Karel Lippmann: Vzdělávání založené na mýtu prodejního automatu

pátek 4. ledna 2019 ·

O tomto mýtu hovoří Gian-Carlo Rota, americký matematik a filozof italského původu, v článku O zhoubném vlivu matematiky na filozofii. Píše zde mimo jiné: „Matematika není nic, pokud není historickým předmětem par excellence.“ A o něco dále: „Je důležité odhalit mýtus nacházející se za drastickou revizí pojmu mysli, to jest mýtus, že mysl je něco na způsob mechanického zařízení."

Karel Lippmann (archiv autora)
"Tento mýtus opakovaně a úspěšně napadali nejlepší filozofové tohoto století (E. Husserl, J. Dewey, L. Wittgenstein, J. Austin, G. Ryle, B. Croce, abych jich pár zmínil). Podle tohoto mýtu funguje proces myšlení jako prodejní automat, který tím, že uvede do chodu složitý mechanizmus připomínající Chaplinovu Moderní dobu, vyplivne řešení problému. Ti, kteří věří v teorii mysli jakožto prodejního automatu, budou oceňovat lidské bytosti podle ‚stupňů' inteligence, přičemž inteligentnějšími bytostmi budou ty, které jsou ve svých mozcích vybaveny většími a lepšími převodovkami, což lze ovšem ověřit pomocí chytře sestavených IQ testů.“

A ještě do třetice: „Mýtus prodejního automatu vyplivujícího řešení může vhodně popsat způsob řešení lingvistických hádanek dnešní zbídačené filozofie, avšak tento mýtus ani zdaleka nepopisuje činnost matematika či vůbec jakoukoli vážnou práci. Tento základní omyl je případem redukcionizmu. Proces, jímž naše mysli pracují, který může snad být zajímavý pro fyziologa, ale činným matematikům je k ničemu, se zaměňuje s postupem myšlení, požadovaným při řešení jakéhokoli problému. Toto katastrofální nepochopení pojmu mysli je dědictvím stoleté pseudomatematizace filozofie.“

Počátky pojetí mysli jako mechanického zařízení můžeme hledat již v antice. Pro novověk jsou však důležité především názory Galilea a Descarta na straně jedné a Komenského na straně druhé. Odlišnost jejich pohledu na skutečnost vystihuje Descartův výrok při setkání s Komenským (podle Neffova Filosofického slovníku pro samouky): „Já za okruh filosofie nevkročím.“ Bude tedy u mne jen část toho, čeho u tebe je celek.“

Descartes tak vystihl rozdíl mezi svým dualismem (svět je složen ze dvou substancí – věci rozprostraněné a věci nerozprostraněné, přírody a rozumu) a Komenského triadismem, jenž má několik podob (smysly, rozum víra; mundus artificialis, moralis, spiritualis; stránky života: sapientia, virtus, pietas; stránky rozumu: operatio, virtus, pietas).

Předností těchto triád je eliminace redukcionismu, jak Descartes sám přiznává. Současně triadismus uvádí vědění o světě do pohybu, a to poznáváním přírody ruku v ruce s výchovou člověka (pansofie).

Ve Velké didaktice píše: „…ve školách všichni mají být vyučováni všemu. Nerozuměj však tomu tak, jako bychom na všech požadovali poznání všech věd a umění (zejména poznání dokonalé a co nejpronikavější). Vždyť svou povahou není ani užitečné, ani žádnému člověku možné pro krátkost našeho života. …žádáme jen, aby se všichni /…/ učili znát základy, příčiny a cíle všeho nejdůležitějšího, co je a co se děje, aby se totiž na tomto světě nepotkávali s něčím tak nepoznaným, že by si o tom nemohli učinit nějaký skromný úsudek a že by toho nemohli užívat moudře k bezpečnému užitku bez škodlivého omylu.“

Z tohoto citátu lze vyvodit závěr, že už v době, kdy neexistovala moderní věda a soubor tehdejších poznatků byl ve srovnání s dneškem co do velikosti nesouměřitelný, uvědomuje si Komenský de facto nutnost rozlišovat mezi odborností a vzděláním.

