Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023

„Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 obsahuje tři klíčové cíle: 1) více peněz za kvalitní práci pedagogů, 2) dokončení revize kurikula a podpoření implementace inovovaných RVP do škol, 3) zlepšení řízení škol a školských zařízení zefektivněním spolupráce centra a středního článku řízení (krajské úřady),“ píšou autoři konečné verze dokumentu, který zpracovalo MŠMT. Přinášíme předmluvu dokumentu.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 (dále jen ,,Dlouhodobý záměr 2019-2023“) je zpracován v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsahové členění odpovídá požadavkům vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů.

Klíčovou roli při přípravě Dlouhodobého záměru 2019-2023 plnil zastřešující materiál obsahující základní rámec vzdělávací politiky ČR, Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen ,,Strategie 2020“), v níž jsou vytyčeny tři základní cíle, a to: 
- snižovat nerovnosti ve vzdělávání, 
- podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad, 
- odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.

Dlouhodobý záměr, jakožto jeden z implementačních dokumentů Strategie 2020, respektuje Programové prohlášení vlády z června 2018, Strategický rámec Česká republika 2030 (dále jen ,,ČR 2030“) a současně věcně navazuje na celou řadu studií, analýz, koncepčních a strategických dokumentů vydávaných na národní i nadnárodní úrovni.

S ohledem na přípravu nového klíčového strategického dokumentu v oblasti vzdělávacího systému ČR Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ je zcela nezbytné, aby jeho obsah zohlednil dílčí cíle a opatření Dlouhodobého záměru 2019-2023 a zároveň aby byla zajištěna plná synergie obou dokumentů a jednotlivých intervencí, a to i v kontextu tvorby navazujícího Dlouhodobého záměru na období 2023-2027, který již bude plně implementačním dokumentem nové Strategie 2030+.

Jedním z cílů vzdělávání uváděných ve Strategii 2020 je „rozvoj aktivního občanství vytvářející předpoklady pro solidární společnost, udržitelný rozvoj a demokratické vládnutí“. Udržitelný rozvoj je vyvážení ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů tak, abychom dosáhli vyšší kvality života jednotlivce, inkluzívní a prosperující ekonomiky, bezpečné a spravedlivé společnosti, a to vše při zachování či dokonce zlepšení životního prostředí pro další generace. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj tak nepředstavuje jednu specifickou oblast vzdělávání, ale průřezový princip, který je naplňován napříč vzděláváním prostřednictvím aktivních metod vzdělávání, které žáky na všech úrovních vzdělávacího systému motivují a umožňují jim rozvíjet kompetence potřebné pro skutečné jednání ve prospěch udržitelného rozvoje. Ve svém důsledku tyto metody efektivně rozvíjejí celoživotní kompetence a dovednosti žáků, jako je kritické myšlení, společné řešení problémů, rozhodování atd.

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj se vyznačuje svými typickými obsahy, principy, metodami a prostředky a zaměřuje se zejména na tyto cíle: 

- pochopení propojenosti a vzájemné souvislosti ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek rozvoje na všech úrovních, 
- vnímání udržitelného rozvoje jako celostního a systémového přístupu, který směřuje k ekonomicky prosperující společnosti a respektuje sociální a environmentální souvislosti a limity, 
- rozvoj kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) pro demokratické a svobodné rozhodování ve vlastním i veřejném zájmu v souladu s právem a s principy udržitelného rozvoje.

Obsah vzdělávání příštích generací je vzhledem k progresivnímu technologickému vývoji nutné komplexně propojovat se vzděláváním v oblastech digitálních technologií, které prostupují celým procesem a spektrem výuky ve všech oblastech regionálního školství, a systematicky rozvíjet kompetence komplexním pracováním s informacemi v off-line i on-line prostředí. Důraz však musí být kladen i na rozvíjení dalších kompetencí dětí, žáků a studentů, a to primárně čtenářské a matematické gramotnosti, ve kterých dochází na základě zjištění výsledků dílčích šetření, ať již mezinárodních či domácích, ke stagnaci či mírnému zhoršování5, a rovněž na posilování finanční gramotnosti.

