Plaga: Školství se musí změnit, aby připravilo žáky na rychlé společenské změny

pátek 17. července 2020 ·

Česká republika měla už v minulosti skvělé strategie vzdělávání, nejtěžší je ale přetavit je v konkrétní a reálné výsledky, domnívá se ministr školství Robert Plaga. Školství se podle něj musí proměnit, aby připravilo žáky na rychlé společenské změny. O situaci českého školství nebo opatřeních proti koronaviru debatoval se zástupci opozice v pořadu Události, komentáře ČT.



Robert Plaga (msmt.cz)
„Ptáte se, jak má vypadat člověk budoucnosti. Není to o tom, že by měl mít nadrcené nějaké věci, ale měl by to být člověk, který bude schopen za život pětkrát šestkrát změnit práci, přizpůsobit se měnícímu se světu,“ uvažuje ministr.

Místopředseda ODS a člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Martin Baxa uvedl, že předkládaná strategie je velmi ambiciózní a v mnohých ohledech správná a dobře zpracovaná. „Ale obsahuje už v samém základu dva klíčové problémy. První z nich je, jak tu strategii přiblížit učitelům. Těch 150 tisíc učitelů přesvědčit o tom, že další strategie, která často navrhuje velmi zásadní změny, je smysluplná,“ vypíchl Baxa.

„A druhý problém je to, že pokud by ta strategie měla být naplněna, tak přinese obrovské finanční nároky. A mělo by být jasně řečeno, jestli stát je připraven na to ty peníze dát. České školství je v rámci zemí OECD podfinancované,“ připomíná poslanec ODS.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

78 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...
17. července 2020 8:46  

Učím 28 let a neustále čtu a poslouchám totéž. Bohužel mám pocit, že veškeré změny ve školství nevedou k ničemu lepšímu. Ba právě naopak. Jen díky poctivé práci učitelů systém funguje.

Eva Adamová řekl(a)...
17. července 2020 8:53  

"Pro člověka budoucnosti bude zásadní schopností učit se nové věci. To mu umožní měnit práci a reagovat na dynamické proměny světa, říká ministr školství Robert Plaga"

A není to spíš tak, že opravdu schopný člověk práci zas až tak často nemění?


"První z nich je, jak tu strategii přiblížit učitelům. Těch 150 tisíc učitelů přesvědčit o tom, že další strategie, která často navrhuje velmi zásadní změny, je smysluplná,"

99 % učitelů o žádné strategii neslyšelo a v pudu sebezáchovy takové věci ignoruje.

„A druhý problém je to, že pokud by ta strategie měla být naplněna, tak přinese obrovské finanční nároky. A mělo by být jasně řečeno, jestli stát je připraven na to ty peníze dát."

Jaké finanční nároky? Vždyť Bílou knihu prostřednictvím RVP-ŠVP zaváděli učitelé do praxe pěkně hezky zadara. Žádný obyčejný kantor za tvorbu ŠVP neviděl ani korunu.

rváčkazvesela řekl(a)...
17. července 2020 9:37  

Pro člověka budoucnosti bude zásadní schopností učit se nové věci.
Promiňte pane Plago, co Vám bránilo zavést vyhlášku (nebo zákon - nevím) pro povinnost škol učit tyto dovednosti?? Metodiky učení učebních stylů existují! A předmět, ve kterém žáci poznávají sami sebe též, což velmi blízce souvisí existuje též - Etická výchova, vyučuje a školí se od r.2004!!! Ta kdyby se doplnila o učební styly a zařadila do povinných předmětů základních škol, tak bych byla zticha. Už je pozdě, debilizace společnosti je tak daleko, že neomarxisté mají žeň.
To že máme žáky učit se učit víme dávno, to jste nepřišel na nic nového. Jste ministr na... nic. Nepřinášíte žádné bazální změny, jen slibujete. Vždy přijdete ne s křížkem ale několik let po funuse! Kdybych to měla přirovnat k něčemu humornému, je to jako ve Teorii velkého třesku s Rajem...."Jo, to jsem říkal :-)
Nevadí Vám, že se Vám praktici už jen smějí?!?!

rváčkazvesela řekl(a)...
17. července 2020 9:39  

A neškodilo by, pane ministře, se sem tam podívat na tyto stránky!!!

Petr Portwyn řekl(a)...
17. července 2020 10:21  

Pro člověka budoucnosti bude zásadní schopností učit se nové věci.
Aha.
A v tom se vytrénuje tím, že učení bude ze škol co nejvíce odstraněno?

Člověk by z úsilí majitelů křišťálových koulí řekl, že náplní života budoucích lidí budou diskuze o vztazích a účast na zábavných akcích.

laimes řekl(a)...
17. července 2020 11:50  

„Ptáte se, jak má vypadat člověk budoucnosti. Není to o tom, že by měl mít nadrcené nějaké věci, ale měl by to být člověk, který bude schopen za život pětkrát šestkrát změnit práci, přizpůsobit se měnícímu se světu,“ uvažuje ministr.
pan ministr jest v omylu,zřejmě nikdy profesi neměnil,já měl tři profese a vystudoval dvě vš,a vím,že člověk potřebuje festovní fundament=nabiflovaný základ,od každého předmětu něco a vždy to nějakém způsobem a v nějakém rozsahu použije,cizí jazyk jsem potřeboval 15 let po maturitě a matematiku po 20ti letech,člověk bude potřebovat nabiflované znalosti a ne nějaké kompetence...

Nowak řekl(a)...
17. července 2020 11:50  

"pětkrát šestkrát změnit práci" - pan Plaga změnil zatím snad 2x, chce to další změnu. Pan Plaga by měl tedy chválit ty mladé učitele, kteří nastoupí do škol a po roce či dvou odcházejí. Měli by jim to vštěpovat už na PedF, ředitelé by měli vítat nové učitele slovy: "Moc vás tady vítám, ale doufám, že zas brzy pujdete dál! Mám tady takové, co tu hnijí 20 - 30 let. No představte si to!"
Tuhle písničku o změné profese nám kdysi zpíval stary Klaus a už toho bylo snad dost.

laimes řekl(a)...
17. července 2020 11:56  

radikálně se musí změnit především střední školství,musíme mít všeobecné šestileté střední školy,kde se žáci budou po dvou letech rozřazovat do různých oborů,takže někdo bude chodit na sš dva roky a vyučí se dvě řemesla,jiný čtyři roky a vyučí se tři a kdo projde šesti lety může jít na vš

Radek Sárközi řekl(a)...
17. července 2020 13:08  

Doporučuji otevřít si Strategii 2020 a najít, co z ní bylo splněno. Pak si otevřete Strategii 2030+ a zkuste najít 7 rozdílů...

rváčkazvesela řekl(a)...
17. července 2020 16:26  

laimes: žáci budou po dvou letech rozřazovat do různých oborů, takže někdo bude chodit na sš dva roky...proboha Vy bysteš žáky nějak rozřazoval? Neslýchané:-)
Musí mít všichni takovou podporu, aby odmaturovali, nebo se jim maturita zpříjemnila až odpustila a pak udělají stejným způsobem i VŠ...to všechno, aby se ty téměř třicetileté děti stihli "najít"...a to všechno budou daňoví poplatníci, Brusel nebo neznámý boháč platit. debilizace na pochodu...

Petr řekl(a)...
17. července 2020 16:43  

Top máte těžké, já za projev debilizace zase pokládám to, že vzdělaní lidé strkají před problémy hlavu do písku, a místo aby poctivě přemýšleli o alternativách, raději vše nepříjemné označí za neomarxistický blábol (zřejmě v dokonalé iluzi, že tím je věc vyřešená).

Nowak řekl(a)...
17. července 2020 16:52  

Ad Petr: raději "vše nepříjemné označí za neomarxistický blábol"
Tady to snad v dikzi nikde není. Já výše poukazoval na to, že Plagogovo doporučení 5-6x změnit profesi, není nové - pochází už od Klause st. a určitě teda není neomarxistické - myslím, že je jen blbé.

Unknown řekl(a)...
17. července 2020 19:15  

Hlavní společenskou změnou v nejbližším období je "Průmysl 4.0". Digitalizace, robotizace, chytré továrny,..To je parketa pro technicky zdatné středoškoláky a vysokoškoláky. Mnoho lidí bude v pracovním procesu zbytečných. Služby již nebudou schopny vstřebat další pracovní síly. Tento "problém" se již řeší ve Finsku, Švýcarsku, Španělsku,...Lidé, kteří nedosáhnou na práci, dostanou jistou finanční částku, ze které budou žít. Zmizí různé sociální dávky a příspěvky. Svým způsobem to bude z našeho současného pohledu až asociální a pro mnohé vysoce motivační. Co se týká školství, tak výstupy, vzdělávací oblasti a předměty, potřebné učivo bude nutně směřovat k tomuto cíli. ČR se chtě nechtě musí tomuto světovému trendu přizpůsobit. Asi nechceme zůstat skanzenem uprostřed Evropy.

rváčkazvesela řekl(a)...
17. července 2020 20:14  

Unknouwn: "ČR se chtě nechtě musí tomuto světovému trendu přizpůsobit. Asi nechceme zůstat skanzenem uprostřed Evropy."
Já tak nějak tento trend u nás nevidím. Když hledáte řemeslníka, musíte na něj stát frontu....tedy práce je dost nezdá se Vám? Nebo ty rekonstrukce koupelen v panelákových bytech postavených v socialismu , domů, chodníků a silnic budou dělat roboti? A vidíte je někde??
A pokud je přebytek lidí bez práce, tak proč je nedostatek zdravotních sester, pečovatelek, psychologů ve školách, v PPP se čeká 4 měsíce, než Vám dítě vyšetří...
Kde je ten průmysl 4,0?
A D1 - kde jsou ti lidé, co chtějí pracovat, proč tam nejsou??Platíme dáklniční poplatky za jízdu po polňačce!!!!
Budeme ale vyplácet tu nepodmíněnou mzdu (asi jsme to nenazvala dobře) to je tedy gól!!
Horší to snad už být nemůže.

rváčkazvesela řekl(a)...
17. července 2020 20:14  

dálniční...