A v této souvislosti je významný ještě jeden jeho citát z Velké didaktiky: „A nic nevadí, že se někteří zdají od přírody tupí a hloupí; neboť ta okolnost ještě více doporučuje toto obecné vzdělávání a naléhá na ně. Neboť čím je kdo nadání zdlouhavějšího nebo chatrnějšího, tím více pomoci potřebuje, aby byl co možná zbaven zvířecí tuposti a strnulosti. A nelze nalézt člověka tak nenadaného, aby mu vzdělání nepřineslo vůbec žádné zlepšení… Nicméně ku podivu zdlouhaví, přece došli takového vzdělání, že předstihli lidi nadané; tak pravdivě pronesl básník slova: Všechno přemáhá nezdolná práce.“

Triadismus je důležitý ještě z jednoho důvodu, který vystihl např. současný fyzik Carlo Rovelli v rozhovoru pod titulkem Je to hledání smyslu (Salon 20. 12. 2018): „Na střední škole jsem neměl rád hodiny fyziky, byla to nuda. Neviděl jsem žádný smysl v memorování vzorců a provádění hloupých pokusů. Myslím, že fyzika by se měla vyučovat taková, jaká skutečně je – jako způsob hledání smyslu světa kolem nás, jako fascinující příběh, odraz našeho úžasu tváří v tvář přírodě.“

Všimněme si, autor úryvku opět mluví o smyslu, tedy o hledání celku prostřednictvím jeho částí. Části musí být alespoň dvě, to třetí je smysluplný celek. Do tohoto celku však ve škole patří vedle fyziky i všechny další vyučované obory. Tím, že jen leží vedle sebe, v nejlepším případě se spojují jen nesoustavně a povrchně (mezipředmětové vztahy), žádný celek netvoří. Ani v rámci jednoho předmětu, ani ve vzdělání obecně. Tvoří chaotickou tříšť úlomků, na jejichž základě si jen velmi obtížně lze „učinit nějaký skromný úsudek“.

Mohl bych uvést mnoho dalších výroků, počínaje antickými filozofy až po současné vědce. Byl by z nich román. Jako češtinář se omezím na citát K. P. Liessmanna z jeho knihy Vzdělání jako provokace: „Ale zatarasovat mladým lidem systematicky přístup na kontinent literatury – prostřednictvím vzdělanostní politiky posedlé kompetencemi a slepě věřící v techniku – lze hodnotit jen jako akt barbarství.“

32 komentářů:

Petr Pelikán řekl(a)...
4. ledna 2019 5:35  

Matematika MUSÍ mít zhoubný vliv na filosofii. Už ze svého principu.
Na rozdíl od filosofie totiž neumí lhát.
Nemusí si vymýšlet, co neexistuje. Naopak mnoho objevila.
Filosofové z duše nenávidí matematiku, protože její dokonalosti nikdy nedosáhnou.
Budou jen vršit a vršit slova, a ztrácet významy.
Je mi líto člověka, který staví "výklad slova" nad jejich skutečný význam.
Toto je opravdový důvod toho strašlivého úpadku české vzdělanosti.

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2019 11:31  

Filosoficko-teologická koncepce člověka v emendačním díle Jana Amose Komenského
(abstrakt disertační práce Mgr. J. Čízka)

Abstract: Předkládaná disertační práce usiluje nahlédnout na filosoficko-teologické pojetí člověka ve vrcholném díle Jana Amose Komenského. Úhrnem lze říci, že se v Consultatio catholica setkáváme s pojetím člověka jako bytosti určené svou vlastní a jedinečnou přirozeností, jejímž jádrem je ovšem na svobodné a neomezené vůli založená otevřenost její existence. Člověk je Komenským představen jako tvor, jenž sám sebe nekonečně a do nekonečna utváří. Na pozadí terminologicky nehomogenního díla je možné vysledovat, jak Jan Amos své filosoficko-teologické pojetí člověka precizuje, když za jeho určující aspekt v průběhu pečlivě promyšlené argumentace jmenuje Bohem darovanou mysl ve trojjediném spojení s jejími třemi ústředními dispozicemi vůlí, rozumem (tato dyáda byla v celém textu Konsultace podržena) a výkonnými schopnostmi (jež jsou v některých pasážích díla nahrazovány jinými mohutnostmi).