Dalšími kompetencemi, na které by měla být zaměřena pozornost, jsou vícejazyčnost a kreativita v souladu s budoucími trendy vývoje společnosti a obsahu vzdělávání. Důraz by rovněž měl být kladen na klíčové kompetence týkající se hodnotové orientace žáků a společenských postojů, kterými jsou zejména vzdělávání pro demokracii a občanskou společnost, zaměření na mezigenerační dialog či pomoc potřebným. Nejedná se pouze o hodnoty a postoje, ale také o budování občanské gramotnosti.

Snižování nerovnosti ve vzdělávání je dalším důležitým tématem, které reflektuje již výše zmiňovaná Strategie 2020. „Strategie usiluje o to, aby žádná společenská skupina nebyla v přístupu ke školnímu vzdělávání znevýhodněná a aby vzdělávací příležitosti i výsledky byly co nejméně ovlivněny takovými faktory, jako je pohlaví, socioekonomický status, region, národnost, původ kulturně odlišném prostředí apod., které jedinec nemůže ovlivnit.“ Proto je základním předpokladem fungujícího vzdělávacího systému umožnit každému jednotlivci maximálně rozvinout vlastní vzdělávací potenciál a zajistit dobrou dostupnost a prostupnost všech stupňů škol pro všechny společenské skupiny, tedy zajistit otevřený přístup ke vzdělávání.

V této souvislosti je nutné zmínit téma genderové rovnosti ve vzdělávání. Relevantním tématem je v tomto směru genderová segregace vzdělávacích drah, která se následně projevuje i genderovou diskriminací na pracovním trhu. Klíčovou roli v odstraňování genderových stereotypů ve vzdělávání hraje zmíněný otevřený přístup ke vzdělání spolu s kvalitním, genderově nestereotypním kariérovým poradenstvím. Široká informovanost o vzdělávacích možnostech, stejně tak jako informace ze sféry práce napomáhají odstraňovat zažité stereotypní myšlení.

Při uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) vycházet z Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014-2020 a z toho vycházejících Aktualizovaných opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů.

Opatření na podporu rovných příležitostí a spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, včetně opatření prevence předčasných odchodů ze vzdělávání u ohrožených cílových skupin, vychází z Akčního plánu inkluzivního vzdělávání na období 2019-2020, který taktéž, stejně jako tento dokument, vychází z priorit stanovených ve Strategii 2020.

V souladu s další z priorit Strategie 2020 stavějící na podpoře kvalitní výuky a učitele jako jejího klíčového předpokladu zůstává naprosto zásadní otázkou vzdělávací politiky v ČR problematika financování, a to především ve vztahu k odměňování a celkovému zvýšení atraktivity pedagogického povolání. Růst platů pedagogických pracovníků a úprava podmínek v období nástupu k výkonu pedagogické praxe patří bezesporu ke klíčovým tématům Dlouhodobého záměru 2019-2023.

Stejně jako předcházející dlouhodobé záměry ČR byl i tento připraven pro celý systém regionálního školství, určuje rámec dlouhodobých záměrů krajů, sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy a cílů vzdělávací politiky ČR. Vyhodnocování dlouhodobého záměru ČR je prováděno v souladu s ustanovením § 9 školského zákona, a to jednou za čtyři roky před přípravou nového dlouhodobého záměru.

Podle potřeby může být dílčí hodnocení Dlouhodobého záměru 2019-2023 realizováno průběžně za kratší období, přičemž inspiraci nabízí průběžné vyhodnocení implementace Strategie 20208. Evaluace Dlouhodobého záměru 2019-2023 může být rovněž průběžně realizována pro potřeby hodnocení efektivity vynaložených prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen ,,ESIF“).

Průběžná realizace a podpora úkolů a cílů stanovených v Dlouhodobém záměru 2019-2023 bude finančně zabezpečena zejména v rámci přidělených finančních prostředků ze státního rozpočtu do kapitoly MŠMT. Řada opatření bude spolufinancována z prostředků ESIF.9 Celkový rámec finančních prostředků vychází z objemu finančních prostředků, které bude mít MŠMT v dalším období k dispozici pro oblast předškolního, základního, středního, vyššího odborného vzdělávání (dále jen ,,regionálního školství“) ze státního rozpočtu a z ESIF.


Dokument ke stažení naleznete zde