Ještě ani neskončilo distanční vzdělávání, ještě ani nevíme, zda a kdy nastoupí všichni zpátky do školních tříd, ještě netušíme, na jakou školu a zda vůbec půjdou naši deváťáci (páťáci, sedmáci) po prázdninách a už přicházejí noví věrozvěsti s tvrzeními o nezbytnosti změnit z gruntu celou školu. Všecko je totiž špatně – od známkování, přes přijímačky, maturitu, obsah učiva, zastaralé učitele až po povinnost vůbec do školy chodit. V éteru znějí kategorická tvrzení nepodepřená daty a vizionáři s očima navrch hlavy vykládají o příležitosti, novém začátku, zásadní proměně školství.
 |
| Laďka Ortová (archiv autorky) |
A sypou esa z rukávu:
• Zrušme známkování od teď už napořád, ať učitelé najdou lepší způsob motivace dětí než odměny a tresty v podobě jedniček a pětek.
• Zrušme jednotné přijímačky odteď navždy. Ať si jednotlivé školy zvolí každá svůj způsob přijímání zájemců o studium.
• Zrušme maturity, po čtyřech letech studia je zbytečné dokazovat ve stresu, že student ovládá nahodile zvolenou výseč znalostí.
• Zrušme každodenní docházku do školy. Tolik hodin je zbytečných, stačí 2-3 dny v týdnu a zbytek samostudium pro zájemce.
• Zrušme dělení do tříd podle věku dětí.
• Zrušme dělení výuky na předměty.
• Zrušme zbytečné předměty.
• Zrušme minimálně polovinu nynějšího učiva.
• Zrušme převahu prezenčního vzdělávání a zrovnoprávněme ho s distančním.
To jsou pořád ty samé myšlenky, s kterými se potkáváme dlouhá léta. A právě teď, když mají učitelé, rodiče i žáci co dělat, aby se vyrovnali s nezvyklou situací, tlačí progresivisti na pilu a mocí mermo se snaží narvat svoje touhy do éteru, do médií, k politikům, k ministrovi, do povědomí veřejnosti. Možná se jedná o marginální proud, který se snaží tvářit jako ten hlavní, nejdůležitější, určující.
Proč ne?
Třeba to všechno bude k dobru. A třeba ne. Nevíme totiž, k jakému dobru by to mělo být, co od školy chceme.
Ani na stránkách MŠMT, ani v klíčovém dokumentu Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ není uvedeno, kam jako společnost chceme směřovat, kde chceme za deset let být a jaké tedy chceme vychovat jedince z našich školáků a studentů. Bez jasné vize je marno vysilovat se diskusemi zda známkovat či ne, zda dril nebo měkký přístup, zda autorita nebo parťáctví, zda maturita nebo klausury. Oboje může být stejně dobré pro naplnění té které vize.
Nejistota, nedílná součást epidemie, je násobená obavami, co zbude ze současného školství. Naše školy, přes veškeré strašení progresivistů, zatvrzele odmítají produkovat výhradně omezené ovce bez vlastního názoru, dospělce s paletou pouze tvrdých dovedností, znejistělá individua dezorientovaná v moderním světě a neschopná obstát bez náležitého vedení. Přes léta trvající útoky na současnou školu máme pořád skvělé absolventy učebních i maturitních oborů, vysokoškoláky schopné obstát ve světové konkurenci, profesionály žádané doma i v zahraničí a špičkově vybavené továrny i vědecká pracoviště. Nenechme si vnutit nesmyslnou představu o tupé české škole. Naše školy se mění a měnit budou. Přesně tak, jak to dělají v průběhu staletí – pomalu. Teď není doba na změny, aniž by tyto byly zbrklé, nahodilé, nesouvislé, škodlivé.
Netřeba využívat nastalé situace k přihřívání vlastní polívčičky. Vyčkejme nástupu dětí, studentů a učitelů zpátky do škol, rodičů do práce. Vyčkejme jejich reakcí na prožité období. Věnujme pozornost faktům i pocitům a pečlivě oboje shromažďujme, třiďme, analyzujme. Zpracujme výstupy, komentujme a pak se teprve při společenské diskusi řízené ministerstvem domluvme, kam a kudy se dál vydáme. Soustředěnost a rozvaha. Všechno ostatní jsou jen střety s ješitností.
Komu k dobru?
Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu
.png)
82 komentářů:
při společenské diskusi řízené ministerstvem domluvme
Nechat to současné ministerstvo cokoli řídit vyjde nastejno, jako by to řídili ti verozvěsti a vizionáři.
...při společenské diskusi řízené ministerstvem domluvme...
Napadá mě:
-toho Boh dá nebude
-až opadá listí z dubu
-až naprší a uschne
-na svatýho Dyndy
Hrozí nebezpečí, že současná mimořádná situace prohloubí spory mezi těmi, kteří hájí tradiční, kvazipozitivismem determinované vzdělávání, a těmi, kteří by chtěli situace využít k revolučním "modernizačním" změnám. Akce vyvolává reakci. Přitom se ukazuje, že paradoxně každá ze svářících se stran zachovává dlouholetou tradici, jejímž příznačným rysem je neúmyslná (politicky však úmyslná) tendence odnaučit lidi myslet, učinit je snáze manipulovatelnými. "Revoluční modernisté" o to usilují jen jinými prostředky (čímž ve skutečnosti zvyšují účinek tradičních postupů): škodlivým omezením role učitele, potlačením přímého živého dialogu mezi všemi účastníky vzdělávání (přitom dialog je jeho nepominutelnou podmínkou), potlačením sociálního učení a role spolužákovské vzájemnosti, výchovou k neosobním a ryze účelovým mezilidským vztahům a stejně neosobní účelové komunikaci (ta ve skutečnosti není dialogem), rozšířením viru fachidiocie, podstatným zvýšení doby strávené u počítače či dalších neživých "hejblat". Školy by se tak konečně staly sice navenek zdánlivě přepestrými, ale ve své podstatě zcela "jednotnými" (spartakiádními), stroze testovatelnými producenty "lidských zdrojů".
Nakonec to opět skončí testováním, které by ve skutečnosti mohlo být prospěšné tehdy, pokud by neprovádělo selekci, ale poskytovalo učitelům i žákům zpětnou vazbu ve vymezených segmentech znalostí a dovedností.
Ke stejnému cíli lze dojít různými cestami.
Zdravím paní autorku, bohužel mi přijde, že ve svých textech vytváří slaměné panánky z věcí, které se v českém vzdělávání diskutují a mnohé úspěšně dělají již léta (přičemž o jejich efektivitě máme kvanta zajímavých dat). Nejvíc problematické mi přijde vyustění s potřebou zahrnout do dokumentu do strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ "kam jako spolenost chceme směřovat". Podle mne to S2030+ pro vzdělávání nemusí říkat, ale má skutečně směřovat k cílům pro vzdělávání a vzdělávací systém (což tam na základě trendů, definovaných cílů a cest k jejich k dosažení prostě je). Na "vizi společnosti" už máme dáme dávno schválený a implementovaný dokument, který paní Ortová asi nezná STRATEGICKÝ RÁMEC ČESKÁ REPUBLIKA 2030: https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly/. Ten je samozřejmě východiskem i pro tvorbu "strategie vzdělávání". Ale ono je to asi jedno. Pokud to chápu správně, tak zde asi nejde o nějaký konseznzus, ale o lobbing za nějakou vlastní představu o vzdělávání, se kterou se ale většina aktérů - i v kontextu - podnětů v rámci přípravy HSVP 2030+ vůbec neztotožňuje a v podstatě ho vůbec nikdo, kromě paní Ortové, která podněty také poslala- neartikuloval. Viz všechny dokumenty zde:http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030.
Strategický rámec? Z pera ODDĚLENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE? Oni opravdu o směřování Česka mají rozhodovat nějací (expletive deleted) enviromentalisté?
Pan Gargulák má nevědomky pravdu. Zde nejde o nějaký konsenzus. S enviromentalisty se nikdo další neshodne.
"Nakonec to opět skončí testováním, které by ve skutečnosti mohlo být prospěšné tehdy, pokud by neprovádělo selekci, ale poskytovalo učitelům i žákům zpětnou vazbu ve vymezených segmentech znalostí a dovedností. Ke stejnému cíli lze dojít různými cestami."
A mohl byste tedy nastínit vaši cestu selekce studentů pro studium na střední a vysoké školy?
A s tím testováním bez selekce to myslíte jak? Jako že informace o tom, že něco neumím, je mi prospěšná, ale nesmí na tom záviset moje další směřování? Jako že třeba počítat neumím, je dobré, že to vím, ale bránit mi to v tom, abych projektoval mosty, nesmí? Nebo třeba že neovládám převody jednotek, ale lékaře dělat mohu? Pořád nějak ten váš vybájený svět nechápu, pane Lippmanne. Jak tedy budete ty děti selektovat? Nebo chcete navýšit kapacity SŠ a VŠ na 100% populace a neselektovat vůbec? Zkuste se vyjádřit tak nějak jako jasně.
Když už v souvislosti se školstvím používáme slovo "strategie", bylo by dobré připomenout, že je odvozeno z řeckého "strategos", což znamená "generál", potažmo "stratos", což znamená "vojsko, výprava". Připojené "agein" znamená "vést". Není to příznačné?
