Milan Hejný: Učitelé jsou s prominutím podělaní a domnívají se, že čím větší tlak vytvoří, tím budou u vrchnosti lépe hodnoceni

úterý 12. června 2018 ·

„Ty nejpodstatnější věci je možné hodnotit, ale není možné je kvantovat. Já jsem u cílů matematiky řekl, že znalosti jsou na čtvrtém místě, na třetím místě jsou schopnosti kognitivní - myšlení a způsob myšlení, na druhém místě jsou schopnosti sociální a na prvním místě je vztah k matematice a k intelekční práci vůbec. Jak budete hodnotit vztah?,“ říká v rozhovoru pro týdení Euro Milan Hejný.


V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jenomže to se dostáváme k tomu, že to není spor o Hejného metodu, potažmo o matematiku, ale o to, co má škola dělat, jak má učit, co je vlastně její poslání.

Bohužel zde máme veliký dluh a vinna je celá společnost. Když si vezmete platy učitelů, jak jsou bídné a jak dlouho se o tom mluví, ale jak se nic neudělá. My jsme egoisté vtom smyslu, že těm našim dětem nedopřejeme. My už docela dobře víme, co se odehrává v hlavě dětí od předškolního věku až po maturitu, když se učí matematice, co je brzdí, co je rozvíjí. Jak ale toto vědění přetavit do reality? Od učitelů chceme, aby výrazně měnili své pedagogické vzorce chování. My po učiteli chceme, aby neskákal dětem do řeči, aby podněcoval jejich vzájemné diskuse, aby jim neprozrazoval žádné moudro, aby hledal úlohy, pomocí nichž by se děti dostávaly nahoru.

Já jsem byl překvapen v roce 2007, když jsem poprvé takovou učitelku uviděl. Vlastně jsem jí nemusel nic radit, bylo to v ní. Ona se nedívala na matiku, ona se dívala na děti. Byla divák ve své třídě. A když viděla, jak je ty naše úlohy baví, nadšeně nám o tom referovala. Tato zkušenost pro mě byla velice překvapivá, ale radostně překvapivá. Nejen mě, ale i mé kolegy utvrdila v tom, že není jediná učitelka v této republice takového zaměření, čili náš problém je teď vyhledávat takovéto učitelky. Bohužel do toho vstupuje dosti negativní prvek, kdy ředitelé svým učitelům Hejného metodu nařizují.

Proč?

Tím je to zabité. Podstata té metody je demokracie - já žáka nenutím, ale ani toho učitele tím spíš nesmím nutit. Teror, který učitelé pouštějí na žáky, nevychází od učitelů, vychází od inspekce, od ředitele, který tlačí na učitele. Učitelé jsou s prominutím podělaní a domnívají se, že čím větší tlak vytvoří, tím budou u vrchnosti lépe hodnoceni.

Jak dlouho trvá naučit vaši metodu učitele?

Když jsem začal s tou první paní učitelkou, jak jsem o ní říkal, ona tak byla zrozena, ona to chytla a uměla. Jiná paní učitelka se chce metodu naučit a nejde jí to a nejde a je z toho nešťastná. Má strach. Uvnitř některých učitelů je blok. Někteří učitelé učiteli být nikdy neměli. To musí být sebevědomá osobnost, on nesmí mít strach. Když ten učitel má strach.  

Jak vnímáte ten příval kritiky, který se na vás v posledních měsících snesl?

Mě osobně to nerozhazuje. Nemohu ale říct, že je mi to fuk, protože je mi líto každého, koho naštvu, a já jsem je zřejmě naštval, ale to nebyl můj cíl je naštvat. Můj cíl je dát radost dětem, učitelům, rodičům.

Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro

27 komentářů:

Milan Keršláger řekl(a)...
12. června 2018 7:57  

To mne fascinuje. Uvěřte a budete spaseni. Není potřeba nic, než uvěřit a následovat. Je jen jeden pohled, jedna pravda... a všichni ostatní jsou nevěřící, kteří musí být obráceni, protože to nedělají (nevěří) správně. Kde já jsem to jen už slyšel? A ještě k tomu stejný privátní model jako s jistým převratným písmem. Hmm...

Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2018 9:19  

Čím více toho ten pán řekne, tím více se odkopává.

Všichni dobří učitelé, které znám, vytvářejí tlak ne proto, aby se zalíbili (to je jen jakási bláhová a hloupá projekce pana Hejného, protože ono to ve skutečnosti působí přesně opačně - náročností se nikdo nikomu nezalíbí, spíše naopak), ale proto, že chtějí dětem něco předat a něco je naučit. Pan Hejný ať jde učit do mateřské školky, jestli nám ke stáru zjihnul.

Kvaternion řekl(a)...
12. června 2018 9:21  

Pane Keršlágere, jste si jist, že reagujete na správný článek? Protože nic ani přibližně podobného tomu, co by se dalo popsat jako "uvěřte a budete spaseni", rozhovor s prof. Hejným neobsahuje. A můžete popsat způsob zavedení mové metody "zdola", který by podle Vás nebyl privátní, když forma neziskové organizace pro Vás privátní je?

Jak to po sobě čtu, zjišťuji, že kladu zbytečné otázky. Stačila by jedna: pane Keršlágere, proč si účelově vymýšlíte, abyste poškodil Hejného metodu?

obyčejný učitel řekl(a)...
12. června 2018 9:26  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Kvaternion řekl(a)...
12. června 2018 9:31  

Takže někdo, kdo nemá o učitelství ani ponětí, ztotožňuje tlak na děti se snahou je něco naučit a ještě to implicitně považuje za evidentní fakt, který není třeba nijak dokládat. Nevadí, že takoví slušně řečeno laici plácají na diskusních webech; horší je, že se snaží výuku matematiky ovlivňovat, a to politicky, silou (jak ostatně jinak, když nemají žádné odborné argumenty). Ale v ČR, která se rozhodla být montovnou vyspělého světa a vzdělání obecné populace nad úroveň potřebnou ke stání u pásu považuje za nepotřebné, je to vlastně jedno - zde mohou vydlabanci zmotlat, co chtějí.

obyčejný učitel řekl(a)...
12. června 2018 9:33  

Nikoli. Hejný vychází z humanistické pedagogiky a dobře ví co dělá. Pokud nemáte dostatek zkušeností, ano, pak musíte uvěřit informacím, protože bez víry k nim, nemůžete udělat ani první praxi. A pedagogika a její management opravdu potřebuje obrátit. Ani by tak nevadilo, že mapy které české školství drží v rukách jsou zastaralé, ale jsou zaplněné slepými cestami. Problém je v tom, že tradiční pedagogika si za dobu svého "hlavního proudění" vybudovala i nástroje pro ověřování svých cílů. Takže se ocitla v tautologii svých důkazních materiálů, které křiví pohled na dítě a na smysl výuky. Cílem humanistické pedagogiky jsou určitě také znalosti, ale mají být vybudovány s ohledem na osobnost žáka, včetně rozvíjené kognice. Takže humanistická pedagogika myslí i na ty, kteří se nechtějí dostat výš než na 3.hladinu Bloomovy taxonomie. Myslím tím jak žáky, tak řadu učitelů. HP dává prostor všem, kdo si chtějí užít analýzy, syntézy, tvořivosti i dobrých vztahů. O tom zřetelně mluví a v tom koná prof. Hejný.

Milan Keršláger řekl(a)...
12. června 2018 14:19  

Když nebudu po dětech/lidech nic chtít, nebudou nic dělat. To je produkt evoluce (přežije ten, který svoji energii šetří). Jistě je důležitá forma a velikost toho tlaku a taky co tím získám. Pokud je cílem, aby se výuka/matematika líbila celé třídě, pak ostatní cíle jsou logicky podružné. Mým cílem je, abych předal to podstatné co nejširšímu okruhu, což samozřejmě nejde ani násilím, ani bez názornosti, ani bez pochopení atd. Jenže z pohledu HM to stejně dělám kompletně špatně...
BTW: Já rád přeberu/použiji zajímavou metodu. Ovšem skupina HM, obávám se, považuje všechny non-HM za naprosté nýmandy. Generalizuje, šmahem odsuzuje a vidí jedinou správnou cestu (tu svoji), natož aby převzala cokoliv od kohokoliv. To je na pováženou.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2018 15:14  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
12. června 2018 15:15  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
12. června 2018 15:15  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Q. E. D. řekl(a)...
12. června 2018 15:54  

Jako už mnohokrát musím souhlasit s panem Keršlágerem.

