Časté cestování, nedůvěra ve školní systém, chybějící škola v okolí, víra, přeplněné třídy nebo zapálení pro věc. To jsou důvody, které vedou rodiče k učení doma. Dětem se učení u rodinného krbu líbí. Domácí vzdělávání je však náročné na rodiče, čas i peníze. Reportáž přináší iDNES.cz.
Mnoho lidí si neumí představit, že by dokázali dětem vysvětlit fyziku nebo chemii. „Stále přetrvává představa, že domácí vzdělávání znamená rodiče sedící naproti dítěti, kterému vysvětlují jednotlivá témata. Skutečnost je ve většině rodin úplně jiná. Jde o společné objevování skrz rozmanité zdroje, různorodá prostředí nebo setkávání s různými lidmi,“ představuje praxi Stanislava Kratochvílová z Asociace domácího vzdělávání.
Domácí vzdělávání není podle Kratochvílové jen výsada bohatých, vyskytuje se napříč sociálními vrstvami i názorovými skupinami. „Rodiče mají většinově společný zájem o dobrý vývoj dítěte, vysokou dávku osobního nasazení a ochotu vložit do výchovy a vzdělání svého dítěte čas i peníze. Jsou to lidé, kteří například cestují, nemají v dosahu vyhovující školu, jejich dítě má specifický problém a tak podobně,“ vyjmenovává Kratochvílová.
Podle Reneé Grenarové z Národního institutu pro další vzdělávání z domácího vzdělávání fenomén nebude. „Vzdělávat děti doma není vůbec nic jednoduchého, má to svá sociální specifika, nároky na rodiče, a podobně Nemyslím si, že by z toho byla masová záležitost, alespoň v dohledné době ne,“ říká Grenarová, která má za sebou i léta praxe za katedrou nebo v poradnách. Nemyslí si ani, že bychom se někdy přiblížili zahraničním číslům.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat