Karel Lippmann: Podstatou vzdělání je hledání mezí

pondělí 20. ledna 2020 ·

„Názory paní Ortové a pana Kartouse se jeví jako neslučitelné, jejich nejhlubší základ je však stejný. Nikde nenalezneme ani náznak pochybnosti, který by se týkal tradičního pojetí skutečnosti, podle něhož je vše prostorové a měřitelné (empirismus a pozitivismus). L. Ortová jen setrvává na všem, co platilo až „dosud“, B. Kartous naopak tvrdí, že nic není a už nebude jako dosud. Dialog mezi takto vyhraněnými postoji nemá smysl, k ničemu nemůže vést, píše Karel Lippmann ve své úvaze o podstatě vzdělání. Přinášíme celý text.



Karel Lippmann (archiv autora)
Karel Lippmann: Podstatou vzdělání je hledání mezí

Zakladateli teorie poznání (gnoseologie) byli tři řečtí filosofové: - Sókratés, Platón a Aristotelés. První z nich (podle Platóna) údajně řekl: „Vím, že nevím.“ Tento výrok nelze ve skutečnosti jednoduše vyložit. Myslím, že to byl český filosof Zdeněk Neubauer, kdo jej rozluštil takto: „To, co vím, vím, že vím. To, co nevím, vím, že nevím.“ V tomto smyslu je poznání uložen základní úkol: hledat meze. S hledáním pravdy je tak nerozlučně spjato hledání mezí pravdivosti.

Platón se následně pustil do náročného, důležitého, leč ve výsledku rozporuplného díla, jehož výsledkem bylo přesvědčení, že v dokonalém světě idejí, světě skutečném, je možné, na rozdíl od nedokonalého světa stínů, v němž žijí smrtelníci, nalézt měřítko věčného dobra, věčné pravdy, věčné krásy atd. Ideje nejsou ve věcech, nýbrž jim předcházejí.

Aristotelés byl naopak přesvědčen, že skutečný svět je jen jeden, ten přirozený, námi smyslově vnímaný, a ideje jsou skryté uvnitř věcí. Podle Platóna přirozený svět brání drtivé většině lidí ideje nazřít, spokojují se s životem mezi stíny. Výjimkou jsou jen filosofové, kteří mají odvahu ke konfrontaci s dokonalostí. Z toho vyplývá jejich společenská výjimečnost. Podle Aristotelovy metafyziky naopak musíme k idejím proniknout skrze proměnlivou látku, která je obklopuje, a tuto proměnlivost rozčlenit na kategorie, se kterými budeme dále pracovat logickou metodou.

Oba poznávací postupy nám přes svou odlišnost odkázaly jeden společný podstatný problém: Vydáme-li se Platónovou cestou poznání, pak musím uvěřit tomu, že nedokonalý člověk je schopen nazřít dokonalé ideje jako dokonalé. V případě Aristotela sice logicky můžeme dojít ke spekulativnímu závěru, např. že bůh je nehybný hybatel, ověřit to ale nedokážeme. Nehybného hybatele na ulici zkrátka nepotkáme.

Nelze zde procházet všemi peripetiemi dějin filosofie v hledání odpovědi na uvedené otázky. Zastavme se alespoň u I. Kanta, který dospěl k závěru, že posuzujeme věci, jako bychom ideje znali, ve skutečnosti je však neznáme. Jako řešení nabídl rozdělení rozumu na „čistý“ (týká se světa idejí) a „praktický“ (týká se světa přirozeného). Do „hájemství“ toho druhého pak zařadil proslulý „kategorický imperativ“.

Na počátku 19. století odstranil pak A. Comte z teorie poznání metafyziku a snažil se tak osvobodit myšlení od všudypřítomné neurčitosti hledaných mezí. Na základě jeho pozitivismu, tedy na spojení experimentu a matematického kalkulu založeném poznání, se rozvíjí moderní věda. Karteziánská racionalita (rozum se má zabývat jen tím, co je spočitatelné) nabývá jednoznačné převahy nad racionalitou komeniánskou (rozum se má zabývat i nespočitatelnými otázkami hodnot a smyslu). Školství se tak od 19. století až dodnes ocitá v rozpolceném situaci. Hlásí se ke Komenskému, ve skutečnosti však jednoznačně dává přednost tradici karteziánské v její pozitivistické transformaci.

V evropském myšlení, jak plyne z předešlého, v rozhodující míře převažuje dualismus. Toto myšlení jen velice svízelně odolává pokušení hlásat jistotu, kterou pokládá za svůj cíl. Descartes svým pojetím dualismu (svět rozprostraněný a nerozprostraněný) otevřel dveře moderním přírodním vědám a technice. Svět se stal strojem, ne však člověk, byť se na to často zapomíná. Ten zůstal nedokonalým smrtelníkem, avšak renesanční proměnou v subjekt se začal pokládat za tvůrce a obsluhu tohoto stroje. Komenský velice brzy rozeznal toto nebezpečí a nabídl alternativu triadismu, jehož původním zdrojem bylo křesťanství. Podstata triadismu spočívá v tom, že triáda vyžaduje pravdu hledat v dynamickém dialogickém procesu, nutí člověka hledat meze mezi idejemi a jejich konkrétním ztělesněním v neideálním světě, meze mezi světem exaktním, leč abstraktním a světem vágním, leč přirozeným a mezi exaktním jazykem matematiky a vágním jazykem mateřským. Dualismus naproti tomu staví proti sobě dvě vzájemně nespojité podstaty, jejichž harmonické fungování zajistil podle Descarta Bůh, kterého však později pozitivismus z této role vytěsnil. Možnosti i nesporné úspěchy vědy a techniky nám daly bohužel zapomenout na podstatu světa a našeho poznání. Co na tom, že přirozený svět je nadále vágní, že vágní je mateřský jazyk, že člověk je nedokonalý a že vědy o člověku a společnosti musí tyto skutečnosti respektovat! Škola je respektovat nemusí, vždyť exaktní metoda je v podstatě jen jedna. Svět výuky je tak jednodušší, nabízí možnost (byť falešnou) nezpochybnitelně spravedlivého hodnocení výkonu žáka. Na to, co se hodnotí, jaký to má smysl a zda to odpovídá podstatě hodnoceného oboru a učiva, pozornost zaměřena není. Vždyť staletá tradice je samozřejmá!

Přečtěme si nyní ukázky, které to dokládají. Nejdříve dejme slovo Laďce Ortové. Na stránkách České školy zveřejnila články Strategie 2030+: Plíživé nebezpečí do každé rodiny (8. 1. 2020) a Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola? (15. 1. 2020) V tom prvním mj. píše: „Od školy očekávám, že škola mé děti naučí cizí jazyky, matematiku, češtinu, zeměpis a další předměty. Naprosto samozřejmě se zároveň s tím budou učit sbírat a vyhodnocovat informace, kriticky myslet, spolupracovat ve skupině a rozvíjet vytrvalost, soustředěnost a soustavnost. Stejně jako dosud. … Na znalosti a dovednosti se dá sáhnout, dají se změřit, dají se uplatnit i v zahraničí, definují absolventa jednotlivých stupňů škol.“ V tom druhém pak čteme toto: „A pak je tu tvrdá škola. Tvrdá proto, že vyžaduje po dětech tvrdé znalosti a dovednosti a taky tvrdou práci. Tvrdé děti mají rozvrh členěný na předměty a tvrdý učitel je tím, kdo dětem nastavuje cíle, kterých je dobré v daném předmětu a ročníku dosáhnout. Tvrdý učitel také zkouší, zda a jak děti látku zvládají a průběžně dává známky. Tvrdé děti komunikují mezi sebou i s učiteli, učí se tedy přirozeně sociálním dovednostem. Dělají domácí úkoly a maně tak pojmou plánování a samostatnost. Hrají vybíjenou, při níž kooperují. Zpracovávají projekty samostatně i ve dvojicích, takže si rozvíjejí tvořivost i vyjednávání. Zároveň s nabýváním tvrdých znalostí rozvíjejí i měkké dovednosti. Stejně jako kdysi jejich rodiče a prarodiče.“

Další úryvek je z rozhovoru Bohumila Kartouse pro Čro Plus Jinde dávno vědí, že vzdělání je nejdůležitější investiční oblast (8. 1. 2020): „Žijeme v turbulentní, historicky unikátní době. Máme ale problém, že vlastně netušíme, jak svět bude vypadat. Jistou konstantu ale máme, a to je právě proměnlivost.“ Dále pak B. Kartous tvrdí, že připravujeme děti na svět, který ve skutečnosti nenávratně zmizel.

Názory paní Ortové a pana Kartouse se jeví jako neslučitelné, jejich nejhlubší základ je však stejný. Nikde nenalezneme ani náznak pochybnosti, který by se týkal tradičního pojetí skutečnosti, podle něhož je vše prostorové a měřitelné (empirismus a pozitivismus). L. Ortová jen setrvává na všem, co platilo až „dosud“, B. Kartous naopak tvrdí, že nic není a už nebude jako dosud. Dialog mezi takto vyhraněnými postoji nemá smysl, k ničemu nemůže vést. Z hlediska filosofie jde o uzavření Platónovy jeskyně a přirozený svět se stává pouze jejím prodloužením. Ten však ve skutečnosti zůstává nadále „světem stínů“. Pokud jej takto přetváříme, filosofie se nenápadně stává ideologií a svět simulacrem. Pouhé zdání se stává poznáním, filosofie na to doplácí ztrátou svého významu. Začíná totiž přehlížet, že poznání je vždy určitou podobou jednání, že je formou praxe, že je aktivitou, která současně odkrývá i zakrývá, rozděluje i sjednocuje a teprve takto rozlišuje podstatné a nepodstatné. Člověk je schopen duchovně reprodukovat svět, úplnost skutečnosti, i když jeho perspektiva není perspektivou skutečnosti celé.

V důsledku toho všeho je zřejmé, že mezi znalostmi získanými poznáním přirozeným, a těmi, které jsou získány metodou exaktních věd, je zásadní kvalitativní rozdíl. I. Newton přirození vágní pohled člověka na svět „digitalizoval“. Přirozený svět vidím přes „filtr“ vágnosti, ten exaktní pak filtrem „dírkovaným“, který určuje elementární znaky přirozeného světa a vztahy mezi nimi. Poznatky vágního svět jsou reprezentovány výhradně jazykem mateřským, exaktní, leč umělý svět reprezentují pak jazyky formální (matematika, logika, dnes i jazyky programovací). I zde se ocitáme v pokušení dualismu. A ten aspiruje na pouhé dvě strany poznání skutečnosti: pravdu (0) a nepravdu (1).

Triadismus respektuje totalitu skutečnosti, ale současně bere v potaz i to, že perspektiva lidského nazírání skutečnosti není perspektivou skutečnosti celé. Uvědomil si to např. matematik A. F. Whitehead (1861 – 1947), který neuznal přírodovědu za jedinou skutečnou vědu. Podle něho filosofie postihuje daleko větší oblast reality než přírodní vědy. Ukazuje právě na ty oblasti skutečnosti, které zúžený a dogmaticky netolerantní pohled těchto věd opomíjí. Prvotním úkolem vědy je podle něho kritika abstrakcí, jež jsou základem moderní přírodovědy. Chce-li ta něco vidět ostře a jednoznačně, musí mnohé z toho, co tvoří skutečnost, vyloučit ze svého zřetele. „To je klam umístěného (a zakrytého) konkrétna.“ Tento klam má filosofie odhalovat a odstraňovat. Whitehead zásadně nesouhlasí s Descartovým rozštěpením oblasti „přírody“ a „ducha“.

Co z toho plyne pro pedagogiku? Škola má dětem a dospívajícím ukázat svět, do kterého se narodili, a připravit je na to, jak o tomto světě přemýšlet a jak v něm prakticky jednat. Byl to opět matematik E. Husserl, kdo hovořil o světě jako o zvláštním fenoménu, jako o „horizontu všech horizontů“, jako o souvislosti centra se stále méně zřetelnými okraji. Sděluje nám tak mj., že žádný člověk není schopen takový svět poznat úplně a přesně. Pokud tohle připustíme a vezmeme do důsledků, potom můžeme pochopit filosofický (ne dogmaticky náboženský) význam víry a pojmu poetický rozum. Uznáme a svou praxí potvrdíme, že možnosti poznání jedince jsou omezené, že daleko širší a hlubší je rozsah i hloubka poznání celého lidstva, ale ani to nestačí na poznání světa. Poetický rozum vede k pokoře a touze poznat co nejvíce, je si vědom různých horizontů poznání a jejich hloubky a vystříhá se pokušení vnucovat horizonty své do těch ostatních. S těmi vede smysl hledající dialog. Vedle pokory rozvíjí i představivost. Proto je nezbytné rozlišovat (hledat meze) mezi vágností a exaktností, odborností a vzděláním, dualismem a triadismem. Dualistický pohled na svět se tváří, že meze lze s jistotou najít, máme-li tu správnou metodu. Je cestou lákavou, leč falešnou. Oproti tomu komeniánský triadismus vybízí k usilovnému, pokornému hledání v dialogu. Tím odpovídá podstatě a smyslu života. Takový přístup ke světu a životu je poetický. Rozum poetický dává smysl rozumu technickému a morálnímu, na druhé straně by bez nich sám smysl neměl. Všichni „partneři“ této triády jsou rovnocenní a rovnomocní. A smysl je základní, nenahraditelnou podmínkou motivace k poznávání světa.