Jsem názoru, že triadismus není jen to, za co jej pan Lippmann považuje, když ve svých věroučně (filosoficko-teologických? antipozitivistických?) pojatých statích za pomoci všemožně propletených citací zpochybňuje pozitivismus jako základ vědecké metody tím, že (svou) víru (Kosíkovu poetiku apod.*) stale dokola, jako jakýsi věroučný prodejní automat, nadřazuje lidskému poznání i za cenu "účelově kontextologického" matení elementárních pojmů, za cenu nedodržování zásad věcné (vědecké) diskuse a v neposlední řadě i za cenu autoritativních odsudků (mnohdy až urážek) lidí s jiným názorem.*

Kdo chce krasobruslit, má umět chodit a bruslit.
Kdo chce literárně tvořit, má znát pojmosloví a gramatiku.
Kdo chce kultivovat jiné, měl by ovládat metodiku a techniku vědecké práce a etiku vyjadřování.*

*Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2018/09/karel-lippmann-ma-zak-pravo-na-to-aby.html
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pozitivismus


tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2019 11:37  

...Jsem názoru, že triadismus není jen to, za co jej pan Lippmann považuje, když ve svých věroučně pojatých (filosoficko-teologických? antipozitivistických?) statích za pomoci všemožně propletených citací zpochybňuje pozitivismus jako základ vědecké metody tím, že (svou) víru (Kosíkovu poetiku apod.*) stále dokola, jako jakýsi věroučný prodejní automat, nadřazuje lidskému poznání i za cenu "účelově kontextologického" matení elementárních pojmů, za cenu nedodržování zásad věcné (vědecké) diskuse a v neposlední řadě i za cenu autoritativních odsudků (mnohdy až urážek) lidí s jiným názorem.*...

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2019 12:24  

Je mi líto člověka, který staví "výklad slova" nad jejich skutečný význam.
Toto je opravdový důvod toho strašlivého úpadku české vzdělanosti.


SOUHLASÍM

laimes řekl(a)...
4. ledna 2019 17:11  

výherní automaty do škol nepatří

E.Kocourek řekl(a)...
4. ledna 2019 17:28  

Publikování tohoto textu na ČŠ je vizitkou administrátora. ////

Tajný Učitel řekl(a)...
4. ledna 2019 18:16  

Re, P. Pelikán. Matematika (přírodovědy obecně) a filosofie by se měly ve výuce vzájemně doplňovat a obohacovat, nikoli soupeřit a pozice. Že je do souboje staví jednooboroví omezenci s klapkami na očích, mne nepřekvapuje, nenávidí to, čemu nerozumí. Osobně, mám-li si vybrat debatu s filosofem, nebo matematikem, vyberu vždy filozofa, jelikož má, jak to říci, širší obzory a tudíž je debata s ním zajímavější. Mám však to veliké štěstí, že vybírat nemusím; jeden z mých kolegů je výborný matematik a filozof zároveň.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. ledna 2019 18:17  

Kocourek. Souhlasím. Velice dobrou vizitkou. Díky.

Petr Pelikán řekl(a)...
4. ledna 2019 19:05  

Když jste se tak vyprofiloval, tajnej, pak proč do mě pokaždé kopete? Kromě ojedinělého komplimentu.
Nemám nic proti filozofům ani filozofii. Pokud ovšem nezačnou kopat do svého krále a ptát se tak pitomě: "Proč zrovna ty, matematiko?"

Tajný Učitel řekl(a)...
4. ledna 2019 19:14  

P. Pelikáne. Kdo zde kope do matematiky?

Pavel Doležel řekl(a)...
4. ledna 2019 22:08  

"Ze všech hledisek je matematika nejúspěšnějším intelektuálním podnikem lidstva."

Gian-Carlo Rota

Pavel Doležel řekl(a)...
4. ledna 2019 22:25  

A znovu se ptám - co odlišuje mechanické zařízení od nemechanického? Pan Lippmann už se to nějak jal vysvětlovati, ale moc daleko se nedostal. Aby vůbec měl článek smysl, je třeba nejprve vymezit pojem mechanický a sdělit, vůči jaké vlastnosti mechaničnosti se dotyčný vlastně vymezuje. Co je obsahem toho sdělení. Mně připadá mechaničnost jako vlastnost zcela uměle vytvořená a popisující více způsob vnímání, než skutečný svět a jeho vlastnosti. Zatím to vypadá, že vše se řídí přírodními zákony, byť mnohým z nich ještě nerozumíme. Podstata fungování mozku je jistě mnohem složitější, než podstata fungování převodovky, ale z toho neplyne zhola nic o její mechaničnosti, či nemechaničnosti. Pokud je cílem člověka poznání a pochopení, pak musí používat rozum. Pokud jím je hledání smyslu, pak podle pana Lippmanna je jím hledání hledání celku na základě jeho částí. To není překlep, pan Lippmann se ráčil vyjádřiti, že smysl jest hledání celku na základě jeho částí a proto hledání smyslu jest hledáním hledání.