Jako obvykle, pane Doležele. Vaše bůhvíproč zarputilá hluboká (neselektovaná) neochota o čemkoliv nezaujatě přemýšlet naprosto vylučuje sebemenší pokus s Vámi o otázkách vzdělání diskutovat.
Tak nediskutujte a představte váš způsob selekce. Konkrétně. Jasně.
Těším se na dobu, až zmizí ideologie z diskusí o vzdělávání. Na dobu, až o obsahu vzdělávání v tom kterém oboru budou rozhodovat odborníci v daném oboru a nikoliv nějaké ministerské komise složené z aktivistů, politiků a podivínů, pro které cokoliv, co sami neumí, je školometská zbytečnost (budiž jim jejich prostoduchost lehká).
Bohužel, tím, jak si společnost nechala "vystudovat" ty méně kognitivně nadané, kteří nic jiného, než ideologii, produkovat nedokáží, a ani nechápou, že něco jiného existuje, to s tím návratem k odbornosti vypadá v krátkém období dost bledě, protože přesně tito lidé hnízdí na úřadech, včetně ministerstev, v politických stranách, v občanských sdruženích a jiných revolučních gardách a bohužel také v poslední době se jim podařilo uhnízdit na vysokých školách, kde se nenápadně živí citováním sebe samých a citováním se navzájem. A erár se tváří, že investuje do výzkumu. Výzkum sněhuláků a metody x prstů :-)
Pane Doležele, tak ještě jinak, ale naposled. Opakovaně jste zcela exaktně doložil mou kognitivní zaostalost. Podle Gaussovy křivky už to se mnou lepší nebude, tak jsem se zkrátka narodil. Proto se divím, že jste ke mně tak laskavý. Vždyť Vám pokusy vtáhnout mě do kognitivně zcela nerovné diskuse, hrozí, že se snížíte na moji pokleslou kognitivní úroveň. A to bych Vám vskutku nepřál. Na to jste po všech stránkách dokonale exaktně ustrojen (svědčí o tom i Vaše foto).
"Oni opravdu o směřování Česka mají rozhodovat nějací (expletive deleted) enviromentalisté?"
No,třeba by ti environmentalisté zajistili značně opožděné investice do, co já vím například vodohospodářství, čímž by předešli ukrutnému suchu, které už je a bude horší, namísto populistického hořekování a zavírání národa doma před mrzkým virem.
Se mnou, prosím, nediskutujte. Jen pro ostatní čtenáře napište, jak konkrétně byste prováděl selekci, když ne prostřednictvím testů. Vy pořád melete dokola totéž, ale nějak vám stále chybí to světlo na konci tunelu. Že máte nějaký problém, to je jasné, ale nějak se s ním stále nedokážete dostatečně poprat.
Jak budou studenti hodnoceni? Jak je uspořádáte? Jak budete řešit odvolání? Jak budete vysvětlovat revizní komisi, nebo soudu, vámi zvolené uspořádání? Jste schopen doložit, že vaše uspořádání je reliabilní? Jste schopen doložit, že toto uspořádání není dominantně závislé na faktorech, které student neovlivní a které nemají nic co dělat s jeho výkonem a schopnostmi? Nebudete ve svém uspořádání diskriminovat na základě nějakých nevýkonových znaků - pohlaví, vzhled, věk, názory, politické smýšlení, vztah k pozitivismu, chování k vám, ...? Chcete podle těchto znaků diskriminovat a jak to zdůvodníte?
Vaše foto také o mnohém vypovídá.
třeba by ti environmentalisté zajistili značně opožděné investice do, co já vím například vodohospodářství
Třeba jo a třeba ne. Každopádně v tom svém "strategickém" cancu nic takového nenavrhují. Jejich prioritou je - jak jinak! - boj proti globální klimatické změně.
Tvrzení "třeba by" můžete vyslovit o komkoli, včetně přátel italské opery.
2) K. Gardulák lže, že požadavek paní Ortové není oprávněný, když prý "nejde o nějaký konsenzus, ale o lobbing za nějakou vlastní představu o vzdělávání, se kterou se ale většina aktérů - i v kontextu - podnětů v rámci přípravy HSVP 2030+ vůbec neztotožňuje a podstatě ho vůbec nikdo, kromě paní Ortové, která podněty také poslala- neartikuloval".:
Důkazy:
- V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k ní zazněla 3.2.2020 zcela zásadní výhrada, že HSVP 2030+ a připravovaná Strategie vzdělávání 2030+ vykazují znaky aktivismu a ani zdaleka nesplňují požadavky na Národní program vzdělávání, který je MŠMT povinno podle školského zákona vytvořit. "Pan premiér se ve své odpovědi na interpelaci podle mého názoru dost nehorázně vyhnul odpovědi na upozornění, že aktivisticky vytvářená státní Strategie vzdělávání 2030+ nesplňuje zákonné požadavky na Národní program vzdělávání, který má podle školského zákona být projednán a schválen v Parlamentu České republiky. Podotýkám, že Programové prohlášení vlády slíbilo Revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední školy, ale ta byla ministerstvem školství svévolně zrušena. Interpelant uvedl, že pan premiér slíbil v Programovém prohlášení vlády vytvořit Národní program vzdělávání do roku 2019 a nestalo se to. Pan premiér na to odpověděl, že má teď jiné starosti a že se interpelant má obrátit s žádostí o vysvětlení třeba na Kateřinu Valachovou...
Viz
PROČ MINISTR ŠKOLSTVÍ NEDĚLÁ, CO MÁ, A ZABÝVÁ SE PODRUŽNOSTMI?
http://www.ceskaskola.cz/2020/02/robert-plaga-pojdme-si-priznat-ze-neco.html#comment-844065738977010338
- V České škole a nejen v ní zaznělo a stále zaznívá znepokojení nad nesrovnalostmi (vč. nedodržování zákonů ČR a Programového prohlášení vlády MŠMT ČR) ve věci té Strategie spousta zásadních připomínek. Argument, že ti, kteří se loajálně nezapojili do aktivisticky manipulované diskuse se "strategickým Pepkem Vyskočem z MŠMT ČR", nemají zásadní připomínky a předstírání údajného "konsenzu o přijatelnosti té Strategie" je objektivně argument věcně, odborně, právně i eticky vadný a podle mne i směšný.
Výše uvedená fakta o aktivismu a nedodržování zákonů v MŠMT ČR nezakryje ani předseda vlády ani korónavirus. K zúčtování výše popsaných lží MŠMT ČR dojde buď ve Vládě, v Parlamentu ČR nebo nejpozději při příštích volbách.
J.Týř
Pane Týři, zkuste diskutovat věcně a bez urážek. Budete-li pokračovat v tomto tónu, dosáhnete opět pouze toho, že Vaše příspěvky spadnou do kategorie SPAM. Také se Vám podaří diskusi znepřehlednit pro ostatní diskutující a otrávit je, což doufám, není Vaším cílem. Děkuji!
Věrozvěsti přicházejí stále a kážou furt. Jen když je sezona křičí usilovněji.
Bohužel neodborníci u moci jim naslouchají.
V tomto plně souhlasím s panem Doleželem. Čekat vládu rozumu a seriozní vědy z vlastních zdrojů nelze. Ono k ní dojde, ale ze zdrojů zahraničních. A národní obrození čekat nemůžeme. Je jiná doba.
"A sypou esa z rukávu:"
Inu, možná někdo sype, ale já o něm nevím. Za mě je slaměný panák hlavně v tom, jako by někdo chtěl uvolnění ve školách pro všechny - jednotně!
Co se mě týče, tak:
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat známkování od teď už napořád, ať učitelé najdou lepší způsob motivace dětí než odměny a tresty v podobě jedniček a pětek.
• Zrušme jednotné přijímačky odteď navždy. Ať si jednotlivé školy zvolí každá svůj způsob přijímání zájemců o studium.
• Zrušme maturity, po čtyřech letech studia je zbytečné dokazovat ve stresu, že student ovládá nahodile zvolenou výseč znalostí.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat každodenní docházku do školy. Tolik hodin je zbytečných, stačí 2-3 dny v týdnu a zbytek samostudium pro zájemce.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat dělení do tříd podle věku dětí.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat dělení výuky na předměty.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat zbytečné předměty.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat minimálně polovinu nynějšího učiva.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat převahu prezenčního vzdělávání a zrovnoprávněme ho s distančním.
Ano, zrušení jednotné přijímací zkoušky a jednotné maturity tam zůstalo. Protože právě to jsou mocenské nastroje zastánců (tradičního!) jednotného školství, které vnucuje všem svůj názor. (Což mimochodem, zdá se mi, trochu činí i S2030+, což pokládám za její největší nedostatek a příčinu hloubení příkopů). S paní Ortovou překvapivě v některých věcech souhlasím, a jsem rád že někdo celkem jasně a přesně formuluje argumenty, s kterými lze polemizovat. Hlavní rozdíl je ovšem v tom, že já paní Ortové neberu právo vzdělávat své děti, jak uzná za vhodné, ale ona ho chce spoustě rodičů vzít. Školství musí být pestré a různorodé. Bude-li jednotné, tak nemusíme další krizi přežít. Stejně jako kdybychom měli všichni stejnou imunitu, coronavirus by třeba teď nezabil nikoho, ale příští epidemie všechny. Nevíme, co bude.
Svět je nekonečně pestrý, různorodý, ale současně smysluplný architektonický celek a vzdělání je vzděláním jen tehdy, pokud to respektuje. To, co pan Šteffl navrhujete, z tohoto smysluplného celku vytváří strakatý chaos. Mělký a povrchní. Prohlubující a navenek zastírající staletou kvazipozitivistickou tradici. Nejhlubší podstata zůstává stejná.
No,třeba by ti environmentalisté zajistili značně opožděné investice do, co já vím například vodohospodářství, čímž by předešli ukrutnému suchu, které už je a bude horší, namísto populistického hořekování a zavírání národa doma před mrzkým virem.
Kdyby environmentalisté vystoupili proti zběsilému kácení a ořezávání stromů ve městech (lokálně nejlepší prevence proti suchu a vedru), ještě bych jim zatleskal.
Bohužel zřejmě nemají čas.
A proč myslíte, že to nedělají, pane Portwyne? Asi proto, že o tom nic nevíte. Přitom je poměrně snadné si na internetu během chvilky vyhledat alespoň nějaké základní informace...
...pan Šteffl navrhuje...
Tou nejzásadnější vizí je podle mne dnes vize, kterou vyjádřil předseda vlády a mnozí jiní:
Suverénní (tj. svébytný) hospodářsky, kulturně a společensky (tj. sociálně) vyspělý stát, který nebude zvenčí ovládán tak, že z něj hodnoty vytvořené prací občanů unikají do zahraničí. Jinými slovy řečeno jde o to, aby Česko nebylo "levná montovna" (Kartous) nebo "krmelec Evropy", ze kterého tečnou peníze do zahraničí (Piketty) a které je odbytištěm podřadného nebo předraženého zboží pro zahraniční vlastníky obchodních a jiných (např. telekomunikačních) sítí (Jourová). K tomu, abychom to vše mohli dosáhnout, nepotřebujeme, aby nám někdo ze zahraničí, kdo neúměrně vydělává na naší práci, hloupě a především ve svém vlastním zájmu diktoval, co smíme nebo nesmíme dělat, zakazoval nám přitom v EU parlamentu i státní vlajky a diktoval nám i další nesmyslné věci. O tom, jak to v Česku bude dál, rozhodne i kvalita vzdělávání. Jen činorodí a tvořiví lidé s potřebným občanským nadhledem dokáží vytvářet hodnoty orientovat se například i při demokratických volbách. I to je jeden z důvodů, proč mnozí s tou aktivistickou Strategií vzdělávání 2030+ z principiálních důvodů nesouhlasí.
Pane Šteffle,
díky za celkem věcnou oponenturu. Několik poznámek: Jednotná přijímací zkouška je nepřesný název. Jedná se o jednotnou ČÁST přijímací zkoušky. Jak víte, jednotné testy z ČJ a M musí tvořit minimálně 60% zkoušky, ale také klidně 100%. Školy mají tedy dobré možnosti zařadit do přijímacího procesu minimálně 40% aktivit, které jim pomohou vybrat přesně toho uchazeče, který nejlépe vyhovuje jejich představám o studentovi. Pečlivou analýzou z dostupných zdojů jsem se přesvědčila, že naprostá většina škol tuto možnost nevyužívá. Volání po zrušení jednotných přijímaček je vlamováním se do otevřených dveří. A pro úplnost: před JPZ dostaly střední školy v Libereckém kraji (o jiných jsem neměla informace) od zřizovatele pokyn u přijímaček využívat výhradně testy SCIO. Tenkrát se kupodivu proti jednotným přijímačkám nebouřilo.
Stejně neodůvodněné je Vaše volání po umožnění neznámkování, míchání věkových skupin a nedělení výuky na předměty. I tyto možnosti školy mají; některé je využívají, třeba ty Vaše, většina ne. Před lety bylo krátké období, kdy školy měly zakázáno známkovat tuším v 1. a 2. třídě. Většina škol od toho upustila, jakmile to bylo možné, protože známky chtěli rodiče, děti i učitelé.
Nevím, z čeho usuzujete, že chci jednotnou školu. Každému, co jeho jest. Ať si vedle sebe poklidně koexistují školy nové, i ty tradiční, tvrdé i měkké, alternativní i konzervativní. Ráda bych měla možnost posílat své děti do tradičních škol a bloguju, protože vidím, jak jsou cíleným tlakem věrozvěstů tradiční školy tlačeny ke změnám, které považuji za špatné.
Pane Garguláku,
Strategický rámec znám a považuji ho za velmi nekonkrétní, z něj naprosto nelze usoudit, kde vlastně chceme jako společnost za 10 let být. Jestli z něj vychází Strategie 2030+, není divu, že dopadla jak dopadla.
Píšete: " ...nějakou vlastní představu o vzdělávání, se kterou se ale většina aktérů - i v kontextu - podnětů v rámci přípravy HSVP 2030+ vůbec neztotožňuje a v podstatě ho vůbec nikdo, kromě paní Ortové, která podněty také poslala- neartikuloval."
Nevím, koho myslíte tím "aktérů". Většina rodičů ještě pořád dává děti do tradičních škol a troufám si tvrdit, že nesleduje přípravu jakýchkoliv dokumentů strategických ani jiných. Natož aby k nim psali připomínky. Prostě dávají své děti do běžných škol, s kterými jsou spokojení. Jak sám dobře víte třeba z Auditu vzdělávacího systému od EDUinu.
Píšete, že nejde o konsensus, ale o lobbing. O lobbingu mluví pracovník společnosti, která si vetkla lobbing přímo do svých stanov? To je půvabné. Nabízím ve veřejném prostoru svůj pohled na věc a doufám, že s ním někdo souzní. Když nesouzní, můžeme slušně debatovat o tom, na čem se shodneme, v čem se lišíme a co by bylo pro společnost nejlepší.
EU A ENVIROMENTALISTA JOSCHKA FISCHER - SEZNAMTE SE, PROSÍM
Joseph Martin "Joschka" Fischer (narozen 12. dubna 1948) je německý politik Aliance '90 / Zelení . Od roku 1998 do roku 2005 působil jako ministr zahraničí a jako německý kancléř v kabinetu Gerharda Schrödera . Fischer byl vedoucí osobností německých Zelených od 70. let a podle průzkumů veřejného mínění [1] byl nejoblíbenějším politik v Německu po většinu trvání vlády. Po volbách v září 2005 , kdy byla poražena Schröderova vláda, opustil úřad 22. listopadu 2005. V září 2010 podpořil vytvoření skupiny Spinelli, evropsko-parlamentní iniciativa založená za účelem oživení úsilí o federalizaci Evropské unie...
V roce 1965 Fischer ukončil střední školu a začal učit se jako fotograf, což ukončil v roce 1966. Fischer nikdy nezískal maturitní vysvědčení, nikdy nenavštěvoval univerzitu ani vysokou školu...
Pro svůj pravidelný příjem Fischer vzal několik nízkých mezd, například práci v levicovém knihkupectví ve Frankfurtu. Během tohoto období se účastnil univerzitních akcí, včetně přednášek pořádaných levicovými revolučními studenty Theodora W. Adorna , Jürgena Habermase a Oskara Negta . [4] Studoval díla Marxe , Maa a Hegela a stal se členem militantní skupiny Revolutionärer Kampf (Revolutionary Struggle). Fischer byl vůdce v několika pouličních bitkách zahrnující radikální PUTZgruppe (doslova „čistící komando“, přičemž první slabika je i zkratka pro Proletarische Unie für Terror und Zerstörung , „Proletářskou Unii pro Terror a Destruction“), který napadl několik policejních důstojníků...
Od roku 1983 do roku 1985 byl Fischer členem Bundestagu pro Zelenou stranu. Jeho stint ve federálním parlamentu viděl jej často zapojit se do upřímného a konfrontačního debatního stylu, ilustrovaný incidentem 18. října 1984, když on oslovil Richarda Stücklena , pak Vice President parlamentu, se slovy: “jestliže já mohu říkat to, Pane prezidente, jste kretén "(německy:" Mit Verlaub, Herr Präsident, Sie sind ein Arschloch. "). V roce 1985 se Fischer stal ministrem životního prostředí v spolkové zemi Hesensko v první vládní červeno-zelené koalici mezi Sociálně demokratickou stranou Německa (SPD) a Zelení. Fischer vyvolal rozruch, když se objevil při své přísaze v teniskách. Tyto tenisky jsou nyní součástí sbírky obuvi v německém muzeu pro kůži a obuv v Offenbachu v Hesensku...
