Právě teď se rozhoduje o tom, zda děti budou moci ve škole získat znalosti a dovednosti, anebo je budeme cepovat v postojích, asertivitě a prezentačních schopnostech.
 |
| Laďka Ortová (archiv autorky) |
Dětem v měkké škole nikdo nepředepisuje, co se a kdy mají učit, protože to měkké děti vědí přirozeně samy. Měkká škola pochopitelně má také měkké učitele, kterým se říká průvodci. Děti se v měkké škole dosud učí i tvrdým znalostem a dovednostem, ale protože je toho moc, rozhodli se měkcí poradci, že učivo redukují, osekají „minimálně až o polovinu“. Takže dnešní deváťák bude za pár let na úrovni dnešního páťáka. Maturant na úrovni deváťáka. Pro měkké rodiče je nejdůležitější, aby se dětem ve škole líbilo, chodily do ní rády, nestresovaly se a učily se hlavně ty měkké dovednosti. A pak taky postoje, protože postoje jsou přesně tím, co nám pomůže v konkurenceschopnosti. S tím souvisí samozřejmě odmítání zkoušení i známkování, neboť oboje sítě stresuje, frustruje, demotivuje, vysiluje. Měkké dovednosti a postoje se koneckonců těžko testují a když už kdovíproč musíme dítě hodnotit, pak zásadně slovně, motivačně, na přátelském dýchánku, kterého se účastní rodiče, dítě a jeden či více průvodců.
A pak je tu tvrdá škola. Tvrdá proto, že vyžaduje po dětech tvrdé znalosti a dovednosti a taky tvrdou práci. Tvrdé děti mají rozvrh členěný na předměty a tvrdý učitel je tím, kdo dětem nastavuje cíle, kterých je dobré v daném předmětu a ročníku dosáhnout. Tvrdý učitel také zkouší, zda a jak děti látku zvládají a průběžně dává známky. Tvrdé děti komunikují mezi sebou i s učiteli, učí se tedy přirozeně sociálním dovednostem. Dělají domácí úkoly a maně tak pojmou plánování a samostatnost. Hrají vybíjenou, při níž kooperují. Zpracovávají projekty samostatně i ve dvojicích, takže si rozvíjejí tvořivost i vyjednávání. Zároveň s nabýváním tvrdých znalostí rozvíjejí i měkké dovednosti. Stejně jako kdysi jejich rodiče a prarodiče.
Stojíme na křižovatce - doposud máme v ČR většinou tvrdé školy a právě nyní MŠMT ve strategickém dokumentu rozhoduje naše tvrdé školy změnit na měkké. Než dokument vláda v červnu schválí, můžeme si vybrat, zda nás bude léčit tvrdý nebo měkký doktor, zda mosty bude navrhovat tvrdý či měkký architekt a bude je stavět tvrdý či měkký zedník, zda naše děti bude vozit tvrdý či měkký řidič.
Rozhodujeme právě teď. A na ministerstvu školství čekají na naše připomínky. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu
44 komentářů:
Když se svět vidí černobílé, tak to vyjde takto.
Skutečnost je taková, že tzv. tvrdá škola se bez reforem neobejde, aby držela krok s 21. stoletím. Zatím nedrží.
Ano, a nějaký argument? Tvrdá škola nedrží krok s 21. stoletím a basta. V čem nedrží krok a jak se to pozná? Ti, kteří jsou v ní spokojení taky nedrží krok s 21. stoletím? A prosím pěkně, jak vypadá krok srovnaný s 21. stoletím?
Mně to naopak přijde výborné, že to je tak černobíle vyhrocené. Jen to samozřejmě píše (tvrdý ;-)) zastánce tvrdé školy, takže zastánce měkké školy by to popsal jinak, že.
Moje otázka je, paní Ortová, žádáte tvrdou školu pro všechny nebo jen pro ty, co o ní stojí?
Autorka ignoruje, že situace, kdy páťák nebo prvák na SŠ nemá očekávané dovednosti, už nastala. Zmenšením povinného rozsahu (základu) umožníte, aby se zmenšilo tempo a více žáků se naučilo alespoň něco, což nyní nejde. Nikdo nebrání nikomu, aby ve slušné třídě byl rozsah výuky širší.
Pane Šteffle,
každému, co jeho jest. Pro děti tvrdých rodičů tvrdé školy, pro děti měkkých měkké školy. Strategie 2030+ je, obávám se, předzvěstí proměny všech škol na měkké.
Pane Keršlágere,
na čem stavíme ve Strategii předpoklad, že se zmenšením objemu učiva naučí více žáků alespoň něco? Vyzkoušel to někdo, je nějaký výzkum, relevantní výstup z něj? Anebo doufáme a předpokládáme, že to tak bude? Jak definujete slušnou třídu? Jak se do ní děti budou dostávat? A jak se na maximum rozvinou ty děti, které se do takové slušné třídy nedostanou?
Někteří by rádi převychvali rodiče tvrdé školy nísilím na rodiče měkké školy, brání se potvory. Takže s tou měkostí to zas tak slavné nebude. A ta komunikativnost se přetavuje v propagandu a manipulaci.
A bohužel ta vyhrocenost je tu stále a i po 30 letech kdo nejde s námi, jde proti nám. Reformátorům nestačí, že některé nepřesvědčili, ale prostě jim tu revoluci nařídí.
Toporná škola.
Mohla bych odpovědět lakonicky: Blátivá škola.