Pane Lippmanne, mám pro vás velice smutnou a depresivní zprávu - žádný celek neexistuje. Jde pouze o vaši iluzi - hračku, kterou mlátíte na písečku ty, kteří vám boří bábovičky, ale jiný význam nemá.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. ledna 2019 22:43  

Jinak ten článek je opět tak trochu semletí všeho se vším. G.-C. Rota se vymezoval především proti "matematizujícím filosofům". Nešlo tedy o to, že by matematika měla zhoubný vliv na filosofii, ale že se někteří filosofové na matematiku dívají tak trochu závistivě a snaží se jí mylně aplikovat na filosofii, což je pochopitelně nesmysl. Otázkou ovšem je, zda lze filosofické závěry, či spíše filosofické traktáty, označit za poznání. Má samozřejmě smysl se zaobírat i otázkami, které nelze matematizovat a každý člověk to dnes a denně činí nespočetněkrát. Opakuji ale, že toto nemá co dělat se vzděláváním, kam se to zase snaží nacpat s originalitou hamburegového fast-foodu s hranolkami pan Lippmann.

Miluji svoji dceru. Tato věta má hluboký význam a stojí na ní má existence. Přesto ji nelze matematizovat, či dokonce formálně dokazovat. Toto je ale web o školství a učit se milovat (tím teď nemyslím nějaké prostocviky) je nesmysl. Učit se altruismu je nesmysl. K altruismu může být člověk vychováván, ale podle aktuálního stavu poznání je altruismus vrozený. A stejně tak jej lze zničit zásahem do mozku - a dodal bych provokativně - mechanickým zásahem. Mechanickým zásahem do údajně nemechanického zařízení, lze prakticky veškeré jeho vlastnosti minimálně "jedním směrem" měnit či ovlivňovat.

A souhlasím s panem Kocourkem. Pan Lippmann skutečně působí více a více jako generátor náhodných syntaktických shluků a citátů, které k sobě pasují jako tajnej s Einsteinem.

tyrjir řekl(a)...
5. ledna 2019 3:09  

Publikování tohoto textu na ČŠ je vizitkou administrátora.

Naprostý souhlas.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. ledna 2019 10:03  

Spíše se zde kope do filosofie. Co dělá positivistické myšlení bez součinnosti s humanitami, lze vidět velice názorně na stavu současného světa.

tyrjir řekl(a)...
5. ledna 2019 10:54  

Spíše se zde kope do filosofie. Co dělá positivistické myšlení bez součinnosti s humanitami, lze vidět velice názorně na stavu současného světa.

Opravdu je neuspokojivý stav světa důsledkem rozporu mezi pozitivismem a homanitními vědami?

Není. Je to právě naopak. Problémem je to, že mnozí, kteří se tváří jako humanisté nebo filosofové, jimi ve skutečnosti nejsou. I humanitní vědy včetně filosofie podléhají požadavķům kladeným na každou vědu - tedy požadavku systematičnosti (vč. logické konzistence), ověřitelnosti atd. Kritériem pravdivosti vědecké teorie je praxe. Je-li filosofie vědou, musí tvořit logicky (pojmově a metodicky) ucelený (konzistentní) systém a její výsledky musejí ověřitelně odrážet realitu a tím zlepšovat lidské poznání a život lidí. Pokud by tento základní požadavek filosofie nesplňovala, nebyla by vědou, ale byla by v nejlepším případě jen vírou. V horším případě násilnou ideologií, tmářstvím apod.

Pojmově a logicky nekonzistentní snůška kompilátů a zmatečných, třebaže pro někoho líbivých, autoritativních tvrzení není filosofií. Podobně jako hromada cihel, kamení a skládka materiálu a stavebních návodů není dům.