Eva Adamová řekl(a)...
17. července 2020 21:34  

"...Lidé, kteří nedosáhnou na práci, dostanou jistou finanční částku, ze které budou žít. Zmizí různé sociální dávky a příspěvky. Svým způsobem to bude z našeho současného pohledu až asociální a pro mnohé vysoce motivační. Co se týká školství, tak výstupy, vzdělávací oblasti a předměty, potřebné učivo bude nutně směřovat k tomuto cíli. ČR se chtě nechtě musí tomuto světovému trendu přizpůsobit. Asi nechceme zůstat skanzenem uprostřed Evropy."

Unknown, nejste náhodou Keršláger? Toto je totiž keršlágerština jako vyšitá. To jakože opravdu myslíte vážně, že učivo máme směřovat k tomu, že přestane platit staré známé "bez práce nejsou koláče"? Nějak moc hodně mi to připomíná "Každý podle svých "schopností", každému podle jeho potřeb." Kupředu levá, kupředu levá, zpátky ni krok. Či spíše "šag vpjerjod dva šága nazád."

Vera řekl(a)...
17. července 2020 21:49  

Unknown: Nevím, proč se v těchto textech používá slovo saknzen jako označení něčeho, co se přežilo. Pro mě je skanzen důkazem trvání, tradice a hodnot, které přetrvaly a které by vzaly zasvé nebýt osvícených jedinců.
Dávat peníze komukoli za nic, je cesta do pekel a to, že ji někteří vidí jako reálnou možnost, mě děsí.

laimes řekl(a)...
18. července 2020 7:36  

rváčkazvesela /ŽIJEME V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ A VŠE ŘÍDÍ neviditelná ruka trhu,řemeslníků jest tolik kolik se uživí,jistě za socíku jsme snili o tom jak 100 instalatérů bude sedět doma a čekat až je zavoláme a my si vybereme toho nejlevnějšího a nejlepšího......
vše funguje jinak,můj zeťák ač ing absolvent bani je s bratrem a kamarádem ve společné firmičce kotlářů,takoví jsou v okrese 3 a čeká se na jejich služby minimálně měsíc,hoši se nepředřou a ctí prodloužené víkendy,takže pracují od úterka max do pátečního poledne..
nikoho na trh nepustí a nikdo ani nemá šanci,jelikož potřebujete počáteční kapitál a ten není malý kdeto bratru 2-3 mega,a pak to hlavní konexe neboli smluvní vztahy s výrobci,prodejci,úřady a tito uzavírají smlouvy pouze s omezeným počtem řemeslníků (firmiček) v kraji....

laimes řekl(a)...
18. července 2020 7:49  

práce v evropě není a nebude,česko jest zatím výjimkou,takovou malou čínou za krušnými horami ale až to tu das auto zabalí bude to hodně špatný,v některých malých zemích nemontovných jako např finsko či švýcarsko se již pokoušeli tento problém řešit ,avšak zatím nepřišli na funkční systém kdy 2/3 obyvatel budou pracovat a 1/3 sedět doma na jedné dávce,problém nebyl v tom,že by ti pracující remcali,že se nepracující za jejich daně válí doma,ale ve výši té dávky,ve švajcu ta jednotná dávka byla menší než relativní součet všecj dosavadních dílčích dávek,proto to v referendu zamítli a ve vinsku ta dávka činila ve srovnání na naše poměry cca 6000-7000 kč a z toho se žít nedá,mimochodem babiš jednu dobu také mluvil o takové dávce u nás a také ve výši 7000 kš pak zmlkl,nicméně jest zde ještě varianta státních "hladových staveb" jako např kanál odra-dunaj či přehrady,kde by lidé pracovali za 11-12 000 plus oběd....

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 8:28  

Výchozí televizní rozhovor je ukázkou bezradnosti. Její příčina je celkem snadno identifikovatelná, avšak v rámci tradice současné industriální společnosti a jí podřízené tradice pozitivistického školství velice těžko odstranitelná. Tou příčinou je nerozlišování vzdělání a odbornosti. Škola připravuje žáky a studenty stále více jen na zvládání odborností, jenže stále méně tuší kterých. Odbornosti se prudce mění, jejich počet neustále roste. Tradiční základy pozitivisticky vyučovaných nauk už na toto množství a tyto změny nestačí. Takže se stále častěji ozývají hlasy, že je tyto základy třeba redukovat, flexibilně měnit, ba odstranit. Takže základy mají být upravovány dle momentální potřeby, dokonce i mizet. Vědění se má vytrhávat ze základů.
Odpor vůči tomu pokládám za naprosto legitimní. Jenže byly ty původní pozitivistické základy bezproblémové? Vždyť rovněž spočívaly na oborovém členění, na odbornosti. Ale když se odbornosti obsahem zvětšili tak, že je už nikdo nemůže ve svém souhrnu zvládnout, co potom? Není to dokladem toho, že něco nebylo v pořádku od počátku, že uznávané základy byly mnohem méně pevné, než se předpokládalo a dosud tvrdošíjně předpokládá?
Jediným řešením je rozlišování odbornosti a vzdělání. Dílčí Odbornosti se věnují stále menším segmentům skutečnosti, především pak té, kterou lze technicky a komerčně využít. Vzdělávání je stále více byznys. Vzdělání se naopak bytostně věnuje p ř e d p o k l a d ů m a hledání společné p o d s t a t y jednotlivých odborností. Každá odbornost v sobě tyto předpoklady a tuto podstatu skrývá. Je zapotřebí je hledat a spojovat. Ne se jim vzdalovat, jak to současné školství dělá. Fachidiocie je dnes už z hlediska civilizačních dopadů velice nebezpečná. Jak bude vypadat člověk, který už po šesté změní své zaměstnání? Bude vést šťastný život? Bude ještě schopen položit si otázku, kým vlastně je a pro co žije? Odkud přišel a kam jde? Žádný strom nemůže žít bez kořenů. Člověk ano?
Vzdělaný člověk má mj. významnou schopnost hledat meze. Pedagog např. mezi odborností a vzděláním. Pozitivismus se ve škole proměnil v kvazipozitivismus předstíráním, že exaktní meze už jsou nalezeny a ty které ještě nalezeny nebyly, najde nějaký odborník. Vše, co je vně exaktně stanovených mezí, je chyba. Vágní svět, pravdivostní optimalizace jeho celku a hledání jeho základů za pomoci exaktního, leč abstraktního světa matematiky kvazipozitivistickou školu zajímá jen nahodile. Měřítkem budiž množství DT. Pedagog není jen odborník v pozitivistickém smyslu slova. Pedagog se vedle své odbornosti stejně vážně zabývá i jejími předpoklady a podstatou. Proto by měl být vzdělaným člověkem. Drtivá většina učitelů toho je schopna. Jen se to po nich nechce, naopak za úspěšné jsou pokládáni tehdy, když jejich žáci dobře zvládnou přijímačky či maturity (DT). Vysoce se hodnotí také využití neosobních vyučovacích metod pomocí technických zařízení, přičemž na účelnost a účinnost se nehledí.
Plnit roli pedagoga lze jen systému navzdory a vyžaduje to jistou míru odvahy. Znám takové.

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 9:51  

Eva Adamová, rvačkazvesela, Vera

Nechci vám arogantně vnucovat nějaké své představy o dalším vývoji ve společnosti a potažmo ve školství. Vycházím jen z historických posunů ve společnosti za posledních 100 let. Ekonomika se vyvíjela od zemědělství (kolik obyvatel se věnovalo na konci 19. století a na počátku 20.století zemědělství? Byly to desítky procent.), vývoj v Evropě pak směřoval k průmyslu a počet obyvatel zaměstnaných v zemědělství klesal na jednotky, nyní se přesouvá ekonomika v Evropě od průmyslu ke službám (úmyslně pomíjím "montovny", v tomto souhlasím s laimesem). Problémem pak zůstává co s těmi méně vzdělanými v budoucnosti, když pracovní trh v oblasti služeb už nebude moci vstřebat další pracovní síly.
Takovým názorným příkladem "chytré továrny" byla na počátku nového století papírna v rodném kraji mé matky, kterou postavili odborníci ze Švédska. Místní obyvatelstvo bylo v té době nadšeno, že budou mít práci. Opak byl pravdou. Počet zaměstnanců byl 5 (z toho 4 s VŠ, programátoři a jeden středoškolák). A takových příkladů jsou již stovky, hlavně ve strojírenství. I velké zemědělské farmy (okolo 1000 ha) již v podstatě obstará 5 lidí (myslím tím rostlinou výrobu, ale prosazuje se to i živočišné výrobě).
Nechci nikomu vnucovat tyto názory, ale opravdu tyto trendy budou převládat. Školství se bude muset přizpůsobit. Co s těmi nezaměstnanými? Toť otázka. Laimes to tu popsal pěkně. Budoucnost je ve vzdělání, s tím snad souhlasíte.