Od roku 2008 je Fischer senior strategickým poradcem v poradenské firmě Albright Stonebridge Group , Washington, DC, vedené Madeleine Albrightovou . [43] V této funkci poskytoval v minulosti poradenství společnostem Siemens , BMW a Deutsche Börse . [44] [45]
V roce 2009 zastával Fischer pozici poradce projektu plynovodu Nabucco , do kterého je zapojena také německá společnost RWE. Podle zpráv médií již byla podepsána konzultační smlouva na „šestimístný plat“. [46]
Dne 15. září 2010 podpořil Fischer novou iniciativu Spinelli Group , která byla založena za účelem oživení úsilí o federalizaci Evropské unie (EU). Dalšími významnými příznivci jsou: Jacques Delors , Daniel Cohn-Bendit , Guy Verhofstadt , Andrew Duff , Elmar Brok .
https://en.wikipedia.org/wiki/Joschka_Fischer
Tohle je historická reminiscence, kterou jsem se zájmem sledoval od dob těch tenisek (přijímali jsme na Mostecku i západoněmeckou televizi:). Jaký význam má to dnes připomínat? Podle mne z více hledisek. Když pominu, že politických vrcholů dosahují někdy aktivističtí nevzdělanci či lidé předtím jinde neúspěšní, je tu, myslím jedna zásadní otázka z hlediska osudu EU i Česka:
Zatím jen ten korónavirus způsobil urychlení objektivně probíhajících deglobalizačních procesů. Mnohem významnější je podle mne hospodářské osamostatňování zemí ze zadluženého Západu (USA, Velká Británie) i nezadluženého Východu (Čína, Indie, Rusko atd.). Chce-li v tomhle dění dnes nesourodá a zdá se, že i slábnoucí EU obstát, měla by podle mne vzít "rozum do hrsti" a přehodnotit, zda enviromentalismus, multikulturalismus atd. jsou ty hlavní věci, které jí dobře umožní další fungování. Dokud nás a další státy ti enviromentalisté a multikulturalisté rozumně nepřesvědčí alespoň v základních existenčních věcech, proč bychom před nimi neměli být ostražití a proč bychom měli věřit jejich "fantaziím"?
J.Týř
Jasně. Svět je barevný až duhový, pestrý, různorodý, nehomogenní, individuální. Pak si ale musíme tedy trochu pozměnit představu o fungování společnosti:
• Umožněme (lékařům, pacientům, nemocnicím) nevyžadovat jakékoliv testování a přístrojovou diagnostiku od teď už napořád, ať lékaři najdou lepší způsob diagnostiky chorob.
• Zrušme atestace lékařů a státnice odteď navždy. Ať si jednotlivé školy zvolí každá svůj vlastní způsob ověřování dosažení potřebných znalostí. Je zbytečné dokazovat ve stresu, že student ovládá nahodile zvolenou výseč znalostí.
• Umožněme (lékařům, pacientům, nemocnicím, léčitelům) praktikovat/podstupovat jakékoliv léčebné postupy. Třeba pouštění žilou, léčbu virgulí, siderickým kyvadélkem, homeopatiky, nebo diamantovou vodou.
• Umožněme (lékařům) nevyžadovat dělení na jednotlivé odbornosti a obory podle věku pacientů a podle oblastí lidského těla.
• Umožněme (nemocnicím) nevyžadovat dělení klinické péče na jednotlivé obory.
• Umožněme (nemocnicím, lékařským fakultám a lékařům) neposkytovat zbytečné obory.
• Umožněme (lékařským fakultám) nevyžadovat minimálně polovinu nynějšího učiva.
Veřejná služba je založena na tom, že přináší pozitivní externality celé společnosti. Svět pana Šteffla jistě je možný, ale pak zrušme celý sociální stát, každý ať si volí takové služby, které mu vyhovují (což zdaleka nemusí vést k pozitivním externalitám), zaplatí si za ně, ale ať se pak také sám živí. Svobodnou volbu vzdělávací dráhy ano - klidně, ale pak se vším, co na to navazuje. Chceš, aby se tvé dítě nestresovalo, učilo se kdy a co uzná samo za vhodné - dobrá, ale pak nechtěj po státu, aby ti ho pak živil, až si zvykne nepracovat, nebo se nenaučí ani číst a psát. Nelze na jednu stranu být zcela svobodný a na druhou stranu vyžadovat po ostatních, aby se o mě starali. Když svobodu, tak pro všechny. Ten problém jest v tom, že se nám vyrojila skupinka osob, které vyžadují svobodu a respektování své individuality, neposkytování negativní zpětné vazby, ale zároveň vyžadují od státu granty a dotace, sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, zdravotní péči na světové úrovni, policejní ochranu, atd. Tím, co ony samy přinášejí společnosti se nezabývají. Mají práva, ale nechtějí žádné povinnosti. A to prostě nefunguje.
Pane Komárku,
vzhledem k nesymetričnosti práv a zneužívání tohoto stavu nemám o diskuzi s Vámi zájem.
Na obsah a způsoby vzdělávání existují rozdílné názory, mohou být i nesmiřitelné (střet konzervativní a modernistické skupiny). Školní realita však vyžaduje hledání konsenzu. Každý si musí sám přebrat, zda například zde nedávno zveřejněné informace ze školy v Březové (na konci světa) nevyjadřují nějakou tendenci, která svědčí o proměně školy a vzdělávání v současné době.
Z výčtu "es z rukávu vizionářů", jak je uvádí paní Ortová:
Zrušme známkování ... Víme, jaký je vývoj přístupu ke slovnímu hodnocení (včetně legislativní úpravy).
Zrušme dělení do tříd podle věku dětí ... Někde se úspěšně využívá, bylo by možné uvést i zahraniční zkušenosti.
Zrušme minimálně polovinu učiva ... To je samozřejmě zjednodušení, ale copak nyní dané obsahy nepotřebují redukci?
Vývoj se přece nedá zastavit, vizionáři jsou důležití. Je to právě 100 let, kdy se u nás mohly voleb zúčastnit i ženy. Jaká byla situace a co se říkalo před tím?
Pane Portwyne, ještě trapnější vykrucování než jindy?
Pan Václavík
Zrušme minimálně polovinu učiva ... To je samozřejmě zjednodušení, ale copak nyní dané obsahy nepotřebují redukci?
No já nevím. Opravdu jsou dnešní děti o tolik hloupější, než jsme byli my?
Protože učiva určitě nepřibylo, naopak. Stačí porovnat učebnice před 30 lety a nyní.
Pane Portwyne, vzpomínám si, jak dcera jednou řekla babičce (nar. 2020): "Babičko, tys musela být ve škole tak šťastná, že ses nemusela učit o 2. světové válce!"
Samozřejmě nar. 1920
Co se mě týče, tak:
• Zrušme povinnou školní docházku do všech stupňů škol jako marietereziánský přežitek.
• Umožněme všem, aby se každý rozhodl, jestli uplatní svoje právo zůstat nevzdělaným.
• Přemýšlejme o tom. V klidu, bez emocí...
S výhledem za zpětnovazební horizont všedních dní v té dnešní překotně zavirované době.
O lobbingu mluví pracovník společnosti, která si vetkla lobbing přímo do svých stanov?
O lobbingu nechť mluví každý, jak mu milo jest.
Jen by to nemělo vypadat, jakože lobbing je něco špatného.
Jen pro pořádek... kolikrát kdo už promlouval ve veřejnoprávních médiích, kolikrát kdo už zorganizoval různé debaty, semináře a kdoví co ještě, a především, kdo je za to všechno placen?
Pan Václavík
Ale no tak... Vtipy umím taky, ale zkuste argument :o)
Mým Pytlíkům!
Já to navrhuju už dlouho jako pedagogický experiment zatím na cca 2 okresech (modelově např. Nymburk a Kolín). Zrušit povinnou docházku, zrušit státní školy (učitelů je stejně nedostatek), rodinám zaplatit internet, pár let počkat, a vidělo by se, jak to dopadne.
Samozřejmě ti, do by do školy chodit chtěli, by mohli dojíždět za hranice okresů.
Pytlici by pro ale skutečně vážné zájemce zřídili jednu, dvě internátní školy v dojezdové vzdálenosti řekněme dvou hodin autobusem.
To by taky šlo.
"Každý si musí sám přebrat, zda například zde nedávno zveřejněné informace ze školy v Březové (na konci světa) nevyjadřují nějakou tendenci, která svědčí o proměně školy a vzdělávání v současné době."
Březovou bych do toho moc netahala. Tato škola se kromě výuky spádových dětí, kterých je velmi málo, zaměřuje na přezkušování žáků, kteří jsou v režimu domácího vzdělávání, protože jinak už by dávno zanikla. Těch žáků je kolem 900 z celé republiky, takže je zcela jasné, že takovýchto škol je po republice velmi málo, dokonce se domnívám, že takto v masovém měřítku žádná. Takže rozhodně nejde o nějakou tendenci, to tedy ani náhodou. Tíha výuky žáků z domácího vzdělávání totiž leží vyloženě na rodičích. Nejedná se tedy o nic, co by mohlo současný systém vzdělávání nahradit, protože většina rodičů si je velmi dobře vědoma toho, že by to nezvládali.
Před dvěma lety Březová rozjela ve stejném stylu i střední školu. Dokud byl ve Zlínském kraji radním pro školství Petr Navrátil, který byl vcelku rozumný, nepovolil jim to, protože ve středním školství existuje celá řada kombinovaných a dálkových oborů a možnost individuálu. A jsou to školy zajeté, které mají pro obory, které vyučují stálý pedagogický sbor. Jenže pak se na pozici radního pro školství ocitl Gazdík, který je dobrý kamarádíček ředitele z Březové, protože řediteloval v nedaléké obci, a rázem bylo povoleno. Jak vypadá "výuka" na dálku na této škole, kde před dvěma lety nebyl jeden jediný kantor ze zkušenostmi z výuky na střední škole, raději ani nedomýšlím. No a když si k tomu představím, jak asi vypadá pžezkušování 900 žáků v pololetí a na konci roku ze všech předmětů při nijak přebujelém personálním obsazení této školy, nemyslím si, že toto je zrovna cesta, kterou bychom se měli ubírat.