Pokud podstatným znakem skutečnosti je její vágnost i exaktnost, pokud existuje rozdíl mezi vzděláním a odborností, dualismem a triadismem, pak je velmi obtížné pochopit, že se o zcela zásadních problémech, které z toho plynou, na žádné úrovni vůbec nediskutuje.


Citované texty Laďky Ortové naleznete zde a zde
Rozhovor Bohumila Kartouse naleznete zde

120 komentářů:

L.snirch řekl(a)...
20. ledna 2020 v 9:43  

Pane Lippmanne,
děkuji, perfektně pojmenované a vyjádřené.
Obávám se, že se české školství jako celek ale stejně nebude nad Vámi uvedeným zamýšlet.
Zůstává ale vždy jednotlivec učitel a jednotlivec student, kde lze nad uvedeným diskutovat a posouvat se. Tak to bylo i za normalizace, tak je to i dnes.

E.Kocourek řekl(a)...
20. ledna 2020 v 9:46  

Dialog mezi takto vyhraněnými postoji nemá smysl, k ničemu nemůže vést

Číst Lippmannovy domněnky nemá smysl, k ničemu to nemůže vést. ////

PP řekl(a)...
20. ledna 2020 v 11:48  

Pane Šnirchu - české školství nemá mozek.
Jsou jen učitelé a žáci. Líbí se mi, že jste na to přišel.
Pokud jste opravdu prozřel, musí i Vám připadat některé Vaše minulé zevšobecňující a v mnohém extrémní výhrady vůči našemu a minulému školství přinejmenším pitomé.

Pokud Vám to tak nepřipadne, je mi to líto. Mám pocit, že v sobě jen uměle udržujte jakousi nedůvěru až nenávist, která Vám neumožní vidět ve vylévané vodě dítě...

Ke článku nemám vůbec nic.
Což je, dle mého, v souladu s jeho vyzněním i myšlenkou.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. ledna 2020 v 11:57  

Díky pane Lippmanne. Je osvěžující číst dobře postavený a promyšlený text na téma vzdělávání. Člověk se někdy topí v bažině povrchních canců.

"Číst Lippmannovy domněnky nemá smysl, k ničemu to nemůže vést. ////"

Kvákl pitomec po konfrontaci s textem delším než smska.

PP řekl(a)...
20. ledna 2020 v 12:00  

Tajnej - umíte něco jiného, než urážky?

PP řekl(a)...
20. ledna 2020 v 12:05  

Zkuste mi prosím vysvětlit, co že to chtěl autor říci. A nemám problémy se čteným textem, ať odborným, tak beletrií, poezií.

Ale opravdu jsem to nepochopil. Možná je to proto, že mám problém obecně pochopit, proč jeden tvoří článek zpúsobem kompilačním. Tedy sebere, co kdo kdy řekl, případně jak si myslí, že to myslel, a udělá z toho dávku slov.

Můžete mi někdo slušně a bez urážky sdělit, k čemu to?

Lenka Pokorná řekl(a)...
20. ledna 2020 v 12:06  

„To, co vím, vím, že vím. To, co nevím, vím, že nevím.“

No a já mám pocit, že dnešní děti jsou vychovávány k tomu, aby si mysleli, že ví i to, co neví.

"Škola má dětem a dospívajícím ukázat svět, do kterého se narodili, a připravit je na to, jak o tomto světě přemýšlet a jak v něm prakticky jednat."

Ano, a teď jen otázka, jestli jsou pro učitele a rodiče v úvahách o směrování školství důveryhodnější názory paní Ortové, která je sama učitelkou a velmi dobře ví, jakou práci dá vybudovat v dětech základy, na kterých by mohly v budoucnu při svém vzdělávání stavět, anebo názory pana Kartouze, který o budování základních kamenů vzdělávání neví vůbec nic.

Michal Komárek řekl(a)...
20. ledna 2020 v 12:23  

Diskutujte, prosím bez urážek a znevažování ostatních diskutujících. Děkuji!

L.snirch řekl(a)...
20. ledna 2020 v 14:39  

Pane PP
Ono školství nejsou učitelé a žáci, je to proces mezi učitelem a žákem a žáky navzájem. A ten může být různý, jak popisuje pan Lippmann. Jednostranný nebo pestrý, zjednodušené řečeno. Proto mé výhrady vůči školství za normalizace byly oprávněně, proč, to byste měl vědět.
V žádném případě nebyly nenávistné či extrémní, pouze věcné.
A současný stav školství má k ideálu taky daleko, i když je pochopitelně mnohem lepší než ten minulý.

PP řekl(a)...
20. ledna 2020 v 15:13  

Uff, strašně jsem se spletl, omlouvám se. Když jsem použil "učitelé a žáci", jistě jsem také neměl na mysli jejich interakci. Mimochodem - bez té interakce není žák žákem a učitel učitelem. Takže děkuji za opravu mé fatální chyby.

A teď opravím já tu Vaši fatální chybu - současný stav školství NENÍ lepší než minulý a už vůbec ne mnohem. Ale proto, abyste to viděl, byste musel zkusit rozfoukat tu mlhu, přes kterou se na to díváte.
A myslím to naprosto věcně. Já si připadám tou dobou obohacený, stejně jako každou věcí, která mě potkala. Pokud v sobě nesete křivdu (nedejbože za jiné), pak chápu, že to nejde. Tomu se ale říká provozní slepota, ne racionální názor.

rváčkazvesela řekl(a)...
20. ledna 2020 v 16:57  

Zůstává ale vždy jednotlivec učitel a jednotlivec student.
Přesně tak. Nikdo - zvláště dnes se už nebude (kromě echt filozofů) zamýšlet nad slovy pana Lippmanna. Nicméně při troše investic do kvalitního studia pedagogů a pak i do jejich mezd a podmínek s podporou a důvěrou v ně můžeme někam, dojít. Zatím máme plno dozorujících a kibicujících a chudák učitel je na posledním místě , komu by se v naší společnosti chtělo pomoci. Učitel musí pomáhat žákům ale učitele často strhne lavina averze a útoků stran rodičů či nadřízených.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. ledna 2020 v 17:32  

"Nikdo - zvláště dnes se už nebude (kromě echt filozofů) zamýšlet nad slovy pana Lippmanna."

No a to je taky ta potíž. Jak je každej kantor všema furt kamenovanej, tak nemá čas o své práci přemýšlet na úrovni jinej, než rutinní. A pak to taky tak v tej zaprděnej kotlince vypadá.

rváčkazvesela řekl(a)...
20. ledna 2020 v 18:00  

A současný stav školství má k ideálu taky daleko, i když je pochopitelně mnohem lepší než ten minulý.
Pane Snirchu, napiště prosím, v čem je dnešní školství lepší, než to před r.1989? Mě připadá, že téměř v ničem. Změny jsou, to ano ale asi jen ty, že se děti místo ruštiny učí angličtinu a že nejsme krmeni komunistickou filozofií. Jinak jsem nic kladného neshledala. Naopak v tělocvičně mi velmi chybí značky - bylo rychlejší "rozmístění" dětí, aby se nepobily při rozcvičce. Děti jsou otevřenější ale také můžete říci rozcapenější, sebevědomější ale také ustrašenější - plné stresíků, protože se dozvídají , že se ve škole mají bavit a když se nebaví tak mají averzi a lenost vůči všemu. Toto je lepší??

L.snirch řekl(a)...
20. ledna 2020 v 18:09  

PP
Zkuste napsat, proč je současné školství horší za normalizace. Předem děkuji.

Proč je horší to normalizační školství než dnešní dle mého názoru, vám zopakuji:
1) obsahem půlky předmětu byla propaganda či cenzura podstatného - tedy mladý člověk nebyl vzděláván všeobecně myšleno pro život v Evropě v různých systémech (například pro podnikání či život v demokracii), ale účelově pro daný totalitní systém (byly předměty, kdy to pochopitelně neplatilo, například matika). Změna roku 1989 pak byla pro některé velmi těžká.
2) žák či student nebyl vzděláván a rozvíjen v oblasti kritického myšlení, asertivity, sebevědomí, lidských práv, ale hlavní byla poslušnost (více či méně zdůrazňována).
Opakuji posté, že to není vinna učitelů a že se tak každý učitel dokonce nechoval, někteří riskovali navzdory systému.




E.Kocourek řekl(a)...
20. ledna 2020 v 18:58  

Tak už to víme, díky pane L.snirch. Dnešní školství je lepší nežli to normalizační, protože dnešní žáci jsou rozvíjeni v oblasti lidských práv! ////

Co se týče rozvíjení v oblasti kritického myšlení, dovoluji si pochybovat. On totiž tím kritickým myšlením - a zejména schopností je vyučovat - vládne málokterý učitel. ////

rváčkazvesela řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:00  

Souhlas s PP.
V systému pracuje většina učitelek(-lů) absolvující před 1989. Mají často přehled a erudici daleko větší než ty unavené mamky od rodin, které absolvovaly ve svobodě. A taky tu jsou sebevědomé mladé bytosti, kterým však chybí mnoho zkušeností.
Kvalita práce učitele se určitě neodvíjí jen od jeho let a zkušeností ale není pravda, že neučíme svobodně,interaktivně, otevřenou komunikací, nevedeme děti ke sebevědomí , úctě k druhému atd atd. Kdo chtěl, tak si k tomu došel.
S těmi politickými injektážemi - jednou jsem si skutečně počítala, kolik času jsme na vysoké strávili předměty jako "politická ekonomie", " marxleninská filozofie" atd....byla to asi čtvrtina času. Bylo mi fakt teskno z toho, že jsem mohla věnovat tento čas například studiu jazyka...ale považte, kolik vám toho dá škola a kolik se naučíte praxí. Je to jasné, ne?

Pavel Doležel řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:22  

"1) obsahem půlky předmětu byla propaganda či cenzura podstatného - tedy mladý člověk nebyl vzděláván všeobecně myšleno pro život v Evropě v různých systémech (například pro podnikání či život v demokracii), ale účelově pro daný totalitní systém (byly předměty, kdy to pochopitelně neplatilo, například matika). Změna roku 1989 pak byla pro některé velmi těžká.
2) žák či student nebyl vzděláván a rozvíjen v oblasti kritického myšlení, asertivity, sebevědomí, lidských práv, ale hlavní byla poslušnost (více či méně zdůrazňována)
"


A jak se člověk vzdělává v asertivitě? To vážně nazýváte vzděláváním? Možná máte pravdu v tom prvním bodě, ale že by to bylo dneska nějak zásadně jinak, to tedy dojem nemám. Multi-kulti, LGBTW, genderismus, sluníčkáři, zelení a vzdělávání pro demokracii? Jste spadl z višně na záda? Schválně, kdo z nás tady ví, jakým způsobem se alokují poslanecké mandáty na základě výsledků voleb? Kdo z nás tady ví, jak přesně funguje uzavírací klauzule, ta tzv. d'Hondtova metoda dělitele, nebo Hagenbach-Bishoffova kvóta? Vy tady vykládáte o kritickém myšlení, ale přitom tím myslíte jen to, že kriticky uvažující lidé by přece volili stejně jako vy - tedy správně. Jak jinak byste mohl dovodit, že lidé kriticky nemyslí? Kritické myšlení je jedna veliká marketingová bublina, protože na rozdíl třeba od znalosti analytického rozšíření Riemannovy zeta funkce, o kritickém myšlení si každý může nakvákat co se mu jen zlíbí. To i Mistr Čapek si myslí, že umí kriticky myslet, i Kartous se svou želvou, která je ve svém tempu nedostižná, aniž by kdy vůbec cokoliv tušil o nekonečném součtu geometrické řady, harmonické řady, nebo třeba o absolutní spojitosti. Prostě jen kváká a kváká, něco z něj leze a když mu panímáma z horní dolní nerozumí, protože to je samá axiologie reklamy, diskurz, vizuální kontrapunkt a blá blá blá, tak je to holt racionální myslitel s ukrutným racionálním myšlením.