Ale k čemu tenhle způsob debaty? Ať si měkcí choděj do měkkých škol, tvrdí do tvrdých. Nepotřebuji, abyste se mnou souhlasil, ale potřebuji, abych měla možnost poslat své děti do tvrdých škol. Tedy aby existovaly školy různého typu a každý si mohl vybrat, co je jeho srdci nejbližší.
@Laďka Ortová: Ve třídě jako kantor poznám, co už je přes čáru a co ještě snesou. Zásadně učím tak, že se snažím o co nejvíce, třeba i přes osnovy, ale vždy podle třídy. Samozřejmě můžu pomoct jednotlivci, dodat mu další podněty, úkoly (nepovinně). Třída si nevybírá, prostě se některý kolektiv sejde, jiný ne. S tím se nedá nic dělat, kromě přestupu na 8/6leté gymnázium (díky za ně), protože selekce podle schopností je v ČR fuj, i když severské vzory to dělají naprosto důsledně (dělení na jazyky, matiku, atd.).
"Moje otázka je, paní Ortová, žádáte tvrdou školu pro všechny nebo jen pro ty, co o ní stojí?"
Pane Šteffle, paní Ortová pouze vyjadřuje svůj názor. Vy také vyjadřujete svůj názor. A víte jaký je mezi vámi dvěma podstaný rozdíl? Paní Ortová ho vyjadřuje nezištně, Vy ho vyjadřujete, abyste činil reklamu svým školám.
"Zmenšením povinného rozsahu (základu) umožníte, aby se zmenšilo tempo a více žáků se naučilo alespoň něco, což nyní nejde. Nikdo nebrání nikomu, aby ve slušné třídě byl rozsah výuky širší."
Pane Keršlágere, prosím Vás, copak nechápete, že když bude snížením povinného základu stanoveno pomalejší tempo, bude na to doplácet cca 30 % šikovnějších žáků podobně, jako nyní cca 30 % slabších žáků doplácí na tempo rychlejší? V každé v průměru slabé třídě se najde několik dobrých žáků a každé v průměru dobré třídě se najde několik slabých žáků. Omezení učiva rozhodně není řešením. Řešením je individuální přístup. A navíc u vyloženě slabých žáků je tu stále k dispozici ke zpomalení tempa opakování ročníku. Nebo to jsme už v rámci inkluze zrušili?
Paní Ortová:
Nevím, jaká podle vás byla škola řekněme let 1976-1985, zda měkká či tvrdá. Zda dobrá, či špatná. Podle mě fungovala tak, jak to totalitnímu režimu vyhovovalo. Když skončil, zjistili všichni (doufám), proč byla špatná.
Jaké je státní školství (ZŠ, SŠ, SOU) dnes - tvrdé nebo měkké? Je úspěšné?
Nikdy se neudělala reforma za 30 let tak, aby české školství bylo prioritou společnosti. Asi za ty peníze, co se do školství vložily, to bylo maximum možného. Dejme tomu.
Stačí to společnosti dnes? Bude to v budoucnosti stačit? Nebo nás to brzdí?
Jsem pro pestrost a hlavně už konečně pro reformy, které české školství posunou.
Nejen na papíře, ale ve skutečnosti.
Vámi použité neustále používané slovo tvrdé, tvrdá škola, tvrdý učitel, dokonce tvrdé děti - možná v tom vidíte cestu, jak bude společnost úspěšná. Taky jste nenapsala argumenty, proč to k úspěchu vede. Neberu Vám toto vidění - máte právo si pro sebe či pro své děti takovou cestu zvolit.
Ale mezi černou a bílou ve Vašem podání naštěstí existuje pestrá paleta zajímavějších barev - já bych si pro sebe, natož pro své děti a vnuky bílou ani černou nevybral. To tedy ani omylem.
Víte, proč ministerstvo nemůže ponechat vedle měkkých i tvrdé školy? Protože by si pak "měkkouši" v praxi neškrtli! Byla by poptávka po absolventech tvrdých. Notabene, kdyby se to nechalo uvádět na vysvědčeních (ŠVP-typ M/T - nehodící se ...). Lepší zaměstnanec je ten, který práci umí dělat, ne o ní diskutovat...
Pane Šnirchu, Vy jste tím rádoby úplně špatným totalitním školstvím úplně posedlý. To Vy jste ten, který všechno rád rozděluje na černé a bílé. Jste, prosím Vás, schopný alespoň přiznat, že v totalitním školství měly některé věci systém a řád, což se o tom, co se u nás na základkách vyrojilo po zavedení ŠVP, rozhodně říct nedá? A některé věci, jako třeba návaznost fyziky na matematiku, jsme si rozbombardovali už v devadesátkách při přechodu z desetileté na devítiletou povinnou školní docházku. A např. úroveň učňovského školství byla úplně někde jinde než je dnes. To, co z něho dnes zbylo, je jen ubohý hrobeček. A představte si, že za totáče dokonce existoval pedagogický výzkum, který se např. zabýval kvalitou učebnic. Učebnice psaly týmy odborníků. Podívejte se na to, jak to vypadá dnes. Učebnici vydá, koho to jen napadne. Schvalovací doložka se dá kdejakému paskvilu, který nesplňuje ani minimální požadavky na to, jak by učebnice měla vypadat. A to je jen špička ledovce.