Za mě je slaměný panák hlavně v tom, jako by někdo chtěl uvolnění ve školách pro všechny - jednotně!
Co se mě týče, tak:
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat známkování od teď už napořád, ať učitelé najdou lepší způsob motivace dětí než odměny a tresty v podobě jedniček a pětek.
• Zrušme jednotné přijímačky odteď navždy. Ať si jednotlivé školy zvolí každá svůj způsob přijímání zájemců o studium.
• Zrušme maturity, po čtyřech letech studia je zbytečné dokazovat ve stresu, že student ovládá nahodile zvolenou výseč znalostí.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat každodenní docházku do školy. Tolik hodin je zbytečných, stačí 2-3 dny v týdnu a zbytek samostudium pro zájemce.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat dělení do tříd podle věku dětí.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat dělení výuky na předměty.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat zbytečné předměty.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat minimálně polovinu nynějšího učiva.
• Umožněme (školám, učitelům, rodičům, dětem) nevyžadovat převahu prezenčního vzdělávání a zrovnoprávněme ho s distančním.
Ano, zrušení jednotné přijímací zkoušky a jednotné maturity tam zůstalo. Protože právě to jsou mocenské nastroje zastánců (tradičního!) jednotného školství, které vnucuje všem svůj názor. (Což mimochodem, zdá se mi, trochu činí i S2030+, což pokládám za její největší nedostatek a příčinu hloubení příkopů). S paní Ortovou překvapivě v některých věcech souhlasím, a jsem rád že někdo celkem jasně a přesně formuluje argumenty, s kterými lze polemizovat. Hlavní rozdíl je ovšem v tom, že já paní Ortové neberu právo vzdělávat své děti, jak uzná za vhodné, ale ona ho chce spoustě rodičů vzít. Školství musí být pestré a různorodé. Bude-li jednotné, tak nemusíme další krizi přežít.
(Ondřej Šteffl)
Na obsah a způsoby vzdělávání existují rozdílné názory, mohou být i nesmiřitelné (střet konzervativní a modernistické skupiny). Školní realita však vyžaduje hledání konsenzu. Každý si musí sám přebrat, zda například zde nedávno zveřejněné informace ze školy v Březové (na konci světa) nevyjadřují nějakou tendenci, která svědčí o proměně školy a vzdělávání v současné době.
(Vl. Václavík)
Veřejná služba je založena na tom, že přináší pozitivní externality celé společnosti. Svět pana Šteffla jistě je možný, ale pak zrušme celý sociální stát, každý ať si volí takové služby, které mu vyhovují (což zdaleka nemusí vést k pozitivním externalitám), zaplatí si za ně, ale ať se pak také sám živí. Svobodnou volbu vzdělávací dráhy ano - klidně, ale pak se vším, co na to navazuje. Chceš, aby se tvé dítě nestresovalo, učilo se kdy a co uzná samo za vhodné - dobrá, ale pak nechtěj po státu, aby ti ho pak živil, až si zvykne nepracovat, nebo se nenaučí ani číst a psát. Nelze na jednu stranu být zcela svobodný a na druhou stranu vyžadovat po ostatních, aby se o mě starali. Když svobodu, tak pro všechny. Ten problém jest v tom, že se nám vyrojila skupinka osob, které vyžadují svobodu a respektování své individuality, neposkytování negativní zpětné vazby, ale zároveň vyžadují od státu granty a dotace, sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, zdravotní péči na světové úrovni, policejní ochranu, atd. Tím, co ony samy přinášejí společnosti se nezabývají. Mají práva, ale nechtějí žádné povinnosti. A to prostě nefunguje.
(Pavel Doležal)
Březovou bych do toho moc netahala. Tato škola se kromě výuky spádových dětí, kterých je velmi málo, zaměřuje na přezkušování žáků, kteří jsou v režimu domácího vzdělávání, protože jinak už by dávno zanikla. Těch žáků je kolem 900 z celé republiky, takže je zcela jasné, že takovýchto škol je po republice velmi málo, dokonce se domnívám, že takto v masovém měřítku žádná. Takže rozhodně nejde o nějakou tendenci, to tedy ani náhodou. Tíha výuky žáků z domácího vzdělávání totiž leží vyloženě na rodičích. Nejedná se tedy o nic, co by mohlo současný systém vzdělávání nahradit, protože většina rodičů si je velmi dobře vědoma toho, že by to nezvládali.
Před dvěma lety Březová rozjela ve stejném stylu i střední školu. Dokud byl ve Zlínském kraji radním pro školství Petr Navrátil, který byl vcelku rozumný, nepovolil jim to, protože ve středním školství existuje celá řada kombinovaných a dálkových oborů a možnost individuálu.
(Eva Adamová)
Souhlasím s O. Štefflem. Jednotná škola je "idealistický" koncept Z. Nejedlého realizovaný po dlouhotrvajících předchozích debatách r. 1948 po ustavení tzv. "Pedagogických fakult" dekrety E. Beneše v r. 1946. Pedagog byl otrok doprovázející dítě do školy, ve které to dítě učili učitelé. Pedagogické fakulty i jednotná škola se pak staly do určité míry na poměrně dlouhou dobu i "nástroji politiky třídního boje jedné vládnoucí strany". Ten třídní boj podle mne nezmizel dodnes. Dnes jsou tou "jednou vládnoucí stranou" evropské dotace a nařízení a aktivistické neziskovky, dvě věci které ovládají MŠMT i Pedagogické fakulty natolik, že jak MŠMT, tak Pedagogické fakulty přestaly plnit některé své základní funkce a dnes fungují například ve věci vnitřní diferenciace škol hůř, než jak to bylo například v 80. létech minulého století.
Pokud se stát nevzpamatuje a nedá školství alespoň průměrné podmínky (viz přehledy OECD), dopadne to se školstvím podle mne dost špatně a mnohé školy budou čím dál víc spíš mučírnami dětí, učitelů, rodičů, zaměstnavatelů atd. než dílnami lidskosti a vzdělávacími zařízeními. V důsledku toho všeho mnohdy přestává mít smysl požadovat na rodičích a dětech plnění povinné školní docházky do jednotných škol a logicky tím získávají na významu alternativní možnosti, ke kterým by se jinak přecházelo postupně a pomaleji nebo vůbec ne, pokud by "jednotná škola" byla dobře zajištěná a vnitřně diferencovaná alespoň jako před 40 léty. Něco podobného říká i pan Václavík, který se spolu s O. Štefflem podle mne mýlí v tom, že školní moderna a klasický systematický přístup k didaktice s ověřováním kvality výuky se navzájem vylučují. Říká to i pan Doležel, ale mýlí se potom v tom, že nemotivované děti by pak nutně byly zanedbané. Těm by naopak mohla škola věnovat větší péči.
To, co dělá paní Adamovou přehlížená škola v Březové, je podle mne možný model školy budoucnosti opírající se možná i o koncept celoživotního učení a uznávání jeho výsledků. Chodí do ní děti, které chtějí nebo musí, a jinak ta škola poskytuje (?) i služby na dálku a ověřování výsledků domácího nebo jiného formálního nebo neformálního alternativního vzdělávání a třeba i informálního celoživotního učení.
J.Týř
Dobrý den, jen rychlý komentář:
Pane Týři, moc prosím, abyste nepoužíval různé dezinformační obsahy, nepravdivé informace a neobviňoval mne ze lží. Díky moc! S pozdravem Karel G.
Paní Ortová, pokud označíte každý dokument, který nabízí ucelené strategické vize, cíle a opatření k jejich dosažení s tím, že "nedefinuje představu o společnosti, kterou chceme za 10 let být", pak asi nemá smysl dál pokračovat v debatě. Prostě předmětné dokumenty z mého pohledu nabízízejí hodnotová východiska, vizi, cíle i cesty k jejich dosažení. Z Vašeho pohledu tam nejsou. Zacitujme si např. z ČR 2030: "Vize: Jaká má být Česká republika v roce 2030? Česká republika je v roce 2030 demokratickým, právním státem založeným na respektu k občanským, politickým, hospodářským a sociálním právům svých obyvatel a rozvíjejícím svou kulturně danou identitu. Zajišťuje vysokou kvalitu života populace a současně respektuje přírodní a územní limity a chrání biologickou rozmanitost. Cíleně také napomáhá dosažení těchto hodnot jinde ve světě. Udržitelný rozvoj České republiky je poměřován zvyšováním kvality života každého jednotlivce i společnosti jako celku. Naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat ty své. Česká republika je soudržnou, aktivní a podnikavou společností rovných příležitostí a minimalizuje strukturální a sociální nerovnosti. Společnost a struktury rozhodování jsou odolné a pružné, schopné včas rozpoznat možná vývojová rizika a racionálně reagovat na neočekávané změny a měnící se dynamiku globálního vývoje. Odolnost společenských vazeb a struktur a věcné řešení problémů jsou posilovány diskusí a dohodou."
