Češka Jarka Fournier působila více než třicet let jako učitelka matematiky v Paříži, nyní učí čtvrtým rokem matematiku a francouzštinu na dvou školách v Praze. „Francouzský učitel má během roku víc volna a opravdu jen učí, žádné suply a dohlížení na děti. Je tam ale spousta jiných háčků. Za českou školu už bych neměnila,“ píše pro magazín Rodiče vítáni
Jarka Fournier (facebook.com) |
V Praze mám proti tomu geniální podmínky – Francouzské lyceum je výběrová škola, mí žáci jsou většinou děti z dobře situovaných rodin, které jezdí do Dubaje na Dušičky a na Floridu na Vánoce. Jsou to taky většinou cizinci – Čechů mám asi 5 ze 14, ostatní jsou převážně Asiati a Rusové. Na základní škole učím francouzštinu v sedmé třídě – tam mám dvanáct dětí a všechny se chtějí francouzštinu naučit co nejdříve, nemusím je do ničeho nutit.
To se nedá srovnat s Pantin, tam to bylo v té dvaatřicetihlavé třídě různě motivovaných dětí někdy dost frustrující. Máte tam pár hodně chytrých dětí, masu průměrnou a pak pár dětí, které jsou hodně pozadu. A teď jak to v tomhle počtu udělat. Těm, co jsou hodně napřed, je potřeba dávat úkoly navíc, ale pak jsem je nestíhala po nich kontrolovat. Pro ty pomalé vymýšlíte různé věci, jak je doučit, ale pokud za nimi nestojí rodiče, tak je to těžké. Rodinné podmínky to často komplikují. Islám – ať je jakýkoli – drží rodinu pohromadě. Francouzské rodiny, to jsou dvě třetiny matek-samoživitelek...
Inkluze má své limity
Inkluze existuje na úrovni školy, ale ne na úrovni třídy. Ve škole, kde jsem učila, mají sekci Segpa, což je zkratka názvu, který znamená něco jako Sekce adaptovaného profesionálního vzdělávání. To znamená, že krom všeobecného vzdělávání se tam děti věnují i praktické výuce: mohou si vybrat mezi zahradničením a vařením. Ve třídě je jen 16 žáků a jedná se o děti s lehčími hendikepy fyzickými i mentálními, s poruchami autistického spektra nebo s poruchami chování. Děti s ADHD chodí do běžných tříd.
Škola má pozemek, o který se starají děti ze Segpa, a zeleninu, bylinky nebo ořechy potom dodávají do sekce, která má na starosti vaření. Ta z toho vaří jednou za měsíc pro učitele a já jsem vždycky říkala, že to je nejlepší restaurace v Paříži.
Důležité je, že je systém propustný: když vidíme, že se někdo třeba v sedmičce vzpamatoval, tak může přejít do běžné třídy. Nejlepší děti ze Segpa chodí se zdravými dětmi třeba na tělesnou výchovu, na kreslení, na odpolední kroužky, nebo společně jely na výlet do Prahy. Na konci dělají závěrečné zkoušky a pak si mohou vybrat jakýkoli učební obor, nejen zahradničení a vaření.
Celý text naleznete zde
17 komentářů:
učit v tak heterogenních třídách je komplikované, protože každá národnost má jiný přístup ke vzdělávání, jiný temperament. Třeba děti z rovníkové Afriky nevydrží sedět...
No a teď si představte, co by se strhlo, kdyby tohle napsal někdo z nás nevhodných komentátorů.
Článek velmi zajímavý - pro mne jednoznačně nejzajímavější z toho, co tu v poslední době bylo.
Paní učitelka je z praxe, zkušená, článek není ideologicky zatížený, dokonce tam je kritický pohled na víteco - jak tohle mohlo na "Rodiče vítáni", to nechápu. Ale třeba se blýská na lepší časy?
V každém případě pochvala.
Petr Portwyn
V článku máte inkluzi jak vypadá na některých školách ve Francii. V rámci projektu Comenius jsme měli spolupráci i se školami z Francie. Ne všude to takhle vypadá.
