Bořivoj Brdička: Badatelsky orientovaná výuka podle Crocketta

Lee Watanabe-Crockett ukazuje jak transformovat výuku konstruktivním na kompetence pro 21. století orientovaným směrem. Jeho hlavní doporučovanou metodikou jsou badatelské aktivity žáků. Uvádí následující důvody, proč tuto metodiku preferuje před tradičním přímým předáváním poznatků:

Lee Watanabe-Crockett (twitter.com)

Přesně definované/sebeřízené učení 

Badatelsky orientované učení vyvolává vlastní aktivitu žáka, který dělá rozhodnutí o tom, co bude dělat. Měl by vědět, co se od něj očekává a svůj výkon podle toho též hodnotit. Učitel navádí, pomáhá a povzbuzuje. Je to postup budující kompetenci k celoživotnímu osobnímu růstu (růstové myšlení).

Nízká/vysoká relevance 

Tradiční formalizovaný vzdělávací obsah u žáků často vyvolává otázku, proč se to učíme. Při bádání je mnohem větší šance najít problém, který budou žáci považovat za vlastní. Současné poznání fungování mozku ukazuje, že hlubší poznání vždy vyžaduje emocionální zapojení žáka (více viz Relevance jako základ digitální školy).

Hodnocení sumativní učitelem / formativní samotným žákem 

Učitel tradičně hodnotí až výsledky učení (sumativně). Mnohem účinnější však je, dochází-li k hodnocení již během výukových aktivit. Ideální je, provádí-li žák průběžně vlastní sebehodnocení (formativní), které je pak rozšiřováno o zpětnou vazbu od spolužáků a učitele (viz Zjevné učení podle profesora Hattie). Tento postup je nedílnou součástí sebeřízeného učení (bod 1).

Učitel vykládá / o tématu se diskutuje 

Tradiční postupy chápou žáka jako příjemce poznatků, který sedí a poslouchá. V takovém prostředí dochází poměrně rychle ke ztrátě spojení. Aktivní poznávání znamená nutnost se zapojit. Jen tak lze dospět k vyšším formám myšlení. Právě badatelské metody vyvolávají diskuze uvnitř i nad rámec samotné třídy.

Předávání/tvoření poznatků 

Dnes existuje dokonalý systém předávání informací na všech stupních škol. Máme spousty odborníků, kteří se specializují na výukový obsah a definují standardy znalostí, jichž mají žáci dosáhnout. Badatelsky orientované výukové postupy vždy staví na stávajících poznatcích a dovednostech (mentálních modelech), a na nich budují nové (konstruktivismus).

Jednooborovost/průřezovost 

Při badatelsky orientovaném učení není řešení předem dáno. Velmi často je třeba propojit poznatky různých oborů a žádat pomoc různých odborníků. Takové aktivity nelze vměstnat jen do jednoho oboru. Podobně pak funguje poznávání v reálném životě.


Celý text naleznete zde