@Lenka Pokorná: Realita je taková, že se RVP stejně nedodržuje, protože na SŠ chodí žáci, kteří neumí zlomky, procenta, mocniny ani Pythagorovu větu, natož trojčlenku. Právě se na odborné SŠ potýkám ve třídě s MAT s dotací 2h/týden, většina dívky, obor Hotelnictví. Řešíme exponenciální funkci a logaritmus, což je absurdní. Ty holky to NIKDY nepoužijí (logaritmické pravítko používal naposledy můj otec v roce 1970). Čeká mne směrnice přímky, vzdálenost bodu od přímky/roviny, což už je absolutní nesmysl. Ony se snaží, ale já bych raději s nimi řešil mocninu, odmocninu, procenta a aplikaci (tj. úrok, inflaci, reálnou mzdu), což by uměly, pokud by na to byl čas... Jenže když jde některá na Ekonomku, tak bych je poškodil. Na VŠ by nevadilo, že neumí logaritmus, vadí když neumí základy (ano, učil jsem dlouho na VŠ, mluvil jsem s kolegy).
Kromě VŠ mám zkušenosti se SŠ, ZŠ, integrovanou třídou, IVP i výukou znevýhodněných. I když s tou Vizí 2030 mám problém, prostříhání učiva by mělo nastat. Třeba počtářství je zaměstnání, které skončilo na konci 60. let (většinu výpočtů pro dobytí Měsíce se v NASA dělala ručně), strojaři si od 90. let také nosníky už ručně nepočítají. Ale výuka matematiky jede na školách jako před rokem 1960, bohužel :-( Krasopis skončil, rýsování taky a bude se dál škrtat (a jinde přidávat), to je realita.
L. Ortová, nechte to na rodičích. Buďte tvrdá, ale nervěte to to všem. Měkkost nechte měkkýšům. Nejste-li spokojena s mírou tvrdosti, domácí škola volá, tam se tvrdosti meze nekladou.
Paní Pokorná, udělám vám radost.
Ano totalitní škola měla nepochybně řád. Řád poslušnosti. To jsem nikdy nezpochybnil.
fungovala tak, jak to totalitnímu režimu vyhovovalo. Když skončil, zjistili všichni (doufám), proč byla špatná.
Jo, a dneska, když vidíme, jak "funguje" ta dnešní úžasná moderní pokroková demokratická inkludovaná škola, zjišťujeme, že ta fuj fuj totalitní škola zas až tak špatná nebyla. Dokonce že se jí ta poplyšáková škola nevyrovná. Pokud tedy jde o to, aby ta škola děti něco naučila. ////
No, mně to připadá trochu jako rozdíl mezi evidence based medicine a "alternativní medicínou", ať už je to čínská, celostní, duchovní, andělská, nebo homeopatická. Pokud chce někdo vsadit na medicínu alternativní - budiž, ale se všemi důsledky. Pokud někdo provede rozhodnutí, že chce, aby jeho dítě bylo hlavně šťastné, hlavně nebylo ve stresu a nikdo mu neříkal, co a kdy má dělat, a já nemám právo takovému rodiči do jeho výběru mluvit, tak dobře, ale pak nechci mít odpovědnost ani za tyto děti, až budou nezaměstnané. Když vlastní výběr a svoboda, tak se zodpovědností za důsledky těchto výběrů. Ať si tedy pak ti samí rodiče své dítě živí i v nezaměstnanosti (šťastné a spokojené). Proč bych měl povinně někoho živit, někomu zajišťovat spokojený pohádkový život bez stresu, bez zodpovědnosti a bez starostí? Pokud si to někdo dokáže zajistit sám, tak pak mi do toho je prd. Ale nehodlám podporovat jakoukoliv formu parazitismu. A pochopitelně, stejně tak rád ponesu odpovědnost za své rozhodnutí o vzdělání mých dětí. Je to podobná otázka, jako otázka povinné školní docházky. Proč by měla být povinná? Ať si každý sám vybere, ale ať si za svůj výběr také nese odpovědnost.
"Realita je taková, že se RVP stejně nedodržuje, protože na SŠ chodí žáci, kteří neumí zlomky, procenta, mocniny ani Pythagorovu větu, natož trojčlenku."
Na základkách se RVP dodržuje, jenže žáci, kteří mají čtverku z matematiky, ji zvládají jen omezeně, proto jsou také hodnoceni stupněm dostatečný (lépe by sedělo prvorepublikové sotva dostatečný). Tito žáci rovněž zvládají jen velmi omezeně i český jazyk a další předměty, a přesto jsou přijímáni na maturitní obory, kde s nimi, jak sám uvádíte:"Řešíme exponenciální funkci a logaritmus, což je absurdní."
"Ony se snaží, ale já bych raději s nimi řešil mocninu, odmocninu, procenta a aplikaci (tj. úrok, inflaci, reálnou mzdu), což by uměly, pokud by na to byl čas..."
Mohu Vás ujistit, že děvčata, která k vám míří se čtverkami, by to neuměla ani, kdybyste se rozkrájel a probíral to s nimi po celé čtyři roky furt dokola. A na takové obory jako Hotelnictví, Obchodní akademie, Veřejná správa atd. jdou z naší a okolních škol téměř ze 100 % děvčata se čtverkami.
"...bude se dál škrtat (a jinde přidávat), to je realita."
Pokud jsem si všimla, tak v matematice se prozatím jen škrtalo.
Jen namátkou, co jsme vynechali za posledních třicet let z učiva základní školy: kvadratická rovnice, obtížnější nerovnice, lomené výrazy, rovnice s neznámou ve jmenovateli, goniometrické funkce. Přičemž vynechání tohoto učiva činí problémy žákům při studiu fyziky a odborných technických předmětů na středních školách. Vy si jako opravdu myslíte, že by bylo vhodné vypouštět do světa maturanty, kteří budou mít matematické znalosti na úrovni průměrných žáků sedmého ročníku z roku 1990?