To, co nám pan Lippmann ve svých článcích a v diskusních komentářích předvádí není podle mého názoru věda (logicky (pojmově a metodicky) ucelený (konzistentní) systém). Tudíž to není ani filosofie.

J.Týř


Tajný Učitel řekl(a)...
5. ledna 2019 12:13  

Pane Týři, nesmyslný hon na růst ekonomiky, ždímání planety do mrtě, masivní všudypřítomná masáž konzumu, blbnutí lidství v důsledku divokého bujení technologií, to vše je důsledek vnitřní prázdnoty jednotlivců i národů, kompenzované kumulací hmotných statků. Zlatým teletem je volná ruka trhu, růst, majetek, konta, věci, osobní prospěch. To je pak důsledek oddělení tzv vědeckého světonázoru:) od univerzálně lidských hodnot, jako je, krom desatera, například spolupráce, sdílení, pomoc slabým, tolerance a ocenění jinakosti, úcta a šetrnost k přírodě apod. Tyto hodnoty jsou ukotvené v humanitách a humanity jsou ukotvené ve filosofii.

poste.restante řekl(a)...
5. ledna 2019 12:42  

To je pak důsledek oddělení tzv vědeckého světonázoru:) od univerzálně lidských hodnot, jako je, krom desatera, například spolupráce, sdílení, pomoc slabým, tolerance a ocenění jinakosti, úcta a šetrnost k přírodě apod. Tyto hodnoty jsou ukotvené v humanitách a humanity jsou ukotvené ve filosofii.

Ale pendrek.
Byli to filosofové, kdo zkonstruovali například teorie o nadřazenosti ras a národů.
Byli to filosofové, kdo dokázal vymýšlet "morální" i objektivní ospravedlňování "třídního boje" a stejně tak "vysvětlit", proč je v pořádku, když "schopní a podnikaví jedinci" prostřednictvím "trhu" a "ekonomiky" ožebračují celé národy a země.
Tak si to laskavě nemalujte hezčí, než to je.

Ve skutečnosti je to mnohem prostší.

Karel Lippmann řekl(a)...
5. ledna 2019 13:18  

Poste restante, není dobré přehnaně zjednodušovat. Filosofové většinou jen do nějaké ucelené, uspořádané podoby převedli to, co se i bez jejich přičinění dělo jak v přírodě, tak ve společnosti. Pletete si filosofy a ideology. Bohužel všechny myšlenky filosofů lze ideologicky zneužít. Ne filosofy, protože kdo myšlenky a myšlení zneužívá, není filosof. Školství neškodí filosofie, ale ideologie! Bohužel ta současná, založená na tržním úspěchu "vyfutrovaném" penězi, je velmi sofistikovaná.
Zcela mylné pojetí filosofie je dnes všeobecně rozšířené. Vinou těch filosofů, kteří nedokážou své myšlenky srozumitelně vyslovit, a vinou školského systému, který z filosofie udělal jen jeden obor vedle ostatních, z praktického hlediska víceméně zbytečný. A vlivem společnosti, která v honbě za úspěchem filosofii nepotřebuje. Filosofie za to ale nemůže. Její ignorování však vede mnohdy až k neuvěřitelné povrchnosti teoretického myšlení i
konkrétní praxe. Je to vidět na každém kroku, aktuálně např. na "kvalitě" silvestrovské zábavy.

poste.restante řekl(a)...
5. ledna 2019 13:30  

Pletete si filosofy a ideology. Bohužel všechny myšlenky filosofů lze ideologicky zneužít. Ne filosofy, protože kdo myšlenky a myšlení zneužívá, není filosof. Školství neškodí filosofie, ale ideologie! Bohužel ta současná, založená na tržním úspěchu "vyfutrovaném" penězi, je velmi sofistikovaná.

To je jistě možné.
Stejně tak je ale možné, že Vy si "pletete" matematiky s "ideology", "kteří redukují proces myšlení na prodejní automat".
A zneužíváte toho k vytváření umělého konfliktu.

Řekl bych, že skuteční matematici splňují mnohem lépe Vaši definici filosofa, nežli mnozí "deklarovaní" filosofové.