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 9:56  

Karel Lippmann

"Jen se to po nich nechce, naopak za úspěšné jsou pokládáni tehdy, když jejich žáci dobře zvládnou přijímačky či maturity (DT). Vysoce se hodnotí také využití neosobních vyučovacích metod pomocí technických zařízení, přičemž na účelnost a účinnost se nehledí."

Bohužel, je to v současnosti převládající trend.

laimes řekl(a)...
18. července 2020 10:14  

dobývání planety končí,stejně jako honba a soutěžení kdo více a rychleji,naše společnost narazilo na strop svých možností,další vývoj touto cestou ztratil smysl,tohle století bude stoletím zklidnění a zamyšlení,nebude potřeba tolik pracovat a šturmovat,vydělávat,trhat rekordy a překračovat plány,což ovšem neznamená,že zmizí potřeba vzdělávání,získávání nových znalostí a dovedností,jenom to bude trošičku úplně všechno jinak,vrátíme se zpět k přírodě,k zemědělství,k péči o životní prostředí,od kolchozních lánů s tunami chemikálií k malým zemědělským podnikům s čistou nechemickou produkcí,počet lidí v zemědělství několikanásobně vzroste,výrazné změny budou v dopravě,sníží se počet aut a kamionů,obnoví se železnice,budou se kopat kanály, konec životnosti paneláků,kterou jsme prodloužili zateplováním ,si vynutí novou formu bydlení v malých individuálních příbytcích o páru metrech,paneláky v letech 2040-50 zmizí,začnou se rozpadat,atd apod a všechny tyto trendy by mělo školství začít brát do úvahy.....

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 10:19  

Pan Unknown

Nechci nikomu vnucovat tyto názory, ale opravdu tyto trendy budou převládat. Školství se bude muset přizpůsobit. Co s těmi nezaměstnanými? Toť otázka. Laimes to tu popsal pěkně. Budoucnost je ve vzdělání, s tím snad souhlasíte.
Jaké vzdělání?
Jasně, potřeba dělníků u pásu nebo traktoristů bude klesat. Vědce či programátory ale z lidí s průměrnou a podprůměrnou inteligencí prostě neuděláte, ani neuděláte umělce z lidí bez nadání. A aktivisty všichni dělat nemohou, už teď je společnost na prahu rozpadu.

Ano, můžete z nich udělat pečovatele nebo servírky. Tam budou stroje ještě dlouho zaostávat. Ale obávám se, že to "vzdělání, v němž je budoucnost" si "trendisté" přestavují poněkud jinak.

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 10:34  

Petr Portwyn

"Ale obávám se, že to "vzdělání, v němž je budoucnost" si "trendisté" přestavují poněkud jinak."

Ano, máte pravdu. Přírodní vědy by nejraději zašlapali do země. Jejich hlavní argument zní:"Vždyť tomu děti nerozumí" nemůže v konfrontaci se světovým vývojem obstát. Jejich názory jsou slepá cesta, mnohdy promíchaná s rudozelenými názory.

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 10:37  

laimes

Byla by to pěkná perspektiva. Mám však obavy, že tento názor naráží na problémy globalizace a zájmů nadnárodních monopolů, vojenskoprůmyslového komplexu,...

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 10:59  

Přírodní vědy by nejraději zašlapali do země. Jejich hlavní argument zní:"Vždyť tomu děti nerozumí" nemůže v konfrontaci se světovým vývojem obstát.

Já tedy nejsem zrovna příznivce spikleneckých teorií, ale ... :-)

Ale co když jsou tyto myšlenky naočkovány právě s cílem připravit "budoucí společnost".

Tak si to vemte. V industriální robotizované výrobě bude potřeba z populace sotva pár procent vysoce kvalifikovaných pracovníků, plus nějaké to procento "středně vzdělané" obsluhy a pomocných prací.

Pak se část práce schopného obyvatelstva přesune do sektoru služeb a zábavy.
Masérka je, aspoň zatím, lepší nežli "robomasér".
Průvodce na zámku, zdravotní sestra, výživový poradce, herci a muzikanti, ...

Koronavirus nám ale ukázal, jak je sektor služeb a zábavy těžce zranitelný.

Zbývá tedy sedět doma, čumět na bednu s pětisty programy a dronem si nechat přivézt jídlo.
Časem možná přibude skutečná VR- a robo-erotika
To ale není zrovna sen vzdělaného a činorodého člověka...
Řešení je známé a odzkoušené: "chléb a hry" spolu s nevzdělaností.

Financovat se to musí prostřednictvím "základního příjmu".
Kdo bude chtít víc, bude muset chodit do práce. Většině to ale bude stačit a uvítá spoustu "volného času".
Tak jako dnes společnost de facto platí některým skupinám "výpalné" ve formě sociálních dávek, aby udržela kriminalitu v přijatelné míře, rozšíří se tento princip na nějakých 80 % obyvatelstva.

Jo, a laimes se v jednom mýlí.
Společnost se blíží stropu možností, pokud jde o "dobývání planety".
Ale máme tady přece planety další. Můžeme těžit suroviny na asteroidech, odlévat nové slitiny v orbitálních slévárnách, ...
Proč se asi tolik nových zemí a soukromých investorů pouští do vesmírného byznysu? Kvůli milionářským turistům to nebude...

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 11:34  

"Jasně, potřeba dělníků u pásu nebo traktoristů bude klesat. Vědce či programátory ale z lidí s průměrnou a podprůměrnou inteligencí prostě neuděláte, ani neuděláte umělce z lidí bez nadání. A aktivisty všichni dělat nemohou, už teď je společnost na prahu rozpadu."

Pan Portwyn, aniž to explicitně vyslovil, nám opět popsal svou pozitivistickou představu člověka: na jedné straně vědec či programátor, na druhé dělník u pásu. traktorista a nově "aktivista". Ti druzí mohou být nanejvýš "snaživými humanistkami" (dovolím si přidat ještě humanisty). Já jsem si na Váš výstižný termín "nezasedl", pane Portwyne, vy jste totiž jen otevřeně napsal to, co si myslí i mnoho dalších matematiků a přírodovědců. Jen bych dodal karteziánsky a pozitivisticky orientovaných. Vágním světem pohrdají, je pod jejich úroveň se jím zabývat. Mám k nim ale pochopení, tradiční škola je tomuto pohledu naučila, a proto mu snadno podlehli. Navíc právě pozitivistickou odborností vyžadovanými schopnostmi byli obdařeni.
Co kdybych, pane Portwyne, použil např. v souvislosti s humanitními naukami pojmenování "snaživý karteziánský matematik" či "snaživý pozitivistický fyzik"? Myslím, že bych Vám v současném školství poměrně snadno, např. u maturity, dokázal, že Vaše jednostranné vidění světa je hluboce mylné. Chtěl bych totiž po Vás ne jen snahu (tu potřebují všichni), ale i velice důkladné myšlení, v němž se prolíná jak divergence, tak konvergence, jak konotace, tak denotace atd. Že jste se s tím v tradičním systému vzdělávání nesetkal či setkal jen okrajově, neznamená, že to neexistuje. Nevytýkám Vám a Vám názorově blízkým kolegům, že své představy hájíte, vytýkám mnohým z vás, že o nich odmítáte byť jen kriticky uvažovat.
Karteziánství udělalo ze světa méchané - stroj. Tak jej stvořil Bůh. A protože byla právě třicetiletá válka, Descartes věřil, že nalezením jisté (Boží) pravdy války zmizí. Bůh je přece nechce, je dobrý. Proto svět a rozum stvořil stejnou metodou. Tento filosof však ještě nemohl předpokládat, že Boha nahradí pozitivismus experimentem a že tentokrát už člověkem vynalezené stroje svou stále rostoucí silou podrobí i člověka. Takto zredukovaný rozum si vyrobil stroj, který od jisté doby musí stále více poslouchat a obsluhovat. Proto jsme "lidské zdroje" ať chceme, nebo nechceme (jak mi před lety napsal tehdejší místopředseda vlády pro lidské zdroje pan Mareš). Jenže tohle je nakonec jenom trik mocných: stroj není nějaký bůh, stroj, čím je silnější a čím je více pokorně uctíván, tím více slouží těm, kteří mají rovněž velkou sílu: v penězích. Ti potřebují z člověka udělat lidský zdroj. Flexibilní, poslušný. Možná potom z jejich bohatství něco "prokápne" i dolů. A lidské zdroje se o to poperou (budou "konkurenceschopné") a budou za to prokapávání vděčni. Výuka ve škole je má na tohle připravit. Descartes za to nemůže. Nemohl to domyslet.