Protože je těch nesmyslů Ortové až příliš, odkazuji na souvislý text na mém blogu. A vůbec mě nepřekvapuje, kdo s tímto opravdu amatérským pohledem souhlasí.
http://robertcapek.cz/mekka-a-tvrda-skola-jaka-je-pravda/
Softchooling a hardschooling, to je to pravé ořechové a hlavně to pořádně teoreticky popsat, vydat nějaké ty příručky rozpoutat školeníčka - pardon workshopy,ať tam ti unavení učitelé, kteří tak tak stíhají připravit ty správňácké zábavňoučké hodiny pěkně posedí a nestihnou pak už vůbec nic. A může vzniknout i další neziskovka a možná i ministerstvo. Kam jsme všichni dali selský rozum?
Softschooling...já abych ty nové ideové směry zase nepopletla:-)
@Lenka Pokorná: RVP se nedodržuje, minimálně co se týká požadovaných výstupů.[1] Na SŠ jde téměř dvojnásobek žáků oproti stavu před rokem '89. Škrtat se musí, protože se neustále přidává. Generace před '89 například neznala počítače, neuměla je ani ovládat. Do ČJ byli přidání trezoroví autoři a tenkrát nevhodní západní autoři. Do FYZ byly přidány tuny informací (sluneční soustava, vesmír, subatomární teorie), do BIO také. MAT už není prime obor, což byl max. do 70. let (počítalo se ručně), od té doby jeho aplikace ustupuje (vysvětlil jsem), požadavek na její komplexní znalost je dnes asi tak absurdní, jako kdybych po vás chtěl, abyste znala spojařinu/počítač, abyste si mohla zatelefonovat - od toho jsou specialisté, kteří se matiku do hloubky na ZŠ/SŠ učit nebudou, je to nesmysl. Zavedly se DVA cizí NESLOVANSKÉ jazyky. Přibyla tržní ekonomie, finanční gramotnost atd.
Navíc tehdejší (před '89) znalosti té celé šíře osnov matematiky byly také spíš teoretické. Tehdy jsem doučoval, sám jsem byl ve výběrové třídě (MAT/FYZ/INF). Zřetelně si pamatuji, jak v MAT plavala jak sousední nevýběrová třída na gymplu, tak kamarádi ze SŠ a SOU (před tím na ZŠ) - neznali ani základy, stejně jako je tomu dnes. Neohánějte se (tehdejšími) osnovami a učebnicemi, jsou to jen papíry, co (i tehdy) snesly všechno.
[1] Jako praktik vím, jak to na ZŠ/SŠ chodí (vysvětlil jsem, viděl jsem, ověřil). Nic nezlepšíte tím, že budete vydávat absurdní RVP/ŠVP plné něčeho, co většina nepobere. Jsou to DĚTI, ony nemohou mít přehled jako vy, specialista v oboru a dospělý jedinec s roky zkušeností.
A ještě něco - chodím na SOU, dělám si výuční list (ve třídě jsem jediný VŠ). Sám na sobě (a nich) vidím, jak těžké je proniknout do něčeho nového, o čem nemám dosud tušení. Učiteli to přijde prosté, ale ono to FAKT není prosté. Ta šíře záběru na žáky je neuvěřitelná, neohrnujte se nad nimi. Většina dělá co může.
Pane Čapku,
můj pohled ani nemůže být jiný, než amatérský, anžto nejsem profesionální matka. A že píšu z pozice matky nijak nezastírám.
Vy ovšem zcela bez zábran využíváte svých soukromých stránek pro dehonestaci názorového oponenta, překopírujete na ně celé odstavce cizího textu a nepovolíte diskusi. Inu, taková lekce vybraného chování profesionáního psychologa a učitele.
Poděkovala bych Vám za protiargumenty, kdybyste nějaké dodal a zaradovala se nad plodnou diskusí.
Pane Snirchu,
předlistopadové školy bych rozhodně řadila k těm tvrdým. Nemíním se slzou v oku vzpomínat, jak to tenkrát bylo všecko v rychtyku (protože nebylo), nicméně připouštím, že mi vyhovovala předvídatelnost, struktura a řád. Jaké jsou dnešní školy? ptáte se. Všelijaké. Tvrdé (spíš ty klasického typu) i měkké (dosud spíše alternativní). A samozřejmě žádná není čistě tvrdá ani čistě měkká, v tom se shodneme.
Domnívám se, že jako společnost na tom jsme celkem dost dobře a to i díky systému vzdělávání - většina dnešních škol je zatím ještě spíše tvrdá. Proto nevidím důvod k přechodu na školy měkké. Respektive, ať si každý vybere to své. Nevím, jestli to bude společnosti vyhovovat v budoucnosti, to neví nikdo, v měkkém modelu nevidím pro sebe a své děti cestu.
Shrnula bych to stručně: Buď zachovejme tvrdost (pro ty, kdo ji preferují), anebo ukažme, v čem je měkkost lepší a dlouhodobě životaschopná.
Čapek na svém blogu: "A proto mnozí odmítají hodnocení, protože v české škole je až příliš často výkonové, nepodporující a vyrábějící neúspěšné žáky."
Aháááá. Dcera teď měla zvýšenou teplotu a já blbec myslel na Paralen a ono stačilo vyhodit teploměr, který vyrábí zvýšenou teplotu. To je opravdu naprosto brilantní úvaha hodná Mistra.
Čapek na svém blogu: "Strategie: "napište část argumentů vážně a část směšně, aby ty vážné ztratili účinek", je zde patrná.""