Karel Lippmann řekl(a)...
5. ledna 2019 14:34  

Matematiky a ideology si ani náhodou nepletu, protože souhlasím s tím, že skuteční matematici jsou mnohem víc filosofy než "deklarovaní" filosofové. Zbývá jen otázka, kdo je skutečný matematik. Rozhodně ne ti, kteří redukují proces myšlení na prodejní automat.

poste.restante řekl(a)...
5. ledna 2019 15:29  

Zbývá jen otázka, kdo je skutečný matematik. Rozhodně ne ti, kteří redukují proces myšlení na prodejní automat.
V tom se rozhodně shodneme.
Zbývá už jen, abyste to tedy upřesnil ve svém textu. Alespoň propříště. Jinak to opravdu zavání spíše vytvářením umělého konfliktu.
Anebo se nepouštěl do rozebírání rozporů, aniž byste nejdřív přesněji definoval pojmy. Jak ostatně už uvedl pan Doležel.
Takhle totiž pořád jaksi nevíme, kteří matematici jsou ti "filosofičtí" a kteří jen ti "prodejně automatoví", ale přitom to vyznívá jako konflikt mezi "matematickým" a "filosofickým" pojetím mysli.

BTW. Což takhle umělá inteligence? Jak možnost, že na základě matematických poznatků dokážeme vyrobit umělé stroje, schopné skutečně myslet, tedy i cítit a "filosofovat", zapadá do Vašeho rámce filosofie, diád a triád?

Karel Lippmann řekl(a)...
5. ledna 2019 16:46  

Poste restante, na toto téma už jsem toho napsal dost, aby bylo celkem zřejmé, co tím myslím. Ostatně slova matematika Roty jsou podle mne zcela srozumitelná. Nemůžete po mně ale požadovat, abych napsal v tomto smyslu rozsáhlé studie či učebnice matematiky, fyziky, biologie atd. Napsal jsem ale učebnici literatury a při jen trochu pozornějším čtení je jasné, co konkrétně navrhuji.
K umělé inteligenci se nemohu přesvědčivě vyjádřit, jen si mohu přát, aby člověku případně pomáhala, ne ho učinila otrokem. Právě proto mají být i špičkoví odborníci dostatečně vzdělaní, aby něco takového nedopustili. V minulosti bylo dost těch, kteří naopak přivedli na svět řadu vynálezů, které dokonce vraždily. Byli tito lidé vzdělaní?

tyrjir řekl(a)...
5. ledna 2019 17:23  

To, co tu pan Lippmann a jakýsi Tajný učitel předvádějí, pro mne není ani věda ani humanismus v pravém slova smyslu. Viz argumentace výše 5. ledna 2019 10:54.

Zlatým teletem je volná ruka trhu, růst, majetek, konta, věci, osobní prospěch. To je pak důsledek oddělení tzv vědeckého světonázoru:) od univerzálně lidských hodnot, jako je, krom desatera, například spolupráce, sdílení, pomoc slabým, tolerance a ocenění jinakosti, úcta a šetrnost k přírodě apod. Tyto hodnoty jsou ukotvené v humanitách a humanity jsou ukotvené ve filosofii.

Křesťanské desatero jako celek objektivně NENÍ (!) univerzální lidská hodnota, když nařizuje lidem (resp. jen křesťanům) věřit v jednoho Boha. Zdravý rozum, Deklarace lidských práv i zákony demokratických států zaručují lidem svobodu ve světovém názoru. Tedy například svobodu volby mezi ateismem a některým z mnoha světových náboženství. Ve jménu křesťanství bylo spácháno mnoho zločinů. Podobně jako ve jménu tzv. "humanismu", "humanity" atd. Viz třeba v uplynulém století církevní posvěcování válek, viz havlovsko sluníčkářský pojem "humanitární bombardování", viz. současný církevně "restituční" nebo exekuční mamon v Česku, který je v rozporu s přikázáním Nepokradeš. Atd. atd.

Podobně rozporuplný je i neoliberální tzv. "sluníčkářský" nebo "liberálně demokratický" "humanismus". Viz třeba neoliberálně sluníčkářský genderismus - zpochybňování rodiny a manželství jako svazku muže a ženy uzavřeného s cílem mít a vychovávat děti. Atd. atd.