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 12:11  

poste.restante

Souhlas, tak nějak to vskutku bude vypadat. Dlouho jsem sledoval finský pokus o "výpalné" mezi méně vzdělanými. Odpovídá to onu římskému "chléb a hry". Nyní s tím začali ve Španělsku, nový koronavir to trochu urychlil. Svým způsobem to řeší i v Číně - kredity, ale to má ještě jiný podtext. Kontrolu obyvatelstva. Ale mám obavy, že se to časem přelije i na Západ. Ony "zelená domovní čísla" ve formě kreditů jsou již dlouho prosazovány rudozelenými vládami jednotlivých zemí v Německu.

laimes řekl(a)...
18. července 2020 12:35  

strategie německa pro 21. století:
1/zemědělství (soběstačnost zdravých potravin)
2/ekologická energetika (vodní elektrárny,soláry,větrníky.....) tady bychom si měli ponechat atom a dostavět dva bloky,oni ať si točí vrtulemi,dělá to pěkný kravál,ale do přečerpávacích elektráren bychom investovat měli
3/celoživotní vzdělávání (němci nejsou zastánci universální dávky pro nepracující ale jako francouzi pro sdílení pracovních míst=zaměstnat lidi byť na malé prac úvazky)
4/zdravotnictví=celoživotní péče o zdraví

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 12:55  

Pane Lippmanne,
Vás teda musela ta "snaživá humanistka" tít, když se tím zabýváte celé měsíce :o)

Jinak si domýšlíte příliš zjednodušeně, což Vás vede k mylným interpretacím.
Víte, ono není možné vypsat všechny profese, to bychom "interpretovali" na odstavce, vždy musíte použít nějakou zkratku nebo příklad. Člověk by skoro čekal, že člověk Vašeho formátu tohle pochopí. Pokud tedy interpretace nejsou jen schopností hledat v textu něco, co tam není :o)

Máte něco k věci, nějaký protiargument k tvrzení, že lidé s nedostatečným nadáním nemohou vysoce kvalifikované a/nebo tvůrčí profese dělat?
Pokud ne, navrhuji to opustit. Hádat se o "snaživé fyziky", ať pozitivistické či negativistické, považuji v tomto krásném letním odpoledni za ztrátu času.

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 13:00  

sdílení pracovních míst=zaměstnat lidi byť na malé prac úvazky
Ano, osobně tuto techniku také preferuji.
Z psychologického hlediska je pro činorodého člověka lepší, když má (alespoň) pocit, že se spolupodílí, nežli když je jen "trpěným parazitem".
Lidé snáze uvěří tezi, že společnost je natolik vyspělá, že si může dovolit čtyřdenní pracovní týden a šestihodinovou pracovní dobu. Časem pak třeba třídenní a čtyřhodinovou...

V okamžiku, kdy pracujete méně - dva dny, nebo méně hodin, už se taková práce stává většinou neefektivní a v podstatě jde o "podporu v zaměstnanosti".
A to jsem měl na mysli, jen jsem to neupřesňoval.

Navíc byť i "fiktivní zaměstnanost" je jeden ze způsobů, jak v rámci pracovního procesu odhalit talenty, které lze potáhnout "vzhůru".

Obavy mám spíše z toho, že k podobnému vývoji nebude docházet souběžně a stejně rychle ve všech zemích na celé planetě. A to samozřejmě vyvolá konflikty...

No ale, to já už tady nebudu a moje děti nejspíš taky ne... :-)

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 13:05  

Pánové Poste.restante a Unknown

No, ona je otázka, nakolik budou "konzument chleba a her" pak rozhodujícím elitám potřební. V Pohlových "Obchodnících s Vesmírem" konzumenti vykonávají manuální práce a potřeba jsou... ale automatizace vede jinam, než si autoři SF představovali.
Spolu s rozvojem umělé inteligence a k perspektivám genetických manipulací s lidmi a všeprostupující elektronizace to může vést k dost nepěkným koncům.

Další otázka je, jak do toho zasáhne náboženství, protože to je jediná síla, která může lidi od postupujícího rozvoje UI odradit. Které náboženství je ve světě dnes schopno něčeho takového? Mne napadá jen jedno.
"Co nás pozvedlo, to nás zničí"... platí to jen pro živočišné druhy, nebo i pro civiizace?

A co se týká "trendistů" (diskuze s panem Unknownem), mohou mít takový záměr, ale také to může být jen obyčejná zaslepenost a myšlenková bezradnost. Ovšem symbióza antivzdělanostních snah a nějaké radikální ideologie je určitě smrtící, to máte naprostou pravdu, pokud jsem Vám tedy správně rozuměl.

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 13:14  

V okamžiku, kdy pracujete méně - dva dny, nebo méně hodin, už se taková práce stává většinou neefektivní a v podstatě jde o "podporu v zaměstnanosti".
A to jsem měl na mysli, jen jsem to neupřesňoval.


Ano, to je podstatné.
Dnes kvalifikovaní lidé většinou pracují hodně... nůžky se spíš rozevřely, než sevřely.
Pokud kvalifikovaný člověk bude dejme tomu dva dny v týdnu pracovat a tři dny se vzdělávat, tak je to pořád 5 dní práce... a kdo je schopen a ochoten se takhle vzdělávat? Zase ti nadprůměrní. Nůžky se rozevřou ještě více.

Psedovzdělávání - zábava pro masy - to vyřeší jen nakrátko, lidé se rychle nasytí. Čím vyplnit čas, to bude problém. A nerudovská otázka...

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 13:15  

No ale, to já už tady nebudu a moje děti nejspíš taky ne...
U dětí bych na to nesázel. Vývoj postupuje hodně rychle.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 13:33  

Pane Portwyne,

proč Váš termín používám, to jsem vysvětlil. Neťal mě, je výstižný.
Jinak opět reagujete velice selektivně, tak, aby Vám to vyhovovalo. O vypsání všech profesí zde vůbec nejde, to jste pochopil po svém. Ty, které jste vypsal, naprosto stačí k utvoření spolehlivého závěru. To, co se mi snažíte podsunout ohledně nadání, jste si vymyslel úplně. "Navíc právě pozitivistickou odborností vyžadovanými schopnostmi byli obdařeni." Jak vidno nadání uznávám. Jen jsou nadání různá, jsou různé typy inteligence atd. Poučte se třeba u H. Gardnera.
Co kdybyste nám sdělil, zda podle Vás existuje rozdíl mezi odborností a vzděláním, zda existuje svět exaktní a vágní, myšlení konvergentní a divergentní, konotace a denotace? Místo toho si vyberete nepodstatné části textu a to podstatné, shrnuté do obrazného vyjádření) svedete na letní počasí. Jste výmluvnou ukázkou diskutujícího, s nímž diskutovat ve skutečnosti nejde. Jediné, čím se můžete utěšovat, je fakt, že nejste sám. Tohle zdánlivě poučené a sofistikované ničení diskuse je mnohem horší než tvrzení očividných nesmyslů. Nemůže vést k žádným výsledkům. Je jen zatvrzelou obhajobou subjektivní pravdy toho, kdo to z nějakého důvodu potřebuje.

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 13:44  

Pane Lippmanne,
já bych se s Vaším dovolením držel tématu.
Kádrování mé osoby mne nezajímá.
Pěkný den!

Unknown řekl(a)...
18. července 2020 13:46  

Nerad vstupuji do diskuze druhých, ale chtělo by to trochu pozitivního myšlení, čte to tady spousta optimisticky naladěných kantorů. A mnohdy to vypadá až depresivně. Ve smyslu, že my v první linii děláme všechno špatně. Je dobré být i realistou, historie pedagogiky nemusí být nutně východiskem k řešení současných problémů.

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 13:53  

A mnohdy to vypadá až depresivně. Ve smyslu, že my v první linii děláme všechno špatně.
Pane Neznámý, nedejte se zdeprimovat. Prostě si někteří lidé udělali z proklínání celého školství živnost a někteří to berou jako součást společnosti, kterou nemají rádi, toť vše :o)
Obrovská setrvačnost školství je v tomto směru obrovskou výhodou. Školství vydrží hodně, mj. proto, že v něm pořád ještě pracují dost lidí, kteří mají svou práci rádi.

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 14:22  

Pozitivní je i to, že naše práce pořád ještě má svůj smysl.
Že můžeme i svými skutky a svou prací právě budoucí generace ovlivňovat.
Že jim můžeme pomoci pochopit jak svět, ve kterém žijí, tak svět, který jim předcházel a oni pak snad, možná o to lépe pochopí ten budoucí svět, ve kterém oni budou žít. (A my dožívat.)

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 14:49  

Pane Portwyne,

od tématu jste se jako první odklonil Vy poukazy na podružnosti. A termín "snaživá humanistka" patří neoddělitelně k věci, k tématu vzdělání. Je z tohoto hlediska důležitý, říká mnohé.
Rozdíl mezi vzděláním a odborností je rovněž v tom, že vzdělání je v komeniánském pojetí konzervativní a v tomto smyslu vydrží všechno. Pokud si je někdo nesplete s jednostrannou, původně sice rovněž konzervativní, časem ale stále flexibilnější a neustále se měnící odborností. Jen optimální harmonie obou je podmínkou kvalitního vzdělání a kvalitní odbornosti. Znovu opakuji: vzdělání není možné oddělit od odbornosti, odbornost od vzdělání. Je však nezbytně nutné je rozlišovat.

