Důsledky uzavření škol: U matematiky mohou žáci ztratit až polovinu znalostí

S jakými znalostmi a vědomostmi se děti vrátí v září do školy, lze zatím jen odhadovat. Proto ministerstvo školství ve svém manuálu doporučuje, aby se učitelé hned zkraje školního roku zaměřili na zmapování pokroků jednotlivých žáků (přívětivou formou) a tomu pak přizpůsobili výuku. Pohled do zahraničí ale nabízí pozoruhodné analýzy. Reportáž o dopadech „koronavirových prázdnin“ a očekávání od nového školního roku přináší Deník N.

Například z USA, kde se pro dopady výpadku učení vžil termín „covid slide“ – koronavirový skluz: „Předběžné odhady naznačují, že se studenti na podzim vrátí do školy se 70procentními dovednostmi v oblasti čtení oproti běžnému roku. U matematiky půjde o zhruba poloviční znalosti oproti normálnímu roku, v některých třídách dokonce budou oproti běžnému stavu pozadu o rok,“ stojí ve studii Kalifornské neziskové organizace Nwea. A další zahraniční odborné servery upozorňují, že bude trvat déle než jedno pololetí, než třídy koronavirový skluz doženou. Nejznatelnější bude právě u dětí, které se pět měsíců v podstatě nedostaly do kontaktu se školní výukou.

Na prohlubující se propast kvůli přístupu ke vzdělání upozorňuje i OSN. Generální tajemník António Guterres na to poukazuje ve svém politickém doporučení, které vydal začátkem srpna. „Pandemie nemoci covid-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii. Situace zasáhla celkem 1,6 miliardy žáků a studentů na všech kontinentech,“ stojí v reportu. Nezůstává jen u slov – v reakci na krizi ve vzdělávání vznikla koalice globálních organizací, která spouští celosvětovou kampaň SaveOurFuture (Zachraňme budoucnost).

Výpadek učiva bude citelný z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Kanadští vědci odhadují, že socioekonomická propast (socio-economic skills gap) se kvůli pandemii rozevře zhruba o 30 procent. A Světová banka identifikuje tři možné scénáře studijní ztráty: snížení průměrně úrovně znalostí všech studentů, rozšíření studijních neúspěchů kvůli nerovným dopadům krize na různé části společnosti nebo výrazný nárůst počtu studentů s velmi nízkou úrovní studijních úspěchů – to znamená o zhruba 25 procent víc mladých lidí, kteří klesnou pod úroveň potřebnou k tomu, aby se efektivně angažovali ve společnosti.


Celý text naleznete zde