L.snirch řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:24  

Rváčko:
Předpokládám, že rozumíte psanému textu.
Já nehodnotil, zda lépe učí dnes učitel(ka) mladší či starší. Já hodnotil jen to, jak se učí po roce 1989 a před rokem 1989. A napsal jsem 2 kritéria, proč školství před rokem 1989 nebylo dobré.

rváčkazvesela řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:32  

Ke článku nemám vůbec nic.
Což je, dle mého, v souladu s jeho vyzněním i myšlenkou.
A vtipné !!!...souhlas
Tendence naší doby je mnoho namluvit a nic nevykonat.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:38  

Jo, jo komunistické školství bylo fajn. Podle rozpomínání pana Honzáka ze školních lavic, žárovku nevymyslel Edison, ale Petěrburgský studen Lanikin, rentgen vynalezl Rentgen Rentgenovič Rengenov, což je doloženo v Riazanské obecní kronice, kdy běžel za manželkou s holí volaje, ty mrcho, já do tebe vidim!!!

Tajný Učitel řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:40  

"Tendence naší doby je mnoho namluvit a nic nevykonat."

Nikoli. Tendence naší doby je mnoho nenamluvit, mnoho nemyslet, mnoho nenapsat a nic nevykonat.

Lenka Pokorná řekl(a)...
20. ledna 2020 v 19:52  

"Tendence naší doby je mnoho nenamluvit, mnoho nemyslet, mnoho nenapsat a nic nevykonat."

A kde se ta tendence bere a proč zesiluje, když je současné školství oproti socialistickému tak skvělé?

Robert Čapek řekl(a)...
20. ledna 2020 v 20:20  

Než se Lenka Pokorná dojme nad uplynulou krásou totalitního vzdělávání, rád bych věděl, jak přišla na to, že p. Ortové "je sama učitelkou". Sama píše, že je jen rodičem a dokonce tím omlouvala některé pojmové chyby. Jedině tak lze totiž omluvit její diletantské názory typu "vybíjená je kooperativní" nebo "při výkladu se žáci učí komunikovat". Totiž: neví, o čem píše.

Takže buď L. Pokorná neumí zjistit to nejzákladnější, nebo se dala do manipulace velmi časté, typu: učitel ví vše, neboť je "v praxi", zbytek světa neví nic. A pak si za katedru posouvá kohokoliv, kdo se jí tam hodí :-) Malá zkouška: co třeba pan Šnirch? Je učitel, měl by vědět mnohem víc než Ortová nebo Kartouz, kteří učitelé nejsou ;-)

Milan Keršláger řekl(a)...
20. ledna 2020 v 21:03  

Mládí má dojem, že zvládne vše, protože se často raduje z vlastních úspěchů, které je posilují a dávají jim sebedůvěru (asi jako ptáče, které vyletí z hnízda a zjistí, že se samo dokáže nakrmit). Starší po 40 zjistí, že mají limity, nejsnáze podle uvadání vlastního těla a smyslů. Někteří tomu však odmítají uvěřit, a tak narážejíc na zhoršující se zrak, paměť, fyzičku, přechod, úbytek testosteronu... volají po svých mladých letech, která byla podle nich nejlepší a snaží se o tom přesvědčit sebe i okolí ;-) A nezapomínají deptat mladé, aby jim ukázali svou převahu :-(

Starší mají zkušenosti, ale bohužel samo stáří je pro ně novinka a zkušenosti s ním nejsou :-D

A co s tím? Věřme mladým, povzbuzujme je, aby převzali od nás otěže doby, jako my jsme je kdysi sami převzali. Vše je a bude jiné, stejně jako stejná voda v řece už nepoplyne :-) Tento pozitivní optimistický moment zde zhusta postrádám :-(

PP řekl(a)...
20. ledna 2020 v 22:14  

Proč je to teď horší? Stačí se podívat na Vaše nesmyslné zobecňující argumenty. Ani jedno z toho, co popisujete, jsem nezažil. Ale abych zkusil pár argumentů, vypozorovaných rozdílů za poslední dekádu a těžko rozporovatelných skutečností:

1) Děti umí číst, ale neví, co čtou

2) Co se týče kalkulačních schopností - jsou téměř nulové. Zažívám pravidelně matematického dvojkaře nespočítat z hlavy 210mm mínus 15mm.

3) Nenajdou v textu chybu.

4) Nemají sebemenší odhad vzdálenosti, plochy, objemu či snad schopnost to přepočítat.

5) Nejsou schopny vyslechnout pokyny k jednoduché práci. Potřebují několikanásobné opakování a pak zjistíte, že to dělají přesně tak, jak odkývali že ví, že se to tak dělat nemá.

6) Děti chodí na náměstí, aniž by byly schopny říci proč. Jsou mnohem manipulovatelnější. Do nás sice na dvou hodinách týdně cpali ideologii, jak pravíte, ale nikomu to neublížilo a mysleli jsme si svoje. Dnešní děti nejsou schopny bránit se takto indoktrinačním neziskovkám typu TI apod.

7) Děti nejsou schopné prohrát, případně přiznat, pochopit a pak opravit svou chybu.

8) Chirurgové si stěžují, že sice noví doktoři mají třeba i červený diplom, ale nejsou schopni použít pilku nebo sešroubovat šroub. Mají mizivé schopnosti motorické, a to jak mikro, tak makro.

8) Mistři kuchaři to maj z obou stran - na práci s nožem aby je nechali pojistit a rovnou stát na igelitu a z receptu si zapamatují čtvrtinu a ještě v opačném pořadí.

9) Roste počet blábolivých předmětů, ve kterých tvoří PRÝ ZRALÍ LIDÉ jako závěrečné práce strašlivé paskvily, bez nejmenšího významu a hodnoty a stejně vybaveni přicházejí na trh práce. A stále roste počet těchto oborů, protože je po nich poptávka. Lidí neschopných pracovat, anebo tvořit jiným způsobem hodnoty (vynalézat, zkoumat, designovat...) je v popilaci více a více.

10) Děti mají naprosto nulový rozhled.

A za jedenácté - moc hezké prvočíslo - je ta ideologie teď úplně všude. Klimatický alarmismus je ideologie, za jejíž objektivní vyvracení jsou vyhazováni vědci ze svých míst. Za zveřejňování objektivních výsledků výzkumů jsou jiní zbavováni titulů (už máme příklad i u nás).

Nedá se pominout, že naprostá většina našich pracovních míst v prvé řadě dnes bojuje s přicházející mládeží s AUŠUSEM, který jsou absolventi schopni vydávat za výsledek své práce a požadovat často vyšší odměnu, než ten, kdo to doopravdy uměl.

Nechci, nepotřebuji a nemusím tady vyjmenovávat, čím vším jsem prošel, jaké nástroje umím vzít do ruky a co všechno vytvořit. Nechci soudit "tebe podle sebe". Ale vím, že to nic výjimečného není, a to ani v rámci mých vrstevníků jak na ZŠ (potkáváme se dodnes), tak na gymplu. O VŠ nemluvě. Tam uměly holky sestavit zesilovač...

Že je něco zatraceně zadnicí ke zdi je naprosto jasné i ze skutečnosti, že někdo může výše publikovaný, a dále nediskutovaný, článek považovat za přínosný.

Robert Čapek řekl(a)...
21. ledna 2020 v 0:46  

"Do nás sice na dvou hodinách týdně cpali ideologii, jak pravíte, ale nikomu to neublížilo a mysleli jsme si svoje. Dnešní děti nejsou schopny bránit se takto indoktrinačním neziskovkám typu TI apod."

Ano, kam se hrabe totalitní propaganda, zavřené hranice, cenzura, neexistující demokratické volby a neexistující informační kanály (jako je internet a zpravodajské kanály) na dnešní hrozný stav, kdy "děti nejsou schopny se bránit". Jestli ono dříve nebylo svobodněji. Někoho zavřeli, někoho vyhodili ze školy nebo z práce za to, jak smýšlel, STB na každého druhého držela spis, pár lidí fízlové ubili, ale ta dnešní klimatické hrůzovláda je mnohem horší! Neziskovky jsou horší než Stasi. Už prý vyhodili dvě vědce, říkala včera paní Nováková v Masně.

Za chvíli nám budou tlouct na dveře a věšet všude portréty Gréty. Hrůzovláda!

Milan Keršláger řekl(a)...
21. ledna 2020 v 7:14  

Pane PP, politická agitka nepatří ani do školy ani sem.

Pokud tvrdíte, že máte technické vzdělání (a dnešní děti ne), pak jistě snadno nahlédnete, že sporem lze rozbít většinu vašich bodů (tj. existuje alespoň 1 případ, kdy...).

Pokud tohle má být výsledek toho úžasného školství za totality, pak potěš koště.

PP řekl(a)...
21. ledna 2020 v 7:38  

Super. Najdeme jediného, které ví, jak se píše "výjimka" a všichni budou vzdělaní. Tak to myslíte?

V několika posledních komentářích jste vypadal skoro až, řekl bych, chytře. A o jaké agitce mluvíte?

Dík za ty zvratky pane Čapku. To je z vaší knihy?

PP řekl(a)...
21. ledna 2020 v 7:40  

Znovu jsem si přečetl, pane, a žádnou politiku jsem tam nenašel.
Nemáte na monitoru nějaký cákanec?

Karel Lippmann řekl(a)...
21. ledna 2020 v 9:52  

Ad rváčkazvesela:

"Nikdo - zvláště dnes se už nebude (kromě echt filozofů) zamýšlet nad slovy pana Lippmanna."

No jistě, dialog se vede tak, že se "nikdo nebude zamýšlet" nad tím, co napíše "echt filosof" s učitelskou praxí 49 let. Jen netuším, jak se dá šmahem odmítnout něco, nad čím se vůbec nezamyslím. Platí to i pro výuku ve škole? Stejně tak nevím, jak dospět za daných okolností k všeobecnému "nikdo". Vy to ale jistě víte.

Zdraví Vás "echt filozof". Jaká pocta, i když nevím, jakou bytost tím vlastně myslíte! Přesto díky.

krtek řekl(a)...
21. ledna 2020 v 9:59  

Nejprve jsem chtěl projevit svou totální neschopnost pochopit myšlenku v článku obsaženou, protože pojem "poetický rozum" mi vůbec nic neříká.
Až jsem došel po přečtení diskuse k závěru: jaký článek - taková diskuse.

Karel Lippmann řekl(a)...
21. ledna 2020 v 10:52  

Jistě dokážete vysvětlit sám sobě, pane krtku, jak lze dojít k závěru z "totální neschopnosti pochopit". Bývá zvykem, že když někdo něco totálně nechápe, tak nečiní závěr. Ale zde jsem si už zvykl na podobné "argumenty".
Také hraji na kytaru, pane krtku. Měl jsem dokonce v Bechyni folkovou skupinu. I to se "echt filozofům" může stát.

Milan Keršláger řekl(a)...
21. ledna 2020 v 10:56  

@PP: Vzdělanost i ve Starém Římě prosazovala demokracii = svoboda slova, nezávislost soudů atd; což popíráte např. v bodu 6, kde prezentujete zjevně odpor vůči činnosti TI, dále opakovaně vyzdvihujete minulý režim (totalita). Nemůže jít tedy o nic jiného, než o (vaši) ideologii odporující jak vzdělanosti, tak rozumu i logice. (Až nenávistná) ideologie je nosnou myšlenkou mnoha stran, např. SPD, ANO a dalších. DO ŠKOL NEPATŘÍ.

Důkaz nepravdivosti dalších bodů pouhou negací jste raději nehájil. Děkuji.

Milan Keršláger řekl(a)...
21. ledna 2020 v 12:51  

Pane PP, vaše věta "rozhovory s homosexuály a dalšími úchyly" znamená, že nálepkujete vy, nikoliv já. Asi jste se spletl. Nastudujte si pojmy xenofob, homofob, extremista. Tady ani ve školství byste být neměl. Pěkný den.

laimes řekl(a)...
21. ledna 2020 v 13:24  

1/podstata vzdělávání je již 2000 let stejná
2/již 30 let žijeme ve zcela jiné společnosti než před 89 a v budoucnu nás čekají další změny
3/ to první musíme vmontovat do toho druhého a to jest vše

PP řekl(a)...
21. ledna 2020 v 13:51  

Mimochodem - co tak diskuze nad ostatními body? Fakt se tak strašně mýlím a děti jsou dnes schopnější ve vyjmenovaných bodech? Proč vy se vždycky chytíte a čekáte na jedinou myšlenku, kterou chcete rozcupovat a kvůli které cupovat. Ale další naprosté většiny argumentů si nevšimnete. To proto, že chcete dehonestovat diskutujícího kvůli jediné myšlence, často kvůli jedinému slovu. Měl byste se stydět, takto diskutovat.