Kdo slepě nevěří v jedinou dokonalou metodu výuky matematiky (čti: Hejného metodu), ten duševně znásilňuje své žáky a skončí v didaktickém pekle. Amen.

Kvaternion řekl(a)...
12. června 2018 16:14  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Kvaternion řekl(a)...
12. června 2018 16:17  

Keršláger: No vida. Stačí, když své názory trochu rozvinete do tvrzení jako "To je produkt evoluce (přežije ten, který svoji energii šetří)", a hned je jasné, že jsou naprosto bezcenná a nemá žádný smysl se jimi zabývat.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. června 2018 16:38  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Karel Lippmann řekl(a)...
12. června 2018 18:28  

Je docela zajímavé, že právě mezi příslušníky exaktních oborů je dost populární sociální darwinismus. Možná je to dáno právě tím, že chápou matematiku jako abstraktní exaktní vědu, která je nadřazena přirozenému světu, který může být exaktním pouze do určité míry. Cítí se být proto nadřazeni ostatním, a evoluční teorie, tak jak ji chápou, jejich nadřazenost legitimuje. Proto absolutizace Gaussovy křivky, proto snahy měřit neměřitelné, proto tendence zjednodušovat život na technické parametry, proto pevná víra v rozhodující účinek technických (donucovacích) prostředků ve výuce, proto přesvědčení, že i neexaktní a netechnické předměty lze zúžit na jejich technický obsah. V sociálním darwinismu je však nedostatek lidskosti a to je vážný problém. Protože technickými parametry, kromě technické části výkonu jeho povolání a oboru, kterým se odborně zabývá, člověka měřit nelze. Pokud tak přesto činíme, škodíme lidem i společnosti. Empirických důkazů je neobyčejně mnoho, jen je brát vážně.

Brandtnerová řekl(a)...
12. června 2018 18:53  

„Generalizuje, šmahem odsuzuje a vidí jedinou správnou cestu (tu svoji), natož aby převzala cokoliv od kohokoliv.“

Ano, navíc je HM založena na antagonismu, potažmo přímo nesnášenlivosti. Už jenom rétorika M. Hejného a jiných realizátorů tomu nasvědčuje: učitelé „jsou podělaní“, „léčí si komplexy a jdou po dětech“, „pouze drilují“, „učí jak za monarchie“ apod. Děti dříve učené jinak než HM „byly jak stádo ovcí“ (http://www.rodicevitani.cz/trendy-ve-vzdelavani/inovativni-metody/vliv-hejneho-metody-pestuje-u-deti-samostatnost-kriticke-mysleni-a-uctu-k-pravde-nikdo-jimi-nebude-moct-manipulovat-rika-ucitelka/)

Naštěstí nic takto extrémního nemívá dlouhé trvání. S tou „radostí“ to M. Hejnému nějak nevyšlo, když už tolik rodičů naštval, dětí otrávil, učitelům znesnadnil práci. Holt nadšení nikdy nemůže nahradit dostatek talentu, znalostí i zkušeností a především zdravý rozum.

tyrjir řekl(a)...
13. června 2018 2:37  

Hejného pedagogický populismus není regulérní metoda výuky matematiky

Tzv. Hejného metoda je zbytečně personifikovaným a oslavným označením konstruktivistického přístupu známého ve světě od konce 70.let (pravda, v letech, kdy s ní Hejného otec přišel, nikoli u nás). Již několik let jsme požadovali po kolegyních z H-matu nějaká data o výsledcích žáků vyučovaných touto "metodou" (jde spíše o psychologizující postupy). Bohužel jsme je nikdy nedostali. Nepřeceňuji však ani kritické hlasy psychologů z poraden poukazující na škodlivost výuky podle Hejného pro určité skupiny žáků (brždění těch průměrně a nadprůměrně akcelerovaných v matematice; komplikace s tzv. abstrakčním zvdihem, jak zde již bylo řečeno). Na 2.st ZŠ zatím tato metoda není ověřována vůbec (kontrolní skupina, srovnatelné podmínky výuky atd.). Doufáme na katedře psychologie, že výsledky PISA 2015 (až se k nám v této míře detailnosti dostanou) umožní identifikovat rozdíly mezi žáky z tzv. Hejného škol/tříd a těch ostatních - tedy alespoň částečně v míře v jaké půjde evidentně o odučené učivo, a taky ty postoje žáků k matice apod.