Pane(í) Unknown, poukazovat na zjevné nedostatky ve vzdělávání nechápu jako příznak negativního myšlení. Tím chápu naopak neochotu se jimi zabývat. Já ani trochu neútočím na učitele. Upozorňuji naopak na ty, kteří jim práci ztěžují a kazí, protože po nich žádají nemožné: dělat ze všech svých žáků odborníky na všechno. Přes tuto kritiku, a také proto, že jsem se snažil něco změnit, jsem měl svou práci velice rád. Vydržel jsem v ní 49 let.
Jsem naopak optimistický: nikdy předem neselektuji žáky podle jednostranně pojatých schopností. Nad nikoho se nepovyšuji a je mi to protivné. Odborné schopnosti máme každý, jen různé a v různé míře. Pokud školu některé z nich nezajímají, je to chyba, která ovlivní celý život člověka. Povinností školy je hledat schopnosti, ne zobecňovat neschopnosti. Na vzdělávání mají nárok všichni, protože žijeme v témže světě. Z hlediska nároku na získání určité odbornosti je třídění nutné, ze vzdělávání nelze vyčlenit nikoho. Rozhodně ne na základě pochybných kvazipozitivistických kritérií. Pesimismem by bylo, kdybych si jen stěžoval a nic nenavrhoval. Nejsou naopak daleko většími pesimisty ti, kteří tvrdí, že nic měnit se nemá? Že dávno nevyhovující stav "vydrží hodně"? Jaký je ten stav? V čem je hodný zachování? V čem spočívají jeho klady a zápory? Cožpak jeho kritické posouzení je pesimistické?

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 15:20  

Petr Portwyn

Obchodníky s Vesmírem miluju. (Kdysi jsem je v diskusi doporučil panu Štefflovi, ale nevím, jestli už je přečetl.)
Společnost elity a konzumentů, propracovaný systém smluv, ze kterých není úniku, řetězce typu "mám žízeň - napiju se Šumsi - dostanu hlad - zaženou jej Krachle - dostanu chuť na cigaretu Superku - která vyvolá žízeň", ...
To vše je obraz, jehož obrysy vidím vytvářet už dnes.

Víte, nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby mnozí "humanitně vzdělaní jedinci" tolik nepohrdali žánrem sc-fi, mnohem lépe by chápali, kam mohou jejich pokusy o sociální inženýrství lidstvo přivést.
Jenže sci-fi čtou spíše technici a nerdi.

Náboženství? Pro blízkou budoucnost doporučuji povídku Jaroslava Veise "Šest měsíců, in ulna"
Skvěle popsaný svět blízkého východu, až jednou dojde ropa.
Pro časy vzdálenější hodně odhaluje Duna Franka Herberta, přesněji návazné díly série.

Herbert naznačuje i problematiku "vzpoury strojů", tedy AI v tématech o "služebnickém džihádu".
Kteréžto téma nejhlouběji rozpracovává asi už Asimov. Z poslední doby pak třeba filmy Automata a Ona (Her).

Pro odhad nejbližšího období doporučuji: Gert Prokop: Tři minuty věčnosti.
Jo, je to socialistická agitka, ale popis (toho odporného) kapitalistického světa budoucnosti je velice přesný, protože jen prodlužuje současné trendy.

Genetické manipulace?
Nechme stranou vylepšování lidí i katastrofické scénáře v duchu Resident Evil.
Mne zajímají spíše morální otázky a důsledky. Ty podle mne hezky zpracovává třeba Eduard Martin, byť tak nějak mimochodem. A vynikající je film Gattaca.

Samostatnou kapitolou je pak využití genových manipulací v dystopické kastovní společnosti.
Pro případ, že v budoucnu zvládnou i cesty časem raději volám:
Ať žije královna úlu!

Robert Čapek řekl(a)...
18. července 2020 15:38  

"kdyby mnozí "humanitně vzdělaní jedinci" tolik nepohrdali žánrem sc-fi"?

To je tedy veliká hloupost. Kdo by tedy měl být tím fanouškem scifi? Snad přírodovědci? To snad ne. Co to je zase za pseudoteorii? Už jen to, že "humanitně vzdělaní jedinci" jsou ti, kteří obecně nejlépe umějí pracovat s texty, usvědčuje pdoobné pseudoteorie z omylu. Všechna zmíněná scifi díla jsem četl, stejně jako hromady jiných a to, co vím jistě, je nesmyslnost podobných tvrzení jako: Lema si nejlépe vychutnají jazykovědci, Asimova historici, Herberta sociologové...

Vždy záleží na individualitě čtenáře. Nakonec ještě konstatuji, že ten, kdo "Tři minuty věčnosti" považuje za "socialistickou agitku", by se do rozboru tohohle žánru opravdu pouštět neměl.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 15:59  

"Sociální inženýrství" je pojem svým obsahem a vznikem velice zajímavý. Inženýrsví je "technická disciplína, která aplikuje technické a vědecké poznatky, využívá zákonů přírody a přírodních i lidských prostředků k vytváření materiálů, staveb, strojů, zařízení, systémů a procesů, které splňují bezpečnostní i funkční kritéria s ohledem na ekonomiku, společnost a životní prostředí (viz Wikipedie)
Sociální inženýrství je "praktická společenskovědní disciplína, která na základě vědeckých poznatků vytváří relevantní systém praktických direktiv a doporučení k dosažení společenských změn nebo (v užším pojetí) změn v chování a jednání jedinců nebo skupin. Toto pojetí sociálního inženýrství vykazuje rozdíl oproti pojetí sociálního inženýrství pomocí záměrné manipulace lidí za účelem zajištění bezpečnosti ve státě. Sociální inženýr ovlivňuje postoje, sociální chování a řízení zdrojů ve velkém měřítku. Používá vědecké metody k analýze a pochopení sociálních systémů, aby došel ke správným rozhodnutím (tamtéž).
Nebyl to právě pozitivismus, který uložil technickým metodám zkoumání a přetváření společnosti a jedince? Nebyl to A. Comte, jeho zakladatel, kdo nazval nauku o společnosti "sociální fyzika" a kdo ji rozdělil na "sociální dynamiku" a "sociální statiku"? Čím se, poste restante, vyznačuje "humanitně vzdělaný jedinec"? Sociálním inženýrstvím? Výhradní a jednostrannou aplikací exaktních zákonů přírody na člověka a společnost? Pokud ano, pak s Vámi souhlasím. Není ale termín "sociální inženýr" protimluv pojmenovávající cosi nesmyslného? Jaký je vlastně původ reálných "sociálních inženýrů"? Jaká filosofie je přivedla na svět?

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 16:00  

A já konstatuji, že ten kdo nechápe význam (anebo záměrně překrucuje) slova "MNOZÍ", by se raději neměl pouštět do žádných "rozborů" cizích textů.

:-)

A že návnada zafungovala. :-))

poste.restante řekl(a)...
18. července 2020 16:12  

Sociální inženýr, pane Lippmanne, je například člověk, který spustí akci typu "inkluze po česku". A je úplně jedno, jakého typu či typů je jeho vzdělání.

V případě IpČ to byl navíc velice špatný "inženýr".
Skutečný inženýr by se totiž zabýval alespoň technickými otázkami jako jsou potřebné podmínky, vstupy, podmínky proveditelnosti, nebo ověřitelné výstupy podobného projektu.

Dalšími otázkami, jako jsou souvislosti s pozitivismem a genezí sociálního inženýrství se, s dovolením, zabývat nebudu. Vy to dozajista zvládnete mnohem lépe, nežli já.

Snad jen.
"Humanitně vzdělaný jedinec" se, tedy alespoň podle mého soudu, vyznačuje především svým humanitním vzděláním.
Absolutně netuším, proč by se měl vyznačovat sociálním inženýrstvím, nebo proč by tyto dva pojmy spolu měly jakkoliv přímo souviset.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 16:54  

"Víte, nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby mnozí "humanitně vzdělaní jedinci" tolik nepohrdali žánrem sc-fi, mnohem lépe by chápali, kam mohou jejich pokusy o sociální inženýrství lidstvo přivést."
Ale vždyť vy jste sám, poste restante, "sociální inženýrství" přisoudil "mnohým humanitně vzdělaným jedincům", (ne někomu jinému) nikoliv já.

´"Mnohý humanitně vzdělaný jedinec" se, tedy alespoň podle mého soudu, vyznačuje především svým humanitním vzděláním.´

A čím se vyznačuje, pode Vás, humanitní vzdělání? Podle Vašeho (citovaného) tvrzení přece mj.významným sklonem k "sociálnímu inženýrství" a jeho neblahým důsledkům. Alespoň podle "mnohých" jeho představitelů. Skutečně?

"Dalšími otázkami, jako jsou souvislosti s pozitivismem a genezí sociálního inženýrství se, s dovolením, zabývat nebudu. Vy to dozajista zvládnete mnohem lépe, nežli já."
Ironie je zde patrná. Je ale škoda, že se nechcete zabývat podstatou věci. Jako pan Portwyn.