Ostatně - ten bod tam byl ůčelně kvůli vám. Vsadil jsem se o kafe z lídlu, že to bude jediná věc, na kterou budete reagovat.

Vyhrál jsem.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 13:52  

Pane Keršlágere, ideologie je nosnou myšlenkou (sic) každé politické strany, nikoliv pouze těch, které se vám nelíbí.

Já bych nebyl tak přísný pokud jde o homosexuály, ale zase, že by to někdo měl dávat na odiv a ještě v zařízení, které je vzdělávací, tak to fakt raději ne. Já taky nechodím po školách a nevykládám, jaké to je "drbat medvěda za uchem", nebo "leštit svícen" (kdo zná Tátu v sukních v podání Roberta Williamse, nadabovaného Viktorem Preissem, ten pochopí). To tam prostě nepatří.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 14:00  

PP a PD, vy dva potřebujete podrbat medvěda za uchem jak koza drbání.

L.snirch řekl(a)...
21. ledna 2020 v 14:01  

Pane PP

otázka zněla, v čem byl systém školství před rokem 1989 lepší než ten dnešní.
Já napsal proč byl mnohem horší (špatný).
Vy jsem odpověděl stylem "děti méně čtou" a to v 10 bodech. Asi jste nepochopil otázku.

Milan Keršláger řekl(a)...
21. ledna 2020 v 14:39  

Pane PP, TI (Transparency International) jste sem a do školy zavlekl vy, bohužel.
Pokud nevíte, co je důkaz sporem a jak to souvisí s vašimi tvrzeními, máte k logice (bohužel) daleko a neměl byste ji u žáků hodnotit. Možná byste neměl hodnotit raději nic.
Ano, ideologie je podstatou politických stran, a proto jsem psal, že to sem ani do školy nepatří (máme sekulární apolitické školství). Těší mne, že to chápete. Tím méně sem patří extrémní netolerantní pozice (xenofobie, homofobie atd.).

Milan Keršláger řekl(a)...
21. ledna 2020 v 14:46  

Pro PP: TI do školy může, protože hájí demokracii, právo, nezávislou justici, svobodu slova. Protože hájíte totalitu, odsuzujete homesexuály atd., obávám se o správnost vašeho náhledu na TI (mimochodem - před '89 byla TI také na blacklistu).

PP řekl(a)...
21. ledna 2020 v 14:47  

Z čeho soudíte, že jsem netolerantní?

Protože mám homosexuální přátele, dokonce dobré přátele, kteří na to mají mimochodem úplně stejný názor?
Že spolupracuji a pomáhám cizincům? Že je učím česky?

V čem vy nejste xenofob? V tom, že nesnesete jiný názor a jinou zkušenost?

PP řekl(a)...
21. ledna 2020 v 15:23  

TI je totalita. Bože vy jste naivní. :) TI je asi tak demokratická, jako komunisti. Ti taky chtěli všude dobro. V čem je rozdíl? V čem je rozdíl mezi komunistickou utopií a občanskou, kterou hláasal Havel?
Jen změna názvu, praktiky stejné.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 17:13  

"PP a PD, vy dva potřebujete podrbat medvěda za uchem jak koza drbání."

Já ho drbu skoro každou noc, tak si dejte pohov. To není jako když cvrček potkal prcka.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 17:32  

"otázka zněla, v čem byl systém školství před rokem 1989 lepší než ten dnešní."

1) Byl předvídatelný.
2) Byl stabilní.
3) Byl postavený na odbornosti (alespoň v těch neideologických předmětech), nikoliv občanském aktivismu, v němž si nárokuje každý nevzdělaný aktivista právo rozhodovat o tom, jaká odbornost je potřebná a jaká nikoliv (viz bláznivý Fendrych se svým kývajícím papouškem, nebo Kartous se svojí želvou).
4) Byl efektivnější a lepší z pohledu mezinárodních srovnání výkonu žáků v matematice i v rodném jazyce. Od 90. let v mezinárodních srovnáních setrvale klesáme a klesáme.
5) Formální vzdělání více vypovídalo o skutečných dovednostech, schopnostech a znalostech. Dnes VŠ titul z řady škol už pomalu nemá cenu ani toho papíru, na kterém je vytištěn diplom. Přečtěte si knihu od Vladimíry Dvořákové, která se rozkladem školství zabývá dlouhá léta z pohledu politologie a veřejné politiky. Uvidíte, co se dělo třeba na "plzeňských právech", co se dělo v soukromých školách, třeba v UJAKu, jak vypadá takový systém 1-2-3, jak se dělá titul přes prázdniny, nebo jak se dělá ve Sládkovičovu (což je malá obec na Slovensku), atd.
6) Žáci a jejich rodiče nebyli pány školy a ano, museli dodržovat jistá pravidla. Dnes je problém se naprosto nepřizpůsobivého žáka, který ubližuje ostatním a nakonec klidně i učiteli, zbavit. Dříve by se s ním nikdo nepáral, vyhodili by ho ze školy, nebo zavřeli do diagnosťáku. Dnes nikdo nemusí dodržovat nic. Ta vaše poslušnost je totiž ve skutečnosti do velké míry jen "základní ohled na druhé". Že budou mít všichni asertivně ostré lokty a drzé čelo lepší než poplužní dvůr, to má být nějaká výhoda?

Měli jsme šanci ten relativně dobře fungující školský systém po revoluci ještě vylepšit a zefektivnit. Namísto toho jsme si ho nechali úplně zničit. Z jedné strany podnikavci se "vzděláváním" a z druhé strany bláznivými zelenými, rudými a pestrobarevnými aktivisty a jinými mašíbly.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 17:39  

Občanský aktivismus je v rozporu se základními principy demokracie. Já vím, že se to dnes neříká a že se nám ty dva pojmy určité užitečné skupinky snaží soustavnou masáží ztotožňovat, ale občanský aktivismus je obrovský omyl, který jde přesně proti základním demokratickým principům.

Všechny ty TI, AI, ČVT, ČOSIV, EDUINi, OSF a mraky dalších mají především své vlastní zájmy. V zásadě jde o lobismus za veřejné peníze a s vidinou zisku veřejných peněz. Ale takto nemá a hlavně nemůže dlouhodobě fungovat ani demokracie, ani trh.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 17:49  

"Mimochodem - před '89 byla TI také na blacklistu."


Po blacklistu nevolám, ačkoliv to, že byl od roku 1941 Hitler u Stalina na blacklistu opravdu neznamená, že bych kvůli tomu měl Hitlera nějak vyzdvihovat, jako odpůrce jednoho z nejhorších diktátorů dvacátého století. Ta vaše logika je taky nějaká fajnová.


Volám po tom, aby nikdo, kdo TI podporovat nechce, ji podporovat nemusel, protože jde o čistě ideologickou aktivistickou organizaci. Pokud v ní členové spatřují smysl, ať si ji financují, podobně jako věřící svojí církev. Ale ať tyhle vymývárny mozků proboha nikdo nechce financovat z peněz daňových poplatníků. Neziskovky totiž ve skutečnosti reálně bez zisku nejsou. Jen se tento rozpustí v nákladech, jejichž investiční charakter, nebo vliv na produkci (která často ani neexistuje) nikdo ani nedefinuje, natož aby je měřil. Je to skrytá forma podpory v nezaměstnanosti, která ještě umožňuje vymývání mozků a propagandu. V zájmu koho? V zájmu demokratické většiny, nebo proti její vůli?

laimes řekl(a)...
21. ledna 2020 v 17:58  

měli bychom se zamyslet, my=politici,aktivisti,pasivisti nad svou budoucností,neb jsme ve stádiu čekání přeměn (změny,krize) a tímto směrem napřímit vzdělávání....
budoucností v česku bude:
1/ doprava,dopravní stavby a zařízení,transport a logistika
2/zemědělství(bezchemické) a životní prostředí(odpady,krajinotvorba)
3/sociální služby

L.snirch řekl(a)...
21. ledna 2020 v 18:07  

Pane Doležele
děkuji za věcný argument - tedy 6 bodů, v čem bylo školství za totality lepší.
1. - ano byl předvídatelný - blbý, ale předvidatelný, každý věděl, co má robit 7.11., 25.22 atd. - trošku nadsázka, blbé, ale předvidatelné je plus?
2. blbý, ale stabilní, 41 let, pak se ze dne na den sesypal a musely se zahodit učebnice půlky předmětů, stejně i poskytnuté vzdělání . To je plus, taková stabilita?
3. nyní není postaven na odbornosti - nevím o tom, že by uvedení ovlivnili jakkoliv vzdělávání - že mají právo názoru, OK, ale jak ho změní? Mění ho ministři a poslanci, které jsme si zvolil. Stejně jako za totality. Ale tam jsme si je "zvolili".
4. Efektivnější - ano v matice či fyzice ano z pohledu ZŠ, to jsem nikdy nepopřel, v množství dalších předmětů ne. Nebyly taky víceleté gymply a to mám vliv. Nevím, zda jste pro jejich zrušení, aby to bylo srovnatelné.
5. Ano, bylo elitářské, tedy jen 10 % mohlo studovat VŠ a tedy to mělo vyšší úroveň (u těch 10 %). Ale jaká byla za to obrovská společenská daň v ekonomické nekonkurenceschopnosti. Proč žádná vyspělá země nemá jen 10 % vysokoškoláků?
6. souhlasím - tady jsme ve shodě stran ZŠ (na SŠ to funguje bez problémů).
Díky za ještě jednou za argumenty.

Lenka Pokorná řekl(a)...
21. ledna 2020 v 18:40  

K bodu 4. Efektivnější

Myslím, že pod tento bod spadá i to, že tehdejší průmyslovák byl na lepší úrovni než dnešní absovent s Bc. titulem, kterého živí stát na studiích minimálně o tři roky déle, že tehdejší zdravotní sestra s maturitou byla v praxi použitelnější než dnešní Dis. či Bc., a o tehdejších absolventkách pajdáků nastupujících do MŠ hned po maturitě ani nemluvě. A začínáme na to doplácet, protože do důchodu odcházejí silné ročníky a slabé ročníky, které navíc déle studují, je nestačí na pracovním trhu nahradit.

O ostatních bodech nemá smysl s panem Šnirchem diskutovat. On totiž, když si nabije hubu v jedné diskuzi, plynule přeskočí s těmi samými argumenty o úplně špatném komunistickém školství do jiného diskuzního vlákna a opakuje pořád to samé dokola. Ostatně v diskuzích o maturitě z matematiky tomu není jinak.

A ještě vzkaz pro pana Čapka.
Vy si opravdu myslíte, že kdyby Mgr. Laďka Ortová nikdy neučila, že by byla schopná psát o školství na svém blogu takové trefné články, které vypovídají o jejím velkém přehledu a zkušenostech v této oblasti? Samozřejmě, že učila, a to jak na běžné škole tak i na malotřídce. Navíc jí to narozdíl od Vás myslí.

Robert Čapek řekl(a)...
21. ledna 2020 v 18:45  

P. Pokorná: ty články nejsou trefné, jsou hloupé, plné nejen pochybných myšlenek, ale i věcných chyb a špatně pochopených pojmů. Jsou směšné.

Michal Komárek řekl(a)...
21. ledna 2020 v 18:47  

Tématem diskuse není ani pan Čapek, ani paní Ortová, ani paní Pokorná... Diskutujte, prosím věcně, bez vzájemných urážek... Děkuji!

L.snirch řekl(a)...
21. ledna 2020 v 20:39  

Paní Pokorná
Důchody je problém v tom, že 190 000 lidí nemůže nahradit 100 000. Nyní těch 190 000 Husákových dětí má okolo 50 let a za 10 let bude ještě hůře. To nemá s kvalitou školství souvislost. Uveďte, kolik je VŠ absolventů nezaměstnaných - nula celá nic. Takže sociální platí. Kdyby byli nezaměstnaní a brali jen dávky, je to argument.
To, že mladí studují déle, je právě to, co ty důchody aspoň trochu drží - odvádějí pak větší sociální. Kdyby nestudovali, je to ještě větší průšvih (viz kraje KV a UL)

Lenka Pokorná řekl(a)...
21. ledna 2020 v 21:11  

"ty články nejsou trefné, jsou hloupé, plné nejen pochybných myšlenek, ale i věcných chyb a špatně pochopených pojmů. Jsou směšné."

