Petr Pokorný: Netrapme se známkami a nesplněnými výstupy

„Už od prvního dne korona-krize propukla napříč celou Českou republikou diskuse, do které se zapojují snad všichni aktéři výchovně-vzdělávacího systému. Troufnu si říci, že tato diskuse ukazuje něco, co je potřeba si uvědomit a čeho je potřeba si vážit. Učitelé drží pospolu. Z pohledu na internetová fóra a na diskuse na sociálních sítích mám coby učitel se šestiletou praxí na základní škole opravdu upřímnou a nefalšovanou radost. Učitelé diskutují a inspirují se navzájem. Vyměňují si zkušenosti a pohledy na danou věc, což přispívá nejen k tomu, že se posouvá kupředu náš celkový přístup ke vzdělávání na dálku, což má zcela jistě velký dopad na námi vzdělávané děti, ale také celý náš vzdělávací systém, který všemi kroky, které nyní podnikneme, můžeme posunout kupředu,“ píše učitel Petr Pokorný ve svém blogu.

Petr Pokorný (linkedin.com)

Ano, mnozí z nás vystoupili z komfortní zóny, zasedli k počítačům a začali s technikou pracovat na úplně jiné bázi, než na jakou jsme byli zvyklí ze škol. A myslím si, že není ostudou přiznat, že námi volené kroky ovládá princip pokus-omyl, který se řídí zpětnou vazbou, která by pro nás měla býti oním hnacím motorem. Neptejme se dětí jen na to, co je chceme naučit. Ptejme se jich i na námi odváděnou práci. Zkoumejme, co je baví a co je nebaví, co se jim zdá býti přínosné a co jim naopak vůbec nevyhovuje. Motivujme je k tomu, ať se rozvíjejí i sami, nebo mezi sebou navzájem, a dejme jim k tomu prostor. Ptejme se na to dětí i rodičů a zkusme se tím řídit. Nikdo z nás není dokonalý a současná situace přináší prostor ke zlepšení ve všech směrech. Je nutno si přiznat, že mnohé děti, zejména ty na střední škole, jsou v online oblasti daleko dál než my. Učme se i my od nich.

Když už se tolik zmiňuji o tom, co mi v současné chvíli dělá radost, nesmím opomenout ani následující kategorii – co by mi ještě udělalo radost. Z pozice učitele by mě nesmírně potěšilo, kdybychom nyní hodili za hlavu fakt, že nestihneme v letošním školním roce probrat všechno učivo, které nám stanovují rámcové a školní vzdělávací programy. Netrapme se tím, že nám žáci nepošlou všechny vypracované úkoly, které jsme jim zadali. Nedělejme si starosti počtem známek a následně tím, jak budeme žáky hodnotit. V kontextu běžného českého školství jsou výše zmíněné starosti běžné, což bohužel ukazují i ony již zmíněné internetové diskuse. V momentální situaci je však i v této oblasti čas a prostor na změnu…


Celý text naleznete zde