V podání Mistra sedmdesátera sedmera umění evidentně disputace o tvrdém vs. měkkém nabývá dosud netušených, až bych řekl skoro školometských rozměrů.
"Shrnula bych to stručně: Buď zachovejme tvrdost (pro ty, kdo ji preferují), anebo ukažme, v čem je měkkost lepší a dlouhodobě životaschopná."
No, pracoval jsem už u čtyř různých zaměstnavatelů a vyjma jednoho (PPF), všechno zahraniční mezinárodní korporace. A nikde to nefungovalo tak, že bych přišel do práce a tam se sám rozhodoval, co kdy budu dělat a jestli vůbec něco a všude po mně chtěli konkrétní znalosti a dovednosti.
Nemohu to dokázat, ale mám dojem, že když se chci živit hrou na klavír, tak se na to nejlépe připravím tím, že budu cvičit hru na klavír a ne hru na elektromontážní hadici, nebo borovou šišku.
Paní Ortová, můžete diskutovat na mém blogu na idnes. Můžete diskutovat zde. Blog na mých stránkách není k diskuzi určen.
Myslím, že protiargumentů jsem ve svém textu představil celou řadu. Ale těžko na ně hledat odpověď, že? Výklad učitele jako trénink vzájemné komunikace žáků, vybíjená jako podpora kooperace, domácí úkoly jako vedení k samostatnosti a hardskills, které přicházejí až roky po softskills - vaše jsou představy vskutku neargumentovatelné, protože jsou (slušně řečeno) dětinské. To by bylo jako diskutovat s dítětem ve školce o Giddensovi. Nebo jako s magistrem Doleželem o pedagogice.
Tématem diskuse není ani pan Čapek, ani pan Doležel. Nepatří sem pochopitelně ani urážky a znevažování. Diskutujte, prosím věcně. Děkuji!
Je upozornění na gramatické chyby a prokazatelné šíření nepravd typu: "ve Finsku neznají testování", či "nikdo nenavrhuje zrušit půlku učiva", znevažováním?
Děkuji za informaci, pane Komárku. Já jen abych věděl, jaká jsou pravidla necenzurované diskuse.
ŠKOLA JE PODLE ZÁKONA I PODLE VEŘEJNÉHO ZÁJMU ČESKÉ REPUBLIKY PRIMÁRNĚ VZDĚLÁVACÍ A NIKOLI PRIMÁRNĚ VÝCHOVNÉ ZAŘÍZENÍ
Škola je podle zákonů i podle veřejného zájmu České republiky vzdělávací zařízení pro lidi - tedy pro kultivované tvory s páteří a mozkem, který se lidstvu historicky a jedincům ontologicky vyvíjí především přemýšlením, prací a společenskou zkušeností v příhodných (pokud možno pozitivně působících) podmínkách. Škola není pěstírna měkkýšů ani výchovný nebo převýchovný ústav nebo něčí herna.
Kdo z odpovědných (tj. na základě zákonů povinných) profesionálů si při koncipování a řízení školství svévolně plete školu s výchovným ústavem a učitele s vychovateli či průvodci, nebo kdo dokonce prohlašuje učitele za partnera žáka, jedná v rozporu se zákonem i s veřejným zájmem na kvalitním školním vzdělávání. Škodí tím všem, kteří podle veřejného zájmu i podle zákona požadují, aby se ve školách především kvalitně vzdělávalo.
¨
Souhlasím s paní Ortovou v poukázání na nebezpečnost umělého zvětšování počtu tzv. "měkkých" rádoby učitelů podporovaného nezodpovědným působením MŠMT ČR. K její terminologii však poznamenávám, že učitel, který řádně vzdělává, není "tvrdý" ale dobrý učitel. Očekávám jako občan České republiky, že nejen Parlament, ale i rodiče, učitelé, zřizovatelé základních a středních škol (např. obce a kraje), zaměstnavatelé atd. dají svůj požadavek na kvalitní školní vzdělávání Vládě České republiky důrazněji najevo, bude-li MŠMT ČR ke svým povinnostem přistupovat tak nezodpovědně jako dosud.
viz např.
DEVASTACE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ V MŠMT ČR POKRAČUJE A NABÝVÁ PITORESKNÍ PODOBY
MŠMT nevykonává řádně všechny své povinnosti. Víme to už víc než 10 let. Jen MŠMT ČR to, zdá se, stále ještě neví, anebo nechce vědět:
http://www.ceskaskola.cz/2020/01/ladka-ortova-rozhodnete-mekka-nebo.html
http://www.ceskaskola.cz/2020/01/ladka-ortova-strategie-2030-plizive.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/ladka-ortova-deklarace-konzervativniho.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/hlavni-smery-vzdelavaci-politiky-cr-do.html
Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – Výroční zpráva ČŠI
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/kvalita-efektivita-vzdelavani.html
Tomáš Zatloukal: Nedivme se, že výuka není pro žáky motivující a že je škola nebaví
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/tomas-zatloukal-nedivme-se-ze-vyuka.html
Stanislav Štech: Magické legislativní zkratky ministerstva školství
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/stanislav-stech-magicke-legislativni.html
Od ledna pod novým názvem: Národní pedagogický institut České republiky
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/od-ledna-pod-novym-nazvem-narodni.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/jiri-tyr-velka-kurikularni-revoluce-v.html
J.Týř
Poznámka:
Měkkýši (např. plži, mlži, hlavonožci) žijí většinou ve vodě, nemají plně vyvinutý mozek ani páteř. Většina měkkýšů, žije ve vodě a jejich tělo je proto pokryto slizem. Potravu přijímají relativně pasivně. Predátorsky tj. lovem se živí výhradně ve vodě žijící hlavovožci (například chobotnice). Suchozemští měkkýši především okusují křehčí rostliny ve vlhkém prostředí. Při pohybu zanechávají slizovou stopu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bkk%C3%BD%C5%A1i
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%A1_soustava
@Lenka Pokorná: Ještě co se týká klasifikace - vyhláška MŠMT a klasifikační řády ve školách mi nařizují, že sice známka má odpovídat úrovni očekávaných výstupů podle RVP/ŠVP, ale zároveň se nemohu odchýlit od průměru a nemohu v případě pochybností zkoušet za celé pololetí, musím dodržovat výklad-procvičení-ověření. Tím pádem sice žáci v daný okamžik vědí, ale na výstupu vědět nemusí :-( Takže typicky snaživá dívka/chlapec v jednotlivostech prospívá (doma trénuje, na testy se připravuje), ale unikají mu souvislosti; stejně má však nakonec solidní známku.
Dříve nám to vyučující prostě osolil podle "notesu", dneska to však nejde. Na jednu stranu je to férové, ale na druhou to klasifikaci posouvá tam, kde by být neměla (přeceňování, stigmatizace, demotivace etc), tj. mimo rámec ohodnocení na nálepkování jedince.
Váš pohled na věc je úplně v pořádku, paní Ortová,
nenechejte se pány zbytečně vyprovokovat ke vzájemným urážkám :-)
Dnešní "měkká" pedagogika má tak přebujelý aparát tezí, že ty samy se už vzájemně popírají.
Na jednu stranu káží radikální změnu paradigmatu vzdělávání tak, aby se přizpůsobilo dynamice 21. století. Na druhou stranu kritizují zaměření na výkon, ruší gymnázia, odkládají povinnou maturitu a redukují osnovy.
Jako by ten život tam venku za zdmi fakult a školících agentur by snad bůhvíjak "měkký", pohodlný a neočekával od člověka 21. století maximální výkon...
Děkuji za Váš text.
Pane Týři, nevkládejte tam, prosím opakovaně stále stejný příspěvek. Možná jste si nevšimnul, že v diskusi visí... Děkuji!
Vložil jsem ho pro úplnost do článku
http://www.ceskaskola.cz/2020/01/ladka-ortova-strategie-2030-plizive.html
Tam nevisí. Proč?
"Škrtat se musí, protože se neustále přidává. Generace před '89 například neznala počítače, neuměla je ani ovládat."
Tak základní ovládání počítače se děcka cca od roku 1990 do roku 2015 naučila doma sama. Dneska umí jen dotykově ťapkat a už jen základní práce s klávesnicí je pro ně problém. Tento stav ale nenapravíme tím, že jim už na první stupeň šoupneme programování, že? Takže tady by mělo platit - žádné přidávání, ale učit základní věci a nemyslet si, že všechny naučíme programovat.
"Do ČJ byli přidání trezoroví autoři a tenkrát nevhodní západní autoři."
V kontextu toho, co všechno se v literatuře probírá, a v kontextu toho, že se zase vynechali dnes nevhodní komunističtí autoři, se vlastně nepřidalo nic.
"Do FYZ byly přidány tuny informací (sluneční soustava, vesmír, subatomární teorie), do BIO také."
Sluneční soustava a vesmír se vždy učily a základy subatomární teorie rovněž. Na základce se spíše ubralo. Dříve se např. učila nakloněná rovina i s výpočty, obtékání těles a vznik vztlakové síly u letadel, což už dnes do základního učiva nepatří.
"MAT už není prime obor, což byl max. do 70. let (počítalo se ručně), od té doby jeho aplikace ustupuje"
Tak jistěže se dnes už vše nepočítá ručně, ale na čem chcete vysvětlovat základní matematické principy než na základních matematických postupech? A mluvit v dnešní době o tom, že aplikace matematiky ustupuje, je trochu zvláštní. Zeptejte se fyzikářů a učitelů odborných technických předmětů na SŠ, co si myslí o vynechání např. goniometrických funkcí z učiva ZŠ. A pak se ještě zajděte zeptat VŠ kantorů na technických školách, jaký mají názor na vynechání výuky diferenciálního počtu na gymnáziích. Jo, a pak ještě nahlédněte do výukového systému planetavedomosti.iedu.sk, který má svůj původ v Polsku a využívá se i v tolik obdivovaném Finsku, a zjistíte, že výuka matematiky i fyziky na základních a středních školách v těchto státech je ještě náročnější než u nás.
"Zavedly se DVA cizí NESLOVANSKÉ jazyky."
No tak ona ruština tím, že má azbuku a složitou gramatiku, také není pro malé děcka nic jednoduchého. Nynější zavedení druhého cizího jazyka na ZŠ je blbost, za nás se učil jen jako nepovinný předmět, a tak by to mělo být i dnes. Ale chcete snad naznačit, že na toto přidání by měla doplatit matematika ubráním?
"Přibyla tržní ekonomie, finanční gramotnost atd."
Zase na druhou stranu ubyly komunistické žvásty, které navíc od Vámi uvedeného neměly žádnou logiku.
"Jsou to DĚTI, ony nemohou mít přehled jako vy, specialista v oboru a dospělý jedinec s roky zkušeností."
A on to snad po nich někdo chce? Tady stále někdo nechápe, že učivo je jen prostředek k získání kompetencí. Děcka si přece nemusí všechno pamatovat. Jde přece o to, aby až to budou potřebovat, vytáhly z mozku tu schopnost to po vygůglení aplikovat.
"Ještě co se týká klasifikace - vyhláška MŠMT a klasifikační řády ve školách mi nařizují, že sice známka má odpovídat úrovni očekávaných výstupů podle RVP/ŠVP, ale zároveň se nemohu odchýlit od průměru a nemohu v případě pochybností zkoušet za celé pololetí, musím dodržovat výklad-procvičení-ověření. Tím pádem sice žáci v daný okamžik vědí, ale na výstupu vědět nemusí :-( Takže typicky snaživá dívka/chlapec v jednotlivostech prospívá (doma trénuje, na testy se připravuje), ale unikají mu souvislosti; stejně má však nakonec solidní známku."
Nezlobte se na mne, ale Vám někdo zakazuje odchýlit se od průměru? Češtinářky na naší škole to solí nevídaně, děcka mají z češtiny v průměru o půl stupně horší známky než v jiných předmětech, a ředitel si absolutně nedovolí jim to vytýkat. A Vy nemůžete zkoušet za celé pololetí? Tak to by si mě nikdo zakázat nedovolil a v životě jsem o takovém zákazu ani neslyšela. A nezlobte se na mne, ale sestavit písemku tak, abych poznala, zda žákovi unikají nebo neunikají souvislosti, přece není žádný problém. Lépe než za tři z toho nemůže vypadnout. Jenže na středních školách si na maturitní obory berete žáky, kteří tam nepatří a kteří je nezvládají, a pak to ošetřujete tímto způsobem. Prý výklad-procvičení-ověření, nedejbože, aby se po nich chtělo něco z minulé látky. No tak to se už nedivím obrovským problémům žáků u maturity z matematky.
"Dříve nám to vyučující prostě osolil podle "notesu", dneska to však nejde. Na jednu stranu je to férové, ..."
Jak nejde!!!! A co je férového na tom, že to neosolíte podle notesu? A podle čeho to tedy solíte?
Paní Pokorná, asi se mýlíte. Systém známkování jsem mínil na ZŠ, což je důvod proč žák při nástupu na SŠ neumí zlomky. Než vyřknete něco, doporučuji si přečíst vyhlášku MŠMT, není správné na ni kašlat a něčeho se dovolávat. Vzhledem k tomu, že se znám s kopou matikářů na VŠ (a příbuzných oborů), opakuji - je jim jedno, že něco neumí (derivace, limity, dokonce ani goniometrické funkce), protože si je rádi doučí. Velký problém je, že neumí základy [zlomky, poměry, procenta, trojčlenku], tedy by rádi raději méně, ale lépe, proto souhlasím s proškrtáním Potěmkinovy vesnice.
Jinak nemáte pravdu, za (vašich, mých a kohokoliv jiného) mladých let byli žáci stejní ignoranti jako dnes, přesvědčte se u klasiků ve starém Římě (ti tvrdili to samé co vy, totiž že za jejich mladých let všichni všechno uměli a studovali sami). Bohužel tato tvrzení způsobují logický rozpor, proto nemáte pravdu.
Jen na okraj (jak moc se mýlíte, že "tehdy všichni všechno uměli" třeba v IT): Na počátku 90. let nikdo na PC neuměl, protože ho nikdo neměl a nezajímalo ho to (byly Atari, ZX Spectrum), trh s PC v ČR neexistoval, Windows 95 byly daleko. V polovině 90. let byly otevírány učebny po vyučování (žáci se tam s PC učili, prakticky nikdo doma PC neměl, nové PC stálo jako nové auto - 50+ tisíc [kupoval jsem si]), po roce 2000 teprve začaly Internetové kavárny (které praskaly ve švech, sám jsem v jedné byl správce), což opadlo až po roce 2010. Teprve v roce 1999 vznikl Volný (tj. připojení k Internetu za 1 Kč/minuta) a pevné připojení pomocí ADSL existovalo až od roku 2003 (jen pro některé ústředny). Až po roce 2005 začalo být běžné, že každá domácnost měla své PC a až později měli lidé běžně trvalé připojení k Internetu i do bytu. Například na VŠ koleje se Internet zaváděl hromadně právě kolem roku 2005 (přestože VŠ používají Internet od roku 1992 a ve všech kanclech byl asi od roku 1995/6 - vznik Cesnetu).
NA konto pana Keršlágera: to byly časy.
Pamatuji si, jak jsme se celý semestr Na VŠ (!) učili textový editor 602. Když jsem ho pak po několika letech ukázal sedmákům na základce, naučili se v něm všechno sami za jednu dvouhodinovku :-D
"Paní Pokorná, asi se mýlíte. Systém známkování jsem mínil na ZŠ, což je důvod proč žák při nástupu na SŠ neumí zlomky. Než vyřknete něco, doporučuji si přečíst vyhlášku MŠMT, není správné na ni kašlat a něčeho se dovolávat."
Už několikrát jsem Vám v diskuzi psala, že si na maturitní obory nabíráte i čtyřkaře, a to i některé velmi slabé čtyřkaře, nedivte se potom, že toho moc neumí. Když už se odvoláváte na vyhlášku, zkuste mi z ní ocitovat tu část, která Vám zakazuje "odchýlit od průměru a v případě pochybností zkoušet za celé pololetí."
"Vzhledem k tomu, že se znám s kopou matikářů na VŠ (a příbuzných oborů), opakuji - je jim jedno, že něco neumí (derivace, limity, dokonce ani goniometrické funkce), protože si je rádi doučí. Velký problém je, že neumí základy [zlomky, poměry, procenta, trojčlenku], tedy by rádi raději méně, ale lépe"
Nezlobte se na mne, ale to je pořád dokola. Co podle Vás na VŠ, kde je potřeba ke studiu matematika na úrovni integrálního počtu, pohledávají žáci, kteří mají problémy se zlomky a procenty? Takový student jim přece nemůže projít přijímačkami.
"Jinak nemáte pravdu, za (vašich, mých a kohokoliv jiného) mladých let byli žáci stejní ignoranti jako dnes, přesvědčte se u klasiků ve starém Římě (ti tvrdili to samé co vy, totiž že za jejich mladých let všichni všechno uměli a studovali sami). Bohužel tato tvrzení způsobují logický rozpor, proto nemáte pravdu."
Ale já přece netvrdím, že všichni všechno uměli. Já jen neustále a kolem dokola tvrdím, že i ti, co nic neumí, jsou v současnosti přijímáni na obory, které nemohou díky svým slabým předpokladům zvládnout a na kterých se mnohdy zbytečně trápí.
"Jen na okraj (jak moc se mýlíte, že "tehdy všichni všechno uměli" třeba v IT)"
Ano psala jsem cca od roku 1990 do roku 2015. Mohu Vás ujistit, že informatiku jsem jako nepovinný předmět učila už v roce 1986 na Sinclairech a od roku 1991 na "zbrojováčcích". Ano, první PC učebnu jsme otevřeli až v roce 1995 a PC skutečně nebyla běžnou výbavou domácností. Jenže zapomínáte na jednu věc, když už se v nějaké domácnosti počítač objevil, a nemuselo to být je PC, slétali se na něj děcka jako včely na med, a protože to bylo něco nového a zajímavého, učila se vše velmi rychle. Proto také už v tom roce 1995 neměla většina dětí problém s ovládáním klávesnice a s dalšími základními věcmi. A na rozdíl od dnešních dětí je zajímalo i "jak to funguje" po technické stránce. Tentokrát musím souhlasit s panem Čapkem, protoře jeho komentář k T602 velmi trefně vystihuje tehdejší situaci.
Komentář p. Čapka je v přímém rozporu s vaším tvrzením a i s tím vaším, jak "všichni tenkrát uměli a měli zájem". Nemáte v tom (bohužel) soulad.
Když si vyhlášku přečtete celou, zjistíte, že nelze jen tak někoho vyzkoušet, natož za půl roku. ZŠ si to i výslovně dávají do svých školních Klasifikačních řádů.
Že se přijímají žáci s nedostatečnými znalostmi je fakt. Řešíme však co s tím a ne to, že by přijati být neměli (to je největší problém téhle diskuze). Hledáte řešení nebo jen máte výmluvy?
(Rozumná) škola chce studijní typ, nikoliv jedničkáře, zejména VŠ (to je základní premisa, to byste měla jako učitel vědět). Jedničkáři často VŠ studium nezvládnou, když se před ně postaví problém (něco, co jim nevoní; blbec; obtížné podmínky [např. hluční spolubydlící]).
S předchozím souvisí i to, že vlastně není potřeba dělat ze všech premianty... na to jsou obory s 5 studenty/ročně. Potřebujete solidní střed, zbytek přijde samo.
Že máte slabocha ředitele a rodiče, co si zatím nestěžovali, neznamená že to děláte správně. Dobrá škola má soulad v přístupu, klasifikaci. Řeší excesy, netrpí nespravedlnost, libovůli atd. Řeší vzdělání a neutápí se v nářcích a ukazovaní na ostatní/vstupy/podmínky.
"Komentář p. Čapka je v přímém rozporu s vaším tvrzením a i s tím vaším, jak "všichni tenkrát uměli a měli zájem". Nemáte v tom (bohužel) soulad."
Děláte so legraci?
"Když si vyhlášku přečtete celou, zjistíte, že nelze jen tak někoho vyzkoušet, natož za půl roku."
Napsala jsem Vám jasně, citujte. Teď ještě dodávám, nemlžte.
"Hledáte řešení nebo jen máte výmluvy?"
Jaké výmluvy? Já jen popisuji, jak situace v reálu vypadá. A jak by podle Vás mělo vypadat řešení situace? Tak, že výuku osekáme, aby všichni všechno zvládli? No tak to bychom se v matematice nedostali přes násobilku a v češtině přes vyjmenovaná slova, tedy přes učivo třetího ročníku ZŠ.
"Potřebujete solidní střed, zbytek přijde samo."
Znáte Žáčkovo:"Hlavy se setnou těm, co přeční, zato průměrní jsou věční?"
"Že máte slabocha ředitele a rodiče, co si zatím nestěžovali, neznamená že to děláte správně."
Co jste si to dovolil? Našeho ředitele vůbec neznáte a o tom, či máme nebo nemáme soulad v přístupu a klasifikaci, víte prd.
školy se musí dělit na státní a soukromé,státní školy poskytují standard,který jest potřebný státu k jeho fungování a občanu k jeho uživení,kdo žádá vzdělání nestandardní má mít široký výběr škol soukromých,které by měl stát podporovat (ne financovat),
dnes zde máme kreativní nepřehledný cirkus za státní peníze kde si každý dělá ,co chce
v ekonomice vymizel střední článek-průmyslováci,dnešní potřeba jest dvouletý vyučenec a vysokoškolák-omezený ,na úrovni bc (v 90. se uvažovalo o dis-což bylo logičtější)
Okomentovat