To je naštěstí jen Váš osobní, pochybný a směšný názor, pane Čapku.

Laďka Ortová řekl(a)...
21. ledna 2020 v 21:27  

Paní Pokorná,
děkuji za podporu. Pro Vaši informaci: vystudovala jsem střední pedagogickou, obor učitelství pro MŠ, následně speciální pedagogiku na PedF UK, absolvovala jsem v roce 1993. Učila jsem jen krátce, na malotřídce. Mé názory zásadně ovlivnilo 23 školních roků našich dětí (z toho 1 v domácím vzdělávání a soukromé škole) a 14 roků školkových.

Omlouvám se za příspěvek mimo tuto diskusi, to jen aby se neřetězily nesprávné argumenty.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. ledna 2020 v 22:41  

"1. - ano byl předvídatelný - blbý, ale předvidatelný, každý věděl, co má robit 7.11., 25.22 atd. - trošku nadsázka, blbé, ale předvidatelné je plus?"

Tak když mám srovnávat blbý a nepředvídatelný a blbý a předvídatelný, tak ten druhý je určitě lepší.

"2. blbý, ale stabilní, 41 let, pak se ze dne na den sesypal a musely se zahodit učebnice půlky předmětů, stejně i poskytnuté vzdělání . To je plus, taková stabilita?"

On se nesesypal. On byl zahozen pseudoreformátory. Zahozen a až později se zjistilo, že fakticky bez náhrady. Že něčí stupidní představa o kapitalismu a podnikání, je úplně mimo. A nejen ve školství. Ano, stabilita je výhodou. Nějaké ty politické kydy mě nezajímaly tehdy a nezajímají mne ani dnes. To není vzdělávání, ale vymývání mozků a propaganda. V matematice a přírodních vědách se žádné učebnice zahazovat nemusely.

"3. nyní není postaven na odbornosti - nevím o tom, že by uvedení ovlivnili jakkoliv vzdělávání - že mají právo názoru, OK, ale jak ho změní? Mění ho ministři a poslanci, které jsme si zvolil. Stejně jako za totality. Ale tam jsme si je "zvolili"."

Nikoliv. ČOSIV se podílela nejen na propagaci, ale i realizaci inkluze. EDUIN je v poradním týmu například nyní při tvorbě vzdělávací strategie.

"4. Efektivnější - ano v matice či fyzice ano z pohledu ZŠ, to jsem nikdy nepopřel, v množství dalších předmětů ne."

A kterých předmětů se to týká? Těch, kterým nerozumíte a které jste nikdy neučil?

"Nebyly taky víceleté gymply a to mám vliv. Nevím, zda jste pro jejich zrušení, aby to bylo srovnatelné."

Nejsem pro jejich zrušení. Omezení by mi nevadilo.

5. Ano, bylo elitářské, tedy jen 10 % mohlo studovat VŠ a tedy to mělo vyšší úroveň (u těch 10 %). Ale jaká byla za to obrovská společenská daň v ekonomické nekonkurenceschopnosti. Proč žádná vyspělá země nemá jen 10 % vysokoškoláků?

Protože je po vysokoškolských diplomech a titulech poptávka. A dobře se na tom vydělává. Ekonomická nekonkurenceschopnost nebyla dána školstvím, ale společným vlastnictvím výrobních zdrojů. Ten lidský kapitál naopak umožňoval tu ekonomiku držet ještě dlouho nad vodou - v porovnání s jinými zeměmi.

Laďka Ortová řekl(a)...
21. ledna 2020 v 23:00  

Pane Doležele,
s Vašimi argumenty ve prospěch školství před r. 1989 vesměs souhlasím, sama jsem si tu podobně definovala jako nejdůležitější čitelnost, řád a kompatibilitu.
Neziskových organizací se naopak chci zastat - není jejich chyba, že se stát neumí nebo nechce bránit nátlaku. Samozřejmě, že nejásám nad požadavky, které se tady daří třeba Eduinu prosazovat, ale možnost být takto aktivní máme všichni. Stát může jejich požadavky odmítnout, částečně přijmout, přijmout cele, anebo je vzít v potaz při formulaci vlastních postulátů. Pořád vnímám jako důležitou hodnotu demokracie, že SMÍME zkoušet měnit, co nás pálí. A definováním odlišných požadavků vzniká společenský dialog, což je taky dobrý.

L.snirch řekl(a)...
22. ledna 2020 v 6:13  

"ČOSIV se podílela nejen na propagaci, ale i realizaci inkluze. EDUIN je v poradním týmu například nyní při tvorbě vzdělávací strategie." - to je zodpovědnost ministra, kterého jsme si zvolili. Jeho volejme k odpovědnosti. Jen jeho a jeho stranu.
"Ten lidský kapitál naopak umožňoval tu ekonomiku držet ještě dlouho nad vodou - v porovnání s jinými zeměmi." - ano, mizerně placený lidský kapitál. Tehdy.
A dnes ve školství taky, je s podivem, jak si 200 000 VŠ vzdělaných lidí za 30 let nevybojovalo slušný plat. Není to tou poslušností, kterou školství za totality vynikalo a které se dodnes nezbavilo? Nebo jak to jinak vysvětlit?

krtek řekl(a)...
22. ledna 2020 v 8:38  

Pane Šnirchu,
"Není to tou poslušností, kterou školství za totality vynikalo a které se dodnes nezbavilo? Nebo jak to jinak vysvětlit? "
Zcela prostě: někteří jsou s platem spokojeni; někteří mají práci jako malou domu a dělají ještě něco jiného; někteří jsou altruisté; někteří mají výrazně lépa zaplaceného partnera a někteří jsou takoví individualisté, že nesnesou ani myšlenku na kolektivní akci typu stávka. Hlavnímu jádru učitelů bylo v roce 1989 o třicet let méně, tudíž nemohli být tak výrazně semleti poslušností, protože v tom "nejhorším" případě jim bylo kolem třiceti a učili 5-10 let maximálně.

L.snirch řekl(a)...
22. ledna 2020 v 9:46  

OK. Takže jsou v zásadě skoro všichni učitelé spokojeni.

PP řekl(a)...
22. ledna 2020 v 10:31  

Čím dál se ukazuje, pane Šnirchu, že Vaše proklamace nejsou vlastně ani proklamace. Jsou to výkřiky zloby, něco ve smyslu "je to čarodějnice, upalte ji". Promiňte, ale je to tak a nezakryjete ten fakt ani přeměnou jedněch argumentů v jiné, podobně hloupé, nebo adorování jiných komentářů, které se Vám Vaše omyly snaží vysvětlit, anebo zjemnit. Něco ve smyslu:
"Ne, Aničko, výsledek není 5,2. Ale je mi jasné, žes to tak myslela, když jsi napsala -5,2. Proto dostaneš jedna mínus."

Na mne to jednoznačně působí jako frustrace z případných neúspěchů, které je samozřejmě nejjednodušší, a navíc v módě, hodit na dobu.

Nás tajní sledovali, byli jsme v hledáčku, ale zabránit studiu nám nikdo nedokázal, pokud jsme udělali přijímačky. Srandovní je, že jsem neměl kolem sebe za celý život tolik ublížených režimem, jako po roce 2000. Úplně každý na tu dobu hodí zvratek, jakoukoli nadávku, bez ohledu na to, že v 70-80-kách žila většina lidí úplně normální a mnohem šťastnější (prosím uvědomte si, co to slovo znamená) život, než většina současných Čechů.

Doufám, že ani mně můj názor nebudete chtít brát.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 11:33  

"A dnes ve školství taky, je s podivem, jak si 200 000 VŠ vzdělaných lidí za 30 let nevybojovalo slušný plat. Není to tou poslušností, kterou školství za totality vynikalo a které se dodnes nezbavilo? Nebo jak to jinak vysvětlit?"

Pane Šnirchu, nezlobte se, ale vy máte opravdu svérázná vysvětlení pro některé jevy, které pozorujete. Chápu, že z Bruntálska vypadá hodně věcí jinak, než z Prahy, nebo třeba z Dánska, kde se právě nacházím, ale bylo by dobré, ve vašem případě, trochu studovat obory, které tvrdíte, že vás totalita nenaučila. Předně asi nejprve se naučit angličtinu a pak asi hlavně ekonomii, protože tam máte opravdu mezery a pak vaše vysvětlení působí jako mudrování malého dítěte - byť, jak jsem psal mnohokrát, intelektové schopnosti vám - na rozdíl od mnohých jiných zdejších expertů typu tajnej, Lippmann, nebo Čapek, rozhodně nechybí.

V tržní ekonomice se mzdy nevybojovávají. To je levicová představa. V tržní ekonomice je cena práce založena na dobrovolné směně, přičemž tržní rovnováha je dosahována prostřednictvím poptávky a nabídky. Dokud stát bude mít dostatek lidí, kteří ty děti budou ochotni těch 6 hodin, kdy jsou rodiče v práci, pohlídat a ještě je při tom trochu vzdělávat - tu hůře, tu lépe, tak se nic dít nebude. Vy jste říkal, že jste spokojený, ale z vašeho současného vyjádření zase plyne, že svůj plat nepovažujete za slušný - pokud jsem to špatně pochopil, tak mě klidně opravte. Z mého pohledu si musíte ujasnit, zda jste spokojený, nebo nespokojený. S poslušností to nemá co dělat. Je to otázka vaší dobrovolné volby. Neposlušnost ve vašem pojetí by znamenala co? Permanentní stávkování? Nebo, že jako mám přijít do práce, bouchnout rukou do stolu a říct, že chci dvacku přidat, jinak nehnu prstem? Tak takto to, pane Šnirchu, v tržní ekonomice nefunguje. Asi jste tím "minulým režimem" v uvažování zasažen více, než se domníváte. Zaměstnavatel se rozhoduje na základě tzv. mezní efektivity práce a protože maximalizuje zisk, nebude mi platit ani o korunu víc, než musí. Proč by to měl dělat?

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 11:50  

"Neziskových organizací se naopak chci zastat - není jejich chyba, že se stát neumí nebo nechce bránit nátlaku."

No, to není. Stejně jako není chyba třeba Romana Janouška, že se magistrát nedokázal bránit jeho vlivu. Ale tady opravdu nejde o to, co je čí vina. Podstata je čistě v teoretické rovině. Demokracie je založena na svobodné volné soutěži názorů, ale rozhodnutí se provádí hlasováním a rozhoduje většina. Každá neziskovka, která není charitou, by v demokracii, která není nemocná, měla své názory prezentovat ve volné soutěži politických stran. To je velmi podstatné, protože funkční systémy se vyznačují zpětnovazebním principem, který nefunkční a neefektivní mechanismy potlačuje a tím umožňuje přežití systému. Neziskovky ale takto nefungují. Politik předkládá účty voliči. Ano, můžeme se přít o tom, jak je tato zpětná vazba efektivní, ale existuje. Neziskovka nepředkládá účty nikomu. Produkuje nesmyslné, nikým nevyžádané služby a vnucuje je lidem jako zjevené dobro. To vede k systematickému nahlodávání základních principů fungování společnosti. Ačkoliv jsem konzervativní a s Vašimi názory na naše školství naprosto souzním, stále jsem velikým příznivcem přerozdělování. Ale přerozdělování smysluplného, efektivního, nikoliv takového, které generuje rozrůstající se skupinu lidí, kteří jsou na trhu neuplatnitelní, protože namísto schopnosti uspokojovat něčí koupěschopnou poptávku, dokáží uspokojovat nanejvýše své potřeby vnucovat druhým jejich pohled na svět, který je drtivě menšinový. To je chyba.

Samozřejmě se nebavím o charitách, které opravdu pomáhají potřebným.

"Samozřejmě, že nejásám nad požadavky, které se tady daří třeba Eduinu prosazovat, ale možnost být takto aktivní máme všichni."

To je právě to - nemáme. Proč? Protože na to prostě nemáme a nemůžeme mít čas. Já nechci po chirurgovi, aby se ve svém volném čase angažoval v aktivitách, které jdou proti smyslu demokratické volby. Raději bych, aby se věnoval vzdělávání v chirurgii. Může se jistě angažovat v politice, ale to je něco úplně jiného, než aktivismus.