http://www.ceskaskola.cz/2018/03/kvaternion-je-to-krizova-vyprava-proti.html

Žádná Hejného matematika ani H-matematika neexistuje. Existuje jen "Hejného konstruktivistická metoda výuky základů matematiky", která je reakcí na některé nedostatky nesprávného používání tradičních didaktických metod, které rovněž obsahují motivační konstruktivistické prvky a postupy...

Některé citlivější duše jsou, myslím, z Hejného metody tak nadšeny, že až si doma na zahradě začnou stavět chatu nebo třeba kadibudku, půjdou nejdřív do lesa kácet stromy, pak si vytesají trámky a prkna, vykovají si hřebíky a dají se do práce. Přeji jim přitom radost z konstruktivismu a také to, aby přitom příliš nezmokli, nemrzli nebo se ne... A aby při prožívání radosti ze svého konstruktivismu neměli v dohledu chatku, dům nebo kadibudku souseda, který při své stavbě uplatnil systémovější konstruktivismus s využitím účinnějších postupů.

http://www.ceskaskola.cz/2018/03/hra-o-matematiku-hejneho-metoda-dobyva.html


Ostuda, kterou si, profesor Hejný utrhl svou pedagogicko populistickou demagogií a očerňováním odpůrců jeho tzv. metody výuky matematiky, je, myslím, velká. To, že některá média jeho demagogii nekriticky šíří a MŠMT ČR to ignoruje, považuji za velmi povážlivý jev...

Jsem zvědav, jak se s nekritickým šířením Hejného pedagogického populismu do škol vyrovná MŠMT a Národní ústav pro vzdělávání.


http://www.ceskaskola.cz/2018/05/michal-komarek-chce-spolecnost-h-mat.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/milan-hejny-ti-co-rikaji-ze-nase-metoda.html

Dosud nebyly předloženy důkazy o účelnosti a účinnosti tzv. Hejného metody. Matematika se ve školách nevyučuje proto, aby se při její výuce prováděly neověřené sociologicko psychologické experimenty.

Hejného pedagogický populismus není regulérní metoda výuky matematiky. Do sebe a své (ne)metody zahleděný pan Hejný to, myslím, dokazuje i ve svém posledním článku, ve kterém označil učitele neakceptující jeho metodu za "z vrchnosti podělané učitele".

Myslíte, vážení čtenáři České školy, že by si pan Hejný při své pedagogicko populistické demagogii mohl a měl odpustit alespoň zjevně vulgární urážky učitelů?


J.Týř

mirek vaněk řekl(a)...
13. června 2018 7:12  

Další článek přilévající olej do ohně. Prof. Hejný by měl mít rozum a pochopit, že médiím jde o sledovanost, tedy rozdmýchávat konflikt mezi několika akademiky je pro ně pravé požehnání, zvláště u tak citlivého tématu, jako je výuka matematiky.
Nejsem schopen posoudit, nakolik věrně jsou reprodukovány jeho výroky, protože pokud takové zeveobecňující nepravdivá tvrzení řekl, měl by se nad sebou zamyslet. Pokud jeho výroky zkreslili novináři, měl by se zamyslet nad další prezentací svých myšlenek v nedůvěryhodných zdrojích.
Nemá smysl planě blábolit a mediálně se mydlit a dehonestovat, ale je třeba provést regulérní nezávislý výzkum. Žádná metoda není dokonalá a všem vyhovující. Je třeba zjistit pozitiva i negativa a podle toho ji využít.