Jinak já velmi rozumím Vašemu pohledu na vzdělávací politiku a vzdělávání považuji ho za legitimní. Jen se mi nelíbí, že je vydáván za "reprezentativní" ("většina rodičů" atd.) či nějak nosný. Z mnoha dat a empirických vstupů vyplývá, že tomu tak není. Současné vzdělávání "na dálku" situaci ještě více diverzifikuje a už nyní přináší další a další data o postojích rodičů. Také platí, že situace není tak zvlášťně polarizovaná na "tradiční" a "progresivní" či "alternativní" vzdělávání, jak sama často píšete. Vytvoření tohoto obrázku vámi je způsob argumentace, se kterým já se nemohu ztotožnit, neboť hraje pouze na nějaké emoce, není empirický a je svým způsobem demagogický. Proto si dovoluji nesouhlasit s tím, že chcete své hodnotové postoje nějak debatovat (viz příklad v úvodu). Takto jste bohužel argumentovala i v "komentářích" k auditu vzdělávacího systému 2019, na které jsem si nenašel prostor reagovat, přičemž mi to však s ohldem na způsob argumentace přišlo vlastně zbytečné.
Pokud jde o EDUin - jasně to je organizace, která prosazuje ideu smyslplného vzdělávání, což může znamenat mnoha možných cílů, postojů, opatření, pedagogických paradigmat, pedagogickcýh strategií, nástrojů atd. Nějaký sumář policy postojů, cílů, opatření atd. jsme se snažili dát dohromady právě v Auditu vzdělávací politiky za rok 2019. Uchopení témat a naše návrhy jsou pak samozřejmě k nějaké smysluplné diskuzi. https://audit.eduin.cz/audit-vzdelavaciho-systemu-2019/temata-pro-rok-2020/
S pozdravem a díky
Karel Gargulák
Pane Týři, moc prosím, abyste nepoužíval různé dezinformační obsahy, nepravdivé informace a neobviňoval mne ze lží. Díky moc! S pozdravem Karel G.
Pane Garduláku, prosím a důrazně vás žádám, abyste nepoužíval různé dezinformační obsahy, nepravdivé informace a veřejně nelhal o druhých. Svůj názor na vaši lež o "konsensuálnosti" odborně i politicky pochybného dokumentu HSVP2030+ jsem na rozdíl od vás doprovodil důkazy. J.Týř
Pokud jde o EDUin - jasně to je organizace, která prosazuje ideu smyslplného vzdělávání...
Toť otázka.
Jiní to za ideu smysluplného vzdělávání považovat nemusí,´.
Pane Týři diskutujte věcně a bez urážek. Děkuji!
Vize typu Černý sen: MŠMT ČR ovládli aktivisté a vláda, parlament a občané ČR si to nechali libit.
Karel Lippmann řekl(a)... 22. dubna 2020 7:53
"Revoluční modernisté" o to usilují jen jinými prostředky (čímž ve skutečnosti zvyšují účinek tradičních postupů): škodlivým omezením role učitele, potlačením přímého živého dialogu mezi všemi účastníky vzdělávání (přitom dialog je jeho nepominutelnou podmínkou), potlačením sociálního učení a role spolužákovské vzájemnosti, výchovou k neosobním a ryze účelovým mezilidským vztahům a stejně neosobní účelové komunikaci (ta ve skutečnosti není dialogem), rozšířením viru fachidiocie, podstatným zvýšení doby strávené u počítače či dalších neživých "hejblat".
Soudím, že mně máte za revolučního modernistu, pak ale buď nerozumím jí vám, nebo vy mně. Pro ScioŠkoly jsou role učitele (průvodce), přímý živý dialog mezi všemi účastníky vzdělávání (přitom dialog je jeho nepominutelnou podmínkou), sociálního učení a role spolužákovské vzájemnosti, mezilidské vztahy naprosto klíčové. Lze to snadno dohledat na stránkách ScioŠkol jako záměr, ale i ve zprávách ČŠI jako jeho naplňování (viz http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=36030). Jinak pane Lippmanne, doporučuji knihu https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1603078, která myslím pěkně popisuje o co jde "modernistům".
Ale to trochu odbočujeme od tématu, takže zpět. Moje návrhy výše, co všechno umožnit, to přece nejsou cíle, ale pouhé nástroje. A jak je kdo využijte, to jistě závisí na cílech.
školství musí mít dva fundamenty: státní a soukromý
zš=6 let,sš=6let vš=3a6 let
školní rok musí být variabilní=trimestry
předměty v blocích
část výuky na internetu
Pane Garguláku,
navrhuji, abyste v diskusi pod tímto článkem nekomentoval má vyjádření k jinému dokumentu. Pro ostatní diskutující by se diskuse stala nepřehlednou, až samoúčelnou.
Nelíbí se Vám mé použití slova většina. Psala jsem ve svém komentáři, že většina rodičů dává své děti do běžných škol. A dále, že většina rodičů nesleduje a nekomentuje přípravu strategickcýh dokumentů. Což lze snadno zkontrolovat počtem komentářů u těch strategických dokumentů, ke kterým byla diskuse otevřena. Co je na tom demagogického?
Podobně Vy píšete, že "většina" atérů se s mými postoji neztotožňuje. Máte Vy pro své tvrzení nějaký empirický důkaz? Z toho je patrno, že tudy se nikam nedostaneme a pojďme se věnovat smysluplnějšímu způsobu diskuse:
Jaké konkrétní připomínky máte k tomu, co jsem zformulovala v článku?
Zdravím Vás pane Týři,
jen v kostce: Dokument HSVP 2030+ hovoří sám za sebe. Všechny materiály, podněty, poklady, akce spojené s jeho přípravou jsou k dispozici zde: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030.
Debata o NPV je zcela samostatným tématem, které si musí odkomunikovat MŠMT. Můj osobní postoj je, že z pohledu strategického řízení nelze mít dohromady strategický dokument a zároveň kurikulární východiska - prostě se jedná o různé typy nástrojů vzdělávací politiky. A proto takto dokument nemohl vzniknout.
Demagogie, lži apod. spojuji především s "labelovám" mé osoby. Pracoval jsem na MŠMT. Nyní u ne. Aktuálně jsou analytik na volné noze a spolupracuji a konzultuji také s EDUinem. MŠMT (alespoň podle mých informací) je v rámci tvorby vzdělávací politiky zcela nezávislé a nese za svoji práci také zodpovědnost. Držme mu palce!
S pozdravem
Karel G.
Pane Šteffle,
nástroje a cíle tvoří jeden celek. Bohužel z Vašich článků a ze stránek Scio se kromě testů nedozvím o Vašem pojetí vzdělání jeho cílech a smyslu nic konkrétního. Záměr ještě zdaleka není realitou. Testování a dialog jsou jiné světy. Rozlišujete vágní svět poznání a exaktní svět poznání? Rozlišujete odbornost a vzdělání? Rozlišujete exaktní jazyk matematický a vágní jazyk přirozený? A pokud ne, tak proč? Moje pojetí výuky naleznete ve zcela konkrétní podobě jednak v mé učebnici literatury, jednak v mnoha článcích, které jsem na ČŠ zveřejnil. Skutečná věcná diskuse se nedá vést pouze nad záměry, je k ní nezbytně zapotřebí i konkrétní "materiál".
A ke vzdělávacímu "modernismu" ve výuce patří i pojetí učitele jako "průvodce". Učitel nikdy nemůže být jen průvodcem, to je hluboký omyl. Cožpak dialog je rozhovor dvou průvodců? Dialog je vzájemným obohacováním o fakta, způsoby myšlení, názory, je kritikou, sporem, někdy i konfliktem, ale také projevem bytostného zájmu o partnera, se kterým dialog vedu. Mezi učitelem jako průvodcem a testováním vědomostí je soulad. Mezi dialogem a testováním z podstaty věci ne.
"Česká republika je v roce 2030 demokratickým, právním státem založeným na respektu k občanským, politickým, hospodářským a sociálním právům svých obyvatel a rozvíjejícím svou kulturně danou identitu."
Blábol. Podobné bláboly bych čekal v politických programech. Vize vypadá jinak. Už jste někdy slyšel o goal-setting theory? Pokud chcete dosáhnout čehokoliv, musíte si stanovovat jasné, měřitelné a přesně specifikované cíle. Musíte být schopen zpětně ověřit jejich dosažení, nebo nedosažení. Pokud toho schopen nejste, tak jste si ve skutečnosti žádný cíl nestanovil. Docent Bahbouh uvádí, že cíl "zlepšit se v angličtině" je k ničemu. Cíl "přečíst do zítřka článek v angličtině a vypsat si všechna slova, kterým nerozumím" je dokonavý cíl s jasně daným ověřením jeho dosažení. Že máme nějaké hodnoty je fajn, ale hodnoty nejsou vize směřování a tyhle bláboly vám podepíšou všichni, od komunistů až po neonacisty. Proč? Protože jsou prázdné a každý si pod nimi představí něco úplně jiného.
"Zajišťuje vysokou kvalitu života populace a současně respektuje přírodní a územní limity a chrání biologickou rozmanitost. Cíleně také napomáhá dosažení těchto hodnot jinde ve světě."