Vědecký světový názor v pravém slova smyslu si nezaslouží zpochybňování, zmatečný věroučný dogmatismus a posměch, jaký tu předvádějí pan Lippmann a jakýsi Tajný Učitel. Přestože tohoto pojmu se pokoušeli a dosud pokoušejí využívat a zneužívat ideologové, zneužívatelé a poskokové minulého i současného režimu. Není, myslím, dobrou vizitkou České školy, že takovýmto individuím dává tolik mediálního prostoru.

J.Týř

E.Kocourek řekl(a)...
5. ledna 2019 17:59  

Ad poste.restante 5. ledna 2019 15:29: stroje, schopné skutečně myslet, tedy i cítit a "filosofovat" -- Když si dám dohromady Mooreův zákon a způsob, jakým Deep Blue hrál s Kasparovem, považuji za pravděpodobné, že stroje časem dokážou provádět veškeré myšlenkové operace, které provádí lidé. Po pravdě, jsem si jistý, že (ač jsem hodně "středního" věku) se toho dožiju. ////

"... na základě matematických poznatků ..." -- Vy jste matematik? Pokud ano, HODNĚ si fandíte. Ač se těm strojům kdysi říkalo "matematické stroje", a ač je matematika (nejspíš) královnou věd, TUHLE problematiku matematika neřeší. ////

poste.restante řekl(a)...
5. ledna 2019 18:22  

Karel Lippmann
V minulosti bylo dost těch, kteří naopak přivedli na svět řadu vynálezů, které dokonce vraždily. Byli tito lidé vzdělaní?
Inu, to právě záleží na tom, jak "vzdělanost" definujete.

E. Kocourek
Vy jste matematik? Pokud ano, HODNĚ si fandíte. Ač se těm strojům kdysi říkalo "matematické stroje", a ač je matematika (nejspíš) královnou věd, TUHLE problematiku matematika neřeší.
Ale to víte, že to matematika řeší. A pokud si myslíte, že nikoliv, tak Vám nejspíš jen neřekli, že i "tohle" je matematika.
A ne, nejsem matematik. Primárním VŠ vzděláním jsem informatik, "ajťák".
Se zkouškou z předmětů "Matematická informatika" a "Umělá inteligence".

Pavel Doležel řekl(a)...
5. ledna 2019 20:41  

"V minulosti bylo dost těch, kteří naopak přivedli na svět řadu vynálezů, které dokonce vraždily. Byli tito lidé vzdělaní?"

Ahá. Už rozumím. Jak jsem mohl být tak natvrdlý. Když filosofické učení vede ke genocidě a nenávisti (a není to zdaleka jen případ 20. století), tak to není vinou filosofie, ale jde o ideologii. Na vině nejsou filosofové, ale ideologové. Ale když věda umožní vytvoření strojů na zabíjení, tak za to mohou vědci a ne ti, kteří ty zbraně reálně použijí - tedy politici.

Hmmm. Tak to je ale ukrutná síla pronikavého intelektu a nezaujatého pohledu na svět. Filosof je vzdělaný vždy, protože tak nějak když není, tak to není filosof, ale ideolog. Naproti tomu přírodovědně vzdělaní potřebují ke svému životu radu od pana Lippmanna z pozice jeho do nebe volající duchovně-itelektuální vyspělosti, aby si uvědomili, co je dobré a co špatné. To je intelektuální frustrace přetavená do intelektuálního snobismu. Jdu bléééét velebnosti.

Petr Pelikán řekl(a)...
5. ledna 2019 23:09  

oops. :)

tyrjir řekl(a)...
5. ledna 2019 23:42  

JAKÝ JE VZTAH VÉDY, FILOSOFIE A VÍRY?

Karel Lippmann řekl(a)...5. ledna 2019 12:1

Pane krtku, filosofie není obor mezi obory, je strukturou podstatných znaků všech dílčích oborů, původně především přírodovědných a matematiky. Z těch vychází. Každý z nich se podílí na obsahu filosofie.