Ivo Mádr řekl(a)...
13. června 2018 8:45  

"Žádná metoda není dokonalá a všem vyhovující". Souhlasím s Mirkem Vaňkem. Toto vystihuje podstatu. Ještě mám husí kůži z "množinové matematiky" ze sedmdesátých let. Tento "švédský model" se také neujal.

"Některé citlivější duše jsou, myslím, z Hejného metody tak nadšeny, že až si doma na zahradě začnou stavět chatu nebo třeba kadibudku, půjdou nejdřív do lesa kácet stromy, pak si vytesají trámky a prkna, vykovají si hřebíky a dají se do práce. Přeji jim přitom radost z konstruktivismu a také to, aby přitom příliš nezmokli, nemrzli nebo se ne..." - myšlenka dobrá, ale žijeme v úplně jiné době. Docela jste se trefil pane Týři.



Luboš Motl řekl(a)...
15. června 2018 6:26  

Zaprvé zmíním terminologickou drobnost. V první větě užil pan Hejný slova "kvantovat", ale očividně mínil "kvantifikovat". "Kvantovat" znamená nahradit klasickou fyzikální teorii teorií kvantovou, v níž některé hodnoty nabývají kvantovaných, tj. diskrétních, hodnot. "Kvantifikovat" znamená vyjádřit něco číslem tj. příslušnou číselnou hodnotu určit. Drtivá většina řekněme druháků na MFF UK ve všech oborech rozdíl mezi těmito slovesy chápe. Je znepokojivé, že někdo, kdo je podle všeho nechápe, by rád určoval směr výuky matematiky v celé zemi. Výraz "intelekční práce" je též pochybný, asi pan Hejný mínil "intelektuální práci".

Zadruhé, "důležité věci nejdou kvantifikovat". To je sakramentsky prekérní tvrzení. Některé věci kvantifikovat nejdou, ale ten, kdo matematiku zvládá, stále umí kvantifikovat a převádět na čísla (a číselné, dobře definované operace) mnohem větší zlomek situací. Kvantifikace problémů je nakonec jedna z hlavních věcí, které se děti v hodině matematiky mají naučit. Dětí se učí problémy řešit tak, že to má obsah, místo aby jen planě řečnily. A prospěch ve škole se kvantifikoval už mnoho staletí. Takže tím, že pan Hejný přiznává, že neumí důležité věci kvantifikovat, jen znovu ukazuje, že jeho matematické uvažování je na slabé úrovni.

Zatřetí, znalosti mohou být v nějakém seznamu na 4. nebo 44. místě, ale jsou na 1. místě mezi věcmi, které škola může realisticky naučit, a to bez narušení základních práv dítěte. Změnit základní žebříček hodnot, osobnost nebo ideologické smýšlení dítěte "vhodným způsobem" by možná mohlo pomoct více, ale v demokratické společnosti to není myslitelné (například je nepřijatelné, aby škola indoktrinovala děti názorem, že máme po tisících přijímat muslimské migranty). A skutečné záliby, osobnost a talent dostává nebo nedostává dítě převážně od přírody a nejde je dodatečně změnit. Co škola legitimně přidává a přidávat umí, jsou znalosti. A znalosti velmi obecných principů, zákonitostí, vzorečků a základních algoritmů v matematice jsou příklady nejlépe využitého času ve škole a paměti dětí, protože se dají použít znovu a mnohokrát a dají se hodně rozvíjet a dá se na nich stavět, a přitom by bylo pro dítě těžké tyto znalosti shromáždit mimo školu. Proto je memorování metody písemného násobení, vzorce na objemy a řešení kvadratické rovnice, algoritmu na řešení soustav rovnic atd. mnohem lépe využitým časem, než je biflování posloupnosti českých králů, národních literátů 19. století, chemických vzorců aminokyselin, natož zvířátek dědy Lesoně, kromě mnoha dalších izolovaných faktů.