Poste restante, za humanitně vzdělaného člověka se dnes vydává kdekdo. Velice tomu přispívá fakt, že se nerozlišuje svět vágní a exaktní. Humanitní vzdělání na to tvrdě doplácí. Má totiž jinou podstatu než vzdělání exaktní. V matematické exaktnosti soutěžit nemůže, jeho racionalita je jiná (i když exaktností silně ovlivněná). Kvazipozitivismus (ne pozitivismus, ten stojí jen u jeho zrodu svým "přeběhnutím" k naukám o člověku) mu dovoluje téměř cokoliv. Ke škodě vzdělání. Představitelé exaktních nauk by měli být prvními, kdo na tento "historický" omyl upozorní... Že by jim ale vyhovoval?

Eva Adamová řekl(a)...
18. července 2020 17:14  

"Už jen to, že "humanitně vzdělaní jedinci" jsou ti, kteří obecně nejlépe umějí pracovat s texty, usvědčuje pdoobné pseudoteorie z omylu."

Cha, cha, cha ..., možná kdysi, dávno, ale dnes a obecně? No to ani náhodou.

Eva Adamová řekl(a)...
18. července 2020 17:38  

"Poste restante, za humanitně vzdělaného člověka se dnes vydává kdekdo."

To jste trefil hezky pane Lippmanne.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. července 2020 18:27  

Paní Adamová, největším problémem je množství dobré víry, které na to studující promrhají.

Eva Adamová řekl(a)...
18. července 2020 21:17  

Já bych za získáváním titulů na nepřeberném množství humanitních oborů zejména na soukromých školách rozhodně nehledala dobrou víru. Různých andragogiků apod., kteří získali titul na UJAK a dalších soukromých "univerzitách", a to dokonce i doktorský, aniž by do školy vůbec páchli, protože si ho koupili, nám pobíhá po republice docela dost.

Petr Portwyn řekl(a)...
18. července 2020 22:22  

Kolega Poste.restante
Uhodl jste :o) Právě svět Duny jsem měl na mysli.
U Asimova je aktuální třeba rozpad Říše, signalizovaný poklesem technické gramotnosti.
Víte, já poslední dobou žasnu, jak se někdejší mistři SF trefovali. Ne v technických detailech, ale v popisu vývoje společnosti, tedy poté, co pominul naivní optimismus raného období. Zrovna ti Obchodníci s Vesmírem jsou kniha, z níž až trochu mrazí.

Jinak co jsem zažil, tak humanitně vzdělaní nad SF opravdu dost často ohrnovali nos. Nebo aspoň předstírali, že ohrnují... Dnes někteří tolerují fantasy (myslím, že třeba Sapkowského paní Valíková docela uznává), ale do SF se jim nechce. Možná jim vadí ty technické rekvizity, nebo by se před kolegy shodili, nevím. (To zas bude dlouhých souvětí, až nejmenovaný přispívající pečlivě přehlédne slovo "nevím" ;o) )

Jo a díky za tipy :o)

Ehm... Vzpomínám na situaci z Nadace, jak jim vyhrožuje to periferní královstvíčko (Anacreon), a oni strčí smlouvu mezi Říší a Anacreonem do sémantického analyzátoru. Z něj vypadne, že sáhodlouhý text přes spoustu vzletných slov neobsahuje fakticky vůbec nic.
Nevíte, proč jsem si na to zrovna dneska zase vzpomněl? :o)

laimes řekl(a)...
19. července 2020 8:09  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
laimes řekl(a)...
19. července 2020 8:10  

KOUZLO ČESKÉ NEZAMĚSTNANOSTI-NEJNIŽŠÍ V EU
jaká jest strukturovanost cca 4 mil prac sil od 18 do 60 let?
1/stát=zaměstnává cca 400 000 lidí
2/automotive-přímo 100 000 nepřímo cca 300 000
3/řetězce přímo 30 000 nepřímo 100 000
segment nepřímých pracovníků (kooperátorů-subdodavatelů) vytvořil prapodivní jev=české specifikum=legálné-nelegální zaměstnanost/nezaměstnanost takže kromě celkem cca 300 000 legálně nezaměstnaných v registru úp (stabilní číslo neb úřada práce fungují jako "průtokáč") zde máme cca 600-900 000 lidí -velmi nepřesné číslo,neb se pouze odhaduje,lidí,kteří pracují příležítostně=nepravidelně střádavě legálně/načerno a jejich cílem je vydělat si měsíčně sumu nutnou k přežití cca 10-15 000 kč-do 20 000 kč

laimes řekl(a)...
19. července 2020 8:24  

APLIKUJEME-LI VÝŠE UVEDENÉ NA ŠKOLSTVÍ,TAK TOTO MÁ PRODUKOVAT:
1/úředníky
2/dělníky (operátory-to zní lépe) a pár inženýrů
3/služebníky=prodavače (doplňovače-pokladní),skladníky,řidiče,uklizeče
4/univerzální manuálně zručné pracovníky typu ferdy mravence =práce všeho druhu
promítneme-li to do struktury školství tak úředníci=bc,inžové=ing,a všichni ostatní roční či max. dvouletí vyučenci

Josef Soukal řekl(a)...
19. července 2020 10:00  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
19. července 2020 10:38  

Kopíruji komentář znovu, část z něj v první verzi nechtěně vypadla:

K poznámce p. Portwyna:
Mám humanitní vzdělání, ale SF je mi mnohem bližší než fantasy (výjimky samozřejmě existují); ovšem nejsem soustavný čtenář. Kdysi jsem oslovil I. Adamoviče, abych s k ním konzultoval výběr textů do čítanek, a zjistil jsem např., že to, co mi připadalo skvělé, on bere jako ne zrovna originální zpracování staré látky. Tím chci říct, že skalní čtenář SF čte SF texty jinak než čtenář běžný.
I dívky jsou (snad mě teď genderisté neukřižují) přes jistý apriorní odpor schopny přijmout SF text se zájmem, předpokladem je dobrá příprava a motivace.
Vůbec nejhorší zkušenost při schvalovacím řízení čítanek jsem kdysi zažil s Růží pro Algernon. Odpor byl razantní, Algernon prostě do čítanky nesměla. Dodnes si lámu hlavu nad tím, komu a čím se tahle povídka jevila jako pro děti (deváťáky) nevhodná.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. července 2020 13:09  

Pan Soukal
Určitě to neplatí pro všechny, ani "humanisté" nejsou homogenní masa. Píšu spíš o svých zkušenostech.
Odporu vůči Růži pro Algernon nerozumím o nic více, než Vy. Myslím, že zařazení by bylo všobecně prospěšné.

Co se týká polemiky s I. Adamovičem, tak je opravdu možné, že Vy jste to bral i z hlediska literárního, zatímco jeho zajímaly jen ty nápady.
Ono zas na druhou stranu těžko vymyslet něco úplně nového.
Jen dotaz - jak k tomu přistoupil? Kdysi jsem si s ním vyměnil několik mailů, a přišlo mi, že jeho vztah k učitelům (obecně, ne ke mně) je silně negativní.

Petr Portwyn řekl(a)...
19. července 2020 13:21  

Pan PP
Jeden z důvodů, proč (...) mohou mít se SF humanisté problém, je v tom, že součástí děje mohou být právě technická udělátka a jejich esenční vlastnosti mohou být součástí příběhů.
U některých to jistě bude hrát roli.
Podle mne je to směs důvodů - nepochopení, jistý snobismus, nezájem autorit o žánr, a někoho to prostě nebaví, asi jako mého syna scifistu nebaví detektivky.
No a u humanistů bude taky větší podíl lidí, kteří ze zásady nemají rádi techniku a přírodní vědy.
Pak tam jsou lidé jako pan Soukal, který nos neohrnuje. Některé SF nepochybně i baví.

Na rozdíl od kouzelného prstenu nebo Potterovy hůlky, kteréžto udělátka mohou být pro humanitně založeného člověka stejného charakteru, jako "warpový pohon" nebo "sluneční plachta".
Tohle je obecný problém techniky jako "černých skříněk", kde se nakonec někdy prohlásí "ale já tomu nechci rozumět". Magickým artefaktům se rozumět nedá, tudíž člověk si pak nepřipadá blbě :o)
Na druhou stranu dost spisovatelů SF se technickou stránkou věci nezabývá vůbec, slouží jen jako rekvizity pro rozvoj děje... jak píšete i Vy v závěru komentáře.

Josef Soukal řekl(a)...
19. července 2020 14:45  

S I. Adamovičem mám naopak velmi pozitivní zkušenost, byl vstřícný. Já jsem si u něj nejen ověřoval ukázky, ale také jsem dal na jeho doporučení (jak přesně se to promítlo od výběru ukázek do čítanek, si už po letech nepamatuji). Jako zajímavost připojuji, že podle jeho slov ho k SF přivedla – nebo také přivedla - ukázka v čítance (šlo myslím o Marťanskou kroniku).

Petr Portwyn řekl(a)...
19. července 2020 15:14  

Tak jsem možná komunikoval s jeho jmenovcem, nějakým příbuzným apod.