"Stát může jejich požadavky odmítnout, částečně přijmout, přijmout cele, anebo je vzít v potaz při formulaci vlastních postulátů. Pořád vnímám jako důležitou hodnotu demokracie, že SMÍME zkoušet měnit, co nás pálí. A definováním odlišných požadavků vzniká společenský dialog, což je taky dobrý."

Ale stát jsme my všichni. Ti, kteří o tom rozhodují, jsme tam delegovali my ve volbách. A ano, smíme zkoušet věci měnit, ale ne pokoutně, bez špetky odpovědnosti. Všichni (dospělí) máme pasivní volební právo a toho máme plně využívat, pokud jsme s něčím nespokojeni, ale nemáme mít právo prosazovat naše menšinové názory, představy a vidění světa a vnucovat je horem dolem do těch, kteří rozhodují. Ti se mají řídit tím, za co byli zvoleni, nikoliv EDUINem, nebo ČOSIV. A asi víte, jaký vliv měli tyto třeba na podobu inkluze a jaký je většinový názor na ni.

L.snirch řekl(a)...
22. ledna 2020 v 13:37  

Pane Doležele
já osobně jsem moc spokojený, jak jsem psal už mnohokrát, nepochybujte o tom ani vteřinu. Pozná to každý student, protože málokdy je učitel neustále plný úsměvu a spokojenosti. Kdybych nebyl spokojený, do školství bych nešel či dávno odešel – to je tak triviální rovnice, že snadnější už není. Nikdy jsem o svém platu nepsal, já už svůj plat dávno neřeším. Kdybych řešil, nešel bych ze soukromých firem do školství. Nejsem vystudovaný učitel, mám DPS, takže bych se mohl živit nadále odborně. Pobyt mezi studenty si užívám.
Plat učitelů dobrý není. Vidíte v tom nějaký rozpor, když to takto napíšu? Učitelé mají v porovnání s VŠ vzdělanými lidmi různých profesí velmi podprůměrný plat. To víte.
Myslíte, že třeba státní železničáři či státní lékaři nestávkovali?
Oba si pamatujeme, že jo. „Stávkovali“ i učitelé, ale jejich odbory jsou, jaké jsou a tak ty stávky podle toho dopadly.
Myslím, že princip stávky umíte popsat relevantněji než takto jednoduše, jak jste udělal. Takto to popisujeme na ZŠ. Ve skutečnosti víme oba, že je tam těch faktorů mnohem více.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 15:02  

Doležele, státní školství není tržní ekonomika, vy boží tvorečku. Dovzdělaj se sám, třeba v Dánsku, kde se, jak jinak, ráčej momentálně nacházet. Učitelé jsou poslušné stádo, což je děditství po komančích, poněvádž jinde, třeba ve vlasti vašeho chlebodárce, ti učitelé stávkují a to tak že fest.

E.Kocourek řekl(a)...
22. ledna 2020 v 15:44  

takto nemá a hlavně nemůže dlouhodobě fungovat ani demokracie

V pořádku, demokracie nefunguje. Takto nebo jakkoli jinak. ////

Demokracie byla vymyšlena a úspěšně vyzkoušena v antickém Řecku pro obce do velikosti cca 5000 obyvatel. Pro větší obce nefungovala už tehdy a tam. Kdo nevěří, ať si přečte něco o peloponésských válkách. ////

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 15:57  

Tajnej tvorečku, píšeme "dědictví", nikoliv "děditství". Ostatně stejně jako píšeme "spolujezdkyně" a nikoliv "spolujeskyně". Jinak se k vaším intelektuálním výkonům raději vyjadřovati nebudu. Snad až v nich najdu nějaké argumenty.

PP řekl(a)...
22. ledna 2020 v 16:12  

Jo jo, je to drsné.
To setkání s produkty polistopadového školství.
To mi připomíná, pane PD, že bych si moc vážil Vašeho kritického pohledu na jeden projekt, který se výše uvedených dovedností týká.
Najdeme cestu, najdete chuť?

Michal Komárek řekl(a)...
22. ledna 2020 v 16:56  

Stačí, prosím! Tématem není ani pan Doležel, ani pan Čapek a nepatří sem vzájemné urážky a znevažování. Děkuji!

Tajný Učitel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 17:01  

Doležele, mrknou se pro děditství sem http://poradna.profipravnik.cz/deditstvi-zavet-1268.html

Jinak rozdíl mezi státní službou a volnou tlapkou trhu chápou i dnešní natvrdlé děti. Krom Pavla Doleželů to jest. Něco smrdí ve státě dánském.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 18:59  

"Doležele, mrknou se pro děditství sem http://poradna.profipravnik.cz/deditstvi-zavet-1268.html"

Tajnej, proboha, mohl byste alespoň předstírat, že to vámi uctívané instantní vzdělávání má nějaký smysl a zdržet se těch činností, které z vás dělají doslova blbečka v přímém přenosu?

Podívaj se na to, v jaké rubrice se dotyčný text nachází, ju? Že dáma neovládá pravopis, opravdu není důkaz toho, že máte pravdu. Tady je krásně vidět ta krystalická hloupost a kam vede povrchní trivializované vzdělávání ve spojení s googlením. A krásně je také vidět, proč každý soudný a vzdělaný člověk upozorňuje, že učení se a dril se žádným googlením nahradit nedá. Exemplář tajného významného influencera je toho dostatečnou ukázkou.

"Jinak rozdíl mezi státní službou a volnou tlapkou trhu chápou i dnešní natvrdlé děti. Krom Pavla Doleželů to jest. Něco smrdí ve státě dánském."

No toto? Děti že jsou natvrdlé? Tak z toho plyne v dnešním světě jediný závěr - neměl byste učit.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 19:02  

"Jo jo, je to drsné.
To setkání s produkty polistopadového školství.
To mi připomíná, pane PD, že bych si moc vážil Vašeho kritického pohledu na jeden projekt, který se výše uvedených dovedností týká.
Najdeme cestu, najdete chuť?
"


Chuť bych měl. S časem je to horší, ale pokud to nespěchá, tak se mile rád "kriticky podívám" :-)

PP řekl(a)...
22. ledna 2020 v 19:31  

Paráda, chuť by byla a nespěchám.
A co cesta? Toto je sice kanál, ale nevím, jestli vhodný. :)

Laďka Ortová řekl(a)...
22. ledna 2020 v 21:03  

Pane Doležele,
asi rozumím Vašemu pohledu na občanskou společnost, a ještě se Vás zeptám: prošla jsem před nedávnem kapitoly vzdělávání volebních programů všech relevantních stran a je to katastrofa. I u druhdy konzervativních stran došlo k posunu směrem k měkkému školství. A teď jak by to podle Vašeho mělo vypadat? Samozřejmě někoho volit budu, což je vždy otázkou kompromisu, protože málokdy souzním se všemi názory dané strany. Takže zvolím stranu, která (stejně jako ostatní) směřuje k měkkému školství, ale konvenuje mi v dalších oblastech. Anebo, jak navrhujete, můžu založit politickou stranu a definovat tam svoje priority ve školství. Ale mě vůbec nezajímá zakládat politickou stranu, orientuji se především na školství a na tom nejde postavit novou stranu. Co byste navrhoval jako schůdné řešení v tu chvíli? Pokud se sejde skupina podobně smýšlejících lidí, připadá mi v pořádku, že se snaží ovlivňovat veřejný diskurz. Co mi v pořádku nepřipadá, jsou lidi s rozhodujícími pravomocemi, kteří naslouchají výhradně nebo převážně aktivistům, i když mají k dispozici i jiné názory. Zamířím-li k jádru: zakázal byste Eduinu (a podobným organizacím) činnost, měl-li byste tu možnost?

Pavel Doležel řekl(a)...
22. ledna 2020 v 23:09  

Paní Ortová, řekl bych to slovy F.L.Věka: "Já bych nemohl být na místě, kde se myšlenky musejí zakazovat."

Čili, ne, činnost EDUINu, ani ČOSIV bych nezakazoval, ale:

1) Nedostaly by ani jednu korunu ze státního rozpočtu, ani z jiných veřejných peněz, dokud by nevyhrály dostatečný počet mandátů ve volbách.
2) Ani EDUIN, ani ČOSIV, ani jiné neziskovky by neseděly v žádných komisích, nepodílely by se ani poradním názorem na vzdělávacích strategiích, žádné kulaté, hranaté, ani jiné stoly, žádné stálé, ani jiné konference. Já mám dojem, že nám nemalá část populace pořád dokola jen žvatlá o nesmyslech, místo aby pracovala.

Jediná cesta pro kohokoliv, jak se podílet na rozhodování o věcech veřejných, jsou volby.
Obávám se, že jiná cesta, než založit politickou stranu, nebo ovlivnit některou ze stávajících, není. A začít vzděláváním, se mi jeví jako velmi vhodné.

Laďka Ortová řekl(a)...
23. ledna 2020 v 7:44  

Pane Doležele, obávám se, že v této oblasti se neshodneme, což není nic proti ničemu. Děkuji Vám za výměnu názorů, zase příště ...

tyrjir řekl(a)...
23. ledna 2020 v 8:29  

Obávám se, že jiná cesta, než založit politickou stranu, nebo ovlivnit některou ze stávajících, není. A začít vzděláváním, se mi jeví jako velmi vhodné.

Takových různých nových stran už tu bylo a je . A teď mají zpravidla jen trafiku a dřevěnou nohu, pokud vůbec.

Všechny strany mají vzdělávání jako jednu z priorit, ale nejsou schopné ani ochotné se na něčem kloudném shodnout. Podobně jako učitelé mezi sebou. Přeji panu Doleželovi, aby si k tomu zakládání nebo přesvědčování politických stran zkusil přivonět a nedostal přitom přes svůj "čuchometr".

:)))



tyrjir řekl(a)...
23. ledna 2020 v 8:42  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Komárek řekl(a)...
23. ledna 2020 v 9:19  

Pane Týři, přestaňte s tím SPAMováním, prosím. Děkuji!

Karel Lippmann řekl(a)...
23. ledna 2020 v 9:50  

Pane Týři, je mi líto a promiňte, ale tak "vtipná" přání Vám nesplním. Možná byste je mohl splnit sám. Věřím tomu.

Paní Ortová, i když jste se mě netázala, odpovím. Použiji přitom Vaši terminologii, ač je podle mne příliš "tvrdá".
Kdyby se totiž ve výuce rozlišovalo to,co ve svém článku píšu, prospělo by to "tvrdé" odbornosti i "měkkému" vzdělání. Protože nikdo nemůže být "tvrdým" odborníkem na všechno a každý by měl dosáhnout jisté míry "měkkého vzdělání". Obojí je pro život stejně důležité, jedno podmiňuje druhé a vztah mezi nimi je motivující. Odbornost nechť je ověřována "tvrdě" ba mnohdy dualisticky exaktně, třeba centrálními testy, pro hodnocení vzdělansti (vágní) je naopak adekvátní hodnocení "měkké". Proto se např. testy naprosto nehodí pro převážnou část obsahu humanitních a sociálních věd a je v nich třeba rozlišit to, co je exaktní (např. faktografie), a to, co už je vágní (interpretace). Plést tohle všechno dohromady je tradiční a dříve to ve škole navenek (ve skutečnosti ne), jakžtakž fungovalo proto, že žáci byli (jako celá společnost) v některých morálních zvyklostech daleko poslušnější a přizpůsobivější (navíc bylo i mnohem méně zdrojů informací a dost odlišný životní "provoz"). Dnes je tomu až příliš naopak (zase jde o otázku mezí). Ale vracet se k tradici (já jsem maturoval v r. 1966, vím tedy, o čem mluvím) bych vskutku nedoporučoval. A slovo "tvrdost" bych nahradil slovy smysl a náročnost.

tyrjir řekl(a)...
23. ledna 2020 v 10:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
23. ledna 2020 v 12:12  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
23. ledna 2020 v 14:26  

PD, neměl bych věru, pokud české školství produkuje lidi vašeho typusu, neměl bych být toho spolu účasten, abych jednou nebyl souzen za zločiny proti lidskosti. Děditství poskomunismu.

Laďka Ortová řekl(a)...
23. ledna 2020 v 15:09  

Pane Lippmanne,
ve svých článcích, na které se odkazujete, jsem uváděla, že děti v tvrdých školách dosud rozvíjejí spolu s tvrdými i měkké dovednosti, to se přeci děje co škola školou je. Nemůže existovat čistě tvrdá škola, stejně ani jako čistě měkká škola. Jde mi o hranici, za kterou už se škola (většinově) tvrdá mění na školu (většinově) měkkou. Někdo holky, jiný vdolky. Ať si měkcí rodiče dávají děti do měkkých škol a nám tvrdým nechají ty tvrdé. Jenže, jak jsem upozorňovala v článku o Strategii 2030+, obávám se, že se všechny školy budou musit změnit na ty měkké, ať už to ředitelé, učitelé či rodiče budou chtít, nebo ne. A to se bohužel potvrzuje v aktuální kauze ZŠ Plamínkové na Praze 7.