Blábol. Co to je vysoká kvalita života populace? Je to 10% superboháčů a 90% těsně nad hranicí chudoby? Nebo je to všem stejně? Ta vysoká kvalita života něco stojí. Kdo a jak na to bude vydělávat? Co to je biologická rozmanitost? Jak poznám, že jsem dnes ochránil biologickou rozmanitost? Vždyť to jsou takové slinty, že se to nedá číst.
"Udržitelný rozvoj České republiky je poměřován zvyšováním kvality života každého jednotlivce i společnosti jako celku."
Blábol. Absolutně netuším, co z toho vyplývá a jak mám poměřovat. Mohl byste rozvinout a předvést, jak přesně poměříte, že se udržitelně rozvíjíme, nebo nerozvíjíme?
"Naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat ty své."
Česká republika ničí potřeby nenaplňuje. A už vůbec ne generací. Každý jednotlivec naplňuje na trhu potřeby ostatních a prostřednictvím tržní alokace má pak možnost naplňovat ty své. A že se stát nemá zadlužovat? Sakra, ale to teď nějak nevypadá, že by mohlo fungovat. Naopak snad všechny státy plánují rekordní schodky, aby se jim nezhroutily ekonomiky. Tak k čemu jsou takovéto knížecí rady?
Česká republika je soudržnou, aktivní a podnikavou společností rovných příležitostí a minimalizuje strukturální a sociální nerovnosti."
A jak je minimalizuje? Budou mít všichni stejný příjem, budeme ještě více přerozdělovat a dorovnávat? A řekl vám někdo, že něco podobného se nejen u nás už zkoušelo a nějak to nedopadlo? A co je to ta rovná příležitost? Že mohu být jaderným fyzikem, i když jsem dutej jak bambus? Že budeme všem nařizovat kvóty na ženský, na brejlatý, na senilní, na starý, ne jednonohý? Zase prázdný, neověřitelný blábol.
"Společnost a struktury rozhodování jsou odolné a pružné, schopné včas rozpoznat možná vývojová rizika a racionálně reagovat na neočekávané změny a měnící se dynamiku globálního vývoje. Odolnost společenských vazeb a struktur a věcné řešení problémů jsou posilovány diskusí a dohodou."
To je jak na sto dvacátém druhém sjezdu ÚV strany. Ano, budeme všechno řešit optimálně a zároveň konsenzem a na základě diskuse a zároveň efektivně a zároveň pružně a zároveň v souvislostech. Výborně. Tak hurá. Teď už můžeme být v klidu, když jsme se konečně dozvěděli, že se budeme mít nejlíp, jak jen to jde.
Nezlobte se, ale to je blábol na blábolu. Prázdné tlachy absolutně bez užitku pro kohokoliv, kromě pisatelů přisátých na státní cecky.
Neberte si to osobně. Vážím si toho, že se pod své názory, na rozdíl od některých, alespoň podepíšete. Díky za to. Kéž byste také pochopil, že hájíte prázdné tlachání. Běžte si vystudovat nějaký exaktní obor, nebo se naučte programovat. To by pro začátek mělo pomoci se základním pochopením.
"Z mnoha dat a empirických vstupů vyplývá, že tomu tak není."
Mohl byste odkázat na nějaká taková data? Já pamatuji jak ČOSIV si dělala kdysi nějaký "průzkum" postoje populace k inkluzi a vyšlo jim hodně vysoké procento podpory. A pak si podobný průzkum dělal Blesk a iDnes a to procento bylo ale hodně, hodně nízké. Vycházelo to v zásadě přesně naopak. No a pak se ukázalo, že ta skupinka respondentů v případě průzkumu ČOSIV byla ale hóóódně nereprezentativní. Takže s těmito poněkud cinklými "průzkumy" pořádanými nejrůznějšími aktivistickými skupinkami, které na to či ono mají navázané financování, už mám jisté zkušenosti. Ukažte jak na těch datech ověřujete, že jsou reprezentativní z pohledu celé populace.
"… jasně to je organizace, která prosazuje ideu smyslplného vzdělávání."
Jasně. Vaše ideologie je smysluplná, protože je vaše. A ideologie cizí je nesmysluplná, protože v ní zkrátka nevidíte smysl. Zdržte se, prosím, těchto totálně demagogických propagandistických hesel a přineste ta data. Jen vás musím upozornit, že na rozdíl od vás mám státnice ze statistiky, a analýzou dat se živím. To já jen kdybyste zase chtěl, jako ondynojc Kartous, šermovat regresivní analýzou (sic).
Pane Komárku, tou urážkou je tvrzení, že jiný diskutující lže? To už se nesmí?
...není uvedeno, kam jako společnost chceme směřovat, kde chceme za deset let být...
Já vím: člověk bude za deset let aktivně vyhledávat stále nové a nové profese - Pardon výzvy. Nadšeně se na ně bude přeškolovat a v práci bude velmi rád trávit celý den - kolegové totiž budou jeho rodina. "Společnost" už nebude bude, budou jen "týmy". A kam budou směřovat? Proč to chcete vědět. Stačí, když máme stále nové A NOVÉ ZÁŽITKY a objevujeme stále nové a nové krajiny a nové a novější chutě....
"...nástroje a cíle tvoří jeden celek."
Au.
Díky, pane Doležele, všeobjímající, neměřitelné, nekonkrétní a naprosto zbytečné "žvásty" ve Strategii 2030+ i v Auditu jsem ještě vypsala a dala k diskusi, nad další z řady podobných "strategických dokumentů" už jsem nechtěla plýtvat časem. Díky, že Vy jste do toho šel.
Karel Lippmann řekl(a)... 23. dubna 2020 18:26
Bohužel z Vašich článků... Zkuste nějaké starší blogy na http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php
a ze stránek Scio, tak zase nejde o Scio, ale o ScioŠkoly - viz třeba https://www.scio.cz/scioskoly/o-skolach/
nebo podrobněji zde: https://www.scio.cz/download/ScioSkoly-faq2019.pdf
Zdravím Vás Ortová,
díky za toto prohlášení: "Díky, pane Doležele, všeobjímající, neměřitelné, nekonkrétní a naprosto zbytečné "žvásty" ve Strategii 2030+ ...." To mi dává "munici" úplně nereagovat na Váš způsob debaty, neboť, ač ji předstíráte, jsou vám zmíněné texty, argumenty, data, cíle, opatření v nich obsažené úplně jedno. Samozřejmě výše popsané "žvásty" mají, jak ve Strategii Česko 2030 své cíle, opatření, indikátory - hezky definované, měřitelné atd. U dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+, který stále ještě není finanální strategií a proto není rozpracován až na úroveň konrétních opatření jsou třeba v kontextu cílů a jejich měřitelnosti a definovaných indikátorů krásně navrhnuty např. u cíle 2 (nádherná operacionalizace cílů strategie, vycházející ze zevrubné empirické evidence):
"Návrh indikátorů může být do finálního znění Strategie 2030+ optimalizován s ohledem na sledovatelnost apod., ale měl by zachovat přesné kvantitivní vymezení cílů směřujících k zlepšení výkonu slabších článků vzdělávacích soustavy, snížení nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělání a maximálního rozvoje potenciálu všech žáků bez ohledu na sociální a jiné zázemí.
Indikátory ke SPECIFICKÉMU CÍLI A. Snížit počet žáků, kteří opouštějí vzdělávání předčasně.
SC 2_A_1. Dojde k zastavení nárůstu a redukci tzv. early school leavers. Počet žáků, kteří nedokončí úspěšně střední stupeň vzdělávání, nepřekročí 5 % (v současnosti 6,7 % a stoupá).
SC 2_A_2. Dojde ke snížení regionálních nerovností v předčasných odchodech ze vzdělávání. V žádném kraji zastoupení žáků, kteří nedosáhnou středního stupně vzdělávání, nepřekročí 10 %.
SC _A_3. Bude vytvořen systémového opatření ve spolupráci s MPSV a ÚP k podpoře vzniku flexibi-lních vzdělávacích cest umožňujících dodatečné dosažení kvalifikace většiny osob, které
v roce 2020 až 2030 opustí vzdělání předčasně (bez dokončení střední školy).
Indikátory ke SPECIFICKÉMU CÍLI B. Snížit počet žáků, kteří dosahují velmi nízkých úrovní gramotností.
SC 2_B_1. Každý žák v ČR bude v 15 letech dosahovat minimálně základní funkční čtenářské
a matematické gramotnosti.
SC 2_B_2 Zastoupení žáků, kteří v 15 letech dosahují velmi nízké matematické, přírodovědné
a čtenářské gramotnosti bude redukován ze současných 20–22 % na 10–15 % standardních v ekonomicky a socio-kulturně srovnatelných zemích.
SC 2_B_3. Zastoupení žáků, kteří v 15 letech dosahují velmi nízké matematické, přírodovědné
a čtenářské gramotnosti nepřesáhne v žádném kraji ČR 150 % národní úrovně atd. atd.
Jinak, určitě se můžeme potkat nad nějakým rozumným komentářem a debatou, který nebude vystaven na argumentečních faulech typu "věrozvěsti útočí" apod. Který doprovází minimálně nepravdy o tom, že dokument Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030+ obsahuje "všeobjímající, neměřitelné, nekonkrétní a naprosto zbytečné "žvásty".
