujících rutinních postupů, a to vyžaduje čas. Pokud například vyučující za dvacet dva let učitelské praxe položí ve třídě celkem asi půl milionu otázek stále stejným způsobem, je velice těžké začít to dělat jinak.
Nad zpětnou vazbou měl více času trávit příjemce než ten, kdo ji poskytuje. Pokud žákům vrátíme písemnou práci s tím, že jim opravíme všechny chyby, příliš je to neposune. Když ale například vyznačíme řádky, které chyby obsahují, je na žácích, aby konkrétní chyby našli a opravili je. Podstatné je, aby objekt hodnocení vždy obdržel informaci o tom, do jaké míry jeho práce odpovídá požadavkům a co může udělat pro to, aby byl příště úspěšnější.
„To, že se určitá část učitelů vzdělává kontinuálně, a využívá k tomu i svou zaslouženou dovolenou, víme, a bylo by dobré, kdyby si to uvědomila i široká veřejnost,“ říká ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř Michal Orság. O formativním hodnocení se hodně mluví, ale překvapivě i z oficiálních míst dochází ke zkratkovité komunikaci, která zavedení formativního hodnocení neprospívá: „V červnu jsme oznámili záměr dotisknout bestseller Dylana Wiliama a Siobhán Leahy Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy, částku potřebnou k vydání publikace jsme vybrali za pomoci učitelů a rodičů. Ministerstvo školství se i přes proklamace, že téma podporuje, nikterak nezapojilo a na naše výzvy nereagovalo,“ doplňuje Orság.
Zdroj: Tisková zpráva Edukační laboratoře
.png)
16 komentářů:
Někdy může být úsměvné, když aktivní učitel výběrové základní školy nebo gymnázia, který čerstvě objevil formativní hodnocení, školí kantora ze speciální školy a učilišťě, který formativní hodnocení používá celou svou pedagogickou praxi.
Spousta učitelů se vzdělává kontinuálně a z vlastní iniciativy. Vybírají si témata, která je zajímají a která jsou potřebná pro jejich práci.
Pak je spousta školení, která nikoho nezajímají, ale jsou do nich tlačení ředitelem, zřizovatelem či ministerstvem.
@mirek vaněk: Před našimi kurzy ředitelům doporučujeme, aby k nám poslali učitele, kteří chtějí. Pokud někdo o téma nemá zájem, není to prospěšné ani pro jednu stranu. A dále, nikoho do FH nenutíme, je to na každém jednotlivci.
Zároveň jsou učitelé, kteří si myslí, že FH používají celou svou pedagogickou praxi a je tomu přesně naopak.
nikoho do FH nenutíme, je to na každém jednotlivci
Mýlíte se, pane Orság, na jednotlivci to rozhodně není. Je to na každém řediteli.
Pokud žákům vrátíme písemnou práci s tím, že jim opravíme všechny chyby, příliš je to neposune. Když ale například vyznačíme řádky, které chyby obsahují,
A nestačilo by vyznačit tu písemku, která chyby obsahuje?
IMO by součástí kurzu FH měla být lekce z kreslení a malování. Neboť když student nepochopí ze známky, co neumí a co se má naučit, je nepochybně potřeba mu namalovat obrázek.
@Silvie A.: Ovšem, ředitel je pedagogický lídr školy a dle své vize se snaží mít nastaven svůj tým lidí. Ale jak jsem psal, raději proškolíme méně lidí a jen ty, kteří opravdu zájem mají. S řediteli to předem konzultujeme.
Vyznačit písemku? Rozveďte, prosím.
Kreslení a malování součástí našeho pojetí FH není a nemyslím si ani, že je to potřeba.
Pane Orságu, chápu, že z hlediska aktivního učení je lepší, když si žák hledá chyby sám(viz podtržení řádku učitelem). To však říkáte pouze a)
Dále - za b) to znamená, že písemka po opravení žákem znovu putuje k učiteli a ten potvrdí správný "nález" a opravení chyby...To vše si dovedu představit se sníženým počtem žáků ( a motivovaných) ve třídě. Jinak je to utopie s velmi nízkou efektivitou a značnou pracností pro učitele. Nevidím nic špatného na stávajícím stavu: opravit písemnky, rozdat dětem, projít nejčastější chyby, aby dostali všichni šanci se naučit kýžený jev co nejlépe. Pro někoho to "nejlépe" je za čtyři - to je život. V tělocviku ten čtyřkař naopak vysekne skrčku jak víno - tam je hledání chyby ostatně daleko zábavnější - je to naražený nos:-)
@rváčkazvesela: Ano, to b) tam samozřejmě patří. Jedná se o neustálý proces plánování-realizace-reflexe.
Nemáte pravdu v tom, že by se muselo jednat o třídu se sníženým počtem žáků. Taky (vnitřní) motivaci očekáváte jako něco samozřejmého, není tomu tak, vnitřní motivaci je potřeba budovat. Což se v konečném důsledku projeví i na času, který je potřeba žákům věnovat (vzájemnému hodnocení a sebehodnocení se jen tak bez podpory nenaučí).
Také jako učitel nemusíte hodnotit vše (viz čtyřčtvrtinové hodnocení).