Josef Soukal řekl(a)...
19. července 2020 17:43  

Nemohu posoudit.
Nicméně toho, jak fantasy převálcoval SF, je mi trochu líto.

Josef Soukal řekl(a)...
19. července 2020 17:43  

převálcovala

Silvie A. řekl(a)...
19. července 2020 20:10  

Tohle je obecný problém techniky jako "černých skříněk", () Magickým artefaktům se rozumět nedá

Principiální rozdíl mezi sci-fi a fantasy NENÍ používání magických artefaktů či udělátek, kterým se rozumět dá (nebo nedá), ale existence pravidel. Ve sci-fi na rozdíl od fantasy) by čtenář měl přesně vědět, co od kterého hejblete může očekávat. Aniž by se muselo řešit, na jakém principu hejble funguje.

Neexistují-li pravidla nebo nejsou-li striktně dodržována, tak je to fantasy. Nebo BLBÁ sci-fi.

Ve sci-fi existuje (IMO velice realistický!) postup, jak (od počátku knihy daná) pravidla změnit. Musí probíhat časově a finančně náročný výzkum. Ještě dramatičtější je vyslat misi, která výsledky časově a finančně náročného výzkumu ukradne nepříteli. Prostě, nemělo by to nastat "samo od sebe".

Robert Čapek řekl(a)...
19. července 2020 21:17  

Ach jo.
TAk "Ve sci-fi na rozdíl od fantasy(!!!!)by čtenář měl přesně vědět, co od kterého hejblete může očekávat".

Nevíte, o čem mluvíte. Tak na rozdí od fantasy? Nevím jestli je vám známa třeba existence hry Magic The Gathering, která je založena na fantasy světě. Neexistuje nic, a to myslím doslova NIC, co by ve světe scifi tak brilantně a v objemu i grandiózně učilo čtenáře / hráče "co od kterého hejblete očekávat", jak jste zjednodušeně napsala. Soubor toho, co jak funguje s čím a proti čemu, vytváří tak složitý a sofistikovaný svět pravidel, že se ho dospělí hráči učí roky a nové a nové edice karet (jsou jich tisíce) tuto cestu nikdy neukončí. A hra sama, to je to úplně poslední, co "nastává samo od sebe". A stejně tak je to i v dobré fantasy literatuře. Nevím, která scifi dokáže vytvořit svět plný pravidel, zákonů a historie, svého jazyka a kutury, jako fantasy. Snad s výjimkou Nadace a Duny se to nepodařilo nikomu. Zatímco ve fantasy již mnohokrát. Nevím, co čtete za dětskou fantasy, plnou nějakých kouzlíček a firebolů...

Petr Portwyn řekl(a)...
19. července 2020 21:36  

Pan Soukal
Možná to souvisí s oblibou fantasy mezi dívkami. Přece jen v průměru čtou víc... a možná je fantasy jejich vnímání světa bližší.

A taky by mohla hrát roli přetechnizovanost současného světa a fantazijní svět bez techniky jako reakce.

laimes řekl(a)...
20. července 2020 8:35  

SCI-FI,ZEJMÉNA TA SOVĚTSKÁ BYLA KOMBINACÍ VĚDY A FANTAZIE ,BYLA TO JEDINÁ OBLAST ,KDE BYLA POVOLENA,BYŤ ČÁSTEČNĚ,SVOBODA MYŠLENÍ
FANTASY JEST RAFINOVANÁ FORMA PERSVAZIVNÍ KOMUNIKACE

BP řekl(a)...
21. července 2020 21:42  

5 oblastí pracovního trhu, které jsou robotizací ohrožené nejvíce:

Průmyslová velkovýroba, skladování a logistika;
Zemědělství, zjm. dřevozpracovatelství;
Administrativa, zjm. sběr dat a jejich procesování, včetně telemarketingu;
Přeprava a doprava;
Finančnictví a účetnictví.


5 oblastí pracovního trhu, které s největší pravděpodobností robotizace zásadně neovlivní:

Medicína a příbuzné terapeutické obory, zjm. psychiatrie a psychologie;
Pečovatelství, např. o děti či seniory;
Vzdělávání na úrovni základních, středních i vysokých škol, i mimo jejich rámec;
Mediální, marketingová a PR komunikace;
Umělecké a kreativní činnosti.


5 oblastí pracovního trhu, které díky prohlubující se robotizaci zažijí boom:

Softwarové inženýrství a technologie;
IT a programování;
Analýza počítačových systémů a souvisejících dat;
Výzkum a vývoj;
Kyberbezpečnost.

tazatel řekl(a)...
22. července 2020 9:32  

Add problém Sci-fi x Fantasy
omlouvám se, nesouvisí to přímo s původním článkem, ale po přečtení diskuze jsem prostě neodolal.

"Any sufficiently advanced technology is indistinguishable from magic."
A.C. Clark

Mnoho autorů zvládá bravurně oba žánry, v některých dílech by bylo těžké rozlišit o jaký z nich se jedná... Ve veřejných knihovnách je stejně najdete většinou ve stejném regálu..
např. Prvky Campbellova mytu, lze najít v obou z nich.. (Matrix, Metro2034 a další..) Shodli bychom se na tom, že Star Wars jsou Sci-fi?

Netvoří věda (nebo magie) často pouze o kulisy, které mají zvýraznit příběh. Nejsou důležitější myšlenky a umění toho kdo příběh vypráví?
Proč se snažit dílo (nebo čtenáře ;-)) nacpat do krabičky, která mu je evidentně těsná. Bude hlupák bez rozhledu s radostí číst Zeměplochu (nebo Stopařova průvodce), bez toho, že si bude schopen vychutnat ty nádherné drobnosti a přesahy, které obsahuje?

Čtou ženy Sci-fi?
Asi jak které ženy a asi jak kterou knihu.. Minimálně jedna napsala tu nejznámější, Frankensteina. (a pochybuji, že např. Jarmila Emmerová by dokázala tak nádherně překládat Bradburyho, pokud by k jeho dílu měla špatný vztah, nebo ho nechápala)

Dle mého názoru je škoda, že Sci-fi a fantasy nemá ve škole takový prostor, jaký by si zasloužila, že má často stále nálepku úpadkového žánru.. Díla z obou oblastí jsou přesto v současnosti často odkazovaná. Algernona např. zmiňuje Jaroslav Petr na přednášce na FFUK (Geneticky vylepšené lidstvo), jen v současnosti věda dokáže zvýšit inteligenci myší o několik řádů výše než je popsáno v knize.. Stejně tak si vypůjčila evoluční biologie hypotézu Červené královny z Alenky.. A našel by se někdo, kdo by nevěděl co je Kryptonit?
Sci-fi a fantasy literatura má obrovskou výhodu, že může modelovat světy, které si jen těžko dokážeme zatím představit, a může zkoušet odpovídat na otázky, které si dnes věda dokáže jen stěží položit.

to p. @Soukal
souhlasím s Vámi Růže pro Algernona do čítanek určitě patří..
a ta povídka v čítance od R.Bradburyho byla Přijdou vlahé deště...

Josef Soukal řekl(a)...
22. července 2020 14:43  

Děkuji p. tazateli (nejen za název povídky) a dalším za doplnění.
S přesným vymezením žánru si není třeba lámat hlavu; jeden můj žák před časem na tohle téma napsal slohovku, nemám ji k dispozici, ale jednou z myšlenek bylo, že od SF čeká řešení problému spíše ve stylu J. Verna, ve fantasy klidně přijde drak.
SF ve výše popsaném ohledu mi vždy byla bližší, ale část fantasy (nejen Harry Potter) mne jako čtenáře také zaujala.
Jsou dívky, které SF nepohrdnou; myslím, že škola a přístup učitele v tomto ohledu může zájem velmi pozitivně ovlivnit. Fantasy čtou dívky i chlapci.
Co se týče vlastní práce žáků (vypravování), fantasy bývají k neučtení, plná toho, co jsme v xtých obměnách četli či viděli, SF bývají zajímavější.
Pokud byste měli tipy na konkrétní texty, nejlépe povídkové, rád o ně rozšířím svůj soubor textů, jež využívám ve škole. Určitě bych v případě zájmu zasvěcenějších čtenářů využil možnost konzultace v rámci neformálního čtenářského projektu, který by měl být realizován od podzimu. Kontakt: soukal@ascestinaru.cz
Ještě pro kolegu tazatele: Je Vámi zmiňovaná přednáška dostupná? Samozřejmě budu hledat sám.

Josef Soukal řekl(a)...
22. července 2020 14:43  

Za případná další doplnění aj. předem děkuji.

poste.restante řekl(a)...
22. července 2020 19:36  

Předně.
Souhlasím s tazetelem, prakticky ve všem.
Hlavně v tom, že by měly mít ve škole větší prostor.
(Čapek a Bradbury to fakt nevytrhnou.)

Mými oblíbenými autorkami (na které si v rychlosti vzpomenu) jsou Vilma Kadlečková a Ursula Le Guinová.
Obě vytvořily světy, kde hrdina pomocí kosmické lodě dostane na planetu, kde funguje magie. (U Kadlečkové spíše psychotronika a energie krystalů argenitu, ale to je detail.) Patří do sci-fi, nebo fantasy?