Poslední oblastí mé reakce asi musí být: "Podobně Vy píšete, že "většina" aktérů se s mými postoji neztotožňuje. Máte Vy pro své tvrzení nějaký empirický důkaz? " Opět odkazuji na podněty aktérů, vstupy, veřejná projednání atd., spojené s přípravou S2030+: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030.
Jinak já hodně respektuji to, že dokument zahrnuje obecné vymezení, cíle a cesty k jejich dosažení, se kterými prostě nesouhlasíte. Ale fakt není nutné jej "pranýřovat" prostřednictvím nepravd či zavádění.
S pozdravem
Karel
Aha, takže konkrétní výhrady nemáte? Výborně. Tak zase příště ...
Nabízí se otázka, za jakou cenu se budou ony jasné indikátory naplňovat. Bude to stejná potěmkiáda, jakou představuje část současných maturit? Pak si ovšem splnění cílů můžeme odfajfkovat předem.
Ty indikátory mne mimořádně pobavily. Má cenu něco takového stanovovat, když dopředu vím, že je to nesplnitelné? Jsou to zase jenom bláboly, jen převedené do kvantifikované podoby.
Dokument HSVP 2030+ prezentuje záměr setrvat na odborně pochybném a kompetenčním modelu kurikula, který zřejmě z fondočerpačských důvodů už cca 15 let ochromuje české školství. Nebyl to tehdy a není to ani dnes výsledek konsensu se školskou veřejností. Proto mu také ta veřejnost (její významná část) nevěřila a dodnes nevěří. A to se projevuje i malým zájmem o něj, jak už jsem nejen já napsal výše i jinde.
"SC 2_A_1. Dojde k zastavení nárůstu a redukci tzv. early school leavers. Počet žáků, kteří nedokončí úspěšně střední stupeň vzdělávání, nepřekročí 5 % (v současnosti 6,7 % a stoupá)."
Jasně, obecně je znát, že se autoři na základě kritiky vágnosti předchozích dokumentů, snažili vložit nějaké "konkrétní" indikátory naplnění nebo nenaplnění nějaké vize. Bohužel je to provedeno hodně uměle a v zásadě opět nesmyslně, nepromyšleně a zcela bez vzájemného propojení. V dokumentu nejsou rozlišené endogenní a exogenní proměnné systému. Výše zmíněné kritérium je jeden z mnoha cílů, který je naprosto pomýlený a lze jej dosáhnout úplně snadno, ovšem aniž by se reálná vzdělanost zvýšila. Stačí zrušit maturity. Čili studenti budou umět to samé, nebo ještě méně, ale indikátor splníme a dokument se nažere.
"SC 2_A_2. Dojde ke snížení regionálních nerovností v předčasných odchodech ze vzdělávání. V žádném kraji zastoupení žáků, kteří nedosáhnou středního stupně vzdělávání, nepřekročí 10 %."
To samé, jako předchozí. Naplnění tohoto cíle je snadné přes nám dobře známou Potěmkinovu vesnici. Stačí hospody přejmenovat na vzdělávací zařízení a zrušit přijímačky. Jedeme dál.
"SC _A_3. Bude vytvořen systémového opatření ve spolupráci s MPSV a ÚP k podpoře vzniku flexibilních vzdělávacích cest umožňujících dodatečné dosažení kvalifikace většiny osob, které v roce 2020 až 2030 opustí vzdělání předčasně (bez dokončení střední školy).
Indikátory ke SPECIFICKÉMU CÍLI B. Snížit počet žáků, kteří dosahují velmi nízkých úrovní gramotností."
Proboha, hlavně ne další systémová opatření. Proč tam není přesně popsáno, jaké konkrétní vzdělávací cesty přidat k těm stávajícím? To by bylo hodnotné? Ale také je potřeba to trochu promyslet a ne tam jen prdnout nápad, jako na nějakém brainstormingu.
"SC 2_B_1. Každý žák v ČR bude v 15 letech dosahovat minimálně základní funkční čtenářské a matematické gramotnosti."
Jistě že bude. Stačí správně stanovit "minimální základní funkční čtenářskou a matematickou gramotnost". Snadné. To můžeme už dnes a stačí na to napsat další podobný dokument, kde se to správně stranicky nadefinuje.
"SC 2_B_2 Zastoupení žáků, kteří v 15 letech dosahují velmi nízké matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti bude redukován ze současných 20–22 % na 10–15 % standardních v ekonomicky a socio-kulturně srovnatelných zemích."
Jak se to bude měřit? Podle nějakého mezinárodního srovnání typu PISA/TIMS? Jako cíl pěkný, pokud bude vztažen skutečně k reálným veličinám, akorát zase příliš obecný. Měli bychom začít s cíli, které k tomuto povedou a ne to brát zase od konce a přitom se tvářit, že na začátku toho vzdělávacího řetězce si budou všichni hrát, bavit se, dělat projekty a portfolia. Začal bych například takto: Zákaz manipulace s mobilem při hodině s možností zabavit danou věc do konce vyučování. Možnost vyloučení studenta ze školy při opakovaném porušování školního řádu. Povinná maturita z matematiky. Toto jsou sice nástroje, ale dokud je nemáme, tak jejich dosažení je rovněž cílem. Takových cílů, kterých potřebujeme dosáhnout, jsou mraky a jsou konkrétní. Stanovit si cíle až na konci a zvolit k tomu zároveň nástroje, které je na začátku zcela vylučují, je problém. Proto bude i tento update "vize" neúspěšný. Vizi musí připravovat lidé z terénu, se zkušenostmi, ve spolupráci s odborníky na ekonomii, komplexní systémy, manažery z komerční sféry, odborníky v jednotlivých oborech vzdělávání a ne lidé z kanceláří se specializací na všelijaké sociologie, veřejnou správu, a podobné humanitní obory a lidé z aktivistických a lobbystických organizací.
"SC 2_B_3. Zastoupení žáků, kteří v 15 letech dosahují velmi nízké matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti nepřesáhne v žádném kraji ČR 150 % národní úrovně atd. atd."
Super. Cíl dokonavý. Jen absolutně nevíme, jak toho dosáhnout - jinak než potěmkinovsky. Co třeba nastěhovat Romy ze severních Čech a severní Moravy do Prahy a dát jim vyšší dávky? To by pomohlo, ne? Nikdo nebude umět a znát více, než dnes, akorát se nám to tak nějak rozředí, čísla se přiblíží a úředník se nažere.
Pane Týři,
diskutujte věcně a bez urážek a znevažování. Děkuji!
Pane Týři, pán se jmenuje Gargulák, nikoliv Gardulák.
Karel Gargulák – konzultant a analytik
Vystudoval politologii, veřejnou správu a další sociálněvědní obory na Masarykově univerzitě v Brně. Studuje doktorský program veřejná a sociální politika se zaměřením na vzdělávací politiku na Karlově Univerzitě v Praze.
Profesně se zabývá strategickým řízením vzdělávacích systémů a vzdělávací politikou...
Poslední 3 roky strávil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kde měl na starosti strategické (http://www.vzdelavani2020.cz/), koncepční a analytické materiály i profilaci resortního výzkumu. Stál za projektem přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030).
https://www.eduin.cz/karel-gargulak-konzultant-a-analytik/
Děkuji panu Doleželovu za upozornění na překlep.
Pan Týř má opět "SPAMovací náladu", omlouvá se ostatním diskutujícím za zahlcení rubriky "Diskuse" a připomínám, že nerušeně lze diskusi sledovat v rubrice "Komentáře" v horní liště. Děkuji!
Paní Ortová opět vyplodila hezkou ukázku nevědomosti, nepochopené a konzervativismu, oscilujícího mezi nesmyslem a nepodloženou dojmologií.
Ok, přistoupím na tuhle hru a ptám se. Pokud píše: "Přes léta trvající útoky na současnou školu máme pořád skvělé absolventy učebních i maturitních oborů, vysokoškoláky schopné obstát ve světové konkurenci, profesionály žádané doma i v zahraničí a špičkově vybavené továrny i vědecká pracoviště."
Jak tohle ví? Je někde statistika "skvělých" absolventů? Je někde počet procent vysokoškoláků, kteří obstáli ve světové konkurenci? Které jsou to ty špiškově vyvabevé továrny? Nebo je to jen její obvyklá dojmologie?
Protože já mám ze svého téměř dvacetiletého působení ve vysokém školství povědomost o vysokoškolácích, kteřá pracují třeba v NASA nebo v Silicon Valley. Jsou to jednotlivci, ne v řádu procent, ale promile. Ví snad p. Ortová něco, co neví nikdo jiný? Nebo si opět vymýšlí?
Pane Čapku, nechci se vás dotknout, ale Hradecká Univerzita nepatří mezi top české univerzity. A paní Ortová nepsala, že jde o půlku populace, nebo o bůhvíkolik procent, ale že stále tací existují. Že to bude nejvýše pár procent populace, to bych čekal, že budete vědět i sám od sebe.
Já také jezdím řešit projekty do zahraničí a zjišťuji (aniž bych se považoval za nějakého nadnárodního experta), že prakticky všude jsou znalosti a dovednosti získané v té zkostnatělé kotlince nesrovnatelně širší. Kolik let jste v zahraničí strávil vy? Kolik projektů jste v zahraničí řešil a vyřešil? Kolik let jste studoval v zahraničí?
Okomentovat