MŠMT: Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami

Ministerstvo školství zveřejnilo dokumenty, které hodnotí průběh projektů financovaných z operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. Přinášíme některé teze z hodnocení projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami: „Více jak polovina (54 %) dotázaných neumí posoudit dostatečnost finančních prostředků v obci na inkluzivní vzdělávání. Odpovědi respondentů, kteří dostatečnost finančních prostředků hodnotili, se velmi různí od pozitivních k negatiním. I dotazovaní, kteří uvádějí, že prostředky na inkluzi jsou v současnosti dostačující, upozorňují, že tento stav se může v budoucnu velmi rychle změnit (vzhledem k financování asistentů a dalších pracovníků škol např. z projektů OP VVV),“ píše se ve shrnutí. A text pokračuje:


Respondenti vnímají pozitivně směřování škol k inkluzivnímu vzdělávání. První úspěchy a pozorování velkého pokroku je patrné dle 19 % respondentů, třetina vnímá postupné směřování k inkluzi. Negativněji vyznívá hodnocení toho, zda se projektu daří změnit postoje aktérů v obci k problematice inkluzivního vzdělávání (jen 11 % z 54 dotázaných uvedlo, že lze pozorovat velký pokrok). Na hodnocení změny postojů je možná příliš brzo, vzhledem k nutnosti dlouhodobého působení aby mohly nastat behaviorální změny v postojích aktérů. Zde je tedy potenciál, že hodnocení se zlepší v následujících letech.

Evaluace dále hodnotila povědomí realizátorů projektu o komplementárních aktivitách jiných IPs a IPk, tedy zda může plně docházet k propojování projektů a dosahování souboru systémových změn. Členové realizačního týmu nejčastěji znají projekty Systémové zajištění sociálního začleňování (SZSZ)2, Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP), Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj (KIPR), Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem. Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání – metodická podpora (APIV A), Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi“ (APIVB) a Podpora krajského akčního plánování (P-KAP), což odpovídá významnosti daných projektů dle projektové žádosti. Výjimečné postavení má samozřejmě projekt SZSZ, se kterým tvoří IKV jeden celek – tento projekt zná více než 90 % členů realizačního týmu, často jsou využívány jeho výstupy a členové týmu IKV jsou zapojováni do jeho aktivit. Propojení je velmi významné, což přispívá komplexnosti realizace obou projektů. Využívání výstupů a navazování na aktivity jiných projektů uvádělo jen minimum respondentů.

Při odečtení projektu SZSZ bylo v 77 % všech zbývajících odpovědí respondentů uvedeno, že daný člen týmu pouze zná ostatní projekty či že ví o jejich existenci. Propojení IKV na ostatní projekty (mimo SZSZ) tedy existuje a částečně funguje – propojení se ovšem často netýká všech členů realizačních týmů. Pro většinu členů týmu IKV je propojení s ostatními projekty spíše na formální úrovni.

Realizace komplementárních projektů přináší bariéry ve formě náročnější koordinace provázaných aktivit (38 % respondentů) – respondenti uvádějí, že společné postupy jsou nekoordinované, jsou zjišťovány stejné informace, chybí mezi nimi provazba a větší výměna informací mezi projekty. Neexistuje také prostředí, kde by se daly sdílet interní dokumenty a materiály typu na jaké škole či v jaké lokalitě který IPs působí. Dle informací od ŘO má toto propojení probíhat v rámci klíčové aktivity Spolupráce a na společných setkáních realizátorů IPs. K této problematice proběhlo již také několik jednání na půdě MŠMT. Bariérou je také neúměrně zvýšená administrativa (32 %), kdy je nutné společné aktivity IKV a SZSZ vykazovat odděleně.

Celou publikaci naleznete zde