Má poznámka se týkala "humanitně vzdělaných jedinců".
A faktem asi je, že k humanitnímu vzdělání spíše tíhnou dívky, jak dovozuje kolega Soukal.
A faktem asi je také to, že muži spíše oblibují technologickou sci-fi, která dívky až tak neláká.
Zatímco muži (nerdi) jsou schopni vést hodinové debaty nad funkcí různých "hejblátek" a tisknout si je na 3D tiskárnách jen na základě pár záběrů z filmu,
ženy chápou technologii spíše jako (víceméně nedůležité) pozadí pro vyprávění příběhu. (I moje maželka, které je sci-fi naprosto ukradené si koupila Hostitele od Stephenie Meyerové)
Kouzla a magie ve fantasy toto pitvání funkcí nevyžadují. Prostě se stanou a je jedno jak. Což může být "netechnologickým ženám" bližší. :-)

Myslím, že to ale není až tak důležité.
A jako vždy jde spíše jen o hrubé zevšeobecnění a rozhodně by bylo nesmyslem podobné závěry o mužích/ženách a sci-fi/fantasy generalizovat.
Ani já jsem svou poznámku takto rozhodně nemyslel.

poste.restante řekl(a)...
22. července 2020 19:41  

Ale vždyť vy jste sám, poste restante, "sociální inženýrství" přisoudil "mnohým humanitně vzdělaným jedincům", (ne někomu jinému) nikoliv já.

Jak mám, prosím, chápat slovo "PŘISOUDIL"?
Nemohu se zbavit dojmu, že i slova "dojem" a "mnozí" chápete poněkud jinak, nežli já.

Je ale škoda, že se nechcete zabývat podstatou věci. Jako pan Portwyn.
Promiňte, ale jste ochoten připustit, že to, co Vy osobně považujete za "podstatu věci" může být pro druhé naprosto nepodstatné a nedůležité?
A půjdu ještě dál.
Jste ochoten připustit, že v hodnocení toho, co je skutečně podstatné například pro běžnou praxi učitelky druhého stupně základní školy, mohou mít pravdu "ti druzí" a nikoliv Vy sám?

za humanitně vzdělaného člověka se dnes vydává kdekdo. Velice tomu přispívá fakt, že se nerozlišuje svět vágní a exaktní. Humanitní vzdělání na to tvrdě doplácí.
Tak nějak si nejsem jist, jestli běžný člověk při posuzování kvality vzdělání a míry jeho skutečného naplnění konkrétním jedincem bere do úvahy právě vágnost či exaktnost.
Řekl bych, že mnohem více jej zajímá spíše praktická uplatnitelnost, anebo naopak míra odtržení od reality všedního života. Ale to není důležité.

Nejen, že za humanitně vzdělaného člověka se kdekdo vydává.
Mnohem horší je, že je přitom většinou "kdekdo" také vybaven příslušným diplomem, který toto "vzdělání" údajně dokládá.
A ten mu obvykle vydali jiní, humanitně vzdělaní lidé, na nějaké vysoké škole s humanitně zaměřeným studijním oborem.

Přitom stačí takovému "kdekomu" položit dvě tři otázky z jeho vlastního oboru, aby se člověk přesvědčil, že s hloubkou jeho vzdělání to nebude moc slavné.
Nabízí se otázka, proč tedy "skutečně humanitně vzdělaní lidé" tuto praxi provozují, umožňují, nebo alespoň většinou mlčky tolerují?

Ano, SKUTEČNÉ humanitní vzdělání na to tvrdě doplácí. Ale jeho představitelé si za to mohou jen a jen sami.

Představitelé exaktních nauk by měli být prvními, kdo na tento "historický" omyl upozorní... Že by jim ale vyhovoval?
Legrační. :-)
Takže když mi doma teče voda z vany, mám obvinit souseda, že mne na to neupozornil?
Nebo že by mu to vyhovovalo?

A Vy navíc chcete tvrdit, že se to neděje?
Vy, který "obhajobami" humanitního vzdělání a jeho "specifik" proti "pozitivistickým kritikům" trávíte tak velké množství času?

Nemyslíte, že jedním z důvodů, proč ze strany "exaktně vzdělaných" stoupá kritika, až despekt vůči "humanitnímu vzdělání" je právě tato "exploze" (taky)humanitně vzdělaných vysokoškoláků?
A že tento despekt je z jejich pohledu alespoň částečně oprávněný?
Víte, aby například technik, nebo ajťák mohl obhájit diplomovou práci, musí nejdříve něco vytvořit, navrhnout, zkonstruovat, naprogramovat, ...
Nestačí jen vytvořit kompilát cizích prací, nebo si práci prostě jen koupit.
Totéž pak platí i při obhajobě takové práce.

Josef Soukal řekl(a)...
22. července 2020 22:11  

Když jsme před časem na webu ASČ publikovali příspěvek věnovaný dost šokující profesionální nabídce na vytváření vysokoškolských prací (i doktorandských), přičinili k němu po přepublikování na FB poznámky lidé vzdělaní humanitně i nehumanitně. S odkazem na ně se zdá, že podvodné agentury jsou v drtivé většině živy z prací z oblasti humanitních věd. I na základě svých útržkovitých zkušeností s pracemi z oborů, jež jsem nevystudoval, ale jež mne zajímají (např. politologie), musím konstatovat, že jsou u nás běžně obhájeny bakalářské či diplomové práce, jejichž autoři neumí vytvořit ani pořádný výtah z citované odborné literatury (teď nepíšu o plagiátech). Bohužel mizernou úroveň mají i práce vedené lidmi zvučných jmen. Tímto se nijak nevyslovuji k pracím v oblastech, jimž nerozumím, ani netvrdím, že nevznikají práce standardní či skvělé, ale obávám se, že nemalá část závěrečných prací je naprosto bezcenná.
Samostatnou kapitolou je pak plagiátorství. Ještě hůře jsou na tom asi na Slovensku. Cituji z facebookového postu archiváře Petra Kreuze ke zprávě o plagiátorství současného slovenského premiéra:
"Slovensko tyhle věci neřeší a řešit nebude. Kdyby se na Slovensku teď začaly důsledně řešit a zkoumat, proměnila by se Národní rada SR asi spíš v bowlingovou hernu. 😉 Plagiátorství je na Slovensku "landesübliche Sache". Mnohé slovenské vysoké školy, nejen soukromé, jsou prodejnami titulů, zejména doktorátů, které zájemci předtím nacházeli snad jen na Ukrajině, v Srbsku a na embargovaném severním Kypru. Do akademických korupčních kauz jsou na současném Slovensku zapleteni např. i lidé, jako je bývalý dlouholetý prorektor Univezity Komenského pro zahraniční styky Ludomír Šlahor (https://vroniplag.wikia.org/de/wiki/Rp), bývalý místopředseda Ústavního soudu ČR Pavel Holländer či někdejší slovenský velvyslanec v Rakousku Jozef Klimko. Dva naposled jmenovaní posoudili a doporučili dokonce i plagiát dizertace, o níž, jak se zdá, nevěděli ani to, jak se přesně jmenuje její pisatel (https://vroniplag.wikia.org/de/wiki/Kbe)."

Josef Soukal řekl(a)...
22. července 2020 22:15  

A ještě odkaz na příspěvek:

https://www.ascestinaru.cz/diplomky-bakalarky-seminarky-akcni-ceny-mnozstevni-slevy-problem-ministryne-male-aj-je-pouze-zviditelnenou-spickou-ledovce/

Tajný Učitel řekl(a)...
23. července 2020 9:50  

Pardon. Vy jste exaktně, nebo humanitně vzdělán? Vždy se to týká těch ostatních, že? Expert na kálení do vlastního hnízda se nezapře.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. července 2020 10:48  

Pan Soukal
Tipy:
"Branou z Ivory" (Doris Eganová) je velmi dobrá moderní fantasy. Magie tam je umírněně :o), hrdinka sympatická a uvěřitelná.
Zajímavá je kombinace Jan Hlávka - Jana Vybíralová a cyklus Algor. SF jak z učebnice, čtivé, dobře vykreslená motivace postav. Několik ženských hrdinek.
Vše jsou romány.

Co se týká srovnání SF a fantasy, asi znáte Sapkowského výborný esej "V šedých horách zlato není". Andrzej je jako vždy - vtipný, břitký, inteligentní.

Každý rok dávám v rámci fyziky někomu přečíst "Setkání s Rámou". Hlásí se obvykle dívky; při referátu jsem opakovaně slyšel, že je překvapilo, že se jim kniha líbila. Dávám i některé Clarkeovy "vědečtější" povídky, reakce je stejná.

Dobrý je Pecinovský. Velmi zajímavá je Edenie (Janusz Zajdel), aktuální témata cenzury a umělé inteligence.
Lukjaněnka znáte?
Vonneguta berete jako SF? :o)

Josef Soukal řekl(a)...
23. července 2020 11:38  

K tipům:

Jména znám všechna až na dvojici Hlávka-Vybíralová (připisuji si do seznamu pro knihovnu), čtenářsky z uvedených znám Guinovou, Zajdela a Vonneguta (ten je univerzální, s jeho texty jsem pracoval v semináři).
Děkuju moc!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.