Luboš Motl řekl(a)...
15. června 2018 6:27  

Začtvrté, pan Hejný si jednak stěžuje na to, že jsou učitelé "podělaní", ale na učitele, kteří "podělaní" nejsou, útočí mnohem více. Pokud má učitel "blok" (demagogicky zvolené negativní slovo) a nechce přepnout na Hejného metodu, dělá správnou věc a ukazuje odvahu, protože tato metoda akceleruje klesající kvalitu školství. Mimochodem ve sporech učitelů a ředitelů mohou mít pravdu jedni i druzí, jsou to nakonec skoro náhodní lidé, kteří si občas vymění židle. Ale pokud věci fungují, ředitelé by měli mít pravdu častěji, protože by měli být vybírání jako lepší učitelé, kteří lépe vědí, jak výuku organizovat a plánovat, než to ví průměrný učitel. Takže je správné a pochopitelné, když lidé očekávají, že ředitelé mají na škole jistou autoritu. Ani ta není podle rozhovoru panu Hejnému po chuti. Jak pak taková škola funguje?

Zapáté, pan Hejný útočí na učitele odmítající jeho metodu neustále a mnoha poznámkami. Skutečnost je taková, že jsou to povětšinou ti, kteří jsou ze staré školy a stále něco chtějí naučit, protože znají své poslání a také vědí, že by plat neměli dostávat zanic. Učitelé podporující Hejného metodu jsou buď ideologicky motivovaní progresivisté ve stylu Vesmírných lidí Ivo Bendy, nebo jsou to líní zaměstnanci, kterým vyhovuje zaměstnání, kde nemají povinnosti prakticky žádné. A nejsou-li pojistky, taková lenost samozřejmě vyhovuje prakticky každému, jak připomněl pan Keršláger. Většině dětí nepořádek vyhovuje také, ale výsledky takové školní docházky jsou zákonitě tristní.

tomas.chrobak řekl(a)...
15. června 2018 8:11  

Pane Motle, začínáte mi silně připomínat pana Zemana. On pálí trenky, vy urážíte učitele, které ani neznáte(asi není možné Vám vysvětlit, že nám na vzdělávání skutečně záleží a vidíme v něm hluboký význam - proto ve školství i přes vše zůstáváme. Na rozdíl třeba od Vás). Jak vidím oba máte asi jednu společnou vlastnost - zoufale potřebujete cítit zájem ostatních o vlastní osobu. Proto je vlastně kontraproduktivní komentovat všechny Vaše vyjmenované body, či jeho zoufalé činy.

Luboš Motl řekl(a)...
15. června 2018 8:26  

Pane Chrobáku, je typické, že na 5 kilobajtů nahuštěných zdrcujícími věcnými argumenty zareagujete takovýmto trapným, politicky laděným, podpásovým osobním útokem, který s tématem absolutně nijak nesouvisí. Takoví jste mezi obhájci VOBS téměř všichni.

Polovina národa prezidenta Zemana volila, a to i já, ač ne s nějakým velkým nadšením, polovina nikoliv. Ale toto dělení národa není přímo totéž jako spor o VOBS, do kterého se Zeman nijak nezapojil.

Včerejší obřad pálení trenýrek byl bizarní a já bych ho sám jako prezident asi jistě neudělal. Ale také v něm šlo o řadu vážných věcí. Prezident Zeman naprosto správně řekl, že politická diskuse má fungovat na obě strany a má být postavena na věcných argumentech, nikoliv trapných osobních útocích, jakými jsou například věšení trenýrek na Pražský hrad nebo Vaše komentáře.

Jakkoliv o leckterých slovech a činech pana prezidenta mohu mít pochyby, tohle stoprocentně podepisuji. Mezi našimi dvěma "tábory" bohužel žádná souměrná věcná diskuse neprobíhá. Argumenty a myšlenky přináší pouze naše strana, zatímco Vaše – a jde nejen o Vás, ale i o pana Hejného a další – se spokojíte s osobními útoky, které nejsou podloženy vůbec ničím. Prostě se neustále navážíte do všech, kteří jsou nepohodlní pro Vaše ideologická dogmata nebo pro představu, že je legitimní, aby člověk dostával plat učitele, ačkoliv ve třídě nedělá prakticky nic. Legitimní to není a nebude, ani když Vašich dětinských osobních útoků napíšete tisíce.

Luboš Motl řekl(a)...
15. června 2018 9:06  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
15. června 2018 13:31  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
15. června 2018 14:06  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
16. června 2018 18:03  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.