http://www.ceskaskola.cz/2019/01/sefka-cermatu-s-hranici-u-prijimacek.html

Co je filosofie?
Od věd, které kdysi z filosofie vzešly, se filosofie liší jednak širší, vlastně neomezenou oblastí témat, jednak volnější metodou. Moderní vědy se omezují na to, co lze bezpečně doložit, vyzkoušet experimentem, modelovat a měřit, a co tedy platí úplně pro každého (pokud příslušné metodě rozumí). Nemohou tedy hodnotit, ptát se na smysl své činnosti ani odpovídat na prosté otázky, jaké kladou třeba děti – například, co je věda, co je to pravda nebo proč se nemá lhát. Naopak od poezie a literatury se filosofie liší tím, že se musí snažit o určité pojmové vyjadřování, ale hlavně tím, že každé své tvrzení musí umět nějak obhájit, tedy vysvětlit, proč říká to, co říká.


https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Filosofie

Filosofie a náboženství mají mnoho společného, pokud jde o vyjasnění lidské existence a o orientaci člověka ve světě. K svému předmětu a cíli přistupují ovšem z různých pozic, které bychom mohli vymezit jako protiklad vědění a víry. Zatímco filosofie se opírá o racionální metody, náboženství, resp. teologie, vychází též z božích zjevení a dogmat, o jejichž platnosti nepřipouští pochybnost. V tom se náboženství s filosofií zásadně rozcházejí, i když nechyběly a nechybí pokusy o jejich sblížení.

http://eridanus.cz/_e-learning/vsmvv/filosofie_/Uvod_do_problematiky_9.htm

Jsem názoru, že pan Lippmann není příliš dobrým filosofem (obhájcem a vysvětlovatelem svých subjektivních názorů), když své subjektivní názory autoritativně (zmatečně, demagogicky, klamavě a agresivně) šíří jako všem známou či snadno pochopitelnou pravdu. Za nebezpečný považuji dogmatismus, se kterým se pan Lippmann snaží "propašovat" svou víru do odborné diskuze a to, že přitom některé své oponenty vztahovačně označil za "odněkud řízené spiklence proti jeho osobě".

Nezbývá mi, než znovu zopakovat:

Kdo chce krasobruslit, má umět chodit a bruslit.
Kdo chce literárně tvořit, má znát pojmosloví a gramatiku.
Kdo chce kultivovat jiné, měl by ovládat metodiku a techniku vědecké práce a etiku vyjadřování.

Dokud to pan Lippmann plně nepochopí a nezačne podle toho jednat, považoval bych diskusi s ním za vcelku zbytečnou za ztrátu času. Pokud by tím nedeformoval veřejné povědomí o vědě, filosofii a víře tak, jak to i v tomto článku a v této diskusi dělá.

J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
6. ledna 2019 10:38  

Pan Lippmann není ani dobrým, ani špatným filosofem. Pan Lippmann je bigótně věřící konzument filosofických textů. Jeho působení se nejvíce podobá konzervativním katolíkům.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. ledna 2019 17:57  

Myslím, že není od věci ocitovat ještě francouzského myslitele Michela de Montaigne (1533 - 1592) z jeho "Esejí":
"Učitel nemá od svého žáka chtít, aby opakoval lekci slovo od slova, ale má po něm chtít smysl a obsah lekce; užitek, který z toho žák vyzíská, nemá posuzovat podle toho, kolik si žák zapamatuje, ale chová-li se podle toho. Učitel se má držet pedagogických rad Platónových a se žákem se má procvičit na množství příkladů to, co se právě naučil, a naučit ho používat svých vědomostí v rozličných situacích. A tak se učitel přesvědčí, jak žák pochopil, protože špatně rozkousaná a nestrávená potrava bývá vyvrhnuta tak, jak je spolykána. Žaludek neudělal, co měl, když správně nepřeměnil látky, které měl strávit.
Ať učitel vede žáka k tomu, aby své vědomosti sám utřídil, nemá mu vštěpovat nic, co by se zakládalo na autoritě nebo na důvěře, zásady Aristotelovy nemají být pro něj závazné, právě tak jako zásady stoiků nebo epikurejců. Je třeba předložit žákovi různé názory, ať si vybere sám, může-li; v opačném případě ať je na pochybách. Jenom blázni vědí všechno s neochvějnou jistotou...

Petr Pelikán řekl(a)...
8. ledna 2019 7:30  

...
Amen.
Svatá pravda, pane Lippmanne.
Ještě to vypíchnu, aby bylo jasno, jak Mišel na pozitivismus přišel:

"Nemá se mu vštěpovat nic, co by se zakládalo na autoritě nebo na důvěře."

Což je eufemistická a zkrácená definice pozitivismu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.