Pojem tvrdé a měkké školy odvozuji od měkkých a tvrdých dovedností, jejichž definice a používání je vesměs akceptováno. Připouštím, že je to mírně nadsazené, na druhou stranu zase přehledné.

Líbí se mi Vaše představa prolínání faktografie a interpretace, odbornosti a vzdělanosti, což se ale ve škole děje odedávna. Někdo dává víc důrazu na fakta, někdo dává větší prostor interpretaci. Obě krajnosti by byly nepřijatelné a ano, je to otázka hledání meze, míry, přelomu. V mém pojetí by se běžná výuka na (tvrdé) základní škole měla soustředit spíše na fakta, volitelné předměty a část výuky na střední nechť jsou věnovány interpretaci.

Karel Lippmann řekl(a)...
23. ledna 2020 v 15:51  

"Líbí se mi Vaše představa prolínání faktografie a interpretace, odbornosti a vzdělanosti, což se ale ve škole děje odedávna."

Neděje se to, paní Orlová, bohužel ani trochu ne. Důkazem toho je i nespočet didaktických materiálů, dnes včetně RVP a učebnic, kde o ničem takovém není ani slovo.Totéž se týká i katalogů požadavků pro SM. Nikdy a nikde jsem také nezaznamenal, že by se o tom vůbec diskutovalo, a to ani na ČŠ, ani pod články, které jsem o tom zde zveřejnil (ty jsou vždy jen razantně odmítnuty, ba zesměšněny bez racionálních argumentů). Ani v UN, ani na PI. Zkrátka nikde. Jede se v staleté tradici, kterou už před mnoha lety zdvořile karikovaly filmy Cesta do hlubin študákovy duše či Škola základ života. Pořád je typově hlavním kritériem vzdělanosti nebýt jen u "50 čeledi hmyzu" a komentovat "ochmýřený sosáček") Jsou samozřejmě výjimky. Jenže jen výjimky.

Pavel Doležel řekl(a)...
23. ledna 2020 v 16:51  

Pane Lippmanne, opět jsem nucen vám sdělit, že váš text je velmi slabý. I z filosofického hlediska. Je přehlídkou naprostých nepochopení z vaší strany a vytváření si vlastní, ovšem bohužel vlivem vašeho značně omezeného vzdělání také velmi triviální interpretace.

"Poznatky vágního svět (sic) jsou reprezentovány výhradně jazykem mateřským, exaktní, leč umělý svět reprezentují pak jazyky formální (matematika, logika, dnes i jazyky programovací). I zde se ocitáme v pokušení dualismu. A ten aspiruje na pouhé dvě strany poznání skutečnosti: pravdu (0) a nepravdu (1)."

To je nesmysl z mnoha důvodů. V matematice máme tvrzení platná, neplatná a deduktivně nerozhodnutelná. Už jsem to vysvětloval mnohokrát, evidentně zbytečně. Navíc pochopitelně existuje teorie pravděpodobnosti a fuzzy logika. Je to stejné, jako byste obviňoval třeba angličtinu z toho, že neumí stupňovat přídavná jména, zatímco skutečnost je pouze taková, že vy jste se ke stupňování přídavných jmen v jejím studiu nedostal. Kritizujete ve skutečnosti pouze svoji vlastní neznalost.

"Triadismus respektuje totalitu skutečnosti, ale současně bere v potaz i to, že perspektiva lidského nazírání skutečnosti není perspektivou skutečnosti celé."

Jak dualismus, tak triadismus předně mají oba jeden zásadní předpoklad - vyžadují axiomatizaci přirozených čísel. Je komické, jak se snažíte neuměle argumentovat proti přírodním vědám v čele s matematikou, ale přitom se bez ní neobejdete. A navíc vám to opět ani nedochází. Číst vaše texty je bohužel především veliká ztráta času. Myšlenka je v nich stále jedna a tatáž, jen kulisy se mění. Nenávist a frustrace však zůstávají.

"Ukazuje právě na ty oblasti skutečnosti, které zúžený a dogmaticky netolerantní pohled těchto věd opomíjí."

Netolerantní jste vy sám. Matematika se tím, pro co ji kritizujete, vůbec nezabývá. A ať je vaše frustrace z neschopnosti pojmout alespoň její základy jakkoliv veliká, kvůli vám se zjednodušovat nebude.

Karel Lippmann řekl(a)...
23. ledna 2020 v 17:51  

Pane Doležele, ve své odbornické zaslepenosti, kterou navíc prezentujete s nenávistnou arogancí, jste vůbec nepochopil, o čem píšu. Např. to, že matematiku nekritizuji, mám výhrady jen k tradičnímu způsobu její výuky, který její význam naopak ponižuje. Víc Vám toho neřeknu, Vaše předsudečná iracionalita to ani neumožňuje.

E.Kocourek řekl(a)...
23. ledna 2020 v 18:13  

Předpokládám, že pan Lippmann ve své laické osvícenosti, kterou prezentuje s láskyplnou vstřícností, pochopil úplně všechno. ////

Víc Vám toho neřeknu

Vsadím, že p.Lippmann toho řekne ještě mnoho. Leda, že by měl na mysli obsah vyřčeného - to pak nekecá. ////

Laďka Ortová řekl(a)...
23. ledna 2020 v 20:53  

Pane Lippmanne, nejsem si jistá, zda Vám přesně rozumím. Tady na běžných základkách kladou učitelé důraz na fakta (zcela v souladu se ŠVP) a zároveň vyzývají děti k diskusím, interpretaci, prezentacím, projektům. Samozřejmě můžeme diskutovat o způsobech, jakými to nakonec probíhá, diskutovat o vhodnosti zvolených metod, o připravenosti učitelů atp. Záleží na každém jednotlivém učiteli a jeho výukovém stylu, ale žádní zombie, kteří by s rákoskou v ruce nutili děti odříkávat zpaměti české panovníky, tady nepůsobí.

PP řekl(a)...
23. ledna 2020 v 21:53  

Pane Lippmanne, mohl byste prosím sdělit, ve kterých sděleních pana Doležela jste našel:
- odbornickou zaslepenost
- nenávistnou aroganci
- předsudečnou iracionalitu?

Lenka Pokorná řekl(a)...
23. ledna 2020 v 23:02  

"Např. to, že matematiku nekritizuji, mám výhrady jen k tradičnímu způsobu její výuky, který její význam naopak ponižuje."

Tradiční způsob výuky matematiky dlouhá desetiletí dokázal poskytovat slušný matematický základ nejen ke studiu vyšší matematiky ale také ke studiu ostatních disciplin, které se bez matematického aparátu neobejdou, a také dokázal přispívat významnou měrou k rozvoji myšlení vzdělávaných a k rozvoji jejich pracovitosti a systematičnosti, takže bych byla s těmi výhradami a voláním po "netradiční" výuce matematiky velmi opatrná, zvláště pokud zaznívají z úst humanitně vzdělaných lidí, kteří mají o tomto problému jen velmi mlhavou představu. Tradiční způsob výuky se kupodivu stále provozuje na celém světě, až je člověkovi divné, že se nenašli nějací inovátoři, který by vymysleli nějaký ten použitelný a propracovaný "netradiční" systém. Fakt nevím, v čem mají problém. Že by v tom, že ono se o tom sice snadno tlachá, ale vymyslet něco, aby to mělo strukturu, návaznost a splňovalo to výše uvedené požadavky, neni nic jednoduchého? Dokonce i Hejného matematika skončila se svými ambicemi na prvním stupni a na hranicích ČR, neboť druhostupňový Hejný už je více tradiční než netradiční. Dokonce bych to pojmenovala tak, že si už na netradičního jen hraje.

L.snirch řekl(a)...
24. ledna 2020 v 5:56  

Antonín Jančařík,
předseda Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

"Je třeba na tom, jak se vyučuje matematika, něco změnit? Co a proč?
Ano, jsem přesvědčen o tom, že výuka matematiky potřebuje změnu.
Učitelé matematiky jsou velmi dobří v rozvíjení matematických znalostí a dovedností.
Dosažení matematické gramotnosti je ale jen jedním (i když velmi významným) cílem, ke kterému má výuka matematiky směřovat.
Jedním z cílů, ke kterým má výuka matematiky na základní škole směřovat, je například rozvoj žákovy důvěry ve vlastní schopnost a dovednosti při řešení úloh. Pokud bych měl jmenovat nějakou oblast, ve které se výuka matematiky míjí cílem, je to právě toto.
Mnoho žáků má z matematiky obavy, nevěří svým schopnostem, snaží se matematice vyhnout. To se často projevuje i v případě volby střední školy a přístupu k matematice v rámci středoškolského vzdělávání a třeba obavy z povinné maturity jsou důsledkem tohoto stavu.
Mezi cíle, ke kterým má výuka matematiky na základní škole dle RVP směřovat, patří, kromě již zmíněné důvěry ve vlastní schopnosti, také rozvoj spolupráce při řešení problémů, argumentace či vyjadřování. Výuka matematiky se musí proměnit tak, aby žák měl možnost rozvíjet tyto dovednosti. To nelze jinak, než že žák dostane prostor v hodinách matematiky (ústně) komunikovat.
Ve výuce matematiky je často také kladen velký důraz na procvičování základních dovedností, přitom výzkumy jak v oblasti neurologie, tak didaktiky matematiky jasně ukazují, že řešení komplexnějších úloh vede k lepším výsledkům ve SROVNATELNÉM čase.
Proto je nutné přesunout důraz od drillu ke komplexním úlohám z běžného života."

Laďka Ortová řekl(a)...
24. ledna 2020 v 8:56  

Naprosto souhlasím s paní Pokornou. Buď ať kritici předvedou něco lepšího, anebo ať nebourají stávající systém. To je pořád "mělo by se" a "nemělo by se" - hoďte něco na stůl, ať je o čem konkrétním diskutovat.

Důvěra ve vlastní schopnosti musí být postavená na hmatatelném základě, ergo děti mohou mít důvěru ve vlastní schopnosti, když něco budou umět, něco dokáží.

Nevím, kde se ukrývají zástupy děsivých učitelů, kteří nedovolují dětem v hodinách matematiky ústně komunikovat, v jakýchkoliv hodinách. Zatím jsme se potkávali s učiteli, kteří jsou šťastní, když děti projevují o něco v hodině zájem, doptávají se, zkoušejí najít řešení. Pokud už mezi učiteli jsou takoví zatvrzelí ničitelé dětské sebedůvěry, je to spíš chyba jednotlivce, než systému.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 10:11  

Pane Šnirchu, v tom se shodneme. To ale neznamená, že maturita nemůže být centralizovaná a státní - jako je tomu třeba ve Finsku.

Já to beru tak, že to umožnění absolvování z velké části na formalismech, je jen jakousi úlitbou méně nadaným. A opakuji, že i čisté formalismy jsou do určité, byť omezené míry, užitečné. I ten kdo si není schopen dovodit vzoreček pro výpočet součtu geometrické řady sám, ten součet alespoň dokáže spočítat - což se mu pak může hodit třeba při počítání RPSN, nebo porovnávání investic. Divil byste se, kolik lidí i z branže si ten vzorec neodvodí a kolik finančních specialistů se vlastně ve finanční matematice nevyzná a jen přebírá nějaké vzorce. Je to chyba, když jejich prací je něco jiného, než odvozovat vzorce?

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 10:27  

Paní Ortová, kritici zatím nikdy nic lepšího nepředvedli. Oni totiž nepředvedli vůbec nic. Jediná teze, kterou jsem zaznamenal je až metafyzická teze, která tvrdí, že budoucnost neznáme, nevíme, na co žáky připravovat, protože svět se mění jako nikdy a tak je budeme připravovat tak nějak všeobecně.

Z čeho tato teze vychází a jak ji obhájit, to si věru nejsem jist. Protože jak nic o té budoucnosti nevíme, nevíme ani, zda naopak nemáme vzdělávání ještě více specializovat. Třeba právě v tom tkví ta zářná budoucnost.