Píšete, že pro někoho je nejlépe za 4. Když však nastavíte individuální kritéria, může to být za 2, stejně jako za 2 u žáka, který zvládne více, ale má kritéria nastavena jinak. Základem je neporovnávat žáky mezi sebou, ale porovnávat žáka vzhledem k tomu, kde se před nějakou dobou nacházel on sám.
Pokud mohu odkázat, napsali jsme k FH poměrně hodně, k nalezení na www.edukacnilaborator.cz/formativnihodnoceni.
Když však nastavíte individuální kritéria, může to být za 2, stejně jako za 2 u žáka, který zvládne více, ale má kritéria nastavena jinak. Základem je neporovnávat žáky mezi sebou, ale porovnávat žáka vzhledem k tomu, kde se před nějakou dobou nacházel on sám.
To je vynikající nápad! To se bude na ministerstvu líbit!!
Také na individuální kritéria určitě najedu. Jen co to zavede CERMAT do státní maturity ...
Je spousta učitelů, kteří formativní hodnocení používali a nevěděli o tom. Není to nic nového, ale přístup k hodnocení žáků, který znají učitelé odjakživa. Je jen otázkou kdo a v jaké míře a kde jej využívá.
Každý extremizmus je škodlivý. Ať jen formativní hodnocení za každou cenu, tak i sumativní hodnocení.
Opět, pane Vaňku: extremismem není kvalitní práce. Extrémně nekompetentní je ten učitel, který tvrdí, že kvalitní hodnocení je extremismus.
Vaše tvrzení je stejně odůvodněné jako to, když někdo považuje za jeden extremizmus žáká zmlátit, druhý extremismus fyzický trest vůbec nepoužívat a zlatá střední cesta je mu vlepit pohlavek "jenom" tu a tam. Hloupé, viďte?
Tak onehdá mi nějaký Čapek psal, že kdybych ho oslovoval "Čapku" i osobně, tak bych prý viděl ten fofr. Tak nevím. To má být výhrůžka fyzickým napadením od kvalitního učitele, který se holedbá tím, že fyzické tresty jsou pro něj nepřijatelné, nebo jak tomu správně rozumět? nebo bychom si spolu jen tak zacvičili nějakou fofr-jógu?
Pane Čapku, jestli to vidíte takto, pak k tomu nemám co říci.
@Silvie A.: Ano, to se na ministerstvu bude líbit. I proto v citaci výše mluvím o zkratkovité komunikaci, která FH neprospívá. Zároveň výmluvou nemůže být CERMA a státní maturita, stejně jako např. přijímací zkoušky na SŠ, počet žáků ve třídě či nedostatek času.
@mirek vaněk: Není to nic nového, nikde to netvrdím, naopak. Avšak opakuji, že spousta učitelů si myslí, že něco jako formativní hodnocení dělá, a není tomu tak ani zdaleka. A v případě, že se FH svým konáním blíží a aplikují ho intuitivně bez toho, aniž by si cokoliv pojmenovávali, jsou zatím jen v počáteční fázi.
A v případě, že se FH svým konáním blíží a aplikují ho intuitivně bez toho, aniž by si cokoliv pojmenovávali, jsou zatím jen v počáteční fázi.
Existují nějaké studie, které by měřily výsledky a porovnávaly je s naším intuitivním postupem. Nechtěl bych se pracně dostat do konečné fáze, abych pak zjistil, že to bylo zbytečné, neefektivní, jen líbivé a trendy.
Pomůže mi FH překonat moudro: "Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem"?
Řadový učitel se asi nedozví, jaké všechny sankce a buzerace může pomatené ministerstvo a ČŠI nasadit proti řediteli, který na své škole nebude horem dolem prosazovat každou ministerskou pitomost.
Z tohoto hlediska je možné, že ředitelské prosazování FH ja vlastně rozumné jednání.
@Jirka: Koukněte do naší knihy Co funguje ve třídě, tam se o intuici ve školství a vzdělávání, pocitech a vědomém plánování obecně píše s odkazem na výzkumy.
@Silvie A.: Já bych z učitelů či ředitelů takové chudáky, kteří nic neví, nic se nedozví, nic nemohou a stále jim někdo něco přikazuje, když oni se nemohou bránit, nedělal.
TATO KNIHA JE NÁŠ ZPŮSOB, JAK NĚCO MÁLO VRÁTIT. DOUFÁME, ŽE PRO VÁS BUDE PODNĚTNÁ, PRAKTICKÁ A DODÁ VÁM ENERGII.
Vaše kniha je zřejmě věnovaná učitelům, kteří už jsou přesvědčení, že něco dělají špatně a jejich metody nefungují vůbec nebo mizerně. Abych neplýtval energií, prošel jsem ji jen zběžně, ale odpovědi na své otázky jsem nenašel.
Protože jste ostatním účastníkům diskuze ochotně vedl školení o formativním hodnocení, čekal jsem, že mi odpovíte, popřípadě vypíchnete přesné odkazy. Chystám se na další školní rok, který může být obtížnější než roky předchozí. Nemám čas studovat, co mi nechybí.
Okomentovat