Opravdu se divím, že na "Rodiče vítání" přistála informace o takto "elitářské škole" v Praze. Možná to bude nějaké nedopatření.
"Turci, Srbové, Portugalci, děti přistěhovalců ze Severní Afriky. Francouzů v tomhle koutě Paříže moc není. Učit v tak heterogenních třídách je komplikované, protože každá národnost má jiný přístup ke vzdělávání, jiný temperament."
Tady se nezvládá ani to jedno jediné jiné etnikum.
Tajný Učitel
Já jsem s dětmi občanů Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny,....velmi spokojený. Tímto Vás samozřejmě nechci provokovat. Jen dodám, že s 1/3 romských dětí mám výborné zkušenosti a nemůžu si je vynachválit, protože jejich rodiče pochopili, že v současnosti hraje důležitou roli vzdělání.
Pane Tajný,
podle Vás je přece ten kurzívou ocitovaný odstavec "názor třetí říše" (různá etnika mají různý temperament, tj liší se). Takže čekám, kdy paní učitelce začnete nadávat do nácků.
Pan Unknown
Paní učitelka z praxe popisuje své zkušenosti a nečouhá z toho propaganda - to je přesně to, co u takových článků oceňuji. Když něco takového v českém tisku vyjde, je to skoro zázrak.
A na tom webu bych to fakt nečekal. Berme to pozitivně, třeba nejsou všichni takoví, jak to většinou vypadá.
Pane Portwyne, to jste opět (schválně?) nepochopil. Já přeci nerozporuji odlišnost různých etnik, kultur a podobně. Naopak, já si těch odlišností cením jako důležitou součást kulturního dědictví země. Myslím, že kotlinka by byla lepším místem k žití, pokud by lidé tuto rozmanitost oceňovali, místo zírání s otevřenou papulou na jakkoli odlišného člověka.
Co rozporuji silně, je implikace významu odlišnosti jako méněcennosti a/nebo nepřizpůsobivosti, pozor, ještě udržte pozornost, protože s odlišností se dá pracovat; můžeme, stát/učitelé/výzkumníci vyvinout nebo vypozorovat od funkčních systémů výukové metody, které jinakost vezmou v potaz a budou s ní efektivně pracovat ke zdárnému cíli.
Genetická méněcennost, vrozené příživnictví, nevzdělavatelnost apod, to jsou atributy, které zde bohužel v diskusi zazněly a tyto já označuji jako rétoriku třetí říše, která vedla ke genocidě. Nepřekvapí u mistrů bankovních úředníků. Překvapí u učitelů. Velmi.
Pane Tajný,
právě to, že etnika jsou různá, se dnes označuje za rasismus, stejně jako to, že ženy a muži v průměru reagují různě, se označuje za sexismus.
Tedy jistá část společnosti tak činí.
Samozřejmě vyjádření o různosti se vždy dá to interpretovat jako "méněcenost" nějaké rasy, pokud se chce člověk po někom svézt. Že je to účelové, je nám asi oběma jasné.
Můžete prosím uvést, kdo tu psal o "vrozeném příživnictví"?
"Genetickou lenost" máme všichni, ale patrně v různé míře. Pokud nějaká genetická studie odhalila gen, který se na ní podílí, je třeba přijmoput fakta. Možná já ten gen mám a moji hodně pracovití známí ne... Geny se obvykle šíří populací i přes neostré hranice ras.
Nevzdělavatelnost na této diskuzi pokud vím nebyla žádnému etniku přiřazena, to jsem si jist. Dávejme pozor, abychom neříkali pomluvy.
Ještě k té Třetí říši:
Poměrně běžně se na různých diskuzích i jinde objevuje urážení slovanských etnik. I to byla agenda Třetí říše.
Postoj Nové levice je někdy antisemitský, což je nebezpečnější, než když to dělají nějací neonacisté vytlačení na okraj společnosti.
A sama myšlenka, že genetický původ nebo barva pleti postačí k rozlišení viník/oběť, je vrcholně rasistická. Nacisté ji velmi schvalovali a aplikovali při vyhlazování etnik. To, že v rozlišení dobrý/špatný obrátíme barvy, nečiní tuto myšlenku méně zrůdnou.
To jako myslíte individuální přístup? Jako že ten, co mu to moc nepálí, ale je šikovnej manuálně, tak bude efektivně jeho snaha napřena na vyučení třeba na kuchaře a ne na částicovou fyziku? Však o to nám celou dobu jde.
Já bych se připojil.
Jinakost znamená to, že různí lidé mají různé vlohy, a žádné zakrývání skutečnosti to nezmění. To přece nesouvisí s barvou pleti, proboha.
Nepřiznat si, že někdo nemá dostatečné IQ, není diskriminace - stejně jako není diskriminací přiznat si, že já nemám hudební sluch.
P. Portwyne. Jak bylo psáno, míč je na straně majority. Ta má systémové mocenské prostředky věci, které je potřeba změnit, měnit. Psát moudra jako, mohou si za to sami, (narodili se špatně, mají jako etnikum indispozice), tudíž se musí snažit majoritu o své hodnotě přesvědčit, jinak... to je snadná, levná a hlavně alibistická slepá ulice.
PR před časem psal o povinných kvótách ve státní zprávě, možná i jinde. Souhlasím s ním v tomto, byl by to alespoň začátek proměny.
Jinak o nevzdělavatelnosti romských žáků ví své paní K. O genetických predospozicích zas pan bankéř a pan profesor.
Tajný Učitel
Dle nově stanovené definice žádné rasy neexistují. S touto definicí přišla rudozelená koalice v Německu a Švédsku.
Majorita i romské etnikum musí ke změně přistupovat společně a vstřícně. Pozitivní diskriminace funguje - viz. policejní škola v Holešově.
Kde jste přišel na "vrozené příživnictví". To slyším prvně.
Otázka:"Jak to chcete změnit?". Myšleno v intencích kapitalistické ekonomiky. Neziskovky jsou schopny pouze zalepit ty nejkřiklavější případy. Pozitivní diskriminace má své meze a mantinely. Viz. USA současnosti. Školství tady evidentně nehraje tu nejdůležitější roli. Aktivisty opravdu čeká v rámci komunity obrovské množství práce.
Unknown, pokud neexistují rasy, rasistům to zatím ještě nedocvaklo. Pokud povinné kvóty umožní romské lékaře, právníky, policisty, učitele, prezidenty, herce, pak jsem pro, i s jejich limity.
"Pokud povinné kvóty umožní romské lékaře, právníky, policisty, učitele, prezidenty, herce, pak jsem pro, i s jejich limity."
Pomineme-li prezidenta (nejde o profesi), na nic z toho žádné kvóty nebyly potřeba. Jen příslušné vzdělání a schopnosti. Když nejsou, tak nejsou. Můžeme se třeba ukvótovat, bez návratu k praxi poúnorových let, kdy na vysoký či odborný post stačil původ, to nepůjde.
Pravdu o vztahu majority k Romům netvoří jenom zlovolné komentáře na sociálních sítích.
Neschopnost přijmout realitu, nasazování psí hlavy komukoli, kdo uvede "nevyhovující" fakta, to jsou faktory, proč se diskuse s lidmi jako TU točí v kruhu. Na jakékoli téma.
Pan Tajný
"Narodil se špatně" je hledisko, kterého se dopouštějí i aktivisté. Už sám výrok "míč je na straně majority" přisuzuje neromům jakousi kolektivní vinu, přitom naprostá většina z nás Romům nic zlého nedělá. Kolektivní vina je přisuzována výhradně podle etnického klíče. Člověk se vinen už narodí.
Jedinec může být nevzdělavatelný (v jisté nadsázce). Ale že by bylo nevzdělavatelné celé etnikum, to jsem na ČŠ pokud vím nečetl. Vy ano?
Okomentovat