Ono říci, že nevím, co mám dělat a hned vzápětí říci, že když to nevím, tak budu dělat něco, protože tak je to nejlepší a jinak by to nešlo, to chce věru veliké intelektuální vypětí, až vymknutí.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 10:29  

Pane Lippmanne, nechcete, abychom rozebírali perly typu: "Pokud podstatným znakem skutečnosti je její vágnost i exaktnost, pokud existuje rozdíl mezi vzděláním a odborností, dualismem a triadismem, pak je velmi obtížné pochopit, že se o zcela zásadních problémech, které z toho plynou, na žádné úrovni vůbec nediskutuje."

Že ne?

Tajný Učitel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 11:16  

Doležele achtung.

Mathematics: (ordinary or advanced level), including 15 assignments 10 of which must be completed.

Languages are separated into A and B levels depending on the demanded skill.

Students who receive an improbatur in any of the obligatory exams fail the entire exam. However, a single failed obligatory exam may be compensated for by good results in other exams. Based on the compensation system, the total exam score of the student is calculated and compared with the result of the failed test.

Aký rozdíl vidíte? Eště napíšu kamrádovi aby mně poslal nějaké ty finské maturitní testy, třeba z ma a aj. Něco mi říká, že budou celkem jinačí něž ty cermatkotlinkovské. Jaké pomůcky se používají? Kolik času na kolik příkladů a jaké? :(

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 11:38  

Tajnej, já umím anglicky, mně to nemusíte přepisovat. Samozřejmě, že ty testy nejsou stejné, jako u nás. Mistr Čapek ale nemluvil o odlišnosti, nýbrž o tom, že ve Finsku vůbec testování neexistuje. A pak se to ještě snažil zvýraznit tím, jak je na tom Finsko v mezinárodních srovnáních výborně, což už také dávno není pravda.

Jen by mě zajímalo, proč Finové, žijící v zemi zaslíbené, pohádkové, začali tvrdě omezovat vstup na VŠ a centralizovali, standardizovali a plně digitalizovali maturitní zkoušku, která může vést k nepřipuštění na VŠ. Proč oni ty individuality měří a standardizují? Proč omezují přístup k pramenu vzdělání? Po těch naprosto výjimečných, inovativních a správných reformách. Zamyslete se, třeba na to přijdete i sám.

Michal Komárek řekl(a)...
24. ledna 2020 v 12:53  

Pane Doležele, už toho nechte. Já jsem tu diskusi v určité chvíli zastavil - 22.1., 16:56, protože tématem nejste ani Vy, ani pan Čapek. Ostatně není tu ani příspěvek pana Čapka, na který se tak usilovně snažíte reagovat. Diskutujte prosím věcně a bez urážek a znevažování! Děkuji!

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 13:55  

V tom mém příspěvku žádná urážka ani znevažování nebylo. Tedy pokud se již nepovažuje za znevažování, když označím lež za lež a prokáži, že se jedná o lež. Ještě před hodinou tam ten příspěvek pana Čapka visel a proto jsem na něj reagoval. Tím, že jste ho smazal, jste pro teď tu situaci vyřešil, nicméně dokud tam visel, byl ten váš přístup extrémně nekorektní.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 14:10  

Doležele to by byla pravda, kdyby byla maturita ve Finsku podmínkou vstupu na vš. Což není. Anglicky umíte, tak si to dohledejte.

Laďka Ortová řekl(a)...
24. ledna 2020 v 14:12  

Pane Doležele, se zájmem čtu, že i Finové standardizovali maturitní testy a omezují vstup na VŠ. Máte tyto informace z vlastní zkušenosti či od známých žijících ve Finsku? Můžete mi, prosím, případně poslat odkaz, jsou-li data uvedena někde na síti? Děkuju.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 15:39  

Ano testujme a omezujme přístup ke vzdělání, pak budou naši milí akademičtí snobi chrochtat blahem.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 15:50  

"The Finnish Matriculation Examination (Finnish ylioppilastutkinto, Swedish studentexamen) is the examination taken at the end of secondary education to qualify for entry into university. The test also constitutes the high school's final exam(s); in other words, it is a high school graduation exam."

Tajnej, číst trochu uměj, tak si to přelouskaj sám.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 16:08  

Paní Ortová, ačkoliv teď ještě poměrně dost času pracovně trávím ve Skandinávii, tak to zde s nikým neprobírám. Mé informace jsou veřejné - viz Ylioppilastutkinto. Prostě jenom když slyším Čapka něco říkat, tak si to ověřím a ono to většinou je úplně jinak.

Karel Lippmann řekl(a)...
24. ledna 2020 v 16:11  

Paní Ortová, asi nebudete s mou odpovědí spokojená, ale snažte se mě pochopit. Na dané téma jsem totiž napsal několik desítek článků (nepočítám vysvětlení, kterými jsem se zúčastnil diskuse po nimi (i jinými). Opravdu nemám vůli se znovu a znovu opakovat. Proto, pokud o vysvětlení skutečně stojíte, vyhledejte si články pod mým příjmením zde, na České škole. Jen krátce dodám, že o prezentace a projekty v podstatě problému nejde a že interpretace a diskuse může mít řadu podob. Faktem je, že ve výuce na všech typech škol převládá zcela jednoznačně paměť nad myšlením a chápáním a že v případě myšlení zase jednoznačně převládá myšlení kauzální, mechanické nad myšlením v souvislostech a myšlením, které hledá smysl (dokazují to testy přijímacího řízení i státní maturity). Tady nejde prvotně o jednotlivé učitele, ale o systém, ve kterém učitelé pracují a kterému se musí přizpůsobit. Ten systém je natolik tradiční, že se jeví jako samozřejmý.
Každá práce, která je dobře vykonávána, je stejně úctyhodná. Vím, jak to učitelé ZŠ mají těžké. Jsem ale přesvědčen, že právě to, co navrhuji, by jim mohlo učinit práci smysluplnější a radostnější.
Moje texty se přirozeně týkají škol středních (mám za sebou dvě školy odborné a dvě gymnázia). Pro malou ilustraci jen uvedu, že nechápu, proč mají např. průmyslováci dělat stejnou maturitu z češtiny jako gymnazisté.
Jednou z "neřestí" velké části vysokoškolsky vzdělaných lidí je nedůtklivost. Já se jednoznačně odmítám nadřazovat učitelům základních škol (ani lidem s jakýmkoli jiným povoláním). Rozhodně nepokládám nikoho za "zombie", tím méně kolektivně. Vadí mi jen ona nedůtklivost, která se významně podílí na petrifikaci daného stavu, byť je zřejmé, že je zapotřebí změna. Ta změna ale nesmí přinést postmoderní, kvaziliberální chaos, kterým bohužel některé návrhy zavánějí.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 16:25  

"Ano testujme a omezujme přístup ke vzdělání, pak budou naši milí akademičtí snobi chrochtat blahem."

Tak chrochtat taky, ale hlavně se zvýší kvalita absolventů a sníží se riziko, že mě bude operovat blbec a že budu jezdit po mostech, které projektovali idioti. A že nebudeme tisknout zlaté diplomy s doktoráty už k rodným listům jen proto, aby voni měli uspokojenou tu jejich velikááánskou frustraci.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 16:36  

"Opravdu nemám vůli se znovu a znovu opakovat."

To jste mě pobavil. Kéž by!

"Faktem je, že ve výuce na všech typech škol převládá zcela jednoznačně paměť nad myšlením a chápáním a že v případě myšlení zase jednoznačně převládá myšlení kauzální, mechanické nad myšlením v souvislostech a myšlením, které hledá smysl (dokazují to testy přijímacího řízení i státní maturity)."

Vy sám jste zatím nepředvedl nic, než neumělou reprodukci cizích pohledů na svět založenou toliko na paměti. Myšlení kauzální je opravdu "suprový" a "inovativní" termín. Rád bych viděl to myšlení nekauzální, které je ale zároveň myšlením v souvislostech.

Myšlení, které hledá smysl, tím myslíte snad víru svatou? Smysl je opravdu ideální marketingový pojem, podobně jako ono tolik oblíbené "myšlení v souvislostech". Ideální k oblbování méně nadaných jedinců. Žvatlat se o tom dá donekonečna, nic se vysvětlovat nemusí a vždy se i sebevětší blbec může ohánět tím, že oplývá tím správným hledáním smyslu - aniž by ovšem dokázal říci, čím že to vlastně oplývá.

"Jsem ale přesvědčen, že právě to, co navrhuji, by jim mohlo učinit práci smysluplnější a radostnější."

To je jak Holzman a vánoční dárky. Já bych opravdu strašně rád konečně věděl, co vlastně navrhujete, pane Lippmanne. Že to bude radostnější, smysluplnější a budovatelštější, o tom nemám pochyb, jen kdybyste ale řekl, co že to bude. Jako konkrétně, víme?

Pavel Doležel řekl(a)...
24. ledna 2020 v 16:38  

"Moje texty se přirozeně týkají škol středních (mám za sebou dvě školy odborné a dvě gymnázia)."

Jo jo. Já mám za sebou mateřskou školku, dvě základní školy, dvě střední školy, tři vysoké školy a jednu autoškolu. A doufám, že ještě alespoň pár vysokých škol před sebou.

Michal Komárek řekl(a)...
24. ledna 2020 v 17:41  

Pane Doležele, stačilo. Možná máte pocit, že se nedopouštíte znevažování a urážek, nicméně pravidla slušné věcné diskuse jsou jiná. Respektujte je, prosím. Děkuji.

Petr Portwyn řekl(a)...
26. ledna 2020 v 17:36  

Já se náhodou článku musím zastat!
Výrok citovaný v titulku je naprosto pravdivý.
Když jsem byl studentem, často jsem hledal meze, a proklínal jsem bolševiky, kteří je rozorali. Kam se má chudák mladík se slečnou vrtnout, vlastního vozu nemaje?
Ovšem když byla mez nalezena, poznání pokročilo významně.

Citovaný Zdeněk Neubauer, hluboce vzdělán v biochemii, by jistě pochopil.

Michal Komárek řekl(a)...
26. ledna 2020 v 17:54  

Pane Portwyne, to je hluboko pod úroveň normální slušné kultivované diskuse. Smutné, že takto komunikuje učitel...

Petr Portwyn řekl(a)...
26. ledna 2020 v 17:59  

Pane Komárku,
ale já nečekal, že projevíte sebemenší stopu smyslu pro humor. Fakt ne.

Jinak opět nevyprovokovaný osobní útok.

Michal Komárek řekl(a)...
26. ledna 2020 v 18:01  

Smysl pro humor zjevně chybí Vám, pane Portwyne. Zaměňujete totiž humor s hrubostí, nekultivovaností, výkřikem, kterému se zasmějete sám...

Petr Portwyn řekl(a)...
26. ledna 2020 v 18:18  

No tak moment, pane Komárku.
Hrubosti tam nebylo ani za mák. Pana Lippmanna jsem ani slabikou neurazil - ve srovnání s některými Vašimi oblíbenci to vynikne obzvlášť.

A pan Neubauer v biochemii skutečně vzdělán je - pokud to nevíte, je to Váš problém.

Opakovaně Vás vyzývám, abyste mi dal pokoj, pokud neporuším zákony ČR či pravidla obecné slušnosti.

Dále Vás vyzývám k dodržování Etického kodexu žurnalisty, konkrétně článku 2g dle Syndikátu novinářů.

Michal Komárek řekl(a)...
26. ledna 2020 v 18:22  

Pane Portwyne, můžete mě vyzývat, jistě, nicméně tady jsou nastavena určitá pravidla slušné věcné diskuse a Vaše příspěvky z nich prostě někdy vybočují. To je vše. A dál to rozvádět nebudeme, protože, jak oba víme, je to pouze ztráta času a energie.

Petr Portwyn řekl(a)...
26. ledna 2020 v 18:24  

Pane Komárku,
máte právo mne smazat - ale nemáte právo mne falešně obviňovat.

A máte pravdu, rozvádět to nebudeme.

Karel Lippmann řekl(a)...
26. ledna 2020 v 20:26  

Pane Portwyne, fakt dobrý. Váš humor je nevšední. Dokazuje, jak hluboce jste pochopil můj článek. Všechna čest.

Lenka Pokorná řekl(a)...
26. ledna 2020 v 20:43  

Cha, cha, pane Portwyne, tak humorný, odlehčující komentář jsem už dávno nečetla.

Veronika Valíková řekl(a)...
29. ledna 2020 v 21:13  

Zdravím kolegu Lippmanna. Jsem sice starý příznivce Platóna, ale důležitost nějakých faktů uznávám. I učitel hledá celý život zlatou střední cestu. A pokud to dělá poctivě, pozná ideologii a vyhne se jí. Většinou. :) Občas ho za to ukřižují, ale co. Zatím. PS: Novela jde do druhého čtení, projde-li, měli bychom to oslavit.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.