MŠMT: Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj

Ministerstvo školství zveřejnilo dokumenty, které hodnotí průběh projektů financovaných z operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. Přinášíme shrnutí evaluace projektu Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj“ (KIPR). „U projektu byla hodnocena aktivita Spolupráce, která je v rámci projektu realizována především formou odborných panelů, na které jsou zváni zástupci spolupracujících institucí - vysoké školy (VŠ), Agentura pro sociální začleňování (ASZ), nestátní neziskové organizace (NNO), realizátoři komplementárních projektů, útvary a organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), příp. další. Organizace odborných panelů je hodnocena neutrálně. Čtyři zástupci spolupracujících institucí hodnotí projekt jako přínosný pro vzdělávací systém v České republice, další dva ho hodnotí neutrálně s odkazem na nedostatek informací o skutečné realizaci projektu a jeden ze zástupců ho hodnotí jako spíše nepřínosný.“ A text pokračuje:


Spolupráce se zahraničními odborníky probíhá skrze spolupráci se slovenskou expertkou, která je členkou N.E.P.E.S.1 při EFPA2 a ISPA3 a zúčastnila se odborného panelu 28. 3. 20184. Ta taktéž zaštiťuje spolupráci s bratislavskou univerzitou, avizovaná spolupráce s dalšími univerzitami v zahraničí (USA, Velká Británie) v době šetření nebyla doložena.

Podpora projektu pro pedagogické pracovníky při práci s plánem pedagogické podpory (PLPP) a při naplňování podpůrných opatření ve stupni 2-5 je primárně zaměřena na školy zapojené do projektu - mateřské, základní i střední školy (celkem 64 škol k 1/2018), které byly vybrány ve spolupráci s ASZ (intenzivní forma podpory). Konkrétně je tato podpora realizována skrze vzdělávání, možnost spolupráce se zapojeným školním poradenským zařízením (ŠPZ), které má dlouhodobý přehled o situaci na škole, možnost klást dotazy a čerpání informací z metodické podpory zveřejněné na webu. Zmíněné formy podpory jsou hodnoceny převážně pozitivně, zejména si respondenti chválí přínosnost vzdělávání.

Školení na regionální úrovni jsou přístupná pouze zapojeným školám, které přímo vyjádří podporu školení uspořádat, školení na celorepublikové úrovni jsou pak přístupná i pracovníkům nezapojených škol, jichž je přibližně třetina všech účastníků. Plošná podpora spočívá v metodické podpoře na webu (zpracované odpovědi na otázky od zapojených škol, prezentace ze setkání zapojených škol a utříděné odkazy na další informační zdroje).

Stránku s metodickou podporou navštívilo od jejího vzniku (září 2017) celkem 310 individuálních návštěvníků a 1 496 opakovaných návštěvníků (k 20. 3. 2018)5. Plošná varianta dále předpokládá podporu zprostředkovaně skrze proškolené a informované pracovníky ze zapojených škol, kteří mohou podporovat pracovníky nezapojených škol. Přibližně polovina respondentů uvádí, že je v různé frekvenci oslovována s dotazy ze strany okolních škol, a většina z nich uvádí, že se díky podpoře z projektu cítí být připraveni na tyto dotazy reagovat.

Zpracovatel navrhuje zintenzivnit plošnou podporu prostřednictvím webu (pokračovat ve zveřejňování metodických materiálů, důraz na publicitu webu, zatraktivnění a zvýšení jeho uživatelské přívětivosti) a umožní-li to personální a finanční kapacity, rozšířit kapacity nejvíce poptávaných školení.

V rámci klíčové aktivity Vzdělávání je nyní naplňováno 8 z 9 tematických modulů definovaných projektovou žádostí. Pro úspěšné naplnění vzdělávacích modulů je stěžejní uskutečnění stanovených hodin školení a vytvoření metodik. K začátku roku 2018 nebylo v jednom ze vzdělávacích modulů realizováno žádné školení (Vzdělávací modul k sebezkušenostním aktivitám) a v dalším bylo realizováno zatím pouze jedno školení (Vzdělávání žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami). Vzhledem k blížícímu se ukončení projektu (03/2019) je důležité důkladné plánování aktivit tak, aby byly všechny moduly úspěšně naplněny. Školení jsou hodnocena jako přínosná a naplňující vložená očekávání. Největší zájem je o školení související s legislativou zaměřenou na společné vzdělávání. Část respondentů (4 respondenti dotazníku a 1 účastník telefonického rozhovoru) však kritizuje nejednoznačný výklad legislativy. Ve výsledcích provedeného šetření rezonuje potřeba prakticky zaměřených školení, zahrnujících příklady z praxe včetně zpracovaných postupů pro specifické či sporné případy. Zároveň by školení měla maximálně akcentovat také dotazy účastníků a řešení případů, které účastníci řeší ve své praxi. Jedním z návrhů na koncepci budoucích školení je tedy propojení výkladového a kazuistického semináře.

Nejvyšší míru povědomí o komplementárních projektech vykazují členové užšího realizačního týmu, převážně kmenových pracovníků Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), kteří se s komplementárními projekty setkávají na úrovni řízení projektů. Povědomí o dalších komplementárních projektech bylo zjišťováno skrze spontánní znalost a znalost na základě výběru.

Nejvyšší míra spontánní znalosti komplementárních projektů byla identifikována u projektů „Krajské akční plány rozvoje vzdělávání (KAP)“, „Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi“ (APIV B), „Podpora krajského akčního plánování“ (P-KAP) a „Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem. Implementace akčního plánu inkluzivního vzdělávání – metodická podpora“ (APIV A). U většiny z projektů, které byly definovány jako komplementární projektu KIPR, respondenti uvedli, že pouze vědí o existenci projektu.

Z těchto projektů (výběr z nabízených možností) znají respondenti nejčastěji projekty P-KAP (část respondentů je zapojena do jeho aktivit a někteří znají projekt z koordinačních setkání), APIV A, Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP) a APIV B. Více než polovina respondentů spatřuje přínos realizace komplementárních aktivit v přenášení dobré praxe a 40 % pociťuje silnější vliv při prosazování pozitivních změn. Z komplementarity však vyplývají i některé bariéry, nicméně téměř polovina všech respondentů na žádnou zatím nenarazila.

Mezi nejčastěji uváděné bariéry patří zvýšená administrativa. Někteří uvádějí jako problematické sdílení úvazků, nejasné zařazení aktivit pro jejich vykazování a malý důraz na dlouhodobé plánování aktivit, aby nedocházelo k přetížení cílových skupin a odborníků. Z šetření vyplývá potřeba sdíleného prostředí pro plánování aktivit v konkrétních lokalitách.

Aktivita sebehodnocení je hodnocena spíše pozitivně. Několikrát zazněla potřeba informovanosti celého realizačního týmu včetně členů metodické sítě i o výsledcích aktivity sebehodnocení, díky čemuž by mohlo v budoucnu být dosaženo vyššího přínosu aktivity. Nyní více než polovina respondentů neví o realizaci aktivity a další třetina ví o realizaci sebehodnocení, nicméně neznají jeho výstupy a ani s nimi tak nemohou pracovat. Dotazníkem rezonovala potřeba intenzivnější, efektivnější a otevřenější komunikace v realizačním týmu.

